7 Tdo 1069/2025 — Nejvyšší soud

7 Tdo 1069/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 12. 2025 Spisová značka:7 Tdo 1069/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:7.TDO.1069.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podvod Úmysl nepřímý Subsidiarita trestní represe Adhezní řízení Náhrada škody Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 3 předpisu č. 40/2009 Sb. § 15 odst. 1 písm. b) předpisu č. 40/2009 Sb. § 12 odst. 2 předpisu č. 40/2009 Sb. § 580 odst. 1 předpisu č. 89/2012 Sb. § 583 předpisu č. 89/2012 Sb. § 588 předpisu č. 89/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:14. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 1069/2025-911 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 12. 2025 o dovolání obviněného J. P. podaném proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2025, sp. zn. 11 To 44/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 1 T 26/2024 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. P. odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 13. 11. 2024, č. j. 1 T 26/2024-834, byl obviněný J. P. uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za který byl odsouzen podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu třiceti měsíců. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená E. S. odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle zjištění soudu prvního stupně se obviněný dopustil výše uvedeného přečinu jednáním pod body 1 a 2 výroku rozsudku, a to v podstatě tím, že - dne 3. 3. 2020 prostřednictvím aplikace WhatsApp oslovil svou bývalou přítelkyni, poškozenou E. S., s žádostí o finanční půjčku 200 000 Kč za účelem zakoupení obytného vozu s příslibem vrácení v co možná nejkratší době, čemuž poškozená uvěřila a obviněnému téhož dne ve svém bytě předala 8 000 Euro; obviněný si tuto částku od poškozené vypůjčil jako fyzická osoba; již v době sjednávání půjčky však věděl, že mu jeho osobní finanční situace neumožní dlužnou částku poškozené řádně a včas vrátit, zejména s ohledem na skutečnost, že nedisponoval dostatečným příjmem, nevlastnil hodnotný majetek a vázly za ním exekučně vymáhané pohledávky ve výši nejméně 389 995 Kč, přičemž společnost A., s. r. o., jejímž prostřednictvím podnikal, měla rovněž finanční problémy; poškozené tyto skutečnosti zamlčel a zapůjčenou finanční částku ani po opakovaných urgencích poškozené do dne vyhlášení rozsudku nevrátil, čímž jí způsobil škodu (přepočteno podle měnového kurzu) ve výši 203 800 Kč (bod 1 výroku rozsudku); - přesně nezjištěného dne kolem 15. 5. 2020 telefonicky kontaktoval poškozenou E. S. s žádostí o půjčku finančních prostředků z důvodu nutnosti uhrazení exekuce, která měla být uplatněna na rodinný dům jeho rodičů, čemuž poškozená vyhověla a dne 18. 5. 2020 obviněný od ní převzal 20 500 Euro s tím, že poškozená po něm požadovala, aby jí tuto půjčku spolu s dříve půjčenou hotovostí ve výši 8 000 Euro vrátil najednou, nejpozději do 18. 6. 2020, což obviněný odsouhlasil a ubezpečil poškozenou, že má v majetku své společnosti A., s. r. o., blíže neurčená vozidla Mercedes a Range Rover, která může v případě nutnosti prodat a zapůjčenou finanční hotovost tak řádně a včas poškozené vrátit, a dále že má v případě nutnosti na prodej svůj motocykl a vozík na přepravu aut, čemuž poškozená uvěřila; obviněný však věděl, že poškozené vypůjčené finanční prostředky domluveným způsobem nevrátí, neboť již v době sjednávání předmětné finanční půjčky mu bylo známo, že mu jeho finanční situace neumožní dlužnou částku poškozené řádně vrátit, a to ze stejných důvodů, jako bylo uvedeno v bodě 1, a tyto skutečnosti poškozené záměrně zamlčel z důvodu, že věděl, že pokud by o nich poškozenou informoval, tak by mu požadované finanční prostředky nepůjčila, přičemž zapůjčenou finanční částku použil na uhrazení exekuce a ani po opakovaných urgencích poškozené ji nevrátil, a to ani zčásti, byť poškozené jako náhradu škody postoupil dne 2. 7. 2021 pohledávku obchodní společnosti A., s. r. o., vůči obchodní společnosti UMBRELLA Coach & Buses, s. r. o., ve výši 860 483 Kč, přičemž však věděl, že pohledávka je sporná; poškozená tuto pohledávku u uvedené obchodní společnosti marně uplatnila a nebyla jí vyplacena; obviněný tak poškozené E. S. způsobil škodu (podle měnového kurzu) ve výši 566 005 Kč (bod 2 výroku rozsudku).- 3. O odvolání obviněného podaném do všech výroků a poškozené do výroku, jímž byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na občanskoprávní řízení, rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 3. 2025, č. j. 11 To 44/2025-862, tak, že rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil ve výroku o náhradě škody a při nezměněném výroku o vině a trestu podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl v rozsahu zrušení tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit na náhradu škody poškozené E. S. částku 769 500 Kč. Odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl. 4. Obviněný podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze dovolání doplněné o další dvě podání. Napadl výroky o vině, o trestu a o náhradě škody a odkázal na dovolací důvody § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) tr. ř. Namítl, že se nedopustil přečinu podvodu, jelikož neměl podvodný úmysl, nikoho neuvedl v omyl ani neuváděl nepravdivé informace a nezamlčel podstatné skutečnosti. Soud podle něj vůbec nespecifikoval, jaké informace měl zamlčet. Uvedl, že nezpůsobil větší škodu na cizím majetku, neměl přímý ani nepřímý úmysl. Dlužnou částku se snažil vyřešit, situace vznikla kvůli chování třetího subjektu, který mu neplnil. Trval na tom, že vše poškozené splatil po vzájemné dohodě uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky, která reálně existovala. Poukázal na princip subsidiarity trestní represe s tím, že je bezúhonný, pracuje a vychovává nezletilé děti. 5. Obviněný v dovolání napadl hodnocení provedených důkazů soudy a skutková zjištění, zejména namítal, že při uzavírání půjčky neuváděl žádnou nepravdu, nic nezamlčoval, poškozenou pravdivě informoval o své situaci. Tvrzení poškozené o splatnosti půjčky do jednoho měsíce (do 18. 6. 2020) bylo podle obviněného účelové a důkazně nepodložené a má je vyvracet výpověď svědkyně M. F. (H.) i výpověď samotné poškozené. Obviněný nesouhlasil ani se závěrem soudů, že v době uzavírání půjčky věděl, že mu jeho situace neumožní dlužnou částku vrátit. Zdůraznil, že měl reálné očekávání finančního plnění ve výši 3,8 milionů korun z titulu pozastavených pojistných plnění (za provedené opravy skel autobusů). Soudy odmítly doplnit důkazy dotazem na pojišťovny, jak navrhoval. Pohledávky, které byly uvedeny v inventarizaci ze dne 9. 10. 2019 na částku 952 729 Kč, byly odsouhlaseny a nikdy nedošlo k jejich ponížení započtením na částku 92 245 Kč. On nemohl předvídat, že zákazník nezaplatí. Kromě toho jeho firma měla obrat, všechno se pozitivně rozvíjelo. 6. Dále obviněný namítl, že s poškozenou uzavřel smlouvy o postoupení pohledávek a o započtení vzájemných pohledávek, které byly reálně existující. Pohledávka poškozené za ním tak zanikla v plné výši. Přesto, že došlo k zániku závazku, byl odvolacím soudem odsouzen i k náhradě škody. Nesouhlasí s tvrzením krajského soudu, který postoupení pohledávek poškozené považoval za pokračující podvodné jednání. Naopak poškozená tím, že nepodala na obchodní společnost UMBRELLA Coach & Buses, s. r. o., občanskoprávní žalobu ani tuto pohledávku nevrátila, způsobila, že nebyla úspěšná.1. 7. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil oba rozsudky nižších soudů a aby věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, eventuálně aby Nejvyšší soud jej sám zprostil obžaloby a poškozenou odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření konstatoval, že veškeré výhrady dovolatele jsou jen opakováním jeho dosavadní obhajoby, s níž se soudy vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Námitky vztahující se k první variantě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou pouhou polemikou s hodnocením důkazů a nenaplňují žádný z dovolacích důvodů. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. státní zástupce uvedl, že hmotněprávní námitky dovolatele stran naplnění subjektivní stránky trestného činu se odvíjejí od alternativního skutkového děje, nikoli od soudy zjištěného skutkového stavu. Souhlasil se závěrem soudů o naplnění všech znaků skutkové podstaty přečinu podvodu podle