33 Cdo 1586/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1586/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 6. 2025 Spisová značka:33 Cdo 1586/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.1586.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Spotřebitel Smlouva o úvěru Směnka Námitky Dotčené předpisy:§ 2390 o. z. § 86 předpisu č. 257/2016 Sb. § 87 předpisu č. 257/2016 Sb. § 588 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:21. 7. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.09.2025I.ÚS 2630/25 Tomáš Langášek odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost13. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1586/2024-492 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně Chytrý nájem s. r. o., se sídlem v Chotíkově 476, identifikační číslo osoby 29158958, zastoupené JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátkou se sídlem v Plzni, sady 5. května 296/36, proti žalovaným 1) L. S., 2) A. S., oběma zastoupeným JUDr. Martinem Horčicem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických vězňů 27, o 295 023 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 66/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2024, č. j. 5 Cmo 21/2023-454, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Plzni („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. 6. 2022, č. j. 41 Cm 66/2020-376, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 8. 2020, č. j. 41 Cm 66/2020-12, a rozhodl o nákladech řízení. 2. Vrchní soud v Praze („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 7. 2. 2024, č. j. 5 Cmo 21/2023-454, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že směnečný platební rozkaz zrušil, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. 3. Oba soudy vyšly ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně. Žalovaný 1) uzavřel s žalobkyní 7. 6. 2017 „smlouvu o půjčce“ 170 000 Kč účelově vázaných na financování zálohy v téže výši podle smlouvy č. 384/17 z 3. 4. 2017 [uzavřené žalovaným 1) s budoucím zhotovitelem stavby Ekonomickými stavbami s. r. o., dále jen „ES“], která bude poskytnuta přímo zhotoviteli. Žalovaný 1) se zavázal částku vrátit do 7. 8. 2017. K zajištění pohledávky věřitele pro případ, že půjčka nebude zaplacena řádně a včas, si strany dohodly smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny půjčky a dlužník dále vystavil dvě blankosměnky vlastní s doložkou bez protestu (nikoli na řad věřitele), na kterých nebyla vyplněna směnečná suma a datum splatnosti. Žalovaná 2) je na směnkách uvedena jako směnečný rukojmí. Věřitelka byla podle dohody oprávněna doplnit datum splatnosti první směnky nejdříve 8. 8. 2017 (po splatnosti půjčky), směnečnou sumu (nezaplacenou část jistiny půjčky, zákonný úrok z prodlení ve výši podle právního předpisu, smluvní pokutu za prodlení s úhradou půjčky ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, obojí ode dne následujícího po splatnosti půjčky do dne vyplnění první směnky) a obdobně vyplnit směnku druhou. Žalovaný 1) jako dlužník prohlásil, že má zajištěn dostatek finančních prostředků nebo jiných zdrojů na řádné splnění dluhu, a že jeho majetek není předlužen. V žádosti o půjčku uvedl, že své majetkové poměry pečlivě zvážil ve smyslu schopnosti splatit půjčku řádně a včas, není vůči němu nařízena exekuce nebo výkon soudního rozhodnutí, není mu známo, že by proti němu byl veden soudní spor o finanční plnění a nemá žádné dluhy či závazky vůči třetím osobám nebo orgánům státní správy po termínu splatnosti. Strany si ujednaly, že účinky případného odstoupení od smlouvy uzavřené s ES se nevztahují na smlouvu o půjčce. Žalobkyně půjčku sjednaným způsobem poskytla. 4. Jednatelem žalobkyně i společnosti ES a předsedou představenstva Ekonomické stavby rodinná a. s., která je společníkem žalobkyně i ES, je David Mencl. Žalovaný zasílal L. M. jednající s ním za ES doklady ohledně příjmů, výdajů a závazků a ujišťoval se, zda společnost za těchto podmínek zajistí veškeré financování a koupi pozemku. Společnost od první schůzky věděla, že žalovaní nemají vlastní hotovost, a byla jim nabídnuta k podpisu směnka. Aby mohlo být započato s řešením financování a výstavbou domu, podepsal žalovaný 1) žádost o poskytnutí půjčky. Žalovaným bylo řečeno, že půjčku nebudou platit, že placení bude realizováno financemi zajištěnými ES. Po nějaké době jim bylo řečeno, že ES nemůže financování zajistit, neboť to na koupi pozemku a výstavbu domu nestačí, a byla jim navržena možnost od smlouvy bezplatně odstoupit. Žalovaný dopisem z 5. 10. 2017 odstoupil od smluv č. 384/17 uzavřených s ES i od smlouvy o půjčce uzavřené mimo prostory provozovny žalobkyně (z důvodu, že její obsah odporuje právní úpravě a dobrým mravům, byla sjednána v tísni a za zvláště nevýhodných podmínek pro žalovaného). Půjčená částka nebyla žalobkyni vrácena, proto vyplnila blankosměnku uvedením směnečné sumy 295 023 Kč (170 000 Kč dlužná jistina, 85 000 Kč smluvní pokuta, 40 023 Kč zákonný úrok z prodlení). 5. Podle soudu prvního stupně žalobou uplatněný nárok z cenného papíru (směnky) je samostatným právním důvodem plnění. Kauzou směnky je smlouva ze 7. 6. 2017, kterou směnka zajišťovala. Je smlouvou nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nikoli smlouvou o zápůjčce podle § 2390 o. z. (která je smlouvou reálnou a vzniká až přenecháním peněz vydlužiteli, jenž je oprávněn k jejich použití podle vlastní úvahy). Je platnou smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 a násl. o. z. (soud neshledal žádné ujednání, které by bylo v rozporu s úpravou ochrany spotřebitele). K nárůstu dlužné částky došlo v návaznosti na prodlení žalovaného 1) s úhradou půjčené částky, smlouva proto není neplatná ani pro rozpor s dobrými mravy. Soud nezjistil nátlak na žalovaného 1) při podpisu smlouvy, zneužití jeho tísně žalobkyní, uzavření smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek, naplnění znaků lichevní smlouvy. Nebylo prokázáno, že žalobkyně (personálně propojená s ES) si byla vědoma toho, že bez hypotečního úvěru nemůže žalovaný 1) sjednané povinnosti dostát. Smluvní pokuta nepřekročila svou sazbou její účel a její konečná výše byla závislá na době, po kterou žalovaný 1) nedostál své povinnosti. Zajištění závazku současně smluvní pokutou a zajišťovací směnkou nic nebrání. Předpoklady pro odstoupení od smlouvy žalovaný 1) neprokázal. Směnka byla vyplněna v souladu s dohodou o vyplňovacím právu obsaženou ve smlouvě. 6. Odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) posoudil smlouvu ze 7. 6. 2017 (kterou zopakoval dokazování) jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Dospěl k závěru, že se jedná o stejně konstruovanou smlouvu, jako v případě posuzovaném Ústavním soudem v nálezu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21 (s jehož obsahem účastníky při jednání seznámil). Jde o smlouvou spotřebitelskou a s ohledem na okolnosti jejího uzavření je nutno na ni pohlížet jako na smlouvu úplatnou podléhající režimu spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Krajský soud v Plzni dne 5. 8. 2021 vydal směnečný platební rozkaz č. j. 41 Cm 66/2020-12, proti němuž podali žalovaní námitky, jimiž namítli neplatnost smlouvy pro rozpor s dobrými mravy i skutečnost, že žalovaný 1) nebyl úvěruschopný. Smlouva je absolutně neplatná, neboť poskytovatelka spotřebitelského úvěru (žalobkyně) před jejím uzavřením podle § 86 a § 87 z. s. ú. řádně neposoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného 1), když jeho prohlášení ve smlouvě takovým posouzením není. K neplatnosti je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, i když je spotřebitel procesně pasivní. Soud prvního stupně proto neměl vydat směnečný platební rozkaz, nýbrž rozhodovat v nezkráceném řízení. Smlouva je neplatná i podle § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy, neboť žalobkyně, aby se vyhnula povinnosti prověřovat úvěruschopnost žalovaného 1), zkonstruovala smlouvu formálně jako bezúplatnou, ačkoli je ve skutečnosti úplatná s ohledem na nepřiměřeně krátkou lhůtu splatnosti (dva měsíce) a dohodnutou smluvní pokutu. Datum vyplněný na směnce (10. 7. 2020, tedy 35 měsíců po splatnosti zápůjčky) odporuje údaji ve smlouvě o potřebě žalobkyně vrátit zápůjčku ve vazbě na jiné projekty ve lhůtě dohodnutých dvou měsíců. Smluvní pokuta odpovídala ročnímu úroku 36,5 % a žalobkyně neměla zájem na co nejdřívějším vrácení zápůjčky, svůj podnikatelský záměr měla postaven na skutečnosti, že žalovaný 1) nemá schopnost zaplatit spotřebitelský úvěr do dvou měsíců. Nemravným soud shledal způsob podni