5 Tdo 451/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 451/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:5 Tdo 451/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.451.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dotační podvod Poškození finančních zájmů Evropské unie Dotčené předpisy:§ 212 odst. 1,5 písm. c) tr. zákoníku § 260 odst. 1,5 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 10. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 09.10.2025 14.10.2025II.ÚS 2968/25 III.ÚS 3025/25 Jiří Přibáň Milan Hulmák odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost 26. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 451/2025-6763 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. R., v době rozhodnutí ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 1 To 82/2022, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 8/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. R. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2021, sp. zn. 1 T 8/2016, pod bodem 1) jeho výrokové části byl obviněný J. R. (nebude-li uvedeno výslovně jinak, dále též jen „obviněný“, případně „dovolatel“), uznán vinným zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a to včetně zákona č. 333/2020 Sb. (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl podle § 212 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 250 denních sazeb po 2 000 Kč, celkově tedy ve výši 500 000 Kč. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu ve sdruženích a spolcích po dobu trvání 8 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla též uložena povinnost zaplatit poškozené České republice – Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, Praha 1 (dále též ve zkratce jen „MŠMT“), na náhradu škody částku ve výši 7 555 745,71 Kč, se zbytkem svého nároku byla poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uznal vinnými též spoluobviněné P. Č., A. V. a J. B. a zprostil obžaloby T. S., dále rozhodl podle § 102 a § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku o ochranném opatření ve formě zabrání náhradní hodnoty. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali státní zástupce, obvinění J. R. a A. V. a zúčastněné osoby K. E. E., s. r. o., A., s. r. o., a T., s. r. o., odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 1 To 82/2022, následovně. Odvolací soud jednak (pod bodem I.) podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce a zúčastněných osob K. E. E., s. r. o., A., s. r. o., a T., s. r. o., napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o trestu uloženém obviněnému P. Č. a ve výroku o zabrání náhradní hodnoty ve vztahu ke všem zúčastněným osobám, jednak (pod bodem II.) podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu uložil obviněnému P. Č. trest, jednak (pod bodem III.) uložil ochranná opatření zabrání náhradní hodnoty zúčastněným osobám, jednak (pod bodem IV.) podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodná odvolání obviněných J. R. a A. V., jednak (pod bodem V.) konstatoval, že jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. 3. Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. R. dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 5 Tdo 454/2024, tak, že částečně zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 1 To 82/2022, a to pouze ve výrocích pod body IV. a V. ohledně obviněného J. R. Ve zbývajícím rozsahu zůstal napadený rozsudek nezměněn. Dále zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 4. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací pak ve věci nařídil veřejné zasedání, v němž rozhodl svým rozsudkem ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 1 To 82/2022, následovně. Odvolací soud pod bodem I. podle § 258 odst. 1 písm. b), e), f), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného J. R. napadený rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil ve výroku o trestu uloženém tomuto obviněnému a ve výroku o náhradě majetkové škody. Pod bodem II. odvolací soud podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému za zločin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, ohledně nichž zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn, uložil obviněnému podle § 212 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3,5 let, pro jehož výkon obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku obviněnému uložil též peněžitý trest vyměřený ve 250 denních sazbách po 2 000 Kč, tedy v celkové výměře 500 000 Kč. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit poškozené České republice – MŠMT na náhradu škody částku ve výši 4 417 183,98 Kč, a se zbytkem jejího nároku poškozenou podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Uvedené trestné činnosti se obviněný podle rozsudku soudu prvního stupně dopustil (zjednodušeně uvedeno) následovně. Obviněný J. R. jako předseda představenstva občanského sdružení XY, později jako předseda výboru spolku XY se sídlem XY (dále ve zkratce jen „XY“), nyní XY, z. s., v likvidaci, podal dne 20. 5. 2011 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR žádost o finanční podporu z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na projekt „XY“. Na jejím základě bylo dne 20. 12. 2011 vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace XY s nepřímými náklady v celkové maximální výši 34 211 554,40 Kč, z toho maximálně 29 079 821,24 Kč z prostředků Evropského sociálního fondu a maximálně 5 131 733,16 Kč z prostředků státního rozpočtu České republiky. Dotace měla být použita též na úhradu nákladů klíčové aktivity označené jako „stáže v inovačních podnicích včetně mentoringu“. Základem měly být stáže pro studenty vysokých škol u českých a zahraničních obchodních společností. Obviněný však v úmyslu vylákat dotační prostředky předložením nepravdivých dokladů nechal zpracovat a poskytovateli dotace doručit průběžnou monitorovací zprávu, mimořádné monitorovací zprávy a závěrečnou monitorovací zprávu, jejichž součástí byla vždy příslušná žádost o platbu dotačních prostředků. K nim připojil doklady, z nichž vyplývalo, že probíhaly stáže konkrétních studentů u obchodních společností uvedených ve výroku rozsudku, že jednotlivým studentům bylo propláceno cestovné, stravné a ubytování za dobu vykonávání stáže a že XY (nyní XY, z. s., v likvidaci) hradilo náklady stáží a mentoringu obchodním společnostem i studentům. Obviněný však věděl, že ve skutečnosti uvedené stáže neprobíhaly, XY jím uváděné náklady nevznikaly a poskytnuté dotační prostředky byly používány na jiné než určené účely. Zfalšované či fiktivní doklady o stážích studentů a o nákladech na cestovné, ubytování a stravu vytvářeli nebo nechávali vytvářet na různých místech v České republice na základě pokynů obviněného J. R. další spoluobvinění P. Č., J. B. a A. V., případně další přesně nezjištěné osoby. Na podkladě uvedených monitorovacích zpráv, žádostí o platbu a připojených nepravdivých dokladů byly všechny tyto údajné náklady XY proplaceny. Obviněný J. R. tak způsobil České republice zastoupené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy škodu v celkové výši 7 555 745,71 Kč, z čehož 85 % (6 422 383,85 Kč) pocházelo z Evropského sociálního fondu. II. Dovolání obviněného 6. Proti posledně uvedenému druhému rozsudku soudu druhého stupně znovu podal obviněný J