5 Tdo 770/2016 – Nejvyšší soud

5 Tdo 770/2016-35 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 7. 2016 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného M. D., proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 6 To 73/2015, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 18 T 231/2011, takto: Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně –pobočky ve Zlíně ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 6 To 73/2015. Podle § 265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 18 T 231/2011, byl obviněný M. D. uznán vinným trestným činem předlužení podle § 256c odst. 1 písm. e) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“). Za tento trestný čin byl podle § 256c odst. 1 tr. zák. za použití § 53 odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 130 000 Kč a pro případ, že by nebyl peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 20 týdnů. 2. Proti uvedenému rozsudku podal obviněný M. D. odvolání. O tomto odvolání rozhodl Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně ve veřejném zasedání konaném dne 8. 9. 2015 rozsudkem pod sp. zn. 6 To 73/2015 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. řádu napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. řádu sám rozhodl tak, že podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obviněného M. D. obžaloby pro skutek, ve kterém byl obžalobou spatřován trestný čin předlužení podle § 256c tr. zák., neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. 3. Skutek, pro který byl obviněný zproštěn obžaloby, měl přitom spočívat v tom, že obviněný: „dne 12.11.2009 v T., coby vlastník nemovitostí, vedených na Správě katastru v L., na listu vlastnictví č. ...., pro katastrální území T., okres L., a sice - obchodní budovy čp. .... na parcele č. ........, - parcely č. ..... - zastavěné plochy a nádvoří - o výměře 541 m2, - parcely č. ...... - zastavěné plochy a nádvoří - o výměře 26 m2, zatížených zástavním právem ve prospěch společnosti Majetkový Holding, a. s., IČ: 35823364, se sídlem Bratislava, Prievozská 2/A, a současně jako jednatel společnosti REALITY - X39 CZ s. r. o., IČ: 27722783, se sídlem Uherský Brod, Náměstí 1. máje 1605, s cílem dosáhnout předlužení společnosti REALITY - X39 CZ s. r. o. a zabránit výkonu zástavního práva dražbou zastavených nemovitostí ve prospěch společnosti Majetkový Holding, a. s., prodal shora rozvedené, ve prospěch společnosti Majetkový Holding, a. s., zastavené nemovitosti společnosti REALITY – X39 CZ s. r. o. jakožto kupující straně za celkovou sumu 995 395 EUR, tj. 25 327 825 Kč (podle kurzovního lístku ČNB ke dni 18. 11. 2009), popř. 29 987 269 Sk (při konverzním kurzu 30,126 Sk/1EUR), když splatnost kupní ceny k tíži kupující REALITY - X39 CZ s. r. o. stanovil „kúpnou zmluvou“ do dne 28. 2. 2010, a dodatkem č. 1 ke „kúpnej zmluve“ ze dne 15. 11. 2009 zkrátil splatnost uvedené kupní ceny do dne 15. 12. 2009, přičemž jím nastavená kupní cena byla několikanásobně navýšena oproti ceně, za niž byla stejná nemovitost opakovaně obchodována v letech 2005 až 2008 (v rozmezí od 1 000 000 Sk do 1 111 900 Sk, tj. od 33 196,91 EUR do 36 908,31 EUR), a zároveň proti všeobecné hodnotě, na kterou byly předmětné nemovitosti znalecky ohodnoceny (na částku 134 000 EUR podle znaleckého posudku Ing. Michala Maliny ze dne 24. 5. 2010 a na částku 86 304,19 EUR podle znaleckého posudku Ing. Štefana Pastieroviče ze dne 27. 10. 2008), a od počátku bylo zřejmé, že kupující společnost REALITY- X39 CZ s. r. o. není a nebude schopna kupní cenu řádně a včas uhradit, neboť nedisponovala hotovostními finančními prostředky na úhradu této kupní ceny ani majetkem, z něhož by mohla být kupní cena zaplacena, neboť celkový stav aktiv společnosti REALITY- X39 CZ s. r. o. byl ke dni 31. 12. 2007 pouze 201 000 Kč, ke dni 31. 12. 2008 podle účetní závěrky 142 000 Kč, ke dni 31. 12. 2009 podle účetní závěrky 25 338 000 Kč, a ke dni 25. 3. 2010 stav majetku společnosti vykazoval hodnotu 260 833 EUR, tj. 7 857 854,90 Sk při konverzním kurzu 30,126 Sk/1 EUR, když zahrnoval i předmětné, stále neuhrazené nemovitosti, aniž financování jejich kupní ceny bylo zajištěno cizími zdroji a kupní cena byla kupující společností ve sjednané lhůtě splatnosti, případně později skutečně uhrazena, přičemž dne 26. 3. 2010 podal u Krajského soudu v Brně za dlužníka - společnost REALITY - X39 CZ s. r. o. insolvenční návrh z důvodu neschopnosti společnosti mj. uhradit závazek ve výši 995 395 EUR vůči obžalovanému, plynoucí z kupní smlouvy ze dne 12. 11. 2009 ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 15. 11. 2009, když společnost jakožto dlužník byla v prodlení s platbou kupní ceny o více než 30 dnů, a evidovala další závazek vůči věřiteli REALITY - SPRÁVCOVSKÁ SK s. r. o., IČ: 36688967, se sídlem Trenčín, Vajanského 6, zastoupenému obžalovaným coby jednatelem, ve výši 5 545 EUR, u kterého byl dlužník v prodlení rovněž o více než 30 dnů, přičemž Krajský soud v Brně dne 26. 3. 2010 vyhláškou pod č. j. KSBR 31 INS 3141/2010 zahájil insolvenční řízení dlužníka REALITY - X39 CZ s. r .o. a usnesením ze dne 17. 5. 2010 pod č. j. KSBR 31 INS 3141/2010-A-15 zjistil úpadek dlužníka REALITY - X39 CZ s. r. o. a na jeho majetek prohlásil konkurs.“ II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného M. D. dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. 5. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku nejprve podrobně rozvedl rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně včetně podstatných pasáží jejich odůvodnění. S právním posouzením věci soudem druhého stupně podle dovolatele nelze souhlasit. Podle závěrů soudů prvního i druhého stupně byla předmětná kupní smlouva ze dne 12. 11. 2009, kterou obviněný jako prodávající úplatně převedl nemovitosti kupující obchodní společnosti REALITY – X39 CZ s. r. o., v níž držel 90 % obchodní podíl a ve které byl jediným jednatelem, pro nesplnění obligatorních podmínek předpokládaných obchodním zákoníkem absolutně neplatná ve smyslu § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „o. z.“), a to s účinky ex tunc. Nejvyšší státní zástupce poukázal na skutečnost, že soudy obou stupňů, ačkoliv v tomto směru byly jejich právní závěry shodné, se zásadně rozcházejí v posouzení důsledků neplatnosti zmíněného právního úkonu obviněného ve vztahu k trestněprávnímu posouzení jeho jednání, které mu v této věci bylo obžalobou kladeno za vinu. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně z této absolutní neplatnosti dovodil vyloučení vzniku trestní odpovědnosti obviněného. Přitom i tento soud neměl podle odůvodnění napadeného rozhodnutí pochybnosti o záměru obviněného, resp. alespoň o jeho nepřímém úmyslu, jímž bylo dosažení předlužení obchodní společnosti REALITY – X39 CZ s. r. o. a zahájení insolvenčního řízení na majetek této obchodní společnosti s tím, že takovými kroky zabrání nebo ztíží uspokojení zástavního věřitele, poškozené obchodní společnosti Majetkový Holding, a. s., z výtěžku zpeněžení zástavy – předmětných nemovitostí. Zatížení fakticky nefungující a nemajetné obchodní společnosti závazkem, jenž pro ni vyplýval z kupní smlouvy, představujícím úhradu kupní ceny, která svojí výší jednak překračovala jakkoliv rozumně představitelné úhradové možnosti kupujícího a jednak objektivně několikanásobně převyšovala tržní hodnotu prodávaných nemovitostí, představuje jednání z povahy věci přímo vedoucí mimo jiné i k následnému úpadku společnosti REALITY – X39 CZ s. r. o. ve formě jejího zjevného předlužení. Současně šlo o obchod uskutečněný nesporně nad rámec obvyklého podnikatelského rizika a mimo pravidelnou podnikatelskou činnost této obchodní společnosti. Rovněž došlo i k následku v podobě předlužení dotčené obchodní společnosti. Ke sporné otázce způsobilosti takového prostředku zapříčinit následek předpokládaný ve skutkové podstatě trestného činu předlužení podle § 256c odst. 1 písm. e) tr. zák. lze zcela logicky poukázat na procesní postup insolvenčního soudu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 5. 2010, č. j. KSBR-31-INS-3141/2010-A15, totiž konstatoval úpadek dlužníka obchodní společnosti REALITY – X39 CZ s. r. o. a na jeho majetek prohlásil konkurz. Za správné právní posouzení lze potom podle dovolatele považovat názor soudu prvního stupně, který označil za relevantní faktické krok