8 Tdo 1007/2016 — Nejvyšší soud

8 Tdo 1007/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 10. 2016 Spisová značka:8 Tdo 1007/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:8.TDO.1007.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Poškození cizích práv Dotčené předpisy:§ 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:13. 1. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 1007/2016-29 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 10. 2016 o dovoláních obviněných J. B. a J. B. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 7 To 168/2015, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 4 T 98/2014, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných J. B. a J. B. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 4. 2015, sp. zn. 4 T 98/2014, byli obvinění J. B. a J. B. uznáni vinnými přečinem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což byli podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. 2. Shora označený rozsudek napadli oba obvinění v celém rozsahu odvoláními. Z jejich podnětu byl rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 7 To 168/2015, podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. v celém rozsahu zrušen a podle § 259 odst. 3 písm. a), b), tr. ř. byli obvinění nově uznáni vinnými při dílčí modifikaci skutkových zjištění přečinem poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což byli odsouzeni podle § 181 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. 3. Podle skutkových zjištění odvolacího soudu se obvinění přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dopustili tím, že v přesně nezjištěném období od 16. 5. 2013 do 10. 9. 2013 v úmyslu zmařit výkon práva myslivosti občanského sdružení, nyní spolku, Myslivecká jednota Bílovec-Bravinné a současně poškodit další práva Honebního společenstva Bílovec-Bravinné a jeho valné hromady, vyplývající především z ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vyhotovili upravený zápis z valné hromady Honebního společenstva Bílovec-Bravinné ze dne 23. 6. 2010, který neodpovídal skutečnosti, neboť v bodu označeném „ad 2-b)“ uvedli, že valná hromada přenesla svá práva, vyplývající z § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, na honební výbor, ačkoliv přenesení těchto práv na orgán honebního společenstva nebylo vůbec valnou hromadou Honebního společenstva Bílovec-Bravinné projednáno a schváleno, a následně dne 4. 8. 2013 neoprávněně vyhotovili „Výpověď smlouvy o nájmu honitby“ uzavřené dne 30. 6. 2008, kterážto výpověď byla podepsána obžalovaným J. B. a byla dne 6. 8. 2013 doručena občanskému sdružení, nyní spolku, Myslivecká jednota Bílovec-Bravinné, IČ: 48808687, jež tímto uvedli v omyl, stejně jako Honební společenstvo Bílovec-Bravinné, neboť předstírali, že právo rozhodovat o způsobu využití společenství honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, bylo valnou hromadou Honebního společenstva Bílovec-Bravinné přeneseno na honební výbor a že tento honební výbor je k vypovězení smlouvy o nájmu honitby oprávněn, čímž způsobili vážnou újmu na právech Myslivecké jednotě Bílovec-Bravinné, kdy v důsledku jejich jednání došlo k neoprávněnému zásahu do výkonu práva myslivosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a pouze díky tomu, že členové Myslivecké jednoty Bílovec-Bravinné včas podnikli odpovídající právní kroky, zejména uplatnili v občanskoprávním řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 18 C 470/2013 žalobu na určení neplatnosti „Zápisu z valné hromady Honebního společenstva Bílovec-Bravinné ze dne 23. 6. 2010“ a „Výpovědi smlouvy o nájmu honitby ze dne 4. 8. 2013“, nezanikl v důsledku shora popsaného jednání obžalovaných ke dni 31. 12. 2013 v souladu s podanou výpovědí z nájmu výkon práva myslivosti této myslivecké jednotě v honitbě Honebního společenstva Bílovec-Bravinné. 4. Pro úplnost je zapotřebí doplnit, že oba soudy v posuzované věci již rozhodovaly. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 8. 2014, sp. zn. 4 T 98/2014, byla trestní věc obviněných stíhaných podle návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně ze dne 5. 5. 2014, č. j. 1 Zk 174/2014-15, pro skutek, který byl konkretizován, podle § 222 odst. 2 tr. ř. postoupena Městskému úřadu v Bílovci, neboť zažalovaný skutek mohl být posouzen jako přestupek. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 12. 2014, sp. zn. 7 To 299/2014, bylo z podnětu stížnosti státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně citované usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušeno a soudu prvního stupně bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 7 To 168/2015, podali obvinění prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě shodně odůvodněná dovolání, v nichž odkázali na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítli, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podle jejich názoru byli odsouzeni neprávem, soudy využily pouze důkazy svědčící v jejich neprospěch a dostatečně nepřihlédly k jejich návrhům. Jako diskriminační vnímají postup orgánů činných v trestním řízení, jež nezahájily trestní stíhání J. R., současného předsedy Honebního společenstva Bílovec-Bravinné, který bez jakéhokoliv mandátu, aniž by k tomu byl zmocněn, uzavřel občanskoprávní spor ve věci výpovědi smlouvy o nájmu honitby rozsudkem pro uznání. 6. Zpochybnili právní kvalifikaci skutku jako přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Měli za to, že tento skutek nenaplňuje znaky žádného trestného činu. V řízení bylo prokázáno, že byli účastni v Myslivecké jednotě Bílovec-Bravinné i v Honebním společenstvu Bílovec-Bravinné. Bylo prokázáno, že Mysliveckou jednotu Bílovec-Bravinné zakládali a že jejich cílem bylo chránit přírodu, ke které mají oba kladný vztah. Vždy jednali v zájmu jiných, nikoliv za účelem dosažení vlastního zisku. V rámci své činnosti nebyli znalí práva a všechny úkony prováděli v dobré víře. Z dobré víry také přijali do Myslivecké jednoty Bílovec-Bravinné ostatní členy, jejichž cílem nebyla ochrana přírody, ale vlastní zisk, který si zajišťovali placeným odstřelem zvěře. Jednalo se o skupinu kolem svědka K. M. 7. Podotkli, že jejich účast v Honebním společenstvu Bílovec-Bravinné nesouvisí s jejich účastí v Myslivecké jednotě Bílovec – Bravinné. V některých částech soudního rozhodnutí přitom tyto funkce splývají. To, že na valné hromadě Honebního společenstva Bílovec-Bravinné dne 23. 6. 2010 došlo k přenesení působnosti na výbor Honebního společenstva Bílovec-Bravinné, není v žádném případě trestné. Tento akt byl zcela v souladu se zákonem a se stanovami Honebního společenstva Bílovec-Bravinné. Kromě toho se jedná o akt soukromoprávního charakteru, který nemůže být stíhán právem veřejným. Pokud jde o samotné přenesení působnosti, lze odkázat na výpověď svědka H. K. Následné zrušení shora uvedeného bodu navíc nikdo nezpochybnil, čímž bylo potvrzeno, že k přenesení působnosti z valné hromady na výbor opravdu došlo. Žádným důkazem nadto nebylo prokázáno, kdy měli vyhotovit údajný upravený zápis z valné hromady. Domnívali se, že z hlediska zjištění skutečného stavu věci je třeba vyslechnout všechny účastníky valné hromady; teprve poté je možné uzavřít, zda byla výpověď z nájmu honitby dána po právu či nikoliv. 8. Podle jejich názoru nebylo prokázáno, jaká škoda Myslivecké jednotě Bílovec-Bravinné vznikla či jí mohla vzniknout. K naplnění znaků trestného činu poškození cizích práv je nutné nejen podvodné jednání, ale i způsobení vážné újmy na jednoznačně vymezených cizích nemajetkových právech. Členové Myslivecké jednoty Bílovec-Bravinné uvedli, že škoda jim nebyla způsobena, neboť právo lovu jim stále přináleželo, což prokázali svědeckými výpověďmi, ale i účetními doklady o příjmech, a případný náklad na právníka byl vyřešen v rámci občanskoprávního řízení. Pocitové omezení členů Mysliveck