5 Afs 16/2003 — Nejvyšší správní soud

63 A 1/2015- 39 - text 5 pokračování 63 A 1/2015 63 A 1/2015-39 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., v právní věci navrhovatele R. K. proti odpůrci: statutární město Brno, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, za účasti Přípravného výboru pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně, zastoupeného advokátem Pavlem Uhlem, se sídlem Kořenského 15, Praha 5, o návrhu ze dne 20. 1. 2015 na zrušení usnesení přijatého zastupitelstvem města Brna č. Z7/0012, na zasedání konaném dne 25. 11. 2014 pod bodem č. 15 o vyhlášení místního referenda – ZM7/15, t a k t o : I. Návrh s e o d m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci s e z účtu Krajského soudu v Brně v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : I. Návrh [1] Dne 20. 1. 2015 bylo Krajskému soudu v Brně doručeno podání, jímž se navrhovatel domáhá zrušení výše označeného usnesení Zastupitelstva města Brna o vyhlášení místního referenda o otázkách: 1) Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?, 2) Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno-hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží? Doba konání byla stanovena tak, že bude současně s volbami do zastupitelstev krajů v září nebo říjnu roku 2016. [2] Vyhlášení referenda bylo iniciováno podpisovou akcí podle §8 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o místním referendu“). Návrh na konání referenda podal přípravný výbor dne 1. 8. 2014, ten však byl ztížen vadami, o kterých rozhodoval i zdejší soud. V prvním z rozhodnutí ve věci č.j. 65 A 5/2014-114 ze dne 10. 9. 2014 soud shledal přístup přípravného výboru ke sběru podpisů a kontrole podpisových archů ledabylým. Dne 6. 11. 2014 podal přípravný výbor návrh na doplnění původního návrhu na konání referenda s tím, aby se referendum konalo současně s volbami do zastupitelstev krajů konaných v září nebo říjnu 2016. Zastupitelstvo města Brna tomuto návrhu vyhovělo. Ve spojení s ust. § 13 odst. 3 věty poslední zákona o místním referendu tím došlo k zákazu všem orgánům statutárního města Brna jakkoliv rozhodovat o věci, která je předmětem otázek vyhlášených v referendu, a to až do doby vyhlášení jeho výsledku. Tento zákaz je v rozporu se zásadou přiměřenosti a zasahuje do práv navrhovatele i práva územního společenství občanů statutárního města Brna na samosprávu. [3] Dále navrhovatel uvedl rozsáhlou argumentaci k dopadu ustanovení § 13 odst. 3 věta poslední zákona o místním referendu. Upozornil na specifika přestavby železničního uzlu Brno s tím, že uvedené ustanovení zákona o místním referendu společně s neurčitostí druhé otázky, která má být v referendu položena, způsobuje mimořádně širokou působnost tohoto zákazu. Druhá otázka otevírá nekonečné varianty možných řešení, a do rozvoje statutárního města Brna prakticky na celém jeho území zavádí mimořádně velkou neurčitost. Samotný zákaz zasahuje každé rozhodnutí statutárního města Brna, které směřuje k podpoře jakékoliv varianty řešení přestavby železničního uzlu Brno. Podstatná je časová působnost zákazu. Vzhledem k datu konání referenda jde o období téměř dvou let, což je prakticky celá polovina volebního období Zastupitelstva města Brna. Tím byla porušena zásada přiměřenosti. Původně se referendum mělo dle návrhu konat současně s volbami do zastupitelstev obcí ve dnech 10. - 11. 10. 2014. Navrhovatel poukázal na § 15 zákona o místním referendu s tím, že účelem oprávnění přípravného výboru navrhnout konání referenda za dobu delší než 90 dnů od vyhlášení je, aby návrh mohl být podán před zamýšleným termínem konání s předstihem delším než 90 dnů a mohl být získán čas na odstraňování případných vad návrhu. Účelem není libovolně disponovat s termínem konání místního referenda a blokovat tak rozhodování orgánů obce ve věci, která je předmětem otázek navrhovaných k rozhodnutí v místním referendu. Návrh na překročení 90denní lhůty je přípustný tehdy, když je přípravný výbor podá, nikoliv ovšem dodatečně, jak to bylo v předmětné věci, ale také pouze tehdy, je-li přiměřený. Z ust. § 15 zákona o místním referendu nevyplývá explicitní povinnost zastupitelstva obce nebo statutárního města navrhovanému termínu konání místního referenda vyhovět. [4] Původní návrh na vyhlášení referenda obsahoval navrhované datum konání nejpozději 11. 10. 2014. Oprávněné osoby, které konání referenda podpořily svým podpisem, očekávaly jeho konání v roce 2014 a svůj podpis připojovaly s tímto vědomím. Možnost konání referenda v roce 2016 součástí vědomí oprávněných osob nebyla. Nelze vyloučit, že některé oprávněné osoby by svůj podpis na návrh nepřipojily, pokud by věděly, že k vyhlášení referenda dojde v takovém termínu, a že důsledkem bude zanesení dlouhé a významné neurčitosti do správy věcí statutárního města Brna. Místní referendum jako prvek přímé demokracie zasahuje do správy věcí veřejných v jednotlivých přesně vymezených případech. Zákonem je specificky upravena procedura jeho vyvolání a dále procedura vlastního průběhu. Nejprve probíhá kvalifikované zjišťování postoje oprávněných osob k otázce samotného konání místního referenda, následně k vyhlášeným otázkám. Pokud je časová vzdálenost těchto procedur přiměřená, jsou obě fáze v úzké souvislosti. V předmětné věci jsou obě fáze od sebe izolované a je otázkou, zda tato izolovanost neposouvá místní referendum mimo jeho účel, a zda se tedy nedostává do rozporu se smyslem a účelem zákona o místním referendu. [5] V době, kdy došlo k vyhlášení referenda, byla vypsána veřejná zakázka na zhotovitele studie proveditelnosti železničního uzlu Brno s tím, že pro odevzdání obálek je nyní stanoven termín 28. 1. 2015. Lhůta pro zpracování této studie je zadávací dokumentací stanovena na 18 měsíců. Studie má komplexně hodnotit všechny projektované varianty a vycházet z již zpracované Studie dopracování variant železničního uzlu Brno a měla by s konečnou platností vést k výběru varianty přestavby. Období, ve kterém bude studie proveditelnosti zpracována, spadá prakticky celé do zákazu dle § 13 odst. 3 zákona o místním referendu, tedy do doby předcházející konání referenda. Průběžné výsledky i konečný výsledek této studie, které budou zveřejňovány, budou zásadně měnit celkový kontext správy dané věci s tím, že oprávněné osoby poučené získanými informacemi mohou měnit svoje preference a tím i svůj náhled na konání referenda. [6] V současné době probíhají rovněž i přípravy na čerpání dotačních prostředků z fondů EU. Všechny v úvahu připadající možnosti směřují ke konci roku 2020. Příprava podkladů pro čerpání dotačních prostředků, které jsou odhadovány až na 16 miliard Kč, je časově náročný proces, pokud je tedy tento proces téměř 2 roky znemožněn, může významně klesnout možnost využití předpokládaných dotačních příležitostí. [7] Pokud se týká aktivní legitimace žalobce, je třeba řešit dvě otázky – otázku okruhu účastníků řízení a otázku zkrácení navrhovatele na jeho veřejných subjektivních právech. Platná právní úprava okruh účastníků řízení nijak neupravuje, mohou jím být osoby, které se mohou daným rozhodnutím cítit dotčeny na svých právech a povinnostech, popř. osoby, o nichž to stanoví zákon. Napadené rozhodnutí je rozhodnutím obce v samostatné působnosti, jedná se tedy o výkon práva na samosprávu. Navrhovatel jako občan statutárního města Brna, který dosáhl věku 18 let, je napadeným rozhodnutím krácen na svých právech upravených v § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích). Navrhovatel hodlá postupovat dle § 16 odst. 2 písm. f) věta za středníkem, a podat žádost o projednání orgánu obce ve věci předmětného referenda a současně hodlá shromáždit nejméně 0,5% podpisů občanů statutárního města Brna, čímž mu vznikne právo na projednání ve lhůtách upravených v uvedeném ustanovení zákona o obcích. Ovšem s ohledem na zákaz rozhodovat ve věci, která je předmětem referenda, po dobu do konání referenda, jednak nemůže být o žádosti nijak rozhodnuto a jednak nemohou být splněné lhůty upravené v § 16 odst. 2 písm. f) část za středníkem. Tím je zasaženo do práv navrhovatele a dochází zde ke kolizi tohoto práva dle uvedeného ustanovení a povinnosti nerozhodovat s ohledem na znění § 13 odst. 3 zákona o místním referendu. Dle žalobce pokud by časová vzdálenost vyhlášeného referenda splňovala zásadu přiměřenosti, je třeba v této kolizi upřednostnit zákaz dle § 13 odst. 3 věty poslední zákona o místním referendu, pokud