1 As 2/2004 — Nejvyšší správní soud

29 Ca 178/2009- 141 - text 8 pokračování 29 Ca 178/2009 29 Ca 178/2009-141 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Evy Lukotkové a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně: A. R., zast. Petrem Raszykem, proti žalovanému: Magistrát města Brna, Odbor územního a stavebního řízení, Malinovského náměstí 3, 601 67 Brno, za účasti: 1) A. H., 2) Mgr. P. M., Ph.D., 3) MÍR, stavební bytové družstvo, se sídlem Bedřichovická 21, 627 17 Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Rozhodnutí Magistrátu města Brna, Odboru územního a stavebního řízení, ze dne 24. 8. 2009, č.j. MMB/0151484/2009, sp. zn. OUSR/MMB/0143071/2009/2, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím Magistrátu města Brna, Odborem územního a stavebního řízení ze dne 24. 8. 2009, č.j. MMB/0151484/2009, sp. zn. OUSR/MMB/0143071/2009/2, bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu městské části Brno, Brno-Nový Lískovec, Odboru stavebního a všeobecného ze dne 11. 5. 2009, č.j. OSV NL 823/86/09/R/CE, sp zn. OSV NL/823/86/09/CE jako nepřípustné zamítnuto. Rozhodnutím Úřadu městské části města Brno, Brno-Nový Lískovec, Odboru stavebního a všeobecného (dále jen „správního orgánu prvního stupně“ nebo „stavební úřad“) ze dne 11.5.2009, č.j. OSV NL 823/86/09/R/CE, sp.zn. OSV NL/823/86/09/CE bylo vydáno stavební povolení na stavbu: zateplení obvodového pláště bytového domu Oblá 54, Brno-Nový Lískovec č.p. 463, Oblá 54 (dále jen „stavba“) na pozemku parc. č. 2830/1, 2830/2, 2830/3 v k. ú. Nový Lískovec. Jako osoba zúčastněná na řízení podle ust. § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) se do řízení přihlásili A. H., Mgr. P. M., Ph.D. a MÍR, stavební bytové družstvo Brno. Žalobou ze dne 12. 9. 2009 doručenou Krajskému soudu v Brně dne 14. 9. 2009 se domáhala žalobkyně zrušení rozhodnutí žalovaného. Návrh odůvodnila tím, že napadené rozhodnutí se týká povolení stavebních úprav na společných částech domu ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb. a dále stavebních úprav na příslušenství jednotky ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Odvolací orgán povolil stavební úpravu na výlučném vlastnictví proti vůli žalobkyně namítané ve stavebním řízení. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně jako nepřípustné s tím, že není žalobkyně účastníkem řízení, což je v rozporu s právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveném v rozsudku ze dne 21. 12. 2005, č.j. 1 As 2/2004-214. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. ….. v domě ……., Brno a spoluvlastníkem společných částí domu ……… Brno, je tedy výlučným vlastníkem i balkónu přímo vedoucího z této „jednotky“. Dne 14. 4. 2009 obdržela od stavebního úřadu oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne 3. 4. 2009, vedeném pod č.j. OSV NL 823/86/09/O/CE, kterým bylo sledováno povolení stavebních úprav na společných částech domu a stavebních úprav na příslušenství bytů vlastněných konkrétními vlastníky jednotek domu. V tomto oznámení bylo uvedeno, že navrhovaná stavba obsahuje „zábradlí na balkónech bude zkráceno a nově uchyceno do balkónové desky“. V žalobních námitkách žalobkyně uvedla, že balkón, který je předmětem žádosti o vydání stavebního povolení, není společnou částí domu, je příslušenstvím jednotky vlastněné výlučně žalobkyní. Předmětný balkón je přístupný výlučně z jednotky žalobkyně, jedná se o příslušenství jednotky. Ze smlouvy ze dne 20. 8. 2001 o nabytí vlastnictví k jednotce uzavřenou mezi žalovaným a původním vlastníkem jednotky je uvedeno, že „byt se skládá ze třech místností a příslušenství o následující ploše: balkón 4,77 m2.“ Žalovaný tedy nemůže žádat o vydání stavebního povolení, jehož obsahem je repase a úpravy zábradlí balkónů nebo zkrácení zábradlí balkonu, který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně nesouhlasí s tím, aby žalovaný činil jakékoliv úpravy balkónu příslušejícího k jednotce žalobkyně. V této souvislosti poukazuje na již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2005, č.j. 1 As 2/2004-214, www.nssoud.cz. Žalovaný tedy nemůže proti vůli žalobkyně zkrátit zábradlí u balkónu, který je v jejím vlastnictví, jelikož by tím byla zkrácena na svých právech garantovaných Ústavou ČR. Žalobkyně je tedy účastníkem stavebního řízení. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že u Městského soudu v Brně podala dvě žaloby, které řeší předběžnou otázku ve smyslu ust. § 57 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád), sice první žalobou se domáhala toho, aby jeden z žadatelů o vydání stavebního povolení (správce domu a spoluvlastník většiny jednotek v domě) byl povinen zdržet se stavebních úprav, které jsou předmětem žádosti o vydání stavebního povolení, včetně úprav balkónu vlastněného žalobkyní (spis sp. zn. 29 C 91/2009). Druhou žalobou se domáhala toho, aby žalobkyně nebyla povinna strpět stavební úpravy, které jsou předmětem žádosti o vydání stavebního povolení (spis sp. zn. 9 Cm 202/2009). Správní orgán prvního stupně měl proto podle ust. § 57 odst. 2 a § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu přerušit do doby pravomocného ukončení výše citovaných řízení. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 7. 2. 2010 uvedl, že při řešení právní otázky týkající se nepřípustnosti odvolání žalobkyně, která není ze zákona účastníkem řízení, bylo zjištěno, že stavební povolení se týkalo domu ………., který je rozdělen na jednotlivé bytové jednotky a spadá tak pod režim zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). Žádost o stavební povolení podala většina vlastníků bytových jednotek, kteří současně zmocnili na základě doložené plné moci jednoho ze spoluvlastníků MÍR, stavební bytové družstvo, se sídlem Bedřichovická 21, Brno k vyřízení stavebního povolení. Ve stavebním řízení byl doložen souhlas vlastníků jednotek dle ust. § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů, které stanovuje, že k přijetí usnesení vlastníků o modernizaci, rekonstrukci stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, kam uvedené zateplení domu spadá, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Samotnou žádost o stavební povolení podala více než tříčtvrtinová většina všech vlastníků jednotek. Žalobkyně nebyla mezi vlastníky, kteří podali žádost o vydání stavebního povolení. V ust. § 109 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je taxativně vymezen okruh subjektů, které mohou být účastníky stavebního řízení. Uvedené ustanovení rozlišuje případy účastenství u staveb spadajících pod režim zákona o vlastnictví bytu a u staveb, jejichž vlastnické vztahy upravuje pouze občanský zákoník. U staveb v režimu zákona o vlastnictví bytů stanoví ust. § 109 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, že účastníkem stavebního řízení je společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu ve stavebním řízení (zákon o vlastnictví bytů), které se týká domu nebo společných částí domu nebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu. V daném případě se jedná o stavební řízení, jehož předmětem je dům rozdělený na bytové jednotky a jde o úpravu společných částí domu. Toto ustanovení tedy odchylně řeší účastenství ve stavebním řízení u staveb v režimu zákona o vlastnictví bytů, kdy postavení účastníka zákon přiznává pouze společenství vlastníků, případně většinovému spoluvlastníku. Jak uvedl žalovaný ve svém rozhodnutí takto koncipovaná právní úprava nepřiznává jednotlivým vlastníkům bytových jednotek postavení účastníka stavebního řízení, neboť plně respektuje zákon o vlastnictví bytu. Dále toto ustanovení vychází z toho, že v řízeních podle stavebního zákona se přípustnost stavby posuzuje výlučně z veřejnoprávního hlediska. Tedy nikdo jiný než stavebníci (ti vlastníci jednotek, kteří podali žádost o stavební povolení) a společenství vlastníků, v tomto případě většinový vlastník, kterým je MÍR, stavební bytové družstvo, nemohou býti účastníky stavebního řízení. Podle ust. § 81 odst. 1 správního řádu je oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí pouze účastník řízení, kterým ovšem žalobkyně nebyla. Po zjištění těchto skutečností nemohl žalovaný postupovat jinak než bez dalšího zamítnout odvolání žalobkyně jako odvolání nepřípustné, neboť jí právo podat odvolání z titulu účastníka prováděného stavebního řízení nesvědčilo. Z tohoto důvodu je pak i nepřípadný odkaz žalobkyně na to, že je vlastnicí balkonu, a