27 Cdo 4460/2018 — Nejvyšší soud

27 Cdo 4460/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 2. 2020 Spisová značka:27 Cdo 4460/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.4460.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Bytové družstvo Stanovy Dotčené předpisy:§ 731 odst. 1 předpisu č. 90/2012Sb. § 731 odst. 2 předpisu č. 90/2012Sb. § 777 odst. 5 předpisu č. 90/2012Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:11. 5. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 27 Cdo 4460/2018-217 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky S. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Hanou Kamenickou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Anglická 140/20, PSČ 120 00, za účasti Bytového družstva Krčínova 48, České Budějovice, se sídlem v Českých Budějovicích, Krčínova 1172/48, PSČ 370 11, identifikační číslo osoby 25188178, zastoupeného JUDr. Radkou Chlebcovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 5, Astlova 3205/1, PSČ 150 00, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 372/2016, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018, č. j. 6 Cmo 23/2018-182, takto: Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018, č. j. 6 Cmo 23/2018-182, jakož i usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 8. 2017, č. j. 13 Cm 372/2016-153, se ruší a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 10. 8. 2017, č. j. 13 Cm 372/2016-153, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Bytového družstva Krčínova 48, České Budějovice (dále též jen „družstvo“), konané dne 17. 4. 2016, jímž bylo stávající znění stanov družstva nahrazeno novým zněním stanov, v rozsahu části IX. Nájem družstevního bytu (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). [2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Navrhovatelka je členkou družstva a má s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt. 2) Dne 17. 4. 2016 se konala členská schůze družstva, která mimo jiné pod bodem 3 svého programu, nazvaného „schválení stanov podle nového OZ a ZOK“, rozhodla o přijetí nového znění stanov. 3) Členské schůze se zúčastnilo 33 členů družstva z celkového počtu 34 členů. Pro změnu stanov hlasovali všichni přítomní členové. Navrhovatelka se členské schůze nezúčastnila. 4) Bod 19. 2. stanov v původním znění (přijatých dne 7. 1. 1999) určoval: „Nájem družstevního bytu (nebytového prostoru) vzniká uzavřením nájemní smlouvy, kterou družstvo (pronajímatel) přenechá nájemci, (který není členem družstva, dále jen nájemce bytu) do užívání družstevní byt (nebytový prostor)“. Bod 19. 3. stanov v původním znění upravoval vznik práva člena družstva na uzavření nájemní smlouvy a bod 20. 9. stanov v původním znění stanovil: „Člen družstva může přenechat do podnájmu byt nebo část bytu další osobě bez souhlasu družstva. Nájemce nemá právo přenechat do podnájmu byt, nebo část bytu, dalším osobám“. 5) Stanovy přijaté na členské schůzi družstva dne 17. 4. 2016 mimo jiné určují, že: - „Nezpůsobí-li to zvýšené zatížení pro byt nebo dům, anebo pro ostatní obyvatele domu, a vysloví-li s tím předem písemně souhlas představenstvo, může nájemce v rozsahu tohoto souhlasu v bytě i pracovat či podnikat; souhlas platí do doby jeho potvrzení usnesením ČS. Pokud by ČS souhlas odmítla, považuje se to od tohoto dne za odmítnutí souhlasu a člen BD - nájemce je povinen tuto činnost v bytě ukončit, jinak by to bylo považováno za porušení členských povinností spojených s nájmem družstevního bytu“ (bod 9.7.4.). - „Pokud ví nájemce předem o své nepřítomnosti, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt bude po tuto dobu obtížně dostupný, oznámí to včas představenstvu. Současně označí osobu, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do družstevního bytu v případě, kdy toho bude nezbytně zapotřebí; nemá-li nájemce takovou osobu, je takovou osobou určený člen představenstva. Pokud nesplní nájemce tuto povinnost, považuje se to za porušení členských povinností spojených s nájmem závažným způsobem (§ 2269 OZ)“ [bod 9.7.5.]. - „Družstevní byt nebo jeho část může nájemce přenechat jinému do podnájmu jedině s předchozím písemným souhlasem představenstva BD. Souhlas se uděluje vždy nejdéle na dobu 1 roku ve vztahu ke konkrétní osobě podnájemce, s tím, že může být po uplynutí této doby znovu udělen vždy opět na dobu nejdéle 1 roku“ (bod 9.7.6.) 6) Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 17. 7. 2016 se navrhovatelka domáhá vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, kterým bylo stávající znění stanov nahrazeno novým zněním, v rozsahu části IX. (Nájem družstevního bytu), a to pro rozpor se zákonem a dobrými mravy. Dále má navrhovatelka za to, že stanovy přijaté dne 17. 4. 2016 mění v bodech 9.7.4., 9.7.5. a 9.7.6. práva a povinnosti členů družstva spojená s užíváním družstevního bytu, a pro jejich přijetí je tudíž nezbytný souhlas všech členů, kteří mají s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají na její uzavření právo [§ 731 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); dále též jen „z. o. k.“]. [3] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že pro přijetí napadeného rozhodnutí členské schůze nebylo zapotřebí souhlasu všech členů, jež mají s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu na družstevní byt, příp. právo na její uzavření. [4] Soud poukázal na § 777 odst. 5 z. o. k., podle něhož se obchodní korporace mohly nejpozději do dvou let od účinnosti zákona o obchodních korporacích podřídit tomuto zákonu jako celku, a zapsat údaj o tom do obchodního rejstříku. „Pokud tak družstvo neučiní, následují sankce zmíněné v § 777 odst. 2 z. o. k.“ [5] Členská schůze družstva rozhodovala o přizpůsobení stanov nové úpravě, a tímto rozhodnutím se podřizovala režimu zákona o obchodních korporacích. Na takové rozhodnutí ustanovení § 731 odst. 2 z. o. k. nedopadá, a usnesení členské schůze se přijímá „dosud obvyklým způsobem, přičemž o této změně se bude hlasovat nadpoloviční většinou přítomných, jak vyplývá ze stávajících stanov družstva“. Ustanovení § 731 odst. 2 z. o. k. „upravuje podmínku souhlasu všech členů družstva pro družstva již podřízená režimu zákona o obchodních korporacích“, a použije se tudíž až na změny stanov, přijímané poté, kdy družstvo přizpůsobí stanovy zákonu o obchodních korporacích ve smyslu § 777 odst. 2 a odst. 5 z. o. k. [6] Body 9.7.4., 9.7.5. a 9.7.6. nově přijatých stanov soud prvního stupně neshledal rozpornými se zákonem či dobrými mravy. Bod 9.7.6. toliko precizněji upravuje podmínky, za nichž může člen družstva přenechat byt do podnájmu, zbývající sporné body pak odpovídají ustanovením § 2255 a § 2269 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“). [7] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky usnesením ze dne 21. 6. 2018, č. j. 6 Cmo 23/2018-182, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok), „ztotožňuje se“ se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. [8] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, majíc je za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť napadené usnesení závisí na vyřešení (níže uvedených) otázek hmotného práva, v judikatuře Nejvyššího soudu dosud neřešených. [9] Dovolatelka má za to, že odvolací soud chybně vyřešil: 1) Otázku výkladu a aplikace § 731 odst. 2 z. o. k. v případě postupu družstva podle § 777 odst. 5 z. o. k. 2) Otázku, zda ujednání v bodech 9.7.4., 9.7.5. a 9.7.6. nového znění stanov družstva zásadním způsobem mění práva a povinnosti členů nad rámec pouhého přizpůsobení stanov zákonu o obchodních korporacích. 3) Otázku rozporu (shora uvedených) ujednání nového znění stanov se zákonem. [10] Dovolatelka má za to, že nově přijaté stanovy nepředstavují toliko jejich přizpůsobení zákonu o obchodních korporacích, resp. podřízení se tomuto zákonu jako celku. Nelze je považovat ani za pouhé sjednocení či precizaci úpravy práv a povinností spojených s užíváním bytu obsažené v původním znění stanov, když nově přijaté znění zásadně mění podmínky nájemního vztahu mezi družstvem a jeho členy (nájemci družstevních bytů), a to i v jejich neprospěch. [11] Mají-li stanovy bytového družstva obsahovat úpravu konkrétních práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu, je legitimní, aby člen s převzetím těchto povinností vyslovil svůj souhlas. Kogentní ustanovení §