5 Tdo 924/2025 — Nejvyšší soud

5 Tdo 924/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 10. 2025 Spisová značka:5 Tdo 924/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.924.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:5. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 924/2025-1599 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 10. 2025 o dovolání, které podal obviněný P. M. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 5. 2025, sp. zn. 9 To 93/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 5 T 44/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. M. odmítá. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Obviněný P. M. byl rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 6. 2. 2025, sp. zn. 5 T 44/2023, uznán vinným v bodě 1) výroku o vině zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b) a d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“) a v bodě 2) výroku o vině přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 199 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně škodu ve výši 4 367 Kč a poškozené H. D. nemajetkovou újmu ve výši 80 000 Kč. Se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byla poškozená H. D. podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný P. M. odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 15. 5. 2025, sp. zn. 9 To 93/2025, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. 3. Zločinu podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b), d) tr. zákoníku pod bodem 1) výroku o vině v rozsudku soudu prvního stupně se obviněný ve stručnosti dopustil tím, že nejméně od roku 2017 do 26. 3. 2022 v místě jejich aktuálního bydliště v XY psychicky a fyzicky napadal svoji družku H. D. (dále také jen „poškozená“), kterou slovně nejméně jednou za 14 dní urážel hrubými vulgárními nadávkami uvedenými v rozsudku soudu prvního stupně. Postupem času pak během hádek poškozenou i fyzicky napadal, zatřásl s ní, chytl ji za zápěstí, za ruku nebo ji hodil na gauč a asi jednou za 3-4 měsíce ji při hádce udeřil pěstí do oblasti ramene, stehna či lýtka, čímž jí způsobil podlitiny a bolestivost zasažených míst. Takové jednání obviněného eskalovalo po narození jejich syna. Konkrétně dne 9. 3. 2022 v ranních hodinách požadoval obviněný, aby mu poškozená podepsala písemnosti týkající se společnosti U., s. r. o., jejíž jednatelkou a vlastníkem obchodních podílů byla poškozená, avšak fakticky společnost řídil obviněný, a když odmítla, chytil ji za paži, způsobil jí zde podlitinu a poškozená následně písemnosti podepsala. Dále dne 14. 3. 2022 kolem 21:30 hodin, když s poškozenou řešili, kam poslala peníze ze zablokovaného účtu, poté co mu poškozená řekla, že se společně se synem odstěhuje k sestře, začal na ni křičet a bít ji pěstmi do rukou a nohou. Následně dne 16. 3. 2022 kolem 22:00 hodin, obviněný začal poškozené vyčítat, že si s ním nechce povídat, udeřil pěstí do notebooku položeného na stole, rozbil jeho displej, čímž na něm způsobil škodu 9 040 Kč, poté udeřil poškozenou pěstí do ruky, a když se ho pokoušela nohou odstrčit, chytil ji za nohy, stáhl z gauče tak, že se udeřila hlavou o zem. Poté, co zůstala ležet na zemi, křičel na ni, aby se zvedla, což poškozená udělala a obviněný ji poté chytil za ruce a hodil ji na dětskou židličku, o níž se udeřila do holeně, a poté ji hodil zpět na gauč, nutil ji, aby si s ním povídala i přes sdělení poškozené, že ji bolí hlava a chce si lehnout. Dne 26. 3. 2022 odpoledne obviněný při cestě z rodinného výletu na poškozenou, která se s ním odmítla vyfotit, vulgárně křičel, urážel ji, poté ji během hádky za jízdy třikrát udeřil pěstí do zátylku a jednou do levé ruky. Po návratu do společného bydliště, kam se z obav o poškozenou dostavily i její matka a sestra, obviněný bránil poškozené v opuštění bytu s jejich synem, kterého jí bral z náručí, proto sestra poškozené přivolala Policii ČR, která obviněného dne 26. 3. 2022 ve 20:30 hodin vykázala ze společného obydlí. Shora popsanými útoky v březnu 2022 obviněný způsobil poškozené pohmožděniny, bolestivost zasažených míst, poškozená musela opakovaně vyhledat lékařské ošetření v chirurgické a neurologické ambulanci a v důsledku shora popsaného jednání obviněného se u poškozené rozvinula posttraumatická stresová porucha zahrnující narušený spánek, flashbacky, hypervigilitu, nadměrnou úlekovou reakci, tendenci vyhýbat se činnostem a myšlenkám spojeným s traumatizující událostí. Tyto příznaky přetrvávají a jsou součástí retraumatizace při vybavování si prožitých událostí, projevující se zvýšenou intrapsychickou tenzí, úzkostným prožíváním a poruchou soustředění. 4. Přečinu podle § 337 odst. 2 tr. zákoníku v bodě 2) výroku o vině se obviněný ve stručnosti dopustil tím, že ačkoli byl nejprve policejním orgánem Obvodního oddělení Policie ČR v Jihlavě dne 26. 3. 2022 podle § 44 a násl. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vykázán na dobu 10 dnů ze společného obydlí a jeho bezprostředního okolí a byl povinen zdržet se i styku nebo navazování kontaktu s poškozenou a následně Okresním soudem v Jihlavě na návrh poškozené bylo opakovaně rozhodnuto o předběžném opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí, kterým obviněnému bylo uloženo, aby nevstupoval do společného obydlí a jeho bezprostředního okolí, nezdržoval se tam, zdržel se setkávání, kontaktování a obtěžování poškozené, přičemž naposledy Okresní soud v Jihlavě vydal dne 25. 5. 2022 pod sp. zn. 3 Nc 2902/2022 usnesení o prodloužení výše uvedeného předběžného opatření, jímž schválil dohodu účastníků o předmětu řízení ve znění, že se obviněný P. M. zavazuje zdržet se styku a navazování kontaktu s poškozenou H. D., a to po dobu 5 měsíců od vykonatelnosti předmětného usnesení, obviněný nejméně od 18:06 hodin dne 2. 6. 2022 do 11:23 hodin dne 24. 10. 2022 se opakovaně pokoušel kontaktoval poškozenou nejméně ve 41 případech ze svých osobních telefonních čísel a zaslal jí 19 SMS zpráv, jimiž se snažil dosáhnout osobního setkání s poškozenou. II. Dovolání obviněného 5. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný P. M. dovolání, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. s odkazem na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 6. Obviněný namítl, že byl uznán vinným skutkem, který nenaplňuje znaky skutkové podstaty zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. b) a d) tr. zákoníku. Obviněný v podaném dovolání v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, z níž citoval, vyložil pojem „týrání“ a dovodil, že v jeho případě nedošlo k takovému jednání, jímž by byl tento znak skutkové podstaty tohoto trestného činu naplněn. Vytkl soudům nižších stupňů, že se nedostatečně zabývaly vzájemným soužitím obviněného a poškozené, nezabývaly se intenzitou jeho jednání ve vztahu ke konkrétní době, v níž mělo k protiprávnímu jednání z jeho strany docházet. V důsledku toho tyto soudy nemohly ani dovodit, zda poškozená mohla důvodně pociťovat jeho jednání jako těžké, nikoli jen prosté příkoří, neboť ani jím používané nadávky a případné fyzické násilí nebylo takové intenzity, aby je bylo možno posoudit jako uvedený zločin, byť by k takovému jednání docházelo nepřetržitě, nikoli jen zhruba jednou za 14 dní. Podle obviněného v jednání popsaném ve výroku rozsudku soudu prvního stupně absentuje požadovaný vyšší stupeň hrubosti a bezcitnosti, resp. krutosti, bezohlednosti nebo bolestivosti. Obviněný zdůraznil, že slovní nadávky během vzájemných hádek nejsou psychickým útlakem, natož psychickým útlakem natolik závažným, aby odůvodnily posouzení jeho jednání jako zločinu podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. b) a d) tr. zákoníku. Dále obviněný vytkl soudům nižších stupňů, že ve svých rozhodnutích nerozlišovaly mezi pojmy „domácí násilí“ a „týrání“. V této souvislosti připomněl, že citované zákonné ustanovení poskytuje ochranu před skutečně závažnými případy fyzického týrání a psychický útlak je možno považovat za týrání jen v nejzávažnějších případ