5 Tdo 543/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 543/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 9. 2025 Spisová značka:5 Tdo 543/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.543.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Neoprávněné podnikání Dotčené předpisy:§ 251 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:3. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 543/2025-1893 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 9. 2025 o dovolání, které podala obviněná Ilona Laštůvková, bytem Palackého náměstí 65, Slavkov u Brna, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 5 To 218/2024, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 90 T 23/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2024, sp. zn. 90 T 23/2023, byla obviněná Ilona Laštůvková uznána vinnou pod bodem I. výroku o vině přečinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „tr. zákoník“), za což byla podle téhož ustanovení odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 3 roků. Současně soud rozhodl o vině a trestu obviněné právnické osoby – obchodní společnosti BGC Travel, s. r. o. V adhezním řízení soud podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „tr. ř.“), uložil oběma obviněným povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradu škody poškozeným vyjmenovaným ve výroku o náhradě škody částky specifikované tamtéž a podle § 229 odst. 1 tr. ř. soud odkázal poškozenou Z. J. s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále soud prvního stupně obě obviněné podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 1 ZT 145/2021, pro jednání popsané pod bodem 5., v němž státní zástupce spatřoval dílčí útok přečinu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. 2. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání obviněná Ilona Laštůvková a také obviněná právnická osoba – obchodní společnost BGC Travel, s. r. o. Z podnětu obou odvolání rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 5 To 218/2024, tak, že zrušil napadený rozsudek v celé odsuzující části a ve výroku o náhradě škody a nově odsoudil obě obviněné za přečin neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, a to obviněnou Ilonu Laštůvkovou podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 3 roků, a obviněnou právnickou osobu BGC Travel, s. r. o., podle § 20 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „t. o. p. o.“) a § 73 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu provozování cestovní agentury a průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu na dobu 14 měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. odvolací soud odkázal všech 8 poškozených s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Nejvyšší soud pouze stručně připomene podstatu protiprávního jednání obviněné Ilony Laštůvkové popsaného podrobně ve výroku odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu pod bodem I., proti němuž obviněná směřovala dovolání, neboť je všem procesním stranám dobře známo. Obviněná v Brně od 29. 11. 2018 do 16. 6. 2020 v postavení jednatele obchodní společnosti BGC Travel, s. r. o., jménem této obchodní společnosti se zištným úmyslem uzavřela celkem ve 13 případech cestovní smlouvy za podmínek podrobně rozvedených v popisu skutku, ačkoliv věděla, že není oprávněna nabízet a organizovat vlastní sestavenou kombinaci zájezdů, zajišťovat dopravu a ubytování, protože obchodní společnost BGC Travel, s. r. o., jejímž jménem jednala, nebyla oprávněna provozovat cestovní kancelář. Takto obviněná v zastoupení obchodní společnosti BGC Travel, s. r. o., neoprávněně podnikala ve větším rozsahu, neboť sjednala zájezdy v celkové hodnotě 555 739 Kč, přičemž v 6 případech klienti zájezdy neabsolvovali vůbec a uhrazené platby jim nebyly vráceny. II. Dovolání obviněné 4. Proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně podala obviněná Ilona Laštůvková prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a to v jeho první alternativě, tedy že rozhodná skutková zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 5. Konkrétně obviněná nesouhlasila s tím, že by v trestním řízení bylo prokázáno, že jí zastupovaná cestovní agentura sestavovala, resp. pořádala, vlastní zájezdy, což je zásadní pro trestní odpovědnost za přečin podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku. V dovolání opakovaně připustila, že cestovní agentura BGC Travel, s. r. o., prodávala zájezdy, avšak trvala na tom, že je měla realizovat blíže neurčená cestovní kancelář, resp. v některých případech cestovní kancelář Delta Reisen, s. r. o., s tím, že často k těmto zájezdům cestovních kanceláří připojovala další službu z oblasti cestovního ruchu. Podle obviněné tedy důkazní řízení umožňuje nanejvýše závěr, že obviněná zprostředkovávala prodej zájezdů cestovních kanceláří, a to včetně zahraničních cestovních kanceláří, na jejichž prodej se specializovala. Obviněná dokonce sama v 7. odstavci čl. III. dovolání připustila, že je dán důkazní podklad pro závěr, že „prodané zájezdy neprodávaly cestovní kanceláře uvedené v cestovních smlouvách“, tudíž souhlasila s uváděním nepravdivých informací ve smlouvách, což však nepovažovala za trestněprávně relevantní skutečnost, sama to označila za administrativní pochybení, resp. nanejvýše mohlo jít o přestupek. 6. Dále obviněná vytkla soudům obou stupňů, že se nevypořádaly s obsahem listin, které předložila u hlavního líčení a jež měly vyloučit úmysl pořádat zájezd samostatně, resp. měly prokazovat její snahu spolupracovat na pořádání zájezdů s cestovní kanceláří Delta Reisen. s. r. o. Obviněná svým vlastním způsobem rozdílným od soudů obou stupňů interpretovala výpověď svědkyně R. Z., zaměstnankyně Delta Reisen, s. r. o., již nepovažovala za podstatnou, protože s obviněnou nebyla v kontaktu a nemohla tak potvrdit ani vyvrátit její spolupráci s označenou cestovní kanceláří. Obdobně ani u útoku pod bodem I.1. nebyla její vina dostatečně prokázána, protože sdělení insolvenčního správce ve věci dlužníka Thomas Cook, s. r. o., (právní nástupce mj. i obchodní společnosti NECKERMANN REISEN, s. r. o.) nevypovídá o tom, že by zájezd pro P. Š. a její rodinu skutečně nepořádala cestovní kancelář. 7. Proto závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 5 To 218/2024, aniž by se současně vyjádřila k dalšímu postupu v trestním řízení následujícím po navrhovaném zrušení napadeného rozsudku. III. Vyjádření státního zástupce 8. K dovolání obviněné se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který úvodem shrnul dosavadní průběh trestního řízení a podstatu dovolací argumentace. Námitky obviněné se podle státního zástupce opakují, se stejnou obhajobou se vypořádaly již soudy obou stupňů a za takové situace jde většinou o dovolání zjevně neopodstatněné, k čemuž státní zástupce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu. V dovolání tvrzené vady mají ryze skutkovou povahu, jejich podstata tkví v prostém odmítnutí skutkových závěrů soudů o tom, že obviněná za cestovní agenturu BGC Travel, s. r. o., sjednávala smlouvy o zájezdu bez účasti jakékoli cestovní kanceláře, jež by k takové činnosti měla oprávnění. Podle státního zástupce ve skutečnosti nejsou rozhodná skutková zjištění ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, protože mají oporu ve více důkazech, na něž soudy ve svých rozhodnutích poukázaly. 9. Závěrem proto státní zástupce Nejvyššímu soudu navrhl odmítnout dovolání obviněné jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. a zároveň připojil souhlas s konáním neveřejného zasedání i pro případ jiného než navrženého rozhodnutí. IV. Posouzení důvodnosti dovolánía) Obecná východiska 10. Nejvyšší soud nejprve zjistil, že jsou splněny všechny formální podmínky pro konání dovolacího řízení, avšak shledal, že obviněnou vznesené námitky neodpovídaly uplatn