5 Tdo 125/2024 — Nejvyšší soud

5 Tdo 125/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:6. 3. 2024 Spisová značka:5 Tdo 125/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:5.TDO.125.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 5. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 17.06.2024II.ÚS 1753/24 David Uhlíř odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost19. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 125/2024-1769 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 3. 2024 o dovolání, které podal obviněný Milan Zimáček, trvale bytem Běluňská 1842/2, Praha 9 – Horní Počernice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 9 To 283/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 43 T 98/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Milana Zimáčka odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný Milan Zimáček byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 5. 5. 2023, sp. zn. 43 T 98/2022, uznán vinným v bodě 1. přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník), v bodě 2. přečinem poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a v bodě 3. pokračujícím přečinem neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy mu byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle § 67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 2000 Kč, celkem ve výši 200 000 Kč. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v obchodních korporacích a družstvech, a to i na základě plné moci, na dobu 5 let. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest propadnutí věci, a to finanční částky ve výši 664 364,81 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu poškozené obchodní společnosti Grammer Automotive CZ, s. r. o., ve výši 900 594 Kč (skutek pod bodem 1.). Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byli poškození Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, obchodní společnost Sprinx Systems, a. s., a Česká správa sociálního zabezpečení odkázáni s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních (skutek pod bodem 2.). Rovněž podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, RBP zdravotní pojišťovna a Pražská správa sociálního zabezpečení odkázány s nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních (skutek pod bodem 3.). 2. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, na základě odvolání obviněného Milana Zimáčka proti výše uvedenému rozsudku soudu prvního stupně rozhodl podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. a zrušil pouze výrok o trestu zákazu činnosti a výrok o trestu propadnutí věci z rozsudku soudu prvního stupně. V ostatních výrocích zůstal odvoláním napadený rozsudek nezměněn. 3. Skutku v bodě 1. výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně se obviněný ve stručnosti dopustil tím, že dne 13. 11. 2019, jako osoba ovládající a fakticky rozhodující v obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o., příslíbil osobě jednající za obchodní společnost Grammer Automotive CZ, s. r. o., která měla hradit finanční prostředky ve výši 900 594 Kč na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2019 společnostem Built Invest, s. r. o., a Champion Reality, s. r. o., že po zaslání částky 900 594 Kč na účet obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o., přepošle tuto částku těmto oprávněným obchodním společnostem, aniž by měl ve skutečnosti vůli tuto částku převést oprávněným společnostem. Po zaslání předmětné částky a jejím připsání na účet obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o., ještě dne 13. 11. 2019 tyto finanční prostředky nezaslal oprávněným společnostem, a to ani následně po upozornění obchodní společnost Grammer Automotive CZ, s. r. o. Obviněný se stal pro Grammer Automotive CZ, s. r. o., nekontaktní a tyto peněžní prostředky použil po výběru z účtu nezjištěným způsobem, ačkoli si byl vědom, že se nejedná o finanční prostředky obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o. 4. Skutku pod bodem 2. se obviněný dopustil tím, že jako osoba ovládající obchodní společnost Janaba Servis, s. r. o., a osoba fakticky rozhodující s odpovědností za hospodaření a finanční záležitosti a mající faktický vliv na tuto obchodní společnost rozhodl o tom, že bude dne 20. 11. 2019 účelově zřízen nový bankovní účet u Moneta Money Bank, a. s., č. XY na fyzickou osobu Hrista Paunova. Takto obviněný jednal s úmyslem na tento účet nechat zasílat finanční prostředky získané z ekonomické činnosti obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o. Následně na tento bankovní účet byla dne 20. 11. 2019 poukázána částka 558 790 Kč obchodní společností Proseat Mladá Boleslav, s. r. o., a 105 608 Kč obchodní společností FOL-Obal, s. r. o. Takto obviněný jednal s vědomím, že na ostatní bankovní účty obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o., bylo nařízeno několik exekucí, a to soudním exekutorem Mgr. Janem Benešem a soudní exekutorkou JUDr. Veronikou Flajšhansovou a dále i Finančním úřadem pro hl. město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9, o čemž obviněný věděl. Tímto způsobem odklonil finanční prostředky v celkové výši 664 398 Kč, které měly sloužit k uhrazení závazků vůči věřitelům obchodní společnosti Janaba Servis, s. r. o. Tento majetek se tak stal v důsledku jeho účelového jednání pro věřitele nedostupný, přičemž jediným významným majetkem obchodní společnosti byl zůstatek na bankovním účtu č. XY vedeném u ČSOB, a. s., ve výši 1 553 738,22 Kč, v důsledku čehož nedošlo do výše 664 398 Kč k uspokojení pohledávek věřitelů specifikovaných v rozsudku soudu prvního stupně. 5. Skutek pod bodem 3. rozsudku soudu prvního stupně ve stručnosti spočíval v tom, že obviněný v době od dubna 2018 do února 2020, v Praze 9, jako osoba ovládající obchodní společnost Janaba Servis, s. r. o., a jako osoba fakticky v ní rozhodující a rovněž odpovědná za odvádění povinných srážek z mezd zaměstnanců, v pozici zaměstnavatele a plátce pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zdravotního pojištění a daní z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, v období od dubna 2018 do července 2019 za pomoci samostatně stíhaného Tomáše Purtíka, srážel zaměstnancům z jejich hrubé mzdy a do současné doby neodvedl v rozporu se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, za mzdové období od ledna 2018 do prosince 2018, Finančnímu úřadu pro hl. m. Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9, zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ve výši 599 100 Kč. Dále v rozporu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, za mzdové období od března 2018 do ledna 2020, Pražské správě sociálního zabezpečení pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1 385 975 Kč. Rovněž v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neodvedl zdravotním pojišťovnám konkretizovaným v rozsudku soudu prvního stupně celkovou částku 3 311 982 Kč. Přitom uvedené částky strhl svým zaměstnancům ze mzdy, avšak vědomě neodvedl oprávněným institucím a tyto peněžní prostředky použil nezjištěným způsobem pro sebe nebo pro financování svého dalšího podnikání a takto postupoval přesto, že bylo v jeho možnostech povinné platby hradit. II. Dovolání obviněného 6. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., neboť podle jeho názoru v řízení došlo k svévolnému hodnocení důkazů, provedenému bez jakéhokoliv akceptovatelného logického základu, v jehož důsledku došlo k extrémnímu rozporu mezi obsahem důkazů a skutkovým stavem, k němuž dospěly soudy nižších stupňů. 7.