8 Tdo 295/2025 — Nejvyšší soud

8 Tdo 295/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. Datum rozhodnutí:21. 5. 2025 Spisová značka:8 Tdo 295/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:8.TDO.295.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání, že ve věci rozhodl nepříslušný soud Zákonný soudce Dotčené předpisy:§ 41,42,43,45 zákona č. 6/2002 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 6. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 27.08.2025III.ÚS 2501/25 Jan Svatoň odmítnuto pro neodstraněné vady15. 10. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 295/2025-624 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 5. 2025 o dovolání obviněného J. Š., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 2 To 171/2024, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 7 T 181/2009, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 5. 2024, sp. zn. 7 T 181/2009, byl obviněný J. Š. (dále též jen „obviněný“, popř. „dovolatel“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu byl podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost Dušek Tours, s. r. o., se sídlem Moravské náměstí 4, 602 00 Brno, IČ: 48907154, jejímž právním nástupcem je společnost Thomas Cook, s. r. o., se sídlem Praha 7, Heřmanova 40/593, IČ: 25773283, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání směřující proti výroku o trestu. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 2 To 171/2024, bylo odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. 3. Pro úplnost je třeba doplnit, že předchozí odsuzující rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 7 T 181/2009, a usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 12. 2010, sp. zn. 55 To 426/2010, byly podle § 306a odst. 2 tr. ř. zrušeny usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 2. 2024, sp. zn. 7 T 181/2009, neboť byly vydány v řízení proti uprchlému a obviněný navrhl jejich zrušení. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 2 To 171/2024, obviněný podal prostřednictvím svého obhájce dovolání s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. 5. Dovolatel namítl, že odvolací soud nebyl správně obsazen, jelikož podle rozvrhu práce měl o odvolání rozhodnout senát 55 To a nikoli senát 2 To, čímž došlo k porušení jeho práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podstatou tohoto práva je skutečnost, že příslušnost soudu pro řešení konkrétní věci se musí řídit předem stanovenými pravidly a podle nich se musí přidělit věc konkrétnímu soudci nebo senátu takto určeného soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. I. ÚS 2769/15). Soudce má být vybrán podle zákonných a předem stanovených transparentních pravidel dostupných a srozumitelných pro účastníky řízení i veřejnost. Tato pravidla nebyla v případě dovolatele dodržena. Odvolání obviněného bylo předloženo odvolacímu soudu dne 8. 7. 2024. Jeho přidělení se mělo řídit rozvrhem práce odvolacího soudu na rok 2024 ve znění změny č. 8. Na straně 16 v části C. čl. III. odst. 1 [pozn.: dále bod 1)] je upraveno speciální přednostní přidělování věcí v odvolacím řízení týkající se věcí, kterým předchází jiná rozhodovací činnost konkrétního senátu nebo s kterou tato rozhodovací činnost souvisí v dané trestní věci. Pro případ obviněného jsou relevantní pravidla sub a) a případně sub e). Obviněný nepovažuje tuto systematiku za zcela ideální a přehlednou. V jeho věci nebyla užita správně. Senátu byla přidělena nepravomocná věc, v níž již v minulosti rozhodoval odvolací senát 55 To o odvolání proti dřívějšímu rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. 7 T 181/2009, v řízení vedeném odvolacím soudem pod sp. zn. 55 To 426/2010. Na tom nemůže nic změnit ani pravidlo uvedené v pododstavci e) upravující situaci, kdy dojde ke zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a věc se znovu vrátí tomuto soudu. Věc měla být přidělena do senátu 55 To na základě pravidla uvedeného sub a), kdy věc napadne odvolacímu soudu tzv. zdola, tedy po rozhodnutí soudu prvního stupně, na rozdíl od pravidla sub e), které se použije na případ, kdy odvolacímu soudu se vrátí věc tzv. shora po zrušení věci Nejvyšším či Ústavním soudem. V nyní posuzovaném případě došlo ke zrušení dřívějších meritorních rozhodnutí vydaných v původním řízení vedeném proti obviněnému jako uprchlému podle § 306a odst. 2 tr. ř. k návrhu obviněného, tedy mělo být aplikováno pravidlo sub a). Věc byla předložena odvolacímu soudu k meritornímu přezkumu podruhé po takovém zrušení. Z pravidla sub a) je nutno vycházet i podle výkladu ad absurdum, jelikož v situaci, byl-li by postup podle ustanovení § 306a odst. 2 tr. ř. aplikován pouze ve vztahu k rozhodnutí odvolacího soudu, věc by zůstala u původního odvolacího senátu a nedávalo by smysl, aby byla po takovém autoremedurním zrušení přidělena jinému senátu, byť tato situace není zdánlivě upravena minimálně v pravidlu sub e) a jazykovým výkladem patrně ani v pravidlu sub a), které zjevně cílí na situaci, kdy odvolací soud rozhoduje o opravném prostředku proti jinému rozhodnutí než v minulosti. Nevztahuje se na situaci, kdy rozhoduje podruhé o témž opravném prostředku. 6. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. 2 To 7/2024, a usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci (pozn.: uvedeno Krajského soudu v Ostravě) ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 2 To 171/2024, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. 7. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve vyjádření k podanému dovolání uvedl, že obsazením soudu ve smyslu uplatněného dovolacího důvodu se rozumí nejen to, zda soud rozhodl v senátě nebo samosoudcem, ale i to, zda byl senát správně složen z hlediska poměru počtu soudců a přísedících. Zároveň jde o to, zda v senátě zasedali ti soudci a přísedící, kteří k tomu byli povoláni podle předem stanovených pravidel specifikovaných v rozvrhu práce soudu. Státní zástupce si s ohledem na jistou specifičnost řešené problematiky vyžádal od Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci sdělení ze dne 18. 2. 2025, z něhož posléze vycházel, když dospěl k závěru, že vznesená námitka obviněného je neopodstatněná. Obviněný ji neuplatnil v odvolacím řízení, přestože již z vyrozumění o konání veřejného zasedání nařízeného na den 10. 12. 2024 doručeného jeho obhájci Mgr. Petru Šupalovi dne 19. 11. 2024 (a dále obhájce dne 5. 12. 2024 nahlížel do spisu), bylo zřejmé, který odvolací senát bude ve věci rozhodovat. K vytýkanému pochybení nedošlo, neboť o řádném opravném prostředku obviněného rozhodoval senát, který k tomu byl podle platného rozvrhu práce povolán. Právo na zákonného soudce mu tudíž upřeno nebylo. 8. Klíčové jsou podle něj následující skutečnosti. K okolnosti přidělení předmětné věci vedené pod sp. zn. 2 To 171/2024 do odvolacího oddělení 2 To je třeba předně uvést, že tato trestní věc z hlediska rozvrhu práce nespadala do režimu přednostního přidělení ani do žádné specializace, jak je stanoveno v oddílu C., čl. III. body 1), 2) rozvrhu práce. Mohla tudíž napadnout do kteréhokoli ze dvou odvolacích soudních oddělení olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě, tedy jak 2 To, tak i 55 To. Obviněným namítané přednostní přidělení věci do senátu 55 To podle oddílu C., čl. III. bodu 1) písm. a) rozvrhu práce se přitom v daném případě uplatnit nemohlo. Je sice pravdou, že krajský soud rozhoduje v rámci odvolacího řízení vždy o odvolání podaném proti nepravomocnému rozhodnutí nalézacího soudu, avšak pojem „nepravomocná věc“ je zde třeba chápat ve smyslu trestního řádu. V tomto případě se z hlediska pravidel rozvrhu práce pro přidělování věcí nejednalo o „nepravomocnou“ věc, nýbrž o věc „pravomocnou“, a to právě v důsledku existence usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 12.