2 As 34/2006 — Nejvyšší správní soud

29 A 125/2018- 40 - text  7 29 A 125/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: MULTIAGRO v.o.s. Slatina, IČO: 150 303 42 sídlem Slatina 116, 566 01 Vysoké Mýto zastoupený advokátem JUDr. Michalem Pacovským sídlem Čelakovského sady 433/10, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Česká republika – Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2018, č. j. 18668/2018-MZE-17221, sp. zn. 5ZK 10962/2018-17221 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), k odvolání žalobce změnil výrok I. (zbylé výroky potvrdil) rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 2. 2018, č. j. UKZUZ 015990/2018, kterým správní orgán prvního stupně uznal žalobce vinného ze spáchání přestupku dle § 79 g odst. 1 písm. g) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2017 (dále jen „rostlinolékařský zákon“), za což mu uložil pokutu ve výši 10 000 Kč. Uvedeného přestupku se žalobce měl dopustit tím, že v rozporu s § 49 odst. 1 písm. a) rostlinolékařského zákona, v návaznosti na čl. 55 a čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. 10. 2009, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, a na § 51 odst. 7 rostlinolékařského zákona v provedení § 3 a § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, dne 3. 5. 2017 aplikoval v době letové aktivity včel na půdním bloku č. 0805 v k. ú. Sruby do porostu kvetoucí řepky ozimé směs dvou přípravků (tank-mix), a to přípravek Karate se Zeon technologií 5 CS a tekuté dusíkaté hnojivo DAM, a při tomto ošetření nedodržel opatření nutná pro použití přípravku nebezpečného pro včely, tedy podmínku ukončení denního letu včel. 2. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, na základě hlášení o úhynu včel v obci Sruby provedl správní orgán prvního stupně dne 5. 5. 2017 místní šetření jednak u tří poškozených chovatelů včel, kde byly odebrány vzorky uhynulých včel a vzorek ošetřeného porostu řepky ozimé za účelem reziduí přípravků na ochranu rostlin, jednak v sídle žalobce, kde z předložené evidence použitých přípravků na ochranu rostlin za období od 1. 1. do 5. 5. 2017 vyplynulo, že žalobce dne 3. 5. 2017 aplikoval na předmětném půdním bloku č. 0805 přípravek Karate se Zeon technologií 5 CS ve směsi s tekutým dusíkatým hnojivem DAM (viz protokol o kontrole č. PRK170938). Na základě laboratorních rozborů byly u odebraných vzorků shodně detekovány účinné látky cypermethrin, hyloxyfop a tebuconazole, přičemž za příčinu úhynu včel bylo konstatováno vystavení se účinkům přípravku na ochranu rostlin. Následně na základě takto zjištěných skutečností zahájil správní orgán prvního stupně dne 29. 12. 2017 s žalobcem správní řízení o předmětném přestupku, které vyústilo ve vydání výše citovaného rozhodnutí ze dne 21. 2. 2018. 3. Žalovaný se v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí ztotožnil s právními závěry správního orgánu prvního stupně, když ostatně žalobce ani v odvolání nezpochybňoval skutkové okolnosti projednávaného případu, pouze toliko namítal nezákonnost samotného výroku rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jelikož nesplňoval zákonné náležitosti co do uvedení, zda a jakého přestupku se měl žalobce dopustit, skutková podstata byla vymezena až v odůvodnění. Těmto odvolacím námitkám žalovaný zčásti přisvědčil, a proto přistoupil k výše uvedené změněn výroku I. rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, čímž byla namítaná formální vada zhojena. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce navrhl krajskému soudu, aby rozhodnutí žalovaného zrušil. 5. Žalobce v podané žalobě, za použití obdobné argumentace jako v jím podaném odvolání, opětovně namítá vadu výroku správního orgánu prvního stupně, kdy k vymezení přestupku došlo až na základě rozhodnutí žalovaného. Tímto postupem ovšem dle jeho názoru žalovaný porušil § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť se v odvolání nemohl bránit proti právní kvalifikaci svého jednání. Navíc ani ve výrokové části žalobou napadeného rozhodnutí není uveden čas spáchání přestupku, ačkoliv je to s ohledem na charakter přestupku žádoucí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2013, č. j. 6 As 19/2013-27). Žalobce nadto zpochybňuje zjištěný skutkový stav, neboť ve správním spisu není založen jediný důkaz o tom, že byl daný přípravek aplikován právě 3. 5. 2017 a právní závěry správních orgánů tedy nemají oporu ve spise. V neposlední řadě žalobce namítá, že žalovaný v rozhodnutí nijak nezohlednil změnu právní úpravy, konkrétně změnu § 5 odst. 2 citované vyhlášky č. 327/2012 Sb., jehož znění v době spáchání přestupku se liší od znění v době rozhodování správního orgánu prvního stupně. Žalovaný tak měl k této změně přihlížet, neboť se jedná o změnu právní úpravy příznivější pro pachatele přestupku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“). III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě považuje námitky žalobce za nedůvodné. K žalobcem namítané vadě a tedy nezákonnosti výroku žalovaný (s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2005, čj. 6 As 57/2004-54, rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz) poukazuje na skutečnost, že provedená změna spočívala toliko v upřesnění skutku, jednalo se tedy o drobné formální doplnění výroku rozhodnutí o spáchání přestupku, které nebylo třeba řešit na úrovni prvoinstančního správního orgánu zrušením jeho rozhodnutí a vrácením věci k novému projednání. Žalobce byl s právní kvalifikací projednaného přestupku ze strany správního orgánu prvního stupně dostatečně seznámen, jelikož sám ve svém odvolání uvádí, že mu právní kvalifikace přestupku byla známa z odůvodnění rozhodnutí, formálním doplněním výrokové části rozhodnutí mu proto nevznikla žádná újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se. Stejně tak žalovaný odmítá námitku ohledně nezbytného vymezení času spáchání daného přestupku, neboť ten je dán vymezením doby letové aktivity včel (denního letu včel) dle § 4 vyhlášky č. 327/2012 Sb. Stanovení ukončení doby denního letu včel je zcela zásadním opatřením k ochraně včel jakožto necílových organismů. Dle žalovaného navíc žalobce podle protokolu o kontrole č. PRK170938 aplikoval přípravek na ochranu rostlin Karate se Zeon technologií 5 CS a tekuté hnojivo DAM 390 v čase 13:30 – 14:00 hod., žalobce tedy netvrdil, že by snad dotčený přípravek aplikoval v noci a za tmy a proti kontrolnímu zjištění nebyly podány námitky. I proto je vymezení protiprávního skutku ke konkrétnímu dni dostačující. Skutkové okolnosti projednaného případu dokazují, který den a v jakou hodinu k aplikaci přípravku došlo. 7. Stejně tak žalovaný odmítá námitku ohledně absence relevantních důkazů dostatečných k prokázání protiprávního jednání žalobce, neboť žalobce v průběhu řízení skutková zjištění správních orgánů nijak nezpochybňoval výsledky kontrolních zjištění. Žalovaný nadto poukazuje na skutečnost, že předmětný přestupek patří do kategorie ohrožovacích deliktů, k jehož naplnění postačí ohrožení právem chráněného zájmu. K dovršení protiprávního jednání tak stačilo pouhé použití uvedené směsi přípravků v popsaném časovém období a místě, aniž bylo nutno prokazovat, zdali úhyn včel zaznamenaný v okolí žalobcem ošetřovaného pozemku byl skutečně způsoben směsí přípravků aplikovanou žalobcem. Navzdory tomu žalobce při místním šetření nepopřel, že by k aplikaci přípravku došlo v době předcházející následnému úhynu včel, jejichž stanoviště se nacházela v doletové vzdálenosti žalobcem ošetřovaného pozemku. Stejně tak bylo v rámci provedeného místního šetření zjištěno, že žádný z kontrolovaných subjektů v okolí zasažených stanovišť včel neaplikoval v období 1. 5 až 4. 5. 2017 přípravek nebezpečný pro včely. IV. Posouzení věci soudem 8. Krajský soud, za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná (§ 7