4 Tdo 1058/2023 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1058/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 11. 2023 Spisová značka:4 Tdo 1058/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:4.TDO.1058.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:In dubio pro reo Nebezpečné pronásledování Objektivní stránka trestného činu Subsidiarita trestní represe Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 354 odst. 1 písm. b) c) d ) tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:13. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1058/2023-964 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 11. 2023 o dovolání, které podal obviněný L. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. 10 To 125/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 76/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 4 T 76/2022 (dále jen „soud prvního stupně“, popř. „nalézací soud“) byl obviněný L. M. (dále jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b), c), d) tr. zákoníku. Podle skutkových zjištění se trestné činnosti dopustil tím, že: „v období nejméně od měsíce března roku 2019 do měsíce dubna roku 2021 v XY a i jinde, přestože byl bývalou manželkou, poškozenou V. M. vyrozuměn, že nechce, aby ji nad rámec domluvy ohledně péče a výchovy společných dětí AAAAA (pseudonym), BBBBB (pseudonym) a CCCCC (pseudonym), jakkoliv bezdůvodně kontaktoval osobně, písemně, telefonicky nebo jinak, různými prostředky elektronické komunikace, zejména mobilním telefonem, SMS zprávami, emaily, L. M. V. M. dlouhodobě a opakovaně v nadměrné míře obtěžoval zasíláním citově vydírajících zpráv, v nichž na V. M. činil citový nátlak, přemlouval ji, aby se k němu vrátila, vyznával jí své city či naopak poškozenou nebo jejího tehdejšího přítele M. B., později L. L., pomlouval, urážel, vyhrožoval jim nebo pod smyšlenými záminkami je jinak obtěžoval, když tak činil zejména zprávami odesílanými z telefonního čísla XY na telefonní číslo XY, emaily zasílanými z emailové adresy XY na emailovou adresu V. M. "XY", současně V. M. L. M. v XY a na dalších blíže nezjištěných místech, nepravidelně avšak dlouhodobě, tvrdošíjně a vytrvale, proti její vůli vyhledával, sledoval, záměrně se pohyboval v blízkosti bydliště V. M. v ulici XY v XY, a na dalších místech, o nichž věděl, předpokládal nebo cílenými dotazy na jejich společné děti zjistil, že by se na nich V. M. mohla pohybovat, rovněž vyvolával žárlivé scény, při osobním kontaktu se V. M. vnucoval, vtíral se do její blízkosti, opakovaně po ní požadoval opětovné sblížení s ním, případně jí slovně vyčítal její současný způsob života a vyvolával konflikty, přičemž nedbal toho, že svým chováním poškozenou V. M. omezoval v obvyklém způsobu života, v jejím pohybu a aktivitách, když ona jednání L. M. vnímala jako útoky hrubě zasahující do jejího soukromí a tento setrvalý stav byl a je pro V. M. psychicky vyčerpávající a stresující, přičemž poškozená byla z důvodu jednání L. M. nucena vyhledat odbornou pomoc.“. 2. Za tento trestný čin byl obviněnému podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. 3. Současně byl obviněný tímto rozsudkem podle § 226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek, ve kterém bylo podanou obžalobou spatřováno spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku a který spočíval v tom, že: dne 21. 9. 2021 v době po 15:00 hod., na ulici XY, v blízkosti XY v XY, vyhledal svoji bývalou manželku, poškozenou V. M. osobním motorovým vozidlem tov. zn. Renault, přijel těsně k V. M., která v tom okamžiku šla po chodníku do místa svého bydliště, zastavil vozidlo, stáhl okénko a počal jí slovně vyhrožovat zabitím za to, jak dne 20.09.2021 jako svědek v tr. věci vedené pod č.j. GI-3301/TČ-2020-842060 před policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů v Hradci Králové vypovídala proti jeho osobě jako obviněnému, přičemž svým jednáním a chováním souvisejícím s probíhajícím trestním řízením proti jeho osobě ve V. M. vyvolal strach a obavy o její život a zdraví“. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obviněný a státní zástupce odvolání. Obviněný směřoval podané odvolání do výroku o vině a trestu. Státní zástupce podal odvolání v neprospěch obviněného do zprošťující části a do výroku o trestu. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „soud druhého stupně“, popř. „odvolací soud“) usnesením ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. 10 To 125/2023 tak, že podle § 256 tr. ř. obě podaná odvolání zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. 10 To 125/2023, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolatel výslovně uvádí, že má námitky proti skutkovým zjištěním, kdy soud zjistil stav, který nevykazuje znaky trestného činu, kterým byl uznán vinným. Jde tedy o vadnou aplikací hmotného práva na skutková zjištění soudu. 6. Podle obviněného soud prvního stupně nevzal v úvahu jím namítanou nevěrohodnost výpovědi poškozené a zejména jím zdůrazňovanou skutečnost, že jeho jednání stěží mohlo vzbudit důvodnou obavu o její život a zdraví. Proto nemohlo dojít k naplnění zvolené skutkové podstaty uvedeného přečinu. Trvá dále na tom, že na skutek je možno nahlížet z hlediska principu ultima ratio. Současně poukazuje na důsledky odsuzujícího rozsudku na jeho osobu, když byl propuštěn ze služebního poměru příslušníka Vězeňské služby České republiky a nemá nárok na výsluhový příspěvek ani na odchodné. 7. Podle jeho názoru nebyl naplněn ani znak „způsobilost vzbudit důvodnou obavu“ podle § 354 odst. 1 písm. b), c) d) tr. zákoníku, takže použitá právní kvalifikace jeho jednání neodpovídá. Zdůrazňuje, že mu primárně šlo o děti, nikoliv o nějaké pronásledování poškozené. To vše se potvrdilo tím, že mu rozhodnutím Okresního soudu v Semilech ze dne 23. 5. 2023, č. j. 0 P 72/2020-274, byly nezletilé děti svěřeny do péče a matce stanoveno výživné. Dodává, že matka se s dětmi nestýká, děti ani nemají zájem o styk s ní. Poukazuje i na chování matky, její alkoholismus a sebepoškozování. Má za to, že soud měl jiné možnosti řešení věci, včetně možnosti postoupení věci řediteli věznice. Poukazuje také na skutečnost, že soud nesprávně zamítl některé jeho důkazní návrhy, zejména návrh na prozkoumání prostěradla a analýzu stop DNA, kde byly stopy po jeho pohlavním styku s poškozenou. 8. V závěru podaného dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 12. 4. 2023, č. j. 4 T 76/2022-894, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 7. 2023, č. j. 10 To 125/2023-929, ve výroku o vině a trestu z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. a přikázal soudu prvního stupně věc znovu projednat a rozhodnout, popř. aby sám rozhodl o postoupení věci řediteli věznice. 9. Státní zástupce Nejvyššího státní zastupitelství ve vyjádření ze dne 10. 11. 2023, sp. zn. 1 NZO 852/2023, nejprve stručně předestřel průběh trestního řízení a obviněným zvolené dovolací důvody. Zároveň objasnil podstatu zvolených dovolacích důvodů. Podle státního zástupce lze pod zvolený dovolací důvod podřadit (s určitou mírou benevolence s ohledem na obecnost zvoleného odkazu) námitku stran principu ultima ratio, kterou se obviněný domáhal aplikace § 12 odst. 2 tr. zákoníku. V tomto směru státní zástupce odkazuje na stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2012 publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Vyslovuje závěr, že v posuzované věci byly naplněny všechny znaky trestného činu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b), c), d) tr. zákoníku, přičemž na straně obviněného neexistují žádné okolnosti, které by výrazně snižovaly společenskou škodlivost činu, a to tím způsobem, že by jednání obviněného neodpovídalo typickým případům tohoto trestného činu. Akcentuje, že dovolatel naplnil hned tři, jinak alternativně zakotvené znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu podle § 354 odst. 1 tr. zákoníku, což vypovídá o širší škále vtíravé ingerence do privátního prostoru poškozené. V případě obviněného se nejednalo o jednorázový incident, závažnost je