33 Cdo 715/2022 — Nejvyšší soud

33 Cdo 715/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 3. 2023 Spisová značka:33 Cdo 715/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.715.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Akreditiv Předběžné opatření Úroky z prodlení Dotčené předpisy:§ 682 odst. 1 obch. zák. § 365 obch. zák. § 74 odst. 1 o. s. ř. § 76 odst. 1 o. s. ř. § 396 obch. zák. § 77a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 7. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 715/2022-312 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně GEOX S.P.A., se sídlem Montebelluna TV, Via Feltrina Centro 16, Italská republika, zastoupené Mgr. Robertem Klenkou, advokátem se sídlem Praha 1, Klimentská 1207/10, proti žalované České spořitelně, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62 (identifikační číslo osoby 45244782), zastoupené JUDr. Ladislavem Smejkalem, advokátem se sídlem Praha 1, V Celnici 1034/6, o 1 340 000 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 69/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2021, č. j. 12 Co 150/2021-250, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 69.357 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Roberta Klenky, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se domáhala vyplacení plnění ve výši 1 340 000 EUR z akreditivu otevřeného žalovanou ve prospěch žalobkyně (oprávněné z akreditivu) na základě smlouvy o otevírání akreditivů, uzavřené mezi společností X – TRADING s. r. o. a žalovanou. Dne 26. 10. 2018 bylo vyhláškou Městského soudu v Praze č. j. MSPH 88 INS 17419/2018-A-3, zahájeno insolvenční řízení společnosti X – TRADING, následně byl (dne 4. 3. 2019) zjištěn její úpadek a na její majetek byl prohlášen konkurz (dne 10. 6. 2019). Usnesením ze dne 7. 11. 2018, č. j. 10 Nc 1037/2018-23, Obvodní soud pro Prahu 4 (na návrh podaný předběžným insolvenčním správcem dne 5. 11. 2018) uložil žalobkyni povinnost zdržet se požadování plnění vyplývajícího z akreditivu a žalované povinnost zdržet se výplaty plnění ze závazku vyplývajícího z akreditivu; účinky předběžného opatření zanikly dne 17. 12. 2019 (v důsledku právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019, č. j. 25 Co 260/2019-161, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 5. 2019, č. j. 55 C 332/2018-104, o zamítnutí žaloby insolvenčního správce ve věci samé; dovolání proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. 29 Cdo 897/2020-241, odmítl). Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. 2. 2021, č. j. 38 C 69/2020-164, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 340 000 EUR spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 8. 11. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení. Poté, co se vypořádal s otázkou pravomoci českých soudů podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, zjistil, že společnost X – TRADING s. r. o. uzavřela dne 29. 6. 2011 s žalovanou smlouvu o otevírání akreditivů č. OAL/906/11/LCD, ve znění pozdějších dodatků. Na základě příkazu X – TRADING s. r. o. ze dne 11. 7. 2011 žalovaná vystavila akreditiv č. 72011070000247 LCI ve prospěch žalobkyně jakožto oprávněné z akreditivu, ve kterém se zavázala žalobkyni vyplatit peněžní prostředky do výše 1 340 000 EUR po předložení datované a podepsané žádosti o vyplacení akreditivu a kopie částečně nebo plně neuhrazené faktury nebo vrubopisu vystaveného žalobkyní nebo společností GEOX Hungary (dále jen jako „Akreditiv“). Žalobkyně prostřednictvím banky žalované (UniCredit S.p.A.) uplatnila dne 29. 10. 2018 u žalované žádost o vyplacení akreditivu do 7. 11. 2018, obsahující specifikaci požadované částky, prohlášení, že X – TRADING nesplnila své platební povinnosti ze smluv uzavřených s GEOX Hungary a fakturu na částku 1 340 000 EUR, resp. kopie jednotlivých neuhrazených faktur vystavených žalobkyní k úhradě společnosti X – TRADING. Žalovaná odmítla akreditiv žalobkyni opakovaně poskytnout (6. 11. 2018, 8. 11. 2018 a 17. 12. 2019) a žalobkyni nic nezaplatila s odůvodněním, že předložená faktura nemá požadované náležitosti a z důvodu podezření žalované na spáchání podvodu spočívajícího „ve vyvedení činnosti ze společnosti X – TRADING“, o němž měla žalobkyně „minimálně vědět“. Soud prvního stupně skutkově uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že X – TRADING s.r.o. v účetnictví eviduje neuhrazené faktury GEOX Hungary v celkové výši 2 634 288 EUR, že v účetnictví X – TRADING s.r.o. chybí celkem 159 faktur v celkové výši 891 511,14 EUR, že minimálně některé z obchodů, na jejichž základě byly tyto faktury vystaveny, byly řádně uskutečněny a tvrzená účast žalobkyně nebo alespoň povědomí o (žalovanou tvrzeném) podvodu spočívajícím ve vyvedení činnosti z X – TRADING, nebyla prokázána. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a přechodnými ustanoveními § 3028 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zjištěný skutkový stav poměřoval zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „obč. zák.“) a Pravidly UPC 600. Obecně konstatoval, že závazek banky z akreditivu není závislý na závazku příkazce vůči oprávněnému, pro jeho vznik a obsah je rozhodující akreditivní listina a její doručení oprávněnému, resp. že závazek banky vůči oprávněnému je samostatný, právně nezávislý a je pro něj rozhodující výhradně obsah akreditivní listiny a podmínek, které jsou v ní stanoveny. Námitky, které by mohl použít vůči oprávněnému příkazce, banka použít nemůže, ledaže by je vtělila do akreditivní listiny. V odkazu na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu připomněl, že při využití akreditivu nese banka riziko svého klienta – příkazce. Soud prvního stupně tak uzavřel, že podmínky pro uplatnění akreditivu byly v dané věci splněny a žalovaná byla povinna žalobkyni plnit. Žalobkyni přiznal i úroky z prodlení s odůvodněním, že splatnost plnění akreditivu byla stanovena k 7. 11. 2018, žalovaná ve stanovené lhůtě neplnila, a ve smyslu § 517 obč. zák. se dnem následujícím po splatnosti dostala do prodlení. K námitce žalované, že od 7. 11. 2018 do 17. 12. 2019 nemohla na akreditiv plnit kvůli předběžnému opatření, a proto se nemohla dostat do prodlení okamžikem uvedeným žalobkyní, soud konstatoval, že žalovaná již před účinností předběžného opatření a rovněž po jeho zániku odmítla žalobkyni plnit, takže předběžné opatření nepředstavovalo překážku, kvůli níž se žalovaná dostala do prodlení; nadto podle § 365 obch. zák. by žalovaná nebyla v prodlení pouze v případě, že nemohla plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 21. 9. 2021, č. j. 12 Co 150/2021-250, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně a po stránce právní (obdobně jako soud prvního stupně) v první řadě podrobně popsal funkci dokumentárního akreditivu obecně s tím, že dokumentární akreditiv je písemný (abstraktní) závazek banky odběratele (dokumentární povahy), že poskytne třetí osobě (nebo na její řad) úhradu za dodané zboží (resp. služby), a to pouze při splnění všech akreditivních podmínek; stand-by akreditiv (stand-by-credite) není instrumentem platebním, ale slouží jako zajišťovací nástroj a bývá použitelný na základě dokumentů svědčících o nesplnění určitého závazku (prohlášení beneficienta, že zboží nebylo zaplaceno, certifikát kontrolní společnosti, že zboží nebylo dodáno v požadované kvalitě či množství, apod. Rozvedl, že pro banku zavázanou z akreditivu není podstatný průběh a plnění závazků z hlavního závazkového vztahu mezi prodávajícím a kupujícím, tj. ze smlouvy vyžadující splnění závazku kupujícího prostřednictvím akreditivu, ale splnění podmínek sjednaných ve smlouvě o otevření akreditivu; beneficient musí splnit stanovené podmínky řádně a včas. Zavázaný z akreditivu (banka) není v případě uplatnění pohledávky z akreditivu oprávněn přezkoumávat podkladovou transakci. Přisvědčil názoru, že nelze přiznat právní ochranu jednání, které by mělo rysy zneužití práva. Jelikož v projednávané věci bylo prokázáno, že akred