5 Afs 40/2005 — Nejvyšší správní soud

30 Af 78/2010- 139 - text 15 pokračování 30 Af 78/2010 30Af 78/2010 - 139 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce TRIDO s.r.o., se sídlem v Blansku, Na Brankách 3, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem v Brně, nám. Svobody 4, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 30.6.2010, č.j. 9755/10-1200-701858 t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení [1] Žalobami podanými ke Krajskému soudu v Brně dne 26.8.2010 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 30.6.2010, č.j. 9755/10-1200-701858, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce rozhodnutí Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 4.12.2009, č.j. 79079/09/283911705262 (před spojením věci vedeno pod sp. zn. 30 Af 78/2010), dále se domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 30.6.2010, č.j. 9756/10-1200-701858, kterým bylo změněno rozhodnutí Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 4.12.2009, č.j. 79077/09/283911705262 (před spojením věci vedeno pod sp. zn. 30 Af 79/2010), dále se domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 3.8.2010, č.j. 10825/10-1300-703609, kterým byla zamítnuta odvolání žalobce rozhodnutí Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 1.12.2009, č.j. 79082/09/283911705262, ze dne 1.12.2009, č.j. 79083/09/283911705262, ze dne 1.12.2009, č.j. 79084/09/283911705262 (před spojením věci vedeno pod sp. zn. 30 Af 80/2010), a dále se domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 3.8.2010, č.j. 10826/10-1300-703609, kterým byla zamítnuta odvolání žalobce rozhodnutí Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 1.12.2009, č.j. 79087/09/283911705262, ze dne 1.12.2009, č.j. 79089/09/283911705262, ze dne 1.12.2009, č.j. 79099/09/283911705262 (před spojením věci vedeno pod sp. zn. 30 Af 81/2010). [2] Rozhodnutím Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 4.12.2009, č.j. 79079/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1.1.2007 do 31.12.2007. [3] Rozhodnutím Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 4.12.2009, č.j. 79077/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1.1.2006 do 31.12.2006. [4] Rozhodnutím Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 1.12.2009, č.j. 79082/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2006, rozhodnutím ze dne 1.12.2009, č.j. 79083/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2006, rozhodnutím ze dne 1.12.2009, č.j. 79084/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2006 [5] Rozhodnutím Finančního úřadu v Blansku, dodatečný platební výměr, ze dne 1.12.2009, č.j. 79087/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období leden 2007, rozhodnutím ze dne 1.12.2009, č.j. 79089/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období duben 2007, rozhodnutím ze dne 1.12.2009, č.j. 79099/09/283911705262, byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 2007. II. Obsah žalob [6] Jednotlivé žaloby, podané proti jednotlivým napadeným rozhodnutím žalovaného, jsou obsahově shodné. Žalobce rozporuje tvrzení správce daně, kterým tento vyloučil z daňově uznatelných nákladů daňového subjektu faktury za údržbu, úklid a vytápění areálu, tedy za služby, které provedl pro žalobce subjekt GO Stav, družstvo, zastoupený předsedou představenstva I. K. Žalovaný dle žalobce nezohlednil skutečnost, že pro práce poskytnuté družstvem GO Stav neměl žalobce zaměstnance a v případě, že měl pochybnosti, mohl provést kontrolu ukrajinských pracovníků, se kterými se setkával. [7] Dle žalobce porušil správce daně ustanovení § 16 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, neboť nepřihlédl ke všem okolnostem, které byly při daňové kontrole zjištěny a na základě předložených důkazů dospěl k chybným skutkovým závěrům. Dále má žalobce za to, že chybné skutkové závěry správce daně jsou nepřezkoumatelné. Žalobce taktéž namítl, že správce daně neprováděl kontrolu v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení jejího účelu a nečinil opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností. Zároveň žalobce namítl, že na něj správce daně neoprávněně přenesl důkazní břemeno. Podle žalobce se správce daně nevypořádal s tvrzeními žalobce, že práce byly ve sjednaném rozsahu provedeny, žalobcem převzaty a uhrazeny, stejně tak faktury byly vystaveny družstvem GO Stav a měly náležitosti daňového dokladu. Zároveň žalobce namítl, že správce daně postupoval v rozporu s ustanovením § 31 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, když neprovedl důkaz výslechem svědků a neosvědčil žalobcem předaná čestná prohlášení jako důkazní prostředek. Správce daně měl taktéž porušit zákon o správě daní poplatků, když nepoučil řádně účastníky výslechu svědka, a to při výpovědi p. K. dne 22.6.2009. Podle žalobce žalovaný dospěl k závěrům, které nemají oporu ve výpovědi svědka K. Správce daně i žalovaný měli dle žalobce porušit ustanovení § 2 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků, když nehodnotili důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti a nepřihlíželi ke všemu, co v daňovém řízení vyšlo najevo. Žalobce taktéž namítl, že není povinen ověřovat, zda pracující dělníci jsou legálními členy družstva, nebo jsou to třetí osoby, a tedy správce daně požadoval po žalobci důkazy, které nemůže fakticky zajistit. Správce daně porušil i ustanovení § 23 zákona o správě daní a poplatků a odmítl mu předložit správní spis. Dále namítl, že ani po podaném odvolání mu nebyl zpřístupněn celý spis – předkládací zprávy a tím byla zásadním způsobem zkrácena procesní práva žalobce. Závěrem žalobce namítl, že správce daně vyhodnocoval důkazy a informace jednostranně, a to i poznatky získané od Služby cizinecké policie, neboť tyto informace neosvědčují, že práce v areálu neprováděly fyzické osoby – cizinci, pod hlavičkou družstva GO Stav. III. Vyjádření žalovaného [8] Žalovaný zaslal soudu vyjádření k jednotlivým žalobám, v nichž nejprve navrhl spojení věcí vedených u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30Af 78-81/2010 a poté zrekapituloval obsah žaloby. Následně žalovaný odmítl argumentaci žalobce když uvedl, že interpretace obsahu daňových dokladů družstva GO Stav neodpovídá skutečnému textu těchto dokladů – faktur, jejich předmětem byla fakturace za pomocné stavební práce provedené na údržbě areálu v Blansku v tom kterém měsíci a nikoliv, jak uvádí žalobce, že by faktury byly vystaveny za údržbu, úklid a vytápění areálu, tedy služby, které žalobce následně upřesnil jako např. pokos a odklízení trávy, odstraňování náletových dřevin atd. Žalovaný zároveň považoval za nadbytečné opětovné provádění důkazů navržených žalobcem, neboť tyto jsou součástí správního spisu. [9] K jednotlivým žalobním námitkám žalovaný uvedl následující. Ohledně unesení důkazního břemene žalovaný uvedl, že toto jednoznačně stíhá žalobce a nelze ho přenášet na správce daně. Daňová účinnost nákladů není automaticky prokázána předložením dokladu od existující společnosti a samo provedení prací neprokazuje, že tyto byly provedeny deklarovaným dodavatelem a bylo právě na žalobci, aby prokázal, že zcela konkrétní práce byly provedeny skutečně družstvem GO Stav. Dle žalovaného žalobce nikdy nepředkládal důkazní prostředky ohledně provedení pomocných stavebních prací, naopak předkládal prostředky k prokázaní úklidových, údržbářských a topičských a následně dále specifikovaných prací. Zároveň žalovaný odmítl námitky žalobce a k jednotlivým bodům odkázal na žalobou napadené rozhodnutí. [10] Z následujícího vyjádření žalovaného soud zdůrazňuje, že žalovaný konstatoval, že ve věci nebyla zkoumána přiměřenost cen dle ust. § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, nýbrž se jednalo o prokázání provedení konkrétních prací konkrétním dodavatelem dle ust. § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Žalovaný dále uvedl, že výpověď p. K. zhodnotil jako věrohodnou a zároveň svědek objasnil i okolnosti, za kterých je veden jako předseda družstva. Zároveň žalovaný zdůraznil, že u osob, které označil žalobce jako pracovníky GO Stav, družstva, bylo tvrzení žalobce vyvráceno šetřením u cizinecké police a Úřadu práce. Taktéž odmítl námitku nedostatků protokolu o ústním jednáním ze dne 22.6.2009. Dále uvedl, že na rozdíl od správce daně osvědčil žalovaný čestná prohlášení jako důkazy, nicméně k v