3 Tdo 1158/2015 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1158/2015 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:21. 10. 2015 Spisová značka:3 Tdo 1158/2015 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:3.TDO.1158.2015.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Zavinění Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:31. 12. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1158/2015-67 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. října 2015 o dovoláních podaných J. H., R. Š., P. P. a Ing. J. R., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 13 To 538/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 1 T 71/2013, takto: I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného J. H., P. P. a Ing. J. R. odmítají. II. Podle § 265i odst. 1 písm. f) trestního řádu se dovolání obviněného R. Š. odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 1 T 71/2013 byl J. H. uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., dále jen tr. zák.) – pod bodem 1) výrokové části rozsudku, R. Š. byl uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. – pod bodem 2) výrokové části rozsudku, P. P. byl uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. spáchaným ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. – pod bodem 3) výrokové části rozsudku, a Ing. J. R. byl uznán vinným přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010, dále jen tr. zákoník) – pod bodem 4) výrokové části rozsudku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost byl J. H. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, přičemž mu takto uložený trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívávající v zákazu výkonu funkce zkušebního komisaře při získávání a zdokonalování způsobilosti k řízení motorových vozidel na dobu dvou let. R. Š. byl za uvedenou trestnou činnost odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, přičemž mu takto uložený trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce zkušebního komisaře při získávání a zdokonalování způsobilosti k řízení motorových vozidel na dobu dvou let. P. P. byl za uvedenou trestnou činnost odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, přičemž mu takto uložený trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu živnosti – provozování autoškoly a zákazu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti s předmětem podnikání – provozování autoškoly na dobu tří let. Ing. J. R. byl za uvedenou trestnou činnost odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, přičemž mu takto uložený trest byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce zkušebního komisaře při získávání a zdokonalování způsobilosti k řízení motorových vozidel na dobu čtyř let. Stejným rozsudkem byl Ing. J. R. podle § 226 písm. a) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu spáchání skutků pokračujícího přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které byl stíhán, a dále byl zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu spáchání skutků pokračujícího přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. O odvoláních, která byla proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podána J. H., R. Š., P. P. a Ing. J. R., a o odvolání státní zástupkyně, rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 13 To 538/2014 tak, že je jako nedůvodná podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podali J. H., R. Š., P. P. a Ing. J. R. dovolání, a to jako osoby oprávněné, včas, prostřednictvím svých obhájců a za splnění i všech dalších, zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí. Obviněný J. H. v tomto svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že jej podává z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), h), l) tr. ř. Uplatněné dovolací důvody spatřuje v tom, že skutek, jehož spácháním byl uznán vinným, nevykazuje všechny zákonné znaky trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák. Namítl, že napadenému usnesení předcházelo řízení, v němž nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, neboť v řízení nebylo bez jakýchkoli pochyb prokázáno, že se posuzovaný skutek stal a že jej spáchal obviněný. S ohledem na nedostatečně zjištěný skutkový stav věci poté není posuzovaný skutek takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly. Učiněná skutková zjištění předně nevyjadřují naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák., přičemž soudy při zjišťování skutkového stavu porušily ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. a mezi jejich zjištěními a provedenými důkazy je extrémní nesoulad, což svědčí o zásadním zjevném nerespektování zásad a pravidel trestního řízení, v důsledku čehož měl být podle § 226 písm. a), b) a c) tr. ř. zproštěn obžaloby. Postupem soudů tak bylo dotčeno ústavně garantované právo obviněného na spravedlivý proces. Ve vztahu k napadenému usnesení soudu druhého stupně uvedl, že tento nesprávně převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, přestože již bylo rozhodováno na základě nesprávného právního posouzení věci, spočívajícího v nesprávně hodnocených důkazech a neprovedení důkazů navrhovaných obviněným k prokázání jeho neviny. Zejména nebyl proveden důkaz výslechem autora softwarového systému společnosti AutoCont CZ, a. s., pro realizaci závěrečných zkoušek, přičemž provedení takového důkazu by svědčilo ve prospěch obviněného, neboť by bylo prokázáno, že skutek, který je obviněnému kladen za vinu, nemohl jak z technického, tak ani praktického hlediska provést. Rovněž nebyl brán v potaz navrhovaný důkaz grafologickým posudkem. V další části dovolání popsal skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně, a to se závěrem, že nebyl předložen jediný přímý důkaz prokazující jeho trestnou činnost. Stejně tak chybí přímý důkaz o tom, že jednal v úmyslu umožnit uchazečům získat řidičské oprávnění, aniž by pro to splnili předepsané podmínky. Dále rozvedl teorii o případné motivaci některých svědků, jejichž výpovědi svědčily v neprospěch obviněného. Rovněž nebyl prokázán případný motiv obviněného a neexistuje důkaz, že by za své údajné aktivity dostal od uchazečů nějaké protiplnění. Soudy se ani nevypořádaly s výpovědí obviněného, z níž vyplývá, že zkoušky probíhají ve zkušebně s větším počtem uchazečů a není možné, aby byl komisař s uchazečem při konání zkoušky sám a mohl průběh zkoušky jakkoli ovlivnit. Obviněný shrnul, že z odůvodnění rozhodnutí soudů prvního i druhého stupně nevyplývá žádná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a hmotně právními závěry na straně druhé. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 13 To 538/2014, i předcházející rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 1 T 71/2013, v celém rozsahu zrušil a dále aby postupoval podle § 265m tr. ř. a obviněného zprostil obžaloby. Obviněný R. Š. ve svém dovolání uvedl, že jej podává z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Nejprve namítl, že skutky, jejichž spácháním byl uznán vinným, jsou ve výrocích soudů prvního a druhého stupně a v jejich odůvodněních popsány tak, že nevykazují všechny zákonné znaky trestného činu. Dále ve svém dovolání zrekapituloval skutková zjištění stran svědeckých výpovědí. K výpovědi O. S. poznamen