7 Tdo 696/2022 — Nejvyšší soud

7 Tdo 696/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 10. 2022 Spisová značka:7 Tdo 696/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.696.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Totožnost skutku Úmysl Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 240 odst. 1,3 písm. a) tr. zákoníku § 220 odst. 1 tr. ř. § 259 odst. 4 tr. ř. § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 11. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 3534/22 III.ÚS 1/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 7 Tdo 696/2022-7834 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 12. 10. 2022 v neveřejném zasedání o dovolání obviněných D. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY a F. Ü., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2022, sp. zn. 3 To 29/2021, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 10/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných D. M. a F. Ü. odmítají. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2020, č. j. 45 T 10/2019-6444, byli obvinění D. M. a F. Ü. uznáni vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Za to byli oba obvinění odsouzeni podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku každý k trestu odnětí svobody v délce 5 let, pro jehož výkon byli podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazeni do věznice s ostrahou. Dále byl oběma obviněným podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku uložen peněžitý trest, obviněnému D. M. ve výměře podle § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku 600 denních sazeb ve výši 5 000 Kč, tedy v celkové výměře 3 000 000 Kč a obviněnému F. Ü. ve výměře podle týchž ustanovení 200 denních sazeb ve výši 2 500 Kč, tedy v celkové výměře 500 000 Kč. 2. Tento rozsudek napadli oba obvinění, státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze a poškozená Česká republika, zastoupená Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, odvoláními. Z podnětu odvolání všech uvedených osob Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 2. 2022, č. j. 3 To 29/2021-6993, napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e) a f) tr. ř. zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. pak bylo znovu rozhodnuto tak, že se obvinění D. M. a F. Ü. uznávají vinnými zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchaném ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to a za sbíhající se trestnou činnost [zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 57 T 1/2017, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 8 To 67/2020] byl obviněný D. M. odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 6 let, obviněný F. Ü. pak byl odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v délce 5 let, pro jejichž výkony byli oba obvinění podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazeni do věznice s ostrahou. Dále byl oběma obviněným podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku uložen peněžitý trest, obviněnému D. M. ve výměře podle § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku 730 denních sazeb ve výši 5 000 Kč, tedy v celkové výměře 3 650 000 Kč, obviněnému F. Ü. ve výměře podle týchž ustanovení 200 denních sazeb ve výši 2 500 Kč, tedy v celkové výměře 500 000 Kč. Obviněnému D. M. byl dále podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie na dobu 10 let. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl stran obviněného D. M. zrušen výrok o trestech týkajících se sbíhající se trestné činnosti. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené České republiky, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, na náhradu škody. 3. Podle skutkových závěrů odvolacího soudu se obvinění dopustili uvedeného zločinu jednáním spočívajícím v tom, že po předchozí dohodě a za součinnosti dalších osob jednak za účelem zatajení osoby, která měla výnos z obchodní činnosti, jejímž smyslem byl převod pozemků nacházejících se v k. ú. XY, obec Praha, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu na LV č. XY mezi daňovými rezidenty České republiky, jednak za účelem zatajení dosažených zdanitelných příjmů ze zdrojů na území České republiky a s tím souvisejících daňových povinností, na území České republiky ani jinde, při vytvoření série obchodních transakcí se začleněním daňových rezidentů Kyperské republiky, žádným způsobem záměrně nezajistili, aby bylo v souladu s ustanovením § 17 odst. 1 písm. a), odst. 4, § 22 odst. 1 písm. h) a § 38m odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, se sídlem Praha 1, Štěpánská 619/28, popř. u jiného správce daně, nejpozději ke dni 1. 7. 2016, podáno daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2015 ze strany společnosti C. T. L., reg. č. XY, registrované na adrese XY, XY, XY, P.C. XY, XY, Kypr (dále jen „C.“) a společnosti V. L., reg. č. XY, registrované na adrese XY, XY, XY XY, Kypr (dále jen „V.“), a aby daň z příjmu těchto daňových subjektů za zdaňovací období roku 2015 byla zaplacena, a to přesto, že F. Ü., který byl benefičním vlastníkem uvedených společností, a sice smluvně sjednal či jinak zajistil korporátní správu obou společností, avšak se samostatnými pravomocemi vztahujícími se toliko k jurisdikci Kyperské republiky a se svým vlastním závazkem zajištění právního, finančního a daňového poradenství týkajícího se veškerých aspektů podnikání uvedených kyperských společností a D. M., který byl řídícím partnerem M. L., IČ: XY, se sídlem XY, XY (dále jen „M. L.“), jež poskytovala právní služby F. Ü. a ve vztahu ke společnostem C. a V. vystupovala jako oprávněný zástupce (autorizovaná osoba) s pravomocí předávat za benefičního vlastníka společností kyperskému managementu doporučení, žádosti a upozornění, připravovala transakční a jinou smluvní dokumentaci, sám D. M. byl rovněž osobou, která fakticky koordinovala realizaci předmětného obchodu s nemovitostmi, resp. akciemi společnosti R. T., IČ: XY, se sídlem XY, XY (později E., v likvidaci, dále jen „R.“), jež nemovitosti vlastnila, dále osobou, která koordinovala činnost dalších fyzických a právnických osob na transakcích se podílejících, ať již jako smluvní strany či jako osoby poskytující služby s budoucím převodem nemovitostí, resp. akcií souvisejících, ale byl i osobou, která za společnost C. převodní dokumentaci podepsala a která následně dohlížela i na rozdělování zisku z předmětné transakce, si byli vědomi toho, že ve zdaňovacím období roku 2015 měla společnost C. příjem zdanitelný v České republice minimálně ve výši 147 647 881 Kč z prodeje obchodního podílu, a to všech 12 ks akcií společnosti R., které nabyla v souvislosti s uplatněním opčního práva dne 19. 5. 2015 u společnosti R. G., IČ: XY, se sídlem XY, XY (dále jen „R.“) nejvýše za částku 3 122 200 Kč a jejichž hodnota byla v té době tvořena převážně pozemky parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY, nacházejícími se v k. ú. XY, obec Praha, zapsanými v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu na LV č. XY, a které dne 12. 6. 2015 prodala účelově založené společnosti V. za kupní cenu 150 770 081 Kč, a dále si byli vědomi toho, že ve stejném zdaňovacím období měla v České republice zdanitelný příjem z prodeje uvedených akcií rovněž společnost V., a to minimálně ve výši 1 050 000 Kč, když akcie společnosti R. zakoupené od společnosti C. dne 12. 6. 2015 za kupní cenu 150 770 081 Kč dne 19. 6. 2015 prodala za kupní cenu ve výši 151 820 081 Kč společnosti F. M., IČ: XY, tehdy se sídlem XY, XY, PSČ XY (dále jen „F.“), čímž obvinění na úkor České republiky úmyslně docílili zkrácení daně z příjmů z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, stanovené § 22 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů, a to za zdaňovací období roku 2015 u daňových subjektů C. a V. v celkovém rozsahu nejméně 28 252 597,39 Kč. II. Dovolání obviněného D. M. 4. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, konkrétně proti všem jeho výrokům, podali oba obvinění dovolání, v němž uplatnili shodně dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. 5. První a nejrozsáhlejší sku