3 Tdo 475/2018 — Nejvyšší soud

3 Tdo 475/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 5. 2018 Spisová značka:3 Tdo 475/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:3.TDO.475.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Návyková látka Ohrožení pod vlivem návykové látky Veřejné zasedání Znalecký posudek Dotčené předpisy:§ 274 odst. 1 tr. zákoníku § 263 odst. 7 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 8. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 475/2018-25 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 5. 2018 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného M. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2018, sp. zn. 6 To 457/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 1 T 102/2017, t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2018, sp. zn. 6 To 457/2017. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 1 T 102/2017, byl obviněný M. V. uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), kterého se podle skutkových zjištění dopustil jednáním spočívajícím v tom, že dne 17. 5. 2017 ve 14.00 hodin v obci M. M., okres B., po předchozím vykouření marihuany, řídil osobní motorové vozidlo značky Škoda Felicia, a při kontrole hlídkou Policie ČR bylo testerem DrugWipe 5S zjištěno jeho ovlivnění návykovými látkami typu cannabis a amfetamin, a z následného rozboru tělních tekutin odebraných ve 14.55 hodin vyplynulo, že se v těchto nachází ještě 4,4 ng/ml delta-9-tetrahydrocanabinolu (THC), což je psychoaktivní složka drog vyráběných z konopí, nacházel se tak ve stavu akutního ovlivnění touto drogou a nebyl tak schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, když z objektivního hlediska byly narušeny jeho schopnosti racionálně vnímat realitu, adekvátně reagovat na situace a koordinovat tak své chování. Za to byl obviněný podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb, když jedna sazba činí 200 Kč, tedy celkem 20.000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 18 (osmnácti) měsíců. Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 1 T 102/2017, podal obviněný odvolání, ve které namítl, že nesouhlasí se závěrem, že se nacházel ve stavu vylučujícím způsobilost. O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 1. 2018, sp. zn. 6 To 457/2017, a to tak, že z podnětu odvolání obviněného M. V. podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a za použití § 222 odst. 2 tr. ř. skutek, kterého se obviněný měl dopustit, kvalifikovaný jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, postoupil Městskému úřadu Rýmařov, neboť by mohl být posouzen jako přestupek. Odvolací soud uvedl, že okresní soud hodnotil provedené důkazy v rozporu s § 2 odst. 6 tr. ř., když vycházel toliko z jednoho důkazu, byť znaleckého posudku, přestože znalecký posudek je jen jedním z důkazů, a povinností soudu je vyhodnotit všechny provedené důkazy nejen jednotlivě, ale i v souvislosti s ostatními důkazy. Závěry znaleckého posudku o vyloučení způsobilosti řídit motorové vozidlo nemůže soud přejímat automaticky, neboť se jedná o závěr právní, který musí být v souladu opřen o další provedené důkazy. Pokud z ostatních důkazů vyplývá, že duševní i tělesné schopnosti obviněného byly v podstatě normální, nelze bez pochybností dospět k závěru, že schopnost řídit motorové vozidlo byla u obviněného vyloučena. Podle názoru krajského soudu okresní soud zejména vůbec nevyhodnotil úřední záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů nebo jiné návykové látky před nebo během jízdy dne 17. 5. 2017, který sepsali zasahující policisté a z něhož vyplynulo, že chování obviněného bylo ovládané. Nebyl vyhodnocen ani protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou praktického lékaře MUDr. Ondřeje Strnada, který podle krajského soudu vyzněl tak, že obviněný se jevil být v „normálním“ stavu. Okresní soud nevyhodnotil ani skutečnost, že hodnota 2 ng/ml, stanovená nařízením vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 41/2014 Sb.“), je jen spodní hranicí pro přestupek a musí tedy existovat určité rozpětí, ve kterém se řidič pod vlivem návykových látek dopouští přestupku a teprve poté, od určité hodnoty a míry ovlivnění svých schopností, se dopouští trestného činu. II. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podal nejvyšší státní zástupce dovolání (č. l. 82–86) opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., jelikož bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny zákonné podmínky pro takové rozhodnutí, a podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Nejvyšší státní zástupce uvedl, že odvolací soud ve věci rozhodl v neveřejném zasedání a bez řádného provedení důkazů, čímž zatížil své rozhodnutí vadou v podobě extrémního rozporu. Neomezil se toliko na zaujetí jiného hmotněprávního názoru, nýbrž zasáhl do hodnocení důkazů ze strany okresního soudu a na tom základě učinil odlišný skutkový závěr týkající se ovlivnění obviněného návykovou látkou. Uvedený extrémní vnitřní rozpor vyplývá z toho, že přehodnotil skutkový závěr okresního soudu, podle kterého se obviněný „nacházel ve stavu akutního ovlivnění drogou a nebyl tak schopen bezpečně řídit motorové vozidlo“ (str. 2 rozsudku okresního soudu) ve prospěch závěru, že „nelze bez pochybností dospět k závěru, že schopnost řídit motorové vozidlo byla u obžalovaného vyloučena“ (str. 3 usnesení krajského soudu), a to aniž by za účelem tohoto jiného hodnocení důkazů, resp. za účelem zaujetí odlišných skutkových závěrů postupoval v souladu s § 263 odst. 7 tr. ř., tedy musel by relevantní důkazy znovu provést ve veřejném zasedání. Toto však odvolací soud neučinil. Odvolací soud nemůže postoupit věc podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. ř. na podkladě odlišných skutkových zjištění, která sám zkonstruoval v rozporu s § 263 odst. 7 tr. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 7 Tdo 307/2016). S ohledem na neprovedení důkazů soudem odvolacím je nutno vycházet ze skutkových zjištění, jež učinil soud nalézací, která ovšem svědčí o vině obviněného. V případech ovlivnění řidiče motorového vozidla jinou návykovou látkou nežli alkoholem je naprosto nezbytné zjišťovat druh a množství této látky tak, aby na tomto podkladě bylo možno zjistit konkrétní míru ovlivnění pachatele tou kterou návykovou látkou. Orgány činné v přípravném trestním řízení přitom postupovaly podle zásad přijatých judikaturou Nejvyššího soudu (viz zejm. rozhodnutí ve věci sp. zn. 8 Tdo 449/2010, publikované pod č. 23/2011 Sb. rozh. tr.). Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, Doc. RNDr. Petera Ondry, CSc., z Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Olomouci, vyplývá, že je důvodné předpokládat, že koncentrace THC v krevním vzorku řidiče M. V. dne 17. 5. 2017 ve 14.00 hodin se mohla pohybovat v hodnotách vyšších než 4,4 ng/ml. Přibraný znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. Milan Karas následně na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, konstatoval, že obviněný byl v době řízení motorového vozidla ve stavu akutního ovlivnění THC, a byť nedošlo k závažnějšímu ovlivnění pohybové koordinace, nebyly přítomny kvalitativní poruchy myšlení, vědomí či vnímání, byly z objektivního hlediska narušeny schopnosti racionálně vnímat realitu, adek