5 Tdo 1414/2017 – Nejvyšší soud

5 Tdo 1414/2017-137 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2018 o dovolání obviněného A. R., a o dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného A. R., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 9 To 35/2017, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 T 11/2008, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného A. R. a nejvyššího státního zástupce o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Obviněný A. R. byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. 51 T 11/2008, uznán vinným pokusem zvlášť závažného zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“), § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako předseda představenstva, dílem jako ředitel a člen představenstva, obchodní společnosti Czech Venti, a. s., se sídlem v Chomutově, Vršovců čp. 1176/23, IČ 25474197, od 29. 3. 2006 se sídlem v Chomutově, Nerudova čp. 63/16 (dále jen „Czech Venti“), a jako předseda představenstva obchodní společnosti PROVENTI, a. s., se sídlem v Chomutově, Vršovců čp. 1176/23, IČ 26506246 (dále jen „PROVENTI“), obou společností se stejným předmětem podnikání v oborech přípravné práce pro stavby, zprostředkování obchodu, velkoobchod, specializovaný maloobchod, činnost technických poradců v oblastech strojírenství, hutnictví, energetiky, zemědělství a lesnictví a dalších, v rozporu se smlouvou o poskytnutí zajištění ve vztahu k rozpočtové podpoře pro projekt větrných elektráren Krušný Hora uzavřené dne 12. 11. 2004, uzavřenou mezi obchodními společnostmi Czech Venti, Virtual Utility Ltd., PROVENTI, R. Engineering Services, s. r. o., a Vestas Deutschland GmbH, neučinil žádné úkony směřující k tomu, aby společnost PROVENTI převedla veškerá práva k projektu výstavby větrných elektráren v Krušných horách známého také pod označením Větrný park Chomutov na společnost Czech Venti, a naopak v úmyslu realizovat tento projekt větrných elektráren pouze prostřednictvím společnosti PROVENTI, bez účasti společnosti Czech Venti, jednal tak, že: 1) v blíže nezjištěné době od srpna 2005 do října 2005 v P., Ch. a na dalších místech jednal se zástupci společnosti AES Corporation, Inc., se sídlem 4300 Wilson Boulevard, Arlington, Virginia, USA, o jejich vstupu do projektu a o uzavření smlouvy označené jako soupis podmínek vztahujících se ke společné výstavbě a investici mezi touto společností na straně jedné a společností PROVENTI a jejími akcionáři obviněným A. R., svědkem D. J. a svědkyní J. Š. na straně druhé, přičemž v případě uzavření smlouvy by na úkor společnosti Czech Venti projekt Větrného parku Chomutov realizovala společnost PROVENTI, která by podle uvedené smlouvy získala od společnosti AES Corporation, Inc. investici na výstavbu projektu ve výši nejméně 3 035 000 Euro (nejméně 89 714 600 Kč), když nakonec k uzavření smlouvy nedošlo pouze z důvodu, že ji svědek D. J. odmítl podepsat, 2) poté dne 9. 2. 2006 dal jako ředitel a člen představenstva společnosti Czech Venti, neoprávněně souhlas s využitím studie vstupních podkladů pro výpočty návrhu distribuční sítě Větrného parku Chomutov, zpracované společností EGÚ Brno, a. s., a studie vyvedení výkonu větrných elektráren z oblasti Krušných hor, zpracované společností ENERGO EKOPROJEKT TURNOV, s. r. o., pro řízení o udělení státní autorizace vedené před Ministerstvem průmyslu a obchodu pro společnost PROVENTI, dále dne 7. 4. 2006 vzal zpět žádost společnosti Czech Venti o připojení Větrného parku Chomutov k přenosové soustavě České republiky a tentýž den podal obdobnou žádost za společnost PROVENTI, adresovanou obchodní společnosti ČEPS, a. s., a následně dne 29. 6. 2007 jako předseda představenstva společnosti PROVENTI uzavřel s obchodní společností ČEPS, a. s., se sídlem v Praze 10, Elektrárenská 774/2, IČ 25702556, smlouvu o připojení k přenosové soustavě České republiky č. 12100/004, v důsledku čehož obchodní společnost PROVENTI získala možnost realizovat projekt Větrný park Chomutov, jehož čistá hodnota ke dni 29. 6. 2007 dosahovala částky nejméně 1 000 000 Kč, s předpokládanou aktuální investiční hodnotou ekonomického výnosu z projektu pro případ jeho realizace v částce nejméně 67 900 000 Kč a s ohledem na skutečnost, že společnost Czech Venti byla joint venture, založená výlučně pro realizaci tohoto projektu, ve které společnost PROVENTI držela 50 % akcií, čímž společnost PROVENTI získala prospěch v rozsahu nejméně 500 000 Kč a v částce nejméně 33 950 000 Kč pro případ faktické realizace tohoto projektu, ke které však nedošlo. 2. Za uvedený pokus zvlášť závažného zločinu zneužití informace a postavení v obchodním styku byl obviněný A. R. odsouzen podle § 255 odst. 4 tr. zákoníku, za užití § 58 odst. 5 tr. zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, za užití § 82 odst. 1 tr. zákoníku, mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v délce trvání 5 roků. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku, za užití § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb po 2 000 Kč, tedy celkem ve výši 500 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému stanoven pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v délce trvání 6 měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce v obchodních společnostech a družstvech v trvání 5 roků. 3. Citovaný rozsudek soudu prvního stupně napadli obviněný A. R. a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem odvoláními, o kterých rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 9 To 35/2017, tak, že podle § 256 tr. ř. obě odvolání zamítnul. 4. Současně je nutno podotknout, že oběma uváděným rozhodnutím, tj. rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu, předcházelo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2013, sp. zn. 5 Tdo 113/2013, kterým bylo rozhodnuto tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. byl z podnětu obviněného A. R. a nejvyššího státního zástupce zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 9 To 54/2012, podle § 265k odst. 2 tr. ř. byla zrušena také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Vrchnímu soudu v Praze přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 5. Nejvyšší soud se ve svém zrušujícím rozhodnutí vyhradil k určené výši prospěchu a současně poukázal na rozdílnost v provedených ústavních znaleckých posudcích, zejména pokud jde o hodnotu projektu a tím tedy výši prospěchu společnosti PROVENTI. Nejvyšší soud uložil, že při novém projednání v této věci bude třeba doplnit dokazování zejména o výslech znalce prof. Ing. Oldřicha Starého, CSc., dále uvedl, že bude také nezbytné vyslechnout znalce Ing. Jana Džbánka ke znaleckému posudku znaleckého ústavu TACOMA CONSULTING, a. s., č. 130-11/2012 ze dne 10. 10. 2012, a pokud by ani po jejich výslechu a následném náležitém zhodnocení závěrů obou znaleckých posudků (včetně jejich dodatků) nebylo možno učinit jednoznačný závěr o výši prospěchu, který vznikl společnosti PROVENTI v podobě čisté hodnoty projektu, a dále prospěchu, ke kterému tato společnost směřovala, pokud by získala možnost realizovat projekt Větrný park Chomutov, bude třeba postupovat podle § 109 věta druhá tr. ř. a příp. § 110 tr. ř. a vyžádat zcela nový znalecký posudek. Nejvyšší soud dále poznamenal, že v rámci výslechu znalce či zadání znaleckého posudku je třeba zaměřit se na zjištění, jaké hodnoty projekt výstavby větrných elektráren v důsledku již realizovaných postupných kroků dosáhl v rozhodné době, pokud byl na úkor společnosti Czech Venti převeden na společnost PROVENTI, a jakého prospěchu by bylo dosaženo, pokud by se obviněnému tento projekt ve společnosti PROVENTI podařilo realizovat, přičemž teprve po takto doplněném dokazování bude moci nalézací soud posoudit, zda obviněný svým jednáním dosáhl pro sebe nebo jiného prospěch a v jakém rozsahu, čímž budou vytvořeny podmínky pro posouzení, zda obviněný naplnil znaky i kvalifikované skutkové podstaty podle § 255 odst. 4 tr. zákoníku a v jakém rozsahu byl takový čin dokonán a v jakém rozsahu příp. zůstal v pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Teprve poté, až bude tato zásadní otázka jednoznačně a bez pochybností vyřešena, bude možné se zabývat uplatněním zásady subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku). V neposlední řadě Nejvyšší soud zmínil, že pokud soud v rámci úvah o druhu a výši trestu přikročí k aplikaci ustanovení § 58 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu, bude nutné, aby respektoval platnou judikaturu o