8 Tdo 785/2019 — Nejvyšší soud

8 Tdo 785/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 3. 2020 Spisová značka:8 Tdo 785/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.785.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Časová působnost Mimořádné snížení trestu odnětí svobody Náhrada škody Objektivní stránka trestného činu Obžalovací zásada Podvod Příčinná souvislost Spolupachatelství Subjektivní stránka Subsidiarita trestní represe Totožnost skutku Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku § 23 tr. zákoníku § 176 odst. 2 tr. ř. § 220 odst. 2 tr. ř. § 35 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 137 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku § 2 odst. 1 tr. zákoníku § 88 odst. 1 tr. zák. § 58 odst. 1 tr. zákoníku § 106 předpisu č. 40/1964Sb. § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:30. 6. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 1785/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 8 Tdo 785/2019-11702 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 3. 2020 o dovoláních obviněných P. K., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, K. K., nar. XY v XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, a M. O., nar. XY v XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 4 To 9/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 7/2016, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných P. K. a K. K. odmítají.Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného M. O. odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 43 T 7/2016, resp. jeho výrokem pod bodem A. byli obvinění P. K. a K. K. (dále též jen „obvinění“, příp. „dovolatelé“) uznáni vinnými, že poté, co obžalovaní P. K. a K. K. dne 25. 7. 2003 uzavřeli s poškozenou společností B. C. R., se sídlem XY, která v té době vlastnila majoritní podíl 500 907 ks akcií společnosti U., představující 88,16% základního jmění této společnosti, smlouvy o koupi akcií, na základě kterých koupili obžalovaný K. 400 726 ks akcií společnosti U., za dojednanou cenu ve výši 40 072,60 Kč a obžalovaný K. 100 181 ks akcií společnosti U., za dojednanou cenu ve výši 10 018,10 Kč, aby jakožto noví vlastnící majoritního podílu a vrcholní manažeři společnosti U., tuto společnost vyvedli z tíživé hospodářské situace a následně společnost U., prodali a doplatili poškozené společnosti B. C. R., kupní cenu podle jedné ze dvou variant, a to: 1) za minimální cenu ve výši 2 mil. USD v souladu s články 1.4, resp. 5.1 smluv o prodeji akcií ze dne 25. 7. 2003, pokud oba obžalovaní prodají své podíly oba najednou a nejpozději ve lhůtě dvou let od jejich koupě toliko kupci jednajícímu v dobré víře, nebo 2) za cenu stanovenou znalcem, pokud své podíly prodají po uplynutí lhůty dvou let, nejpozději ve lhůtě do tří let, jakékoli osobě, nebo pokud v tomto období poškozená společnost obžalované písemně požádá o doplatek kupní ceny, vyrozuměli svým dopisem za dne 15. 4. 2005 poškozenou společnost B. C. R., o svém úmyslu prodat akcie společnosti U., podle výše uvedené varianty 1. společnosti A. C., IČ XY, se sídlem XY, s tím, že jejím vlastníkem je odděleně stíhaný J. M., nar. XY, který je údajně jedním z věřitelů společnosti U., načež dne 5. 5. 2005 oba obžalovaní prodali veškeré jimi vlastněné podíly představující 500 907 ks akcií, tedy 88,16% základního jmění společnosti U., společnosti A. C., jakožto v dobré víře jednajícímu kupci za podmínek upravených smlouvami o prodeji akcií ze dne 25. 7. 2003 za cenu 2 mil. USD, což dle platného kurzu 23,83 Kč za 1 USD činilo v přepočtu 47 660 000 Kč, tedy jednu akcii společnosti U., za cenu 95,15 Kč, ačkoli oba obžalovaní věděli, že společnost A. C., je pouze jimi nastrčeným subjektem, který nedisponuje finančními prostředky na odkup jejich obchodních podílů ve společnosti U., neboť dle pokynu samotných obžalovaných byly v období od 30. 3. 2005 do 2. 5. 2005 finanční prostředky v celkové výši 1,95 mil. USD, tj. v přepočtu 46 468 500 Kč převedeny za účelem pokrytí sjednané kupní ceny z bankovních účtů společnosti U., na účet společnosti A. C., a to buď přímo nebo přes bankovní účty společností A., IČ XY, se sídlem XY, P., veřejná obchodní společnost, IČ XY, se sídlem XY a S., IČ XY, se sídlem XY, čímž oba obžalovaní vědomě porušili článek 5.3.b) smlouvy o prodeji akcií ze dne 25. 7. 2003, který jim tento typ transakce výslovně zakazoval, ba je důvodem ke zpětnému odkupu akcií společnosti U., ve smyslu článku 6.2 smlouvy o prodeji akcií ze dne 25. 7. 2003 ze strany poškozené společnosti B. C. R., čímž oba obžalovaní umožnili, aby se jimi nastrčená společnost A. C., formálně představovaná osobou odděleně stíhaného J. M., zmocnila jejich obchodního podílu ve společnosti U., ve výši 88,16% za minimální cenu 2 mil. USD, ačkoli si s ohledem na svoji pozici ve společnosti U., museli být vědomi skutečné hodnoty jedné akcie, a tedy záměrného podhodnocení této kupní ceny, čímž poškozené společnosti B. C. R., způsobili škodu nejméně ve výši 70 841 423 Kč. 2. Takto popsané jednání obou shora uvedených obviněných soud prvního stupně právně kvalifikoval jako zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to jim uložil podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku shodný trest odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon je podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku oběma obviněným dále uložil shodný trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních společností a družstev na dobu 10 let. Současně jim podle § 228 odst. 1 tr. uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradě majetkové škody poškozené společnosti B. C. R. (dále také „poškozená“, příp. „poškozená obchodní společnost“ či „společnost B.“), se sídlem XY, částku ve výši 70 841 423 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozenou obchodní společnost se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 3. Výrokem pod bodem B. rozsudku rozhodl soud prvního stupně také o jednání obviněného M. O. Jemu, stejně jako oběma shora uvedeným obviněným, byl podanou obžalobou kladen za vinu skutek, spočívající v tom, že v přesně nezjištěné době, nejméně od 1. 7. 2002 do 25. 7. 2003, kdy byl obv. O. zaměstnancem spol. B. C. R., se sídlem XY, který v tu dobu vlastnil majoritní podíl ve společnosti U., a byl poškozeným za účelem dozoru nad řízením spol. U., dosazen do funkce generálního ředitele spol. U., za pomoci podezř. J. M., v úmyslu majetkově ovládnout společnost U., IČ: XY, se sídlem XY, a získat pro sebe ke škodě spol. B. finanční prospěch, navodil podávanými zprávami u poškozeného dojem, že spol. U., hrozí bezprostřední uvalení konkurzu a utvrdil poškozeného v přesvědčení o nutnosti prodat podíl ve spol. U., obv. K. a obv. K., jakožto jediným osobám, které jsou schopny spol. U., před hrozícím konkurzem zachránit, na základě čehož poškozený jako majoritní držitel 500 907 ks akcií, což činilo 88,16% základního jmění spol. U., uzavřel dne 25. 7. 2003 s obv. K. a obv. K. Smlouvy o koupi akcií, dle kterých prodal obv. K. 400 726 ks akcií na zálohově dojednanou cenu ve výši 40 072,60 Kč a obv. K. 100.181 ks akcií za zálohově dojednanou cenu ve výši 10 018,10 Kč, za účelem, aby obv. K. a obv. K., jakožto noví vlastníci majoritního podílu a vrcholní manažeři spol. U., vyvedli spol. U., z tíživé finanční situace, jak bylo poškozenému prezentováno obv. O. a následně, aby spol. U., prodali a doplatili poškozenému kupní cenu podle jedné ze dvou variant, a to: 1) za minimální cenu ve výši 2 mil. USD v souladu se Smlouvami o koupi akcií ze dne 25. 7. 2003, pokud obv. K. a obv. K. prodají své podíly pouze oba najednou nejpozději ve lhůtě dvou let od jejich koupě pouze od nich nezávislému a v dobré víře jednajícímu kupci, nebo 2) za cenu stanovenou znalcem, pokud své podíly prodají po uplynutí lhůty 2 let, nejpozději ve lhůtě do 3 let, jakékoli osobě, přičemž obv. O., po vzájemné dohodě s obviněnými K. a K. i v době po uzavření smluv o koupi akcií dne 25. 7. 2003, kdy již nezastával funkci generálního ředitele ve spol. U., předkládal poškozenému nadále zprávy o špatném ekonomickém stavu spol. U., v úmyslu poškozeného přesvědčit o tom, že hodnota s