8 Tdo 724/2018 — Nejvyšší soud

8 Tdo 724/2018 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 6. 2018 Spisová značka:8 Tdo 724/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.724.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Hodnocení důkazů Krádež Podvod Subsidiarita trestní represe Úmysl Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř. § 209 odst. 1,2,3 tr. zákoníku § 205 odst. 1,3 tr. zákoníku § 15 odst. 1 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 9. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 25.9.2018I.ÚS 3216/18JUDr. Tomáš Lichovníkodmítnuto5.2.2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 724/2018-34 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 6. 2018 o dovolání obviněného D. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 3 To 408/2017, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 222/2016, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. K. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 3 T 222/2016, byl obviněný D. K. uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku, za což byl podle § 205 odst. 3, § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené R. M., trvale bytem U. V., K., částku 74 635 Kč jako náhradu způsobené škody. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného M. B. 2. Proti označenému rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění D. K. i M. B. odvolání směřující proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 3 To 408/2017, podle § 256 tr. ř. obě odvolání jako nedůvodná zamítl. 3. Podle skutkových zjištění nalézacího soudu pod bodem 1) výroku o vině se obviněný D. K. přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku dopustil tím, že v přesně nezjištěný den koncem měsíce listopadu roku 2015 v K. navštívil v místě trvalého bydliště poškozenou R. M., kdy v úmyslu se na úkor poškozené obohatit ji nepravdivě informoval o tom, že v lesním porostu, který poškozená vlastní v katastrálním území k. ú. obce S.-M., stejně jako na lesních pozemcích jiných majitelů, došlo k polomům, že je s revírníkem Lesů České republiky, s. p., Lesní správy S., domluven na odstranění následků polomů, přičemž poškozené navrhl odkoupení poškozených stromů, které vytěží, a to za částku 10 000 Kč, poškozená zpočátku o tuto nabídku neprojevovala zájem, obviněný ji však přesvědčil, že není sama a těžba bude probíhat i na okolních pozemcích i u jiných majitelů, takže nakonec s nabídkou souhlasila a aniž by si skutečný stav lesa ověřila, dne 8. 12. 2015 v místě svého bydliště, poté co ji obviněný D. K. opětovně navštívil, v přesvědčení, že se jedná pouze o prodej poškozených stromů z polomu, poškozená podepsala kupní smlouvu mezi ní a M. B., která se v rozporu s ústní dohodou vztahovala na veškeré stromy (dřevo) nacházející se na jejích pozemcích p. č. … o výměře 3518 m² a p. č. … o výměře 4383 m², zapsaných na listu vlastnictví č. … vše v k. ú. S., a dále plnou moc pro M. B. k oprávnění jednat za poškozenou s odborným lesním hospodářem a úřady, převzala dohodnutou částku ve výši 10 000 Kč, přičemž D. K. věděl, že na pozemcích poškozené k rozsáhlému polomu nedošlo, že kupní smlouva na rozdíl od ústní dohody se vztahuje na veškeré stromy na pozemcích a skutečná hodnota prodávaných a později vytěžených stromů je několikanásobně vyšší, čímž poškozené R. M. způsobil škodu ve výši nejméně 74 635 Kč, a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 1 T 30/2013 ze dne 22. 5. 2013, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2013 v návaznosti na usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 8 To 255/2013 ze dne 3. 9. 2013, odsouzen mj. za zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 53 měsíců nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou, přičemž z výkonu trestu byl podmíněně propuštěn dne 28. 5. 2014 se zkušební dobou do 28. 9. 2017. 4. Přečin krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku podle skutkových zjištění pod bodem 2) výroku o vině soudu prvního stupně obviněný D. K. (dále „obviněný“, popř. „dovolatel“) spáchal tím, že společně s obviněným M. B. po předchozí vzájemné domluvě v přesně nezjištěné době, pravděpodobně však od 26. 12. 2015 do 11. 1. 2016, ve S.-M., okres H., provedli ve smíšeném lesním porostu v k. ú. S., bez vědomí vlastníků lesních pozemků a bez řádného povolení Městského úřadu K., odboru životního prostředí a územního plánování, neoprávněnou těžbu stromů v rozporu s § 33 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, na pozemcích blíže specifikovaných v tzv. skutkové větě rozsudku soudu prvního stupně, vytěžené stromy odcizili a tímto jednáním způsobili jmenovaným poškozeným škodu v celkové výši 64 468 Kč. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 3 To 408/2017, podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině, trestu i náhradě škody. Odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že rozsudek nalézacího soudu i usnesení odvolacího soudu spočívají na nesprávném právním posouzení obou skutků. 6. Ohledně skutku pod bodem 1) obviněný konkrétně vytkl, že sama poškozená vypověděla, že kupní smlouvu ze dne 8. 12. 2015 uzavřela dobrovolně a svobodně, bez jakéhokoliv nátlaku a soudy obou stupňů neměly uvěřit poškozené, pokud uváděla další skutečnosti. Podle obviněného nedošlo k uvedení poškozené v omyl, což vyplývá ze samotného obsahu této smlouvy, k čemuž podotkl, že tato smlouva dosud nebyla zrušena. Obviněný měl za to, že se nejedná o trestný čin, nýbrž výlučně o případný občanskoprávní nárok poškozené. V tomto smyslu odkázal na právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 11 Tdo 1121/2012-I., podle něhož nelze trestní represí proti jednomu z účastníků občanskoprávního vztahu nahrazovat nezbytnou míru opatrnosti druhého účastníka při ochraně jeho soukromých práv a nahrazovat instituty jiných právních odvětví, které jsou určeny k ochraně těchto práv. Obviněný zdůraznil, že poškozená nebyla před uzavřením kupní smlouvy ovlivněna jeho působením ve formě podání nepravdivých informací nebo zamlčení podstatných informací (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1641/2014). Poškozená pak mohla využít institutů občanského práva, jimiž se mohla domáhat zrušení smlouvy, náhrady škody či mohla využít ustanovení § 1793 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), které upravuje neúměrné zkrácení. Obviněný měl za to, že skutek není trestným činem, a proto navrhl, aby byl zproštěn obžaloby z důvodu uvedeného v § 226 písm. b) tr. ř. 7. Ve vztahu ke skutku pod bodem 2) obviněný tvrdil, že nebyla prokázána subjektivní stránka, tedy úmysl. Ačkoliv soud prvního stupně naznal, že jednal minimálně v úmyslu nepřímém, neboť věděl, potažmo musel být alespoň srozuměn s tím, že svým jednáním způsobí škodu na lesních pozemcích při absenci souhlasu vlastníků předmětných pozemků, obviněný měl za to, že nebyla vyvrácena jeho obhajoba, že není osobou, která by měla příslušné znalosti a zkušenosti v oblasti vyměřování pozemků v terénu, navíc použil jednoduché zařízení k zaměření pozemku, tj. mobilní telefon, který vykazuje značnou toleranci, tedy nepřesnost v měření. Upozornil, že Lesy České republiky, s. p., které používají mnohem přesnější přístroje k zaměření pozemků, pracují s odchylkami měření. Přesnost měření je navíc závislá i na počasí. Dále upozornil, že poškozená obviněnému pozemek nepředala a ani blíže neoznačila, kde se nachází. Nebylo tedy prokázáno, že obviněný skutečně věděl, že provádí těžbu i na jiných pozemcích, než byly pozemky, na které měl uzavřenou kupní smlouvu s poškozenou R. M. Obviněný měl za to, že ve vztahu k tomuto skutku měl být zproštěn obžaloby z důvodu uvedeného v § 226 písm. a) tr. ř. K výroku o náhradě škody vytkl soudům obou stupňů, že nevzaly v úvahu, že k vykácení stromů vynaložil náklady. 8. Obviněný navrhl, aby dovolací soud napadené výroky zrušil a sám rozhodl tak, že jej zprostí obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř., případně aby po