26 Cdo 778/2023 — Nejvyšší soud

26 Cdo 778/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:13. 6. 2024 Spisová značka:26 Cdo 778/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:26.CDO.778.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Společenství vlastníků jednotek Zdánlivé právní jednání (o. z.) [ Právní jednání (o. z.) ] Neplatnost právního jednání (o. z.) Dotčené předpisy:§ 1207 odst. 2 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 1221 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 1206 odst. 1 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 1194 odst. 2 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 1207 odst. 1 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 1210 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 249 odst. 1 o. z. ve znění do 30.06.2020 § 90 odst. 1 z.ř.s. § 243d odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:19. 6. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 27.08.2024III.ÚS 2408/24 Jiří Přibáň odmítnuto pro neodstraněné vady9. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 26 Cdo 778/2023-103 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci navrhovatele R. S., zastoupeného Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem se sídlem v Praze 5, Plaská 623/5, za účasti Společenství vlastníků XY, zastoupenému Mgr. Jakubem Horkým, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova 695/24, o vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků ze dne 26. 11. 2019, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 50/2020, ve věci dovolání účastníka řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2022, č. j. 6 Cmo 339/2021-67, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. 5. 2021, č. j. 73 Cm 50/2020-35, rozhodl výrokem I o neplatnosti usnesení shromáždění účastníka přijatých na zasedání konaném 26. 11. 2019 ve znění: a) „shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny 91 – Fondy“, b) „shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění“, c) „shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění“, d) „shromáždění určuje celkovou odměnu členů výboru, případně profesionálního předsedy, ve výši 25 tis. Kč“, e) „shromáždění volí P. Š., nar. XY, bydlištěm XY, členem kontrolní komise“, f) „shromáždění volí E. K., nar. XY, bydlištěm XY, náhradníkem kontrolní komise“. 2. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 9. 6. 2022, č. j. 6 Cmo 339/2021-67, výrok I usnesení soudu prvního stupně potvrdil v části a) – dále jen „potvrzující výrok“, změnil ho v části b) a c) tak, že rozhodnutí shromáždění „nejsou usnesení“ – dále jen „měnící výrok“, a v částech d) – f)“ jej změnil tak, že návrh v tomto rozsahu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 3. Po částečném zopakování dokazování dospěl mj. k závěru, že usnesení ve znění „shromáždění schvaluje účetní závěrku za rok 2018 a převedení zisku za rok 2018 ve výši 1 tis. Kč do účtové skupiny 91 – Fondy“ [dále jen bod a)] je dostatečně určité, není proto stiženo fikcí jeho nepřijetí ve smyslu § 1221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále též jen „o. z.“), ve spojení s § 245, resp. § 553 o. z., je však neplatné. Zasedání shromáždění účastníka nebylo totiž řádně svoláno, z provedeného dokazování zjistil, že podklady k jeho rozhodování nebyly členům společenství k dispozici přinejmenším do 21. 11. 2019 do 9.30 hodin. Současně měl za to, že není důvod pro aplikaci § 260 odst. 1 o. z. Prohlášení neplatnosti tohoto usnesení nemá na společenství či jeho členy zásadní negativní dopad, nic nebrání tomu, aby účetní závěrka byla znovu řádně schválena. 4. Ohledně usnesení přijatých ve znění „shromáždění schvaluje rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje pro rok 2019 v prezentovaném znění“ a „shromáždění schvaluje změnu stanov v prezentovaném znění“ [dále jen bod b), c)] uzavřel, že z nich není zřejmé, jaké znění bylo na shromáždění prezentováno, jednotlivá usnesení jsou neurčitá, neboť neobsahují konkrétní rozpočet, výši příspěvku na správu domu, druh a způsob rozúčtování služeb, výši záloh, opravy a jiné výdaje na rok 2019, a neobsahují ani změnu stanov, resp. jejich konkrétní měněná ustanovení (měl za to, že i u společenství vlastníků lze aplikovat závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3973/2018). Z § 553 odst. 1, § 554, § 245 a § 1221 o. z. plyne, že o rozhodnutí shromáždění vlastníků nejde, nelze-li jeho obsah pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit ani výkladem. V tomto případě „prezentované znění“ není zachyceno tak, aby alespoň činilo obsahovou součást zápisu ze shromáždění vlastníků, není tak zřejmé, co bylo na shromáždění prezentováno a co bylo přijato. Obsah usnesení shromáždění v bodech b), c) nelze zjistit ani výkladem a jsou tak neurčitá. Protože se na ně pro jejich neurčitost hledí, jako by nebyla přijata, rozhodl podle § 90 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), že nejde o rozhodnutí shromáždění společenství. Rovněž uzavřel, že i kdyby tato dvě usnesení shromáždění nebyla neurčitá, byla by – stejně jako usnesení v bodě a) – neplatná. 5. Účastník napadl dovoláním výslovně jen potvrzující a měnící výrok rozsudku odvolacího soudu. Odvolacímu soudu vytýkal, že vydal překvapivé rozhodnutí založené na právním posouzení, které účastníci řízení nepředestírali a nemohli se k němu vyjádřit, a odchýlil se tak od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 460/2019). Dále měl za to, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázek hmotného práva, jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny. Předně, zda je neurčité usnesení shromáždění, jehož součást je prezentována v obrazové podobě v místnosti, ve které se shromáždění koná. Dále, zda zpřístupnění podkladů ke shromáždění společenství vlastníků jednotek 5 dní před jeho konáním je natolik opožděné, že je tím způsobena neplatnost každého přijatého usnesení souvisejícího s těmito podklady, a zda specifikace místa určeného k seznámení se s podklady pro shromáždění jako sídla společenství je dostatečně určitá, jde-li navíc pouze o jedno z více míst určených k seznámení se s podklady a jedná se o jednoduché podklady. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení. 6. Dovolání podané včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), za splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je přípustné pro řešení výkladu § 1207 odst. 2 o. z., neboť otázka splnění povinnosti svolavatele zasedání shromáždění umožnit včas vlastníkům jednotek seznámit se s podklady týkajícími se zasedání shromáždění, které nebyly připojeny k pozvánce, nebyla doposud dovolacím soudem řešena; není však důvodné. 7. Předmětem řízení je posouzení platnosti (zdánlivosti) usnesení shromáždění, které se konalo 26. 11. 2019, proto Nejvyšší soud posoudil věc podle občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020 (tj. před účinností novely provedené zákonem č.163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). 8. Podle § 1207 odst. 2 o. z. nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit. 9. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi. 10. Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství vlastníků (§ 1206 odst. 1 a § 1194 odst. 2 o. z.), rozhoduje na zasedání (§ 1207 odst. 1 o. z.), nebo mimo zasedání (§ 1210 a násl. o. z.). Má zákonem danou výlučnou působnost (§ 1208 o. z.), kterou nelze ve stanovách zúžit, do níž spadají všechny zásadní otázky spojené s existencí společenství vlastníků. Vlastníkovi nelze odepřít možnost zúčastnit se shromáždění a podílet se tak na jeho rozhodování (viz např. usnesení Ne