5 Tdo 599/2020

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2018, sp. zn. 57 T 10/2014, byli uznáni vinnými obvinění T. K. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaným (v bodě 3 a 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 4, 5, 8 a 10), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokusem zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 a § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku (v bodě 4, 5 a 10), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 3 a 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 4, 5, 8 a 10), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, R. K., M. J., J. K. a D. K. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěží a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 1, 3 a 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 2, 4, 5, 7 až 11), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokusem zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 a § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku (v bodě 2, 4, 5, 10 a 11), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 3 a 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 4, 5, 7 až 10), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, V. P., R. M. a M. H. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěží a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 1, 3 a 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 2, 4, 5, 7 až 11), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokusem zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 a § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku (v bodě 2, 4, 5, 10 a 11), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a pomocí ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 3 a 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 4, 5, 7 až 10), J. Š. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěží a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 3), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 4, 5 a 10), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokusem zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 a § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku (v bodě 4, 5 a 10), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a pomocí ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 3), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 4, 5 a 10), I. S. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěží a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 8), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a pomocí ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným (v bodě 6), dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 8), P. P. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku (v bodě 1), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, P. F. pokusem zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěží a veřejné dražbě podle § 21 odst. 1 a § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku (v bodě 7), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a pomocí k pokusu zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 21 odst. 1 a § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (v bodě 7), P. H. pokusem zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 21 odst. 1 a § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku (v bodě 9), spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a pomocí k pokusu zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) k § 21 odst. 1 a § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (v bodě 9).

Za to byl obviněný T. K. odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl dále obviněnému uložen peněžitý trest v počtu 730 denních sazeb při výši denní sazby 5 000 Kč, v celkové výši 3 650 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 let. Konečně byl tomuto obviněnému uložen podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zastoupení zadavatele při výkonu jeho práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nebo soutěží o návrh podle § 151 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách na dobu 5 let. Obviněný R. K. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl tomuto obviněnému uložen i peněžitý trest v počtu 730 denních sazeb při výši denní sazby 5 000 Kč, v celkové výši 3 650 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 let. Dále byl obviněnému uložen i trest propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jak jsou konkretizovány v citovaném rozsudku. Obviněná M. J. byla odsouzena podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl dále obviněné uložen peněžitý trest v počtu 400 denních sazeb při výši denní sazby 2 500 Kč, v celkové výši 1 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Obviněná J. K. byla odsouzena podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen i peněžitý trest v počtu 400 denních sazeb při výši denní sazby 1 500 Kč, v celkové výši 600 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Obviněný M. H. byl odsouzen podle § podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb při výši denní sazby 3 500 Kč, v celkové výši 1 750 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. Obviněný V. P. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb při výši denní sazby 3 500 Kč, v celkové výši 1 750 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. Obviněný R. M. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb při výši denní sazby 3 500 Kč, v celkové výši 1 750 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. Obviněný D. K. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 600 denních sazeb při výši denní sazby 4 000 Kč, v celkové výši 2 400 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Obviněný J. Š. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 600 denních sazeb při výši denní sazby 4 000 Kč, v celkové výši 2 400 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Obviněná I. S. byla odsouzena podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné dále uložen i peněžitý trest v počtu 200 denních sazeb při výši denní sazby 5 000 Kč, v celkové výši 1 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Obviněný P. P. byl odsouzen podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb při výši denní sazby 10 000 Kč, v celkové výši 1 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Obviněný P. F. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 200 denních sazeb při výši denní sazby 5 000 Kč, v celkové výši 1 000 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Obviněný P. H. byl odsouzen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i peněžitý trest v počtu 200 denních sazeb při výši denní sazby 2 500 Kč, v celkové výši 500 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Dále bylo rozsudkem soudu prvního stupně rozhodnuto i podle § 229 odst. 1 tr. řádu o odkázání poškozených Krajského úřadu Jihočeského kraje, Ministerstva financí ČR a obce C. s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění T. K., J. P., R. K., M. J., J. K., M. H., V. P., R. M., D. K., J. Š., I. S., P. P., P. F., P. H., státní zástupce v neprospěch obviněných T. K., R. K., M. J., J. K., M. H., V. P., R. M., D. K., J. Š., I. S. a poškozená obec C.. O těchto odvoláních, s výjimkou odvolání M. H. a státního zástupce v neprospěch tohoto obviněného (v tomto rozsahu došlo k vyloučení věci k samostatnému projednání a rozhodnutí), rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 5 To 40/2018 následovně. Odvolací soud napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil ohledně obviněných J. P., R. M., P. P., P. F. a P. H., a to ve výroku o trestu, a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl o tom, že se obviněnému J. P. ukládá podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon se podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odkládá na zkušební dobu 3 let. Obviněnému R. M. byl podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let, dále podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl tomuto obviněnému uložen peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb při výši denní sazby 1 700 Kč, celkem ve výši 850 000 Kč a pro případ, že by peněžitý trest nebyl v určené lhůtě vykonán, byl stanoven podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Obviněnému P. P. byl podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Obviněným P. F. a P. H. byl shodně uložen podle § 212 odst. 6 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl oběma obviněným podmíněně odložen podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu v trvání 3 let. Odvolání obviněných T. K., R. K., M. J., J. K., V. P., D. K., J. Š., I. S., státního zástupce a poškozené obce C. byla podle § 256 tr. řádu zamítnuta. Ohledně obviněného M. H. rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 5 To 8/2019, tak, že podle § 256 tr. řádu zamítl odvolání tohoto obviněného i státního zástupce.

Obvinění se shora uvedené trestné činnosti měli ve stručnosti dopustit tím, že v období od ledna 2011 do 18. 10. 2011 ovlivňovali proces zadávání veřejných zakázek tak, aby veřejnou zakázku získala předem určená obchodní společnost, a to tím, že při zadávacích řízeních na veřejné zakázky, financované zčásti z dotací z rozpočtu Evropské unie a zčásti z dotací z národních rozpočtů, v úmyslu obcházet podmínky pro udělení a čerpání těchto dotací a postupy dané zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdy platném znění (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), zejména při řízení o omezení počtu zájemců v užším řízení podle § 61 odst. 4 tohoto zákona tzv. náhodným výběrem za pomoci elektronického losovacího zařízení, ovlivňovali losování využitím nepřípustně upraveného losovacího zařízení, s jehož využitím byli do další účasti v zadávacím řízení, k podání nabídkové ceny, vyzváni výlučně již před losováním dohodnutí zájemci. Na tomto jednání se podíleli obviněný V. P., jako jednatel obchodní společnosti N., vlastnící licenci na programové prostředí U., obviněný R. M., jako programátor v prostředí U., přičemž oba vytvořili program losování, který umožňoval provádět náhodná losování i losování zmanipulovaná, u nichž po skončení losování byla veškerá data automaticky odstraněna. Tito obvinění takto vytvořený program postupně nainstalovali do čtyř notebooků, konkretizovaných v rozsudku, které obstaral obviněný M. H., jehož prostřednictvím byly předány R. K. a M. J. Obviněný M. H. rovněž zprostředkoval vzájemnou komunikaci mezi obviněným D. K., ředitelem obchodní společnosti I., specializované na provádění administrace zadávacích řízení i omezení počtu zájemců podle § 61 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, a obviněnými R. K. a V. P., přičemž fiktivní smluvní vztahy této obchodní společnosti a obchodních společností K., a Z., zastíraly původ losovacího zařízení. Obvinění R. K., M. J. a J. K. za obchodní společnost K., zajišťovali obsluhu takto upravených losovacích zařízení, prováděli s využitím takto upravených losovacích zařízení vlastní losování předem dohodnutých zájemců, přičemž R. K., člen představenstva této obchodní společnosti, řídil činnost těchto spoluobviněných, organizoval s obviněnými T. K., jednatelem obchodní společnosti T., specializované na administrace zadávacích řízení, a J. P., jednatelem obchodní společnosti S., a zástupcem obchodní společnosti S., společností rovněž specializovaných na administraci zadávacích řízení, zmanipulovaná losování v bodech 1 až 11 rozsudku, od těchto spoluobviněných dostával obviněný R. K. nebo obviněná J. K. pokyny, které obchodní společnosti mají či nemají být vylosovány. Tyto pokyny předávali obviněné M. J., místopředsedkyni představenstva obchodní společnosti K., která obsluhovala losovací zařízení. Obvinění T. K. (v bodech 3 až 6, 8 a 10) a J. P. (v bodech 1, 7 a 9) organizovali za výše uvedené obchodní společnosti, jejichž jménem jednali, administraci řízení při zastoupení zadavatele podle § 151 zákona o veřejných zakázkách, přičemž T. K. v bodě 8 a J. P. v bodě 1 a 7 působili i jako členové komise pro hodnocení cenových nabídek. Takto tito obvinění zvýhodňovali konkrétní zájemce o veřejné zakázky, jejichž zájmy prosazovali, jimž předávali i neveřejné informace o přípravě a průběhu jimi vedených zadávacích řízení. Tito další obvinění se na této trestné činnosti podíleli jako zájemci o veřejné zakázky nebo jako osoby jednající za tyto zájemce, přičemž jednali po vzájemné dohodě o tom, jaký subjekt bude ve zmanipulovaném výběrovém řízení vybrán k další účasti v zadávacím řízení. Takto jednal obviněný J. Š. v bodě 3, 4, 5 a 10, obviněná I. S. v bodě 6 a 8, obviněný P. P. v bodě 1, obviněný P. F. v bodě 7 a obviněný P. H. v bodě 9 rozsudku soudu prvního stupně. Všichni obvinění takto jednali v rozporu zejména s ustanovením § 6 zákona o veřejných zakázkách a obvinění T. K. a J. P. i v rozporu s ustanovením § 7 a § 151 odst. 1 tohoto zákona. Obvinění si přitom byli vědomi, že jednotlivá zadávací řízení na veřejné zakázky uvedená pod body 1) až 11) rozsudku soudu prvního stupně jsou či mají být hrazeny s využitím národních nebo i unijních dotací, že nezbytnou podmínkou pro přiznání a čerpání dotace je provedení výběrového řízení v souladu se zněním zákona o veřejných zakázkách, že v důsledku jejich protiprávního jednání dojde k nesprávnému použití finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie (v bodech 2, 4, 5, 10 a 11) a národních rozpočtů (v bodech 3, 6, 7, 8 a 9), neboť příjemce dotace byl povinen předkládat i dokumentaci zadávacího řízení, případně i čestné prohlášení o jeho zákonném průběhu. Přitom vylákání dotací od jejich poskytovatelů ve prospěch zadavatelů veřejných zakázek, z nichž měli zadavatelé uhradit dílo zvýhodněným dodavatelům, bylo nezbytnou podmínkou pro dosažení záměru obviněných. V důsledku jednání obviněných zadavatel dokládal poskytovateli dotace řádný průběh zadávacího řízení v mylném domnění o jeho zákonném průběhu, který nabyl ze zpracované dokumentace zadávacího řízení. Obvinění přitom jednali s vědomím, že jejich jednání je součástí zorganizovaného skrytého řetězce na sebe navazujících činností, rozdělených na základě dohod mezi zvýhodněnými zájemci, administrátory a osobami zajišťujícími losování. Takto došlo ke zmanipulování zadávacího řízení na veřejné zakázky v bodě 1) „Zvýšení kapacity koryta Vltavy v k. ú. XY a XY“, ev. č. zakázky 60058017, zadavatele Povodí Vltavy, s. p., v němž jako administrátor působila obchodní společnost S., s datem losování 26. 4. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 40 000 000 Kč bez DPH, která měla být financována z vlastních zdrojů zadavatele, přičemž došlo k dohodě mezi zástupcem administrátora obviněným J. P. a obviněným P. P., předsedou představenstva obchodní společnosti P., že zakázku získá tato společnost, při losování z 16 přihlášených zájemců bylo vylosováno 5 předem dohodnutých zájemců, mezi nimi i tato obchodní společnost, které byly vyzvány k podání cenové nabídky a hodnotící komise, jejímž byl obviněný J. P. členem, vybrala tuto společnost, která uzavřela se zadavatelem smlouvu o dílo za uvedenou cenu, kterou realizovala. V bodě 2) „Rekonstrukce a rozšíření využití budovy SDK“, ev. č. zakázky 60057327, zadavatele Statutárního města Kladno, v němž jako administrátor působila obchodní společnost EC Consulting, a. s., s datem losování 4. 5. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 135 000 000 Kč bez DPH, která měla být financována dílem z rozpočtu Evropské unie a dílem z národních zdrojů, přičemž při losování k omezení počtu zájemců obviněná M. J. chtěla využít po zkušebním losování instalovaný program umožňující zmanipulované losování, avšak k zamýšlenému následku nedošlo pro námitku zájemce obchodní společnosti HOCHTIEF CZ a administrátora i zadavatele zakázky, kteří rozhodli, že již první tzv. testovací losování bude považováno za platné. K neoprávněnému čerpání dotace pak nedošlo, neboť po odhalení trestné činnosti zadavatel dne 24. 10. 2011 zadávací řízení zrušil a k čerpání dotace nedošlo. V bodě 3) „Rekonstrukce silnice III/1508 a 15015, průtah obcí XY“, ev. č. zakázky 60060198, zadavatele Jihočeského kraje, v němž jako administrátor působila obchodní společnost T., s datem losování 21. 6. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 21 700 000 Kč, která měla být financována z rozpočtu Jihočeského kraje a z mimořádné účelové investiční dotace Ministerstva financí, přičemž zástupce zadavatele obviněný T. K. po dohodě s obviněným J. Š. ve spolupráci s obviněnými R. K., J. K. a M. J., která provedla losování s využitím upraveného losovacího zařízení, vylosovala z 13 zájemců 5 skrytě kooperujících zájemců, které obviněný T. K. vyzval k podání cenové nabídky, z nichž jako cenově nejvýhodnější byla vybrána hodnotící komisí nabídka obchodní společnosti SWIETELSKY stavební, s. r. o., následně byla mezi objednateli a tímto zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, stavba byla touto obchodní společností zhotovena a zadavatelem uhrazena v celkové výši 19 599 757 Kč (z toho 2 013 081 Kč z rozpočtu Jihočeského kraje a zbytek 17 586 676 Kč z mimořádné účelové investiční dotace Ministerstva financí ČR). V bodě 4-5) „Program modernizace komunikací II. a III. třídy Jihočeského kraje P3“ a „Program modernizace komunikací II. a III. třídy Jihočeského kraje P4“, ev. č. zakázky 60059872, resp. 60059873, zadavatele Jihočeského kraje, v němž jako administrátor působila obchodní společnost T., s datem losování 12. 7. 2011, resp. 13. 7. 2011, s předpokládanou cenou zakázky 321 503 838 Kč, resp. 251 070 066 Kč, bez DPH, kde příspěvek Evropského společenství činil 325 626 132 Kč, resp. 257 037 358 Kč, a finanční prostředky z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnost Jihozápad činily 28 731 717 Kč, resp. 22 679 766 Kč, a ve stejné výši měly být použity i finanční prostředky z rozpočtu Jihočeského kraje. V souvislosti s těmito veřejnými zakázkami obviněný T. K., jednající za zástupce zadavatele obchodní společnost T., poskytl neveřejné podklady a informace k zadávacímu řízení obviněnému J. Š., přičemž na základě jeho žádosti zajistil obviněný T. K. snížení kvalifikačního předpokladu pro zájemce o zakázku ohledně výše požadovaného finančního objemu významných staveb provedených zájemcem v posledních pěti letech, dále od obviněného J. Š. obviněný T. K. zjistil, kteří žadatelé mají být v rámci zmanipulovaného losování prováděném M. J. vybráni. Po takto zmanipulovaném výběru dne 12. 7. 2011 z 16 přihlášených zájemců 8 subjektů, bylo losovací zařízení zajištěno policejním orgánem, došlo k opatření téhož dne nového losovacího zařízení obviněným R. K. a M. J. od V. P., s nímž došlo k dalšímu losování dne 13. 7. 2011, opět z 16 zájemců bylo vylosováno 8 subjektů, kteří byli rovněž vyzváni k podání cenové nabídky, přičemž v prvním případě se vítězem zadávacího řízení stalo sdružení obchodních společností SWIETELSKY stavební, s. r. o., a EUROVIA CS, a. s., v druhém případě obchodní společnost STRABAG, a. s., nicméně k neoprávněnému čerpání dotací nedošlo, neboť zadavatel obě zadávací řízení zrušil po zjištění trestné činnosti obviněných ještě před uzavřením smluv o dílo s vítěznými subjekty. V bodě 6) „Revitalizace společenského zařízení“, ev. č. zakázky 60061947, zadavatele obce XY, v němž jako administrátor působila obchodní společnost T., s datem losování 27. 7. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 11 100 225 Kč bez DPH, u níž financování ve výši 10 000 000 Kč se mělo uskutečnit z účelové dotace ze Středočeského Fondu rozvoje obcí a měst, Velké projekty, se obviněný T. K. z podnětu obviněné I. S. ucházel o administraci tohoto zadávacího řízení, společnost T., se stala zástupcem zadavatele a v této roli na základě požadavku obviněné I. S. nejprve obviněný zkrátil termín ukončení zadávacího řízení, poté předal její požadavek na vylosování 5 zájemců, z nichž jedním měla být obchodní společnost F., R. K. a J. K., následně bylo uskutečněno dne 27. 7. 2011 losování 5 zájemců ze 7 uchazečů, kteří byli vyzváni administrátorem k podání cenové nabídky, přičemž obviněná I. S. zařídila, že z 5 uchazečů o veřejnou zakázku nejnižší cenovou nabídku podala obchodní společnost F., s cenou bez DPH 14 610 000,42 Kč, která byla vyhodnocena jako nejvhodnější, došlo k uzavření smlouvy o dílo dne 23. 8. 2011 a k financování díla byla využita dotace od shora uvedeného poskytovatele ve výši 7 500 000 Kč, která byla vyplacena v rozporu s podmínkami pro její udělení. V bodě 7) „Dokončení kanalizace XY, napojení části XY, intenzifikace ČOV XY“, ev. č. zakázky 60061992, zadavatele Městysu XY, v němž jako administrátor působila obchodní společnost S., s datem losování 9. 8. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 28 403 000 Kč bez DPH, která byla financována z rozpočtu zadavatele a z dotace Ministerstva zemědělství, programu 129 180, ve výši 15 891 000 Kč (z toho 12 891 000 Kč byl příspěvek ze státního rozpočtu a 3 000 000 Kč činil příspěvek z rozpočtu Pardubického kraje), se zástupcem zadavatele stala obchodní společnost S., za kterou jednal obviněný J. P., který po dohodě s P. F., členem představenstva a ředitelem obchodní společnosti A., že zakázku získá tato společnost, tomuto předal seznam zájemců o tuto zakázku s tím, aby obviněné J. K. v tomto seznamu vyznačil společnosti, jejichž vylosování požaduje a následně při losování dne 9. 8. 2011 bylo vybráno jím označených 5 zájemců z 11 přihlášených, které administrátor vyzval k podání cenové nabídky, obviněný J. P. se stal i členem hodnotící komise, která vybrala jako nejvhodnější nabídku obchodní společnosti A., s touto pak byla uzavřena smlouva o dílo dne 15. 9. 2011, k neoprávněnému čerpání dotace však nedošlo, neboť zadavatel po zjištění trestné činnosti od smlouvy odstoupil. V bodě 8) „Kanalizace XY, IV. etapa“, ev. č. zakázky 60063748, zadavatele obce XY, XY, v němž jako administrátor působila obchodní společnost T., s datem losování dne 7. 9. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 16 427 000 Kč bez DPH, přičemž podmínkou zadavatele bylo, že získá dotaci v rámci programu Ministerstva zemědělství ve výši 15 770 000 Kč, obviněná I. S., jednatelka obchodní společnosti F., vyzvala obviněného T. K., aby se ucházel o administraci zadávacího řízení, takže obviněný uzavřel se zadavatelem dne 20. 6. 2011 mandátní smlouvu, na základě níž se obchodní společnost T., stala zástupcem zadavatele, poté tento obviněný zvýhodnil oproti jiným zájemcům I. S. tím, že jí předal neveřejnou zadávací dokumentaci před jejím zveřejněním, tuto s ní projednal, obviněná mu sdělila své požadavky na výsledky losování a následně podle požadavků této obviněné proběhlo losování prováděné M. J., byli vylosováni jí vybraní uchazeči z 20 zájemců, následně T. K. vyzval vylosované zájemce k podání cenové nabídky, zúčastnil se jednání hodnotící komise jako její člen, která vybrala nabídku obchodní společnosti SWIETELSKY stavební, s. r. o., k uzavření smlouvy o dílo však nedošlo, neboť zadavatel požadovanou dotaci nezískal. V bodě 9) „Obnova rybníka XY v k. ú. XY“, ev. č. zakázky 60063922, zadavatele K. N. – L., v němž jako administrátor působila obchodní společnost S., s datem losování 21. 9. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 16 000 000 Kč bez DPH, s předpokladem financování z prostředků zadavatele i s využitím dotace ministerstva zemědělství, program 129 130, ve výši 17 139 000 Kč, J. P. za zástupce dodavatele S., uzavřel s P. H., který jednal za zadavatele jako ředitel této společnosti, dohodu, že zakázku získá obchodní společnost S., v níž byl jediným společníkem a jednatelem K. N., přičemž obviněnou J. K. měl kontaktovat obviněný P. H. s požadavkem jaké obchodní společnosti mají být vylosovány, k čemuž při losování dne 21. 9. 2011 došlo, ale k neoprávněnému čerpání dotace nedošlo, neboť ještě před výzvou vylosovaným zájemcům k předložení cenové nabídky zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení. V bodě 10) „ZOO XY – nová setkání 3. etapa“, ev. č. zakázky 60064229, zadavatele Zoologická zahrada XY XY, v němž jako administrátor působila obchodní společnost T., s datem losování 16. 9. 2011 a 29. 9. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 33 925 485 Kč bez DPH, přičemž financování zakázky se mělo uskutečnit dílem z rozpočtu Evropské unie ve výši 26 742 481 Kč a dílem z rozpočtu regionální rady ve výši 2 359 630 Kč, obviněný T. K. se jako zástupce zadavatele opakovaně sešel s obviněným J. Š., jemuž předal neveřejné podklady k zadávacímu řízení, převzal od něj seznam subjektů, které mají uspět v losování, který dále předal J. K. a R. K.. M. J. měla v úmyslu provést losování zájemců s předem připraveným výsledkem podle přání obviněného J. Š., k čemuž však nedošlo, neboť před vlastním losováním dne 16. 9. 2011 policejní orgán losovací zařízení zajistil. Přes tuto skutečnost obvinění D. K., R. K., M. J. s vědomím obviněné J. K. a za pomoci obviněného M. H. obstarali od obviněných V. P. a R. M. třetí elektronické losovací zařízení s nepřípustně upraveným programem, umožňujícím předem určit následně vylosovaný subjekt, obvinění činili účelové kroky, aby nedošlo k opakovanému zmaření losování ze strany policejního orgánu, jak jsou popsány v rozsudku soudu prvního stupně, avšak dne 29. 9. 2011 k losování zájemců nedošlo, neboť policejní orgán i toto losovací zařízení ještě před vlastním losováním zajistil, tudíž k čerpání dotací nedošlo, neboť zadavatel od dalšího losování upustil a vyzval všechny zájemce k předložení cenové nabídky. V bodě 11) „Zajištění dostupnosti atraktivit ČR v obci XY“, ev. č. zakázky 60065712, zadavatele obce XY, v němž jako administrátor působila obchodní společnost CEP, a. s., s plánovaným datem losování dne 19. 10. 2011, s předpokládanou hodnotou zakázky 22 482 252 Kč bez DPH, přičemž financování projektu mělo být dílem z rozpočtu Evropské unie v rámci programu ROP NUTS II – Severovýchod ve výši 25 326 765 Kč a z rozpočtu obce XY ve výši 4 469 429 Kč. K losování soutěžitelů mělo být využito v pořadí čtvrté losovací zařízení, které M. H. převzal od V. P. dne 2. 10. 2011 a předal je tentýž den R. K.. Následně 14. 10. 2011 M. J. dne 14. 10. 2011 zařízení připravila k losování tak, aby z 16 přihlášených zájemců vybralo 5 předem určených zájemců, avšak k vlastnímu losování dne 19. 10. 2011 nedošlo, neboť dne 18. 10. 2011 byl R. K. vyzván k vydání tohoto zařízení a zadavatel veřejné zakázky k námitce proti předpokládanému omezení počtu zájemců losem zadávací řízení zrušil a zakázku později zadal v rámci otevřeného podlimitního řízení, tudíž k neoprávněnému čerpání uvedené dotace nedošlo.

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 5 To 40/2018, podali dovolání prostřednictvím svých obhájců obvinění T. K., R. K., M. J., J. K., V. P., D. K., J. Š. a P. P. a nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných T. K., R. K., M. J., J. K., V. P., R. M., D. K., J. Š. a I. S.. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 5 To 8/2019, podal dovolání prostřednictvím svého obhájce obviněný M. H. a nejvyšší státní zástupce v neprospěch tohoto obviněného. a) Dovolání obviněného T. K.

Obviněný uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, namítl, že rozsudek soudu odvolacího i soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Podle obviněného T. K. v řízení nebyly provedeny procesně účinné důkazy, které by jej usvědčovaly z trestné činnosti, která mu byla kladena za vinu. Důkazy odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu označil obviněný za nepoužitelné, resp. nezákonné důkazy, neboť první příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyl soudcem Obvodního soudu pro Prahu 5 řádně odůvodněn, jeho odůvodnění se vztahovalo k jinému typu losování, v rozhodnutí bylo tvrzeno, že omezení počtu zájemců o veřejnou zakázku bylo prováděno manipulací s losovacími lístky, tedy manipulací při mechanickém losování, nikoli při losování pomocí elektronického losovacího zařízení. Z odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani nevyplývalo, z čeho plynulo podezření o páchání trestné činnosti právě obviněným. Na žádné veřejné zakázce pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se nepodílel, resp. v této věci byl zproštěn obžaloby, jednalo se o trestní věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 63 T 3/2013, v níž odvolací řízení proběhlo u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 To 83/2014. Dále obviněný v podaném dovolání polemizoval i se závěrem odvolacího soudu o použitelnosti odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu jako důkazu v této trestní věci.

Ve vztahu ke znaleckým posudkům znaleckého ústavu Risk Analysis Consultants, s. r. o., obviněný namítl, že nesplňují požadavky na nezávislost znalce, neboť v přípravném řízení tento ústav spolupracoval s Policií ČR, které dal návod po zajištění prvního počítače, v jaké fázi zadávacího řízení má další počítač zajistit, aby v něm byla hledaná data, tedy před losováním. Obviněný poukázal na skutečnost, že znalecký ústav vypracovává 97 % svých posudků pro orgány činné v trestním řízení, i z této skutečnosti dovodil, že měl zájem na výsledku trestního řízení, což podle obviněného vyplynulo i z vyjadřování znalců. Výhrady obviněný uplatnil i ke skutečnosti, že nikdo nezávislý ani obvinění a jejich obhájci nebyli přítomni rozpečeťování počítačů. Znalec s nimi nakládal, mohl do nich cokoli vložit. Výpověď znalce a předvedení losování nebylo konzistentní a přesvědčivé, znalec měnil svoji výpověď, zejména když obhajoba namítla, že losování neprobíhalo tak, jak je předváděl, že čísla nebyla všem zájemcům přidělena jedním kliknutím, jak znalec tvrdil. V tomto směru dovolatel odkázal i na notářský zápis, který obsahoval popis losování. Obviněný vyslovil nesouhlas se závěry odvolacího soudu, který se otázkou zákonnosti znaleckých posudků zabýval v bodech 118. až 126., přičemž námitky obhajoby odmítl nebo je označil za neopodstatněné. V tomto směru obviněný dovodil porušení ústavních principů práva na spravedlivý proces. Znalci Risk Analysis Consultants, s. r. o., se nebyli schopni vyjádřit ke konkrétním losováním, hovořili o připojení USB flash disku k notebooku, avšak žádný takový disk neexistuje, nebyl zajištěn. Nebyla ani zjištěna souvislost mezi tvrzenými programy ovlivňujícími losování a obviněným. Znalci se vyjádřili pouze k jednomu konkrétnímu losování. Obviněný namítl, že obchodní společnost T., využívala nejprve metodu mechanického losování, poté možnosti elektronického losování, s využitím služeb obviněných R. K., M. J. a J. K.. Právě proto, aby předešel výhradám obchodní společnosti Skanska, a. s., přešel na elektronické losování a požádal svědka K. M. odborníka na IT, aby osvědčil, že je losovací zařízení v pořádku. Závěry soudu prvního stupně i soudu druhého stupně (v bodu 152. rozsudku) neodpovídají výpovědi tohoto svědka. Z výpovědi svědka K. M. totiž plyne, že postupoval jako administrátor pečlivě s potřebnou odbornou péčí.

Obviněný dovodil i tzv. extrémní rozpor mezi zjištěným skutkovým stavem soudy nižších stupňů a provedenými důkazy, neboť soudy nehodnotily důkazy k jednotlivým veřejným zakázkám, ale pouze obecně, což mělo význam při posuzování otázky jeho viny. Závěry soudu prvního stupně i soudu odvolacího o jeho vině neodpovídají výsledkům dokazování. Soudy nižších stupňů některé důkazní prostředky nehodnotily vůbec, v některých případech z nich dokonce vyvodily opak toho, co z důkazního prostředku vyplývalo. Tyto výhrady však obviněný nijak nekonkretizoval ve vztahu ke konkrétním důkazům, pouze vytkl, že z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyl prokázán vztah jednotlivých zaznamenaných hovorů a SMS zpráv k jednotlivým veřejným zakázkám, když 39 zaznamenaných hovorů a SMS zpráv bylo použito ve vztahu k veřejným zakázkám pod body 6) a 8) výroku rozsudku o vině a 29 zaznamenaných hovorů a SMS zpráv k veřejným zakázkám pod body 3) až 5) rozsudku, 4 zaznamenané hovory byly použity jako důkaz ve vztahu k veřejným zakázkám pod body 8) a 10) rozsudku a 1 zaznamenaný hovor byl použit jako důkaz o vině k bodům 4), 5) a 8) rozsudku. Soudům obou stupňů v této souvislosti vytkl, že na tyto jeho námitky nijak ve svých rozhodnutích nereagovaly.

Podle tohoto obviněného je rozsudek soudu prvního stupně přes svoji obsáhlost nepřezkoumatelný, není z něj zřejmé, na podkladě jakých důkazů soud prvního stupně dovodil skutkový děj u jednotlivých veřejných zakázek, zejména pod body 3) až 6), 8) a 10) výroku o vině. Odvolací soud tuto vadu neodstranil ani v bodě 103. svého rozsudku, neboť zde pouze uvedl, jaké důkazy byly provedeny před soudem prvního stupně.

Ve vztahu k závěrům soudů nižších stupňů o jeho vině u jednotlivých soutěžených veřejných zakázek obviněný namítl, že v bodě 3) „Rekonstrukci silnice III/1508 a 15015, průtah obcí XY“ rozsudku nelze dovodit, že by si nechal předvést losovací zařízení umožňující zmanipulování losování zájemců o veřejnou zakázku, takový závěr je v rozporu se skutečnostmi uvedenými svědkem K. M. Dále vytkl oběma soudům nižších stupňů, že se průběhem veřejné zakázky a jeho námitkami uplatňovanými ve vztahu k této veřejné zakázce nezabývaly. Obviněný jakékoli ovlivnění tohoto výběrového řízení popřel a v tomto směru poukázal na výpovědi A. F., investiční techničky Krajského úřadu XY i na výpověď jeho asistentky Z. K. Ve vztahu k výroku o vině pod body 4) a 5) „Program modernizace komunikací II. a III. třídy Jihočeský kraj P3 a P4“, obviněný uvedl, že kvalifikační předpoklady i výši rozpočtových nákladů určil zadavatel, on sám aktivně konzultoval s odborníky, mimo jiné i s J. Š. Na podkladě konzultací s odborníky navrhl zadavateli změnu podmínek, a to v zájmu odstranění tvrdosti zadávacích podmínek. Zmírnění kvalifikačního předpokladu pro účast ve veřejné soutěži vedlo ke zvýšení počtu zájemců o tuto veřejnou zakázku, neznamenalo výhodu pro žádného zájemce. Společnost B., v níž byl J. Š. obchodním ředitelem, se předmětných veřejných zakázek neúčastnila, ani se jich účastnit nemohla. Obviněný poukázal i na skutečnost, že sám zadavatel veřejné zakázky mu zaslal pokyn k eliminaci rizika spojeného s losováním, který souvisel se sdělením Policie ČR. Tento pokyn před vlastním losováním předal oproti podpisu R. K. O tomto svém postupu informoval i zástupce zadavatele. Ani jedno z těchto losování nebylo nijak zpochybněno, není zřejmé, v čem mělo spočívat soudy tvrzené zjednání výhody na úkor jiného soutěžitele. Ve vztahu k bodu 6) rozsudku „Revitalizace společenských zařízení“ v XY, obviněný poukázal na výpověď svědkyně starostky této obce, která uvedla i důvod zkrácení termínu, tímto důvodem byla podmínka Středočeského fondu rozvoje obcí a měst mít všechny podklady pro čerpání dotace do 31. 8. 2011. Při předpokladu zahájení prací v září 2011 došlo i ke změně termínu dokončení prací, změnu si vyžádaly technologické postupy. Ve vztahu k předání I. S. zadávací dokumentace dne 1. 8. 2011, upozornil obviněný na to, že každý zájemce si mohl tuto dokumentaci vyzvednout od 29. 7. 2011. I jiní zájemci dokumentaci v uvedený den obdrželi. Obviněný rozhodně popřel, že by mu tato obviněná určila, kdo má v losování zájemců uspět. Ve vztahu k bodu 8) rozsudku „Kanalizace XY, IV. etapa“, obviněný namítl, že dne 1. 8. 2011 předal obviněné I. S. dokumentaci ve vztahu k předchozí veřejné zakázce uvedené v bodě 6) rozsudku, nikoli k veřejné zakázce uvedené pod bodem 8) rozsudku, ani z komunikace mezi nimi nevyplynulo, že by byly předávány podklady ke dvěma veřejným zakázkám. Odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, včetně zajištěných SMS zpráv v tomto směru nepotvrzují opak. Konzultaci s obviněnou I. S. uskutečnil proto, že obchodní společnost F., realizovala předchozí etapu kanalizace a měla tudíž praktické zkušenosti s realizací zakázky, žádné zvýhodnění této obchodní společnosti v této konzultaci nespatřoval. Obviněný zdůraznil, že ani tato obchodní společnost nebyla mezi vylosovanými firmami, které byly osloveny, aby podaly své cenové nabídky. S jeho činností byla starostka obce až do upozornění Policie ČR zcela spokojena. Ani I. S. nepotvrdila, že by tuto veřejnou zakázku jakkoli ovlivňovala, chybí jakýkoli důkaz, že by v souvislosti s touto veřejnou zakázkou kohokoli zvýhodnil. Konečně ve vztahu k bodu 10) výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně „ZOO XY – nová setkání 3. etapa“ obviněný opět namítl, že žádné pokyny ve vztahu k výsledku losování ani v tomto případě nikomu nedal a neexistuje žádný důkaz o jeho vině.

Obviněný vytkl soudům nižších stupňů, že opomenuly důkazy, výslechy osob, které navrhla obhajoba, jednalo se o svědky, kteří by mohli vypovídat k průběhu jednotlivých losování, zejména zástupci zájemců o účast na veřejných zakázkách, jejichž zmanipulování je mu s dalšími obviněnými kladeno za vinu. Nebyli ani vyslechnuti zástupci vylosovaných obchodních společností pod body 3) až 6), 8) a 10) rozsudku. Návrhy na jejich výslech byly soudem prvního stupně zamítnuty, provedení těchto důkazů odmítl i odvolací soud s poukazem na znalecký posudek z oboru kybernetiky. Obviněný znovu zopakoval, že žádné požadavky na vítěze losování nikomu nepředával ani obviněným R. K., M. J. a J. K., což výslech vítězných zájemců mohl prokázat. Neexistuje důkaz, o který by bylo možno závěr o takových dohodách opřít. Došlo proto k porušení jeho práva na spravedlivý proces.

Konečně obviněný namítl i nesprávnou právní kvalifikaci jeho jednání jako trestného činu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku a v důsledku toho použití vyšší trestní sazby. Obviněný totiž nerozhodoval o tom, jak bude veřejná zakázka financována, o tom rozhodoval zadavatel, nikdo z obviněných nemohl proces získání dotace ovlivnit, žádost o dotaci nepodávali, s poskytovatelem dotace nejednali. Nevyplňovali ani nepravdivé či zkreslené informace o zakázce. Ve vztahu k trestnému činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku, pak obviněný namítl, že podle odvolacího soudu je již účastenství ve formě pomoci na jednání postihovaném podle tohoto ustanovení kriminalizováno jako dokonaný trestný čin, nicméně on se nedopustil jednání, které je podle tohoto ustanovení postihováno.

Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání. b) Dovolání obviněného R. K.

Obviněný R. K. rovněž uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s tím, že rozsudek soudu odvolacího i soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Rovněž tento obviněný zpochybnil zákonnost a použitelnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu mezi jeho osobou a dalšími osobami, neboť příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyl soudcem řádně odůvodněn. Navíc ani takto provedené odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu nepřinesly žádný důkaz o jeho vině. Ani znalecké posudky znaleckého ústavu Risk Analysis Consultants, s. r. o., nejsou důkazem, který by jeho vinu prokazoval, zejména když znalec připustil, že protokoly o předání notebooků byly antidatovány. Přitom při předání notebooků znalci nebyli přítomni ani obvinění ani jejich obhájci, ani nebyl proveden otisk disků těchto notebooků, aby případně bylo možno závěry znaleckých posudků znovu přezkoumat. Přitom znalci svá zkoumání prováděli přímo na těchto noteboocích, nahrávali data z jednoho do druhého, prováděli pokusy se soubory a programy v nich. Závěry, které učinili, byly nesprávné, neodpovídající objektivně zjištěným skutečnostem. O nezávislosti a objektivitě znalců nesvědčí ani skutečnost, že se aktivně podíleli na operativní činnosti orgánů činných v přípravném řízení, kterým dávali rady, kdy má být zajištěna výpočetní technika používaná při losování. Znalci sice uvedli, že v zajištěných noteboocích nalezli program umožňující zmanipulování losování, ale současně nebyli schopni uvést, která losování a jak konkrétně byla zmanipulována. Obviněný poukázal i na skutečnost, že když měli zmanipulované losování znalci předvést, neodpovídalo jejich počínání notářským zápisům o provedených losováních. Teprve při opakované prezentaci postupu při manipulaci s losováním, při přehrání dat mezi notebooky, čímž došlo k znehodnocení těchto důkazů, byli znalci úspěšní. Požadavek na vypracování revizního znaleckého posudku byl přitom soudem prvního i druhého stupně odmítnut. Oba soudy nižších stupňů se s námitkami obhajoby o nezákonnosti postupu znalců vypořádaly zcela nedostatečně. Celé znalecké zkoumání bylo nepřesvědčivé, zmatečné a netransparentní, navíc výše uvedený postup znalců znemožnil přezkum správnosti jejich postupu i jimi učiněných závěrů.

Obviněný má za to, že v řízení předcházejícím rozsudku soudu druhého stupně došlo k hrubým procesním vadám, které mají vliv na správnost skutkových i právních závěrů soudů nižších stupňů. Došlo k extrémnímu rozporu mezi skutkovým stavem věci a provedenými důkazy, některá zásadní skutková zjištění chybí, nejsou prokázána žádným důkazem a jsou ryzí spekulací soudů nižších stupňů, které nehodnotily provedené důkazy ve vztahu k jednotlivým skutkům ani ve vztahu k jednotlivým obviněným, ale pouze obecně tak, že pokud bylo zmanipulováno jedno losování, muselo být v dalších případech postupováno stejně. Závěry soudů nižších stupňů o vině obviněného proto neodpovídají výsledkům dokazování.

Obviněný rovněž vytkl soudům nižších stupňů, že neprovedly žádné důkazy navržené obhajobou, zejména výslechy svědků, kteří se účastnili losování, kteří mohli průběh losování popsat a prokázat tak nesprávnost závěrů znalců z oboru kybernetiky, pokud se tito vyjadřovali k jimi tvrzenému způsobu zmanipulování losování. V důsledku nevyslechnutí těchto svědků byl soudy učiněn i spekulativní závěr o dohodách o výsledcích jednotlivých losování. V tomto směru namítl obviněný zkrácení svého práva na obhajobu. Rovněž byla použita nesprávná právní kvalifikace na jednání obviněného jako zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku.

Podle obviněného R. K. byla provedeným dokazováním vyvrácena výpověď spolupracujícího obviněného J. P., např. ohledně jeho tvrzení o kontaktech obviněné J. K. s dalšími obviněnými, což vyvrátily záznamy v pečlivě vedeném plánovacím kalendáři této obviněné, z něhož vyplynulo, že žádné takové schůzky se spoluobviněnými se neuskutečnily. Tento spolupracující obviněný si tvrzení o jeho trestné činnosti a trestné činnosti osob s ním spolupracujících vymyslel, přičemž s Policií spolupracoval dávno před tím, než získal statut spolupracujícího obviněného, a to již od dubna 2010, nikoli až od 4. 12. 2012, jak chybně uvedl odvolací soud. Přitom tento spolupracující obviněný uvedl v řízení před soudem, že zástupci firem, které měly být vylosovány, po něm zmanipulování losování nechtěli, že pouze chtěli vědět, kdo bude losování provádět a on jim dal kontakt na obviněnou J. K. a teprve následně po poradě s obhájcem uvedl skutečnosti usvědčující ostatní obviněné. Nicméně i tak připustil, že nebyl u žádného jednání, kde by docházelo k dohodě o ovlivnění veřejné zakázky nebo k dohodě o zmanipulování losování. Obviněný namítl, že nebyl proveden žádný důkaz prokazující, že by obviněný T. K. jemu nebo jeho spolupracovnicím M. J. a J. K. předal nějaké požadavky soutěžitelů k tomu, jak má losování dopadnout, takový důkaz nebyl předložen ani ve vztahu k soutěžím organizovaným J. P., ani ve vztahu k soutěžím, v nichž působili další spoluobvinění. V tomto směru celý rozsudek soudu prvního a druhého stupně je založen na nepodložených spekulacích, které všichni obvinění shodně popřeli.

Obviněný R. K. rovněž poukázal na skutečnost, že konkrétní odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu a SMS zprávy byly použity ve vztahu k různým dílčím útokům trestné činnosti, která je mu kladena za vinu, a to zcela ve shodě s dovolacími námitkami T. K. uvedenými v bodu 9. tohoto rozhodnutí. Shodně s tímto dovolatelem poukázal i na výpověď svědka K. M. a nesprávné vyhodnocení jeho úlohy při ověřování elektronické formy losování soutěžitelů. I tento obviněný namítl nepřezkoumatelnost rozsudků soudů nižších stupňů a nedostatečné vyhodnocení provedených důkazů ve vztahu k jednotlivým zadávacím řízením pod body 1) až 11) rozsudku soudu prvního stupně. V této souvislosti rovněž namítl extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Shodně s obviněným T. K. i namítl nesprávné právní posouzení věci v souvislosti s právní kvalifikací jeho jednání jako zločinu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku.

Závěrem odvolání obviněný R. K. navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a tomuto soudu přikázal věc znovu projednat a rozhodnout. c) Dovolání obviněné M. J.

Obviněná M. J. opřela své dovolání o dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu. Pokud jde o uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, namítla, že výrok o vině z rozsudku soudu prvního stupně neobsahuje taková skutková zjištění, která by přesvědčivě naplnila všechny zákonné znaky skutkových podstat, kterými byla uznána vinnou. Nebyla naplněna ani subjektivní stránka těchto trestných činů. Obviněná zopakovala svoji obhajobu, že neovlivnila žádnou veřejnou zakázku za účelem zisku či s cílem způsobit někomu škodu. Na sepsání žádostí o dotace se nijak nepodílela, nekompletovala podklady, nemohla ovlivnit obsah žádostí o dotaci, a to ani ve vztahu k dotacím z rozpočtů Evropské unie.

Podle obviněné je dán extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry soudů prvního a druhého stupně, rozsudky obou soudů jsou postaveny na zcela chybném vyhodnocení provedených důkazů. Obviněná namítla i nepoužitelnost důkazů zejména znaleckých posudků z oboru kybernetiky, při jejichž zpracování došlo ke zkrácení práva obviněných na obhajobu, neboť nebyli přizváni k rozpečetění zajištěných počítačů, na nichž bylo nebo mělo být prováděno losování, pořízená fotodokumentace toto pochybení nemůže odstranit. Není ani zřejmé, co se dělo s počítači od jejich zajištění do předání znalcům, ani následně, nelze zjistit, zda s nimi nebylo nějak manipulováno. Obviněná poukázala na zřejmé nesprávnosti při demonstrativním losování v soudním řízení, nejprve při hlavním líčení dne 4. 4. 2016, následně dne 14. 7. 2016. Znalci provedená demonstrace použití programu ke zmanipulování losování, neodpovídala notářským zápisům o losování (jedním kliknutím přiřazení pořadových čísel zájemcům, ve skutečnosti si každý zájemce sám vylosoval pořadové číslo, pokud zájemce nebyl přítomen, provedla přiřazení pořadového čísla zájemce ona, stejně tak k vylosování 5 zájemců nedošlo jedním kliknutím, ale samostatnými kliky, což vyplynulo i z notářského zápisu). Rozdíly mezi prvním a druhým demonstrativním losováním měly vést soudy k závěru o potřebě nového znaleckého posudku i o možné manipulaci s důkazem, zejména když data o losování byla následně po prvním demonstrativním předvedení losování znalci nalezena, ačkoli tvrdili, že po ukončení losování se automaticky smazala. Nalezení části souboru svědčí o ručním zkopírování souboru do notebooku někým, kdo k němu měl přístup, což umožnilo předvést zmanipulované losování přímo ze zajištěného notebooku. I při druhém předvedení losování znalci nejprve chybně přiřadili jedním enterovým klikem čísla všem zájemcům. Obviněné rovněž namítla antidatování předávacích protokolů k notebookům mezi PČR a znalci. K tvrzení o vkládání flash-disku do notebooku obviněná uvedla, že žádný takový disk nebyl zajištěn ani zkoumán, popřela, že by do notebooku vložila nějaký flash-disk s daty, přičemž je jen domněnkou soudů, jaká data by obsahoval a co by toto vložení umožnilo. Ve vztahu k znaleckému ústavu rovněž namítla jeho závislost na Policii ČR, která je jeho největším objednatelem zakázek, z toho obviněná dovodila, že znalecký ústav není nezávislý a objektivní, což se promítlo i do jeho znaleckého posudku.

Rovněž tato obviněná tvrdí extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a jejich právními závěry, pokud jde o hodnocení výpovědi spolupracujícího obviněného J. P.. V této souvislosti poukázala na skutečnost, že odvolací soud dovodil první jeho kontakt s Policií ČR v červenci 2012, což je v rozporu s tvrzením tohoto obviněného, že v kontaktu s Policií byl již od prosince 2010. Obviněná dovodila, že právě na objednávku Policie kontaktoval spoluobviněnou J. K. s dotazem, zda jejich obchodní společnost „umí losovat“ a z kladné odpovědi dovodil, že umí zmanipulovat výběr v rámci losování. Poté začal obviněný J. P. znovu působit jako administrátor veřejných zakázek a policii sliboval, že přinese seznam společností s tečkami, které označují předem dohodnuté zájemce, kteří budou vylosováni, nicméně nikdy takový seznam nepřinesl a u hlavního líčení tvrdil, že jej zničil po jeho převzetí. Dále obviněná poukázala i na rozpor v tvrzení spolupracujícího obviněného o tom, kolik obviněný R. K. dostával za zmanipulování losování, což se promítlo do usnesení o zahájení trestního stíhání, následně však u hlavního líčení tento spolupracující obviněný uvedl, že nevěděl, jakou dostával R. K. odměnu za zmanipulované losování, že se tuto skutečnost dozvěděl až z usnesení o zahájení trestního stíhání a tuto informaci jen zopakoval. Přes skutečnost, že obviněný J. P. soustavně měnil svoje výpovědi, byla na základě jeho výpovědi odsouzena. Přitom tvrzení J. P. jsou pouhými domněnkami, neboť sám uvedl, že nikdy nebyl osobně přítomen žádnému jednání, při kterém by se domlouvalo ovlivnění veřejné zakázky.

I tato obviněná namítla, že soudy neprovedly žádný důkaz navržený obhajobou (výslechy osob účastnících se losování, zástupců zadavatelů veřejných zakázek, zástupců společností přihlášených do veřejných zakázek). Obviněná poukázala i na to, že odsouzeni byli pouze tři zástupci společností, které se měly zmanipulovaných veřejných zakázek účastnit. Jinak byly soudy prováděny pouze důkazy obžaloby.

Ze stejných důvodů jako další obvinění namítla i nepoužitelnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu, neboť vydané příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly řádně odůvodněny, nesprávně v nich bylo tvrzeno, že probíhá mechanické losování, které zákon nepřipouštěl. Nepravdivě bylo i tvrzeno, že v losování vyhrála stavební společnost z XY a hrozí možnost opakování takové výhry, ačkoli taková společnost nikdy nevyhrála a neprošla při losování do užšího výběru. Ani pořízené záznamy t