33 Cdo 772/2019 — Nejvyšší soud

33 Cdo 772/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 1. 2021 Spisová značka:33 Cdo 772/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.772.2019.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Smlouva o dílo Odpovědnost za vady Odstoupení od smlouvy Dotčené předpisy:§ 241a odst. 1 o. s. ř. § 2590 o. z. § 2594 o. z. § 2595 o. z. § 2102 o. z. § 19 odst. 3 předpisu č. 634/1992Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:24. 4. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 772/2019-119 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Z. P., bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrem Tichým, advokátem se sídlem v Berouně, Brožíkova 284/8, proti žalované LIMEX ČR, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Vídeňská 744/2, identifikační číslo osoby 25332309, zastoupené JUDr. Petrem Košťálem, advokátem se sídlem v Příbrami, Gen. R. Tesaříka 256, o zaplacení 73 050 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 229/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2018, č. j. 23 Co 171/2018-89, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2018, č. j. 23 Co 171/2018-89, se ruší a věc se Krajskému soudu v Praze vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 2. 2018, č. j. 13 C 229/2017-59, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 73 050 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 27. 1. 2017 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaná dne 26. 5. 2016 provedla a předala žalobci dle objednávky dílo spočívající v položení vinylové podlahy (Vinyl TF Dryback 6008) za dohodnutou cenu 73 050 Kč. Žalovaná před pokládkou neprovedla kontrolní měření vlhkosti podkladu. Žalobce v den provádění díla a poté písemně dne 30. 5. 2016 vytkl žalované vady spočívající v tvoření „stříšek“ na krátkých hranách vinylových dílců. Požadoval opravu nebo výměnu vinylových dílců. Žalovaná reklamaci posoudila jako nedůvodnou, neboť krytina byla výrobcem shledána bez závad. Následně - po sejmutí vinylových pásů - bylo zjištěno, že vlhkost podkladu je nad limitem pro jejich možnou pokládku; návrh žalované na změnu smlouvy (výměnou za jiný materiál, který by pokládku i při dané vlhkosti umožnil) žalobce neakceptoval a dne 12. 12. 2016 od smlouvy o dílo pro její podstatné porušení odstoupil z důvodu, že dílo vykazovalo závažné vady a bylo neopravitelné, neboť žalovaná žalobci nabízela k reklamaci vad pouze změnu smlouvy. Po právní stránce soud prvního stupně dovodil, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo, podle níž se žalovaná jako zhotovitelka zavázala provést dílo spočívající v pokládce vinylové podlahy, žalobce (objednatel) se zavázal uhradit cenu díla. Zhotovitelka žalobcem vytčené vady díla neuznala a nedostála své povinnosti z odpovědnosti vad díla dle § 2106 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Izolovaně posuzovaná bezvadnost vinylového dílce nemá vypovídající hodnotu, bylo-li zjištěno, že vada byla způsobena vlhkostí podkladu, nikoliv použitými vinylovými pásy. Nebylo-li možné podlahu vzhledem k nadměrné vlhkosti opětovně položit, šlo o vadu neopravitelnou a žalobce tudíž od smlouvy o dílo odstoupil v souladu s § 2106 odst. 1 o. z. Podle soudu prvního stupně se zjevně jednalo o vadu spočívající v podstatném porušení smlouvy, neboť není pochyb o tom, že kdyby žalobce věděl, že podlaha bude tvořit „stříšky“ na krátkých spojích, smlouvu o dílo by neuzavřel (§ 2106 odst. 1 a § 2002 odst. 1 o. z.). Nechal-li si žalobce zhotovit dílo od profesionála, legitimně očekával, že si žalovaná jako profesionál bude při zhotovení díla počínat - tedy provede měření vlhkosti podlahy již v době pokládky vinylové podlahy. Odstoupením od smlouvy o dílo žalobcem došlo ke zrušení závazku ze smlouvy a žalovaná je proto povinna mu vrátit uhrazenou cenu díla. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 19. 7. 2018, č. j. 23 Co 171/2018-89, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu o zaplacení 73 050 Kč s úrokem z prodlení zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s jeho právními závěry se však neztotožnil. Byla-li žalovanou dodaná vinylová podlahová krytina bez vad, je třeba vyřešit otázku, zda byla reklamovaná vada důsledkem chybného postupu při pokládce podlahy. V absenci měření vlhkosti podkladu, která se ukázala být hlavní příčinou vzniku reklamovaných nerovností krytiny, odvolací soud shledal jistý nedostatek, avšak toto pochybení žalované samo o sobě vytýkanou vadu nezpůsobilo, pouze – dovozuje odvolací soud – mohlo (kdyby k němu nedošlo) odhalit hlavní příčinu pozdějšího vzniku nerovností s předstihem. Kdyby se tak stalo, byla by zjištěna nezpůsobilost podkladu zajištěného péčí žalobce třetí osobou, pokládka by byla nepochybně odložena do doby poklesu vlhkosti podkladu na přijatelnou úroveň a odpadlo by zkoumání bezvadnosti samotné krytiny. Došlo-li by pak v důsledku položení vinylové krytiny na příliš vlhký povrch k jejímu trvalému poškození, odpovídala by za ně žalovaná. Nic takového však v řízení tvrzeno nebylo. Vinylové pásy byly pouze demontovány s tím, že k jejich opětovné montáži na náklady žalované bude moci dojít až poté, co vlhkost podkladu poklesne na potřebnou technologickou úroveň. Z ničeho nevyplývá, že by se mělo jednat o neodstranitelnou vadu nebo že by žalovaná odmítala provést novou pokládku krytiny. Jde-li o přiměřenou lhůtu k odstranění vady (§ 2106 odst. 2 o. z.), ta se v daném případě odvíjela od rychlosti vysychání podkladu, jehož nebyla žalovaná dodavatelkou a kterou nemohla sama ovlivnit; odvolací soud přitakal žalované, že za stavební připravenost podkladu k pokládce krytiny a za její odpovídající míru vlhkosti odpovídal žalobce. Bylo tudíž na něm, aby nezpůsobilost podkladu způsobenou vysokou vlhkostí napravil a poté o poklesu žalovanou informoval. Teprve od tohoto okamžiku je možné počítat přiměřenou lhůtu pro odstranění vady žalovanou. Namísto toho – uzavírá odvolací soud - žalobce odstoupil od smlouvy, aniž nastal některý ze zákonných předpokladů. Nedůvodná je argumentace žalobce, že kdyby žalovaná měřením vlhkosti již před pokládkou krytiny zjistila příliš vysokou vlhkost podkladu, smlouvu o dílo by s ní neuzavřel, neboť v době pokládky již byla smlouva o dílo nepochybně uzavřena. Žalobce proto nárok na vydání bezdůvodného obohacení nemá. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nezměření vlhkosti před pokládkou podlahy považuje za zásadní pochybení žalované jako profesionála. Žalobce si objednal „celistvý úkon“, nikoli samotnou krytinu, bylo tedy odpovědností žalované, aby jako odborník před započetím pokládání vinylové podlahy zkontrolovala vhodnost podkladu. Odvolacímu soudu vytýká nesprávné posouzení otázky postupu v souvislosti s uplatňováním práv z vadného plnění. Je přesvědčen, že zhotovitelka v tomto případě neodstranila vadu „bez zbytečného odkladu“, vada se stala subjektivně neodstranitelnou, což znamená, že mu vzniklo právo na zrušení smlouvy. Nepostupovala-li žalovaná jako profesionál a sdělila-li mu příčinu vad až po několika měsících, jedná se o porušení smlouvy podstatným způsobem. Žalobce odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu se závěry uvedenými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, posoudil vady díla v projednávané věci jako odstranitelné. V rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, posoudil i otázku postupu zhotovitele při provádění díla a jeho odpovědnosti za vady. Nesouhlasí s jeho závěrem, že vadu pokládky zavinil. V této souvislosti odvolacímu soudu rovněž vytýká, že poznámku na objednávce „pokládka na vlastní podklad – připravený na pokládku lepeného vinylu“ nesprávně vyložil jako ujednání o přenesení odpovědnosti za provedení díla na žalobce; zdůrazňuje, že je v postavení spotřebitele a žalovaná je odborníkem – profesionálem. Podle žalované odvolací soud věc právně posoudil správně, proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým