5 Azs 66/2008 — Nejvyšší správní soud

33 Az 6/2018- 192 - text pokračování 25 33 Az 6/2018 Č. j. 33 Az 6/2018-192 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci žalobkyně: …………., e. č. x, st. přísl. ……………………., t. č. pobytem …………………………., zastoupena: Mgr. Ondřej Novák, advokát Advokátní kancelář Janíková, Novák a partneři, s.r.o. sídlem Farní 19, Frýdek-Místek proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, č. j. OAM-754/ZA-ZA04-ZA16-2015, t a k t o: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, č. j. OAM-754/ZA-ZA04-ZA16-2015, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 456 Kč, a to ve lhůtě 30-ti dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Ondřeje Nováka, advokáta se sídlem Farní 19, Frýdek-Místek. III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Ondřeji Novákovi, advokátu se sídlem Farní 19, Frýdek-Místek, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 11 007,20 Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě 30-ti dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Brně. IV. Ustanovené tlumočnici PhDr. A. K., CSc., bytem V. 261/6, P. 8, s e p ř i z n á v á odměna za tlumočení ve výši 3 243 Kč, která jí bude vyplacena ve lhůtě 30-ti dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku z účtu Krajského soudu v Brně. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobou ze dne 12. 3. 2018 žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2018, č. j. OAM-754/ZA-ZA04-ZA16-2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný rozhodl o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobkyni tak, že se jí mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. II. Napadené rozhodnutí 2. V napadeném rozhodnutí žalovaný hodnotil skutkový příběh žalobkyně zachycený ve správním spisu ve vztahu k právní úpravě obsažené v ustanoveních zákona o azylu (§ 12, § 13, §14, § 14a a § 14b tohoto zákona). 3. Shrnul nejprve obsah žádosti o udělení mezinárodní ochrany a pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 7. 10. 2015 a doplňující pohovory. Konkrétně zejm. uvedl, že žalobkyně je svobodná, nedokončila vysokoškolské vzdělání. Ze své vlasti odešla dne 20. 8. 2015 právě v důsledku toho, že musela ukončit vysokoškolské studium. Žalobkyně je od roku 2012 členkou náboženské skupiny ...... (Skrze víru se stát spravedlivým člověkem), stejně jako její matka, která byla vystavena policejnímu šetření. Proto žalobkyni její otec řekl, aby se nevracela domů. V místě studia se žalobkyně účastnila křesťanských setkání. Studovala právnickou fakultu a věděla, že v evropských zemích lze žádat o ochranu. V ČLR jsou podle jejího názoru potlačována základní práva a svobody. Proti její osobě nebylo a není vedeno trestní stíhání. Celkově měla v ČLR špatné životní podmínky, neměla tam žádné vyhlídky. 4. Vycestování žalobkyni zařizoval zprostředkovatel. Česká republika (dále také „ČR“) pro ni byla cílovým státem, kde by chtěla žít obyčejný život. O mezinárodní ochranu v žádném jiném státě nežádala. Na vysoké škole studovala od roku 2012 do roku 2014. Studium ukončila na vlastní žádost, jelikož v době studia roznášela náboženské letáky a nabádala studenty, aby přešli na víru. Jeden student ji udal. V souvislosti se svou vírou nebyla žalobkyně nikdy zadržena či vyslýchána policií. Své společenství navštěvovala dvakrát týdně cca na dvě hodiny. Hlavním důvodem pro její odjezd z vlasti byly obavy ze zadržení policií kvůli její víře. Peníze na cestu získala od příbuzných a z úspor. 5. Z doplňujícího pohovoru ze dne 27. 5. 2016 vyplývá, že žalobkyně požádala o vízum do ČR společně se dvěma sestrami ve víře, přičemž některé přílohy k žádosti zařizoval její prostředník. Ve vlasti měla pouze brigádu v obchodě s oblečením, jinak nepracovala. Měla koupenou zpáteční letenku, protože kdyby měla jen jednosměrnou, tak by ji nepustili do země. Sama si nedokáže vysvětlit, jak je možné, že nebyla při vycestování ze země zadržena. Cestovala s ostatními souvěrci, protože by sama nevěděla, co si má počít. 6. V průběhu správního řízení žalobkyně podala své vyjádření k věci a předložila i své důkazní návrhy (26. 8. 2018), které měly prokazovat perzekuci křesťanů na území ČLR, nicméně jméno žalobkyně v nich nebylo zmíněno. 7. Další doplňující pohovor byl se žalobkyní proveden dne 29. 11. 2016. Žalobkyně uvedla, že její matka byla kvůli své víře v únoru 2015 zadržena policií. Ke svému vyloučení ze školy uvedla, že jí bylo sděleno, že je vyloučena, protože nedodržovala školní řád. Diskriminovali ji i její spolužáci, vyhýbali se jí a nechtěli se s ní bavit, protože je věřící. V únoru 2015 byla zatčena její matka a policie u nich provedla domovní prohlídku, což žalobkyni sdělil její otec, který byl v té době doma. Žalobkyně odešla do města ……. a pokoušela se najít si práci, ale nepovedlo se jí to. Pomáhaly jí její spoluvěřící. Žalobkyni bylo ze strany zaměstnavatelů několikrát sděleno, že není přijata kvůli náboženskému vyznání, které uvedla. Na jiném místě pohovoru žalobkyně doplnila, že se matka bála, že ji policie zatkne, a tak utekla, pročež nebyla přímo policií zadržena. Podle jejích vědomostí o zemi původu v současné době pronásledování zesiluje. Přestěhování v rámci ČLR by její situaci nevyřešilo, protože všude dochází k pronásledování. Všude platí nařízení, že se mají nahlašovat věřící. V opravě svých předchozích výpovědí žalobkyně uvedla, že se členkou církve stala až v březnu roku 2013. 8. Žalobkyně v řízení dále předložila články z internetu v čínském jazyce a i jeden česky psaný článek spolu s průvodním dopisem, který žalovaný nechal přeložit (5. 12. 2016 a 7. 12. 2016). Žalobkyně dostala příležitost seznámit se s podklady pro rozhodnutí (24. 3. 2017) a při té příležitosti byla žalovaným dále dotázána na materiály, které v řízení předložila. Své vyjádření k podkladům učinila dne 30. 3. 2017 a následně 11. 4. 2017 prostřednictvím svého zástupce. 9. Ve svém hodnocení podkladů pro rozhodnutí žalovaný uvedl, že žalobkyní doložené podklady (5. 12. 2016, 6. 12. 2016 a 7. 12. 2016) nebyly využity s tím, že mají zjevně totožný obsah. Dále žalovaný na základě hodnocení zpráv o zemi původu nezpochybnil problematickou situaci náboženských menšin v Číně. Žalovaný se seznámil s písemným vyjádřením ze dne 30. 3. 2017, jehož překlad si opatřil. Překlad ostatních materiálů v čínském jazyce žalovaný neprováděl, neboť šlo jen o další materiály popisující obecnou situaci náboženských menšin v Číně. Překládání dalších materiálů, které nemohou přinést nový pohled, je nedůvodné. Co se týká informace Ministerstva zahraničních věcí ze dne 17. 6. 2015, č. j. 98863/2015, tuto zprávu žalovaný nevyužil z důvodu její zastaralosti, neboť je datována z období, kdy žalobkyně ještě ani neopustila zemi původu. 10. K jednotlivým důvodům pro udělení mezinárodní ochrany žalovaný uvedl následující. V první řadě se zabýval tím, zda žalobkyně byla pronásledována ve své vlasti z důvodů uvedených v § 12 písm. a) zákona o azylu, tzn. pro uplatňování svých politických práv a svobod. K tomu žalovaný uzavřel, že žalobkyně nemá žádné politické přesvědčení, žádné problémy, a argumentuje pouze důvody náboženského charakteru. 11. Dále se žalovaný věnoval hodnocení důvodů podle § 12 písm. b) zákona o azylu, tedy otázce, zda žalobkyně skutečně měla odůvodněný strach z pronásledování z důvodu náboženství. K tomu žalovaný v prvé řadě uvedl, že žalobkyně zcela zjevně přijela v rámci organizované skupiny čínských žadatelů o azyl, k čemuž poukázal na to, jakým způsobem žalobkyně přicestovala a nalezla Přijímací středisko Zastávka (a také na fakt, že všichni čínští žadatelé o azyl přicestovali v období od 07/2015 – 08/2016). Dále žalobkyně uvedla řadu nepravdivých informací a k získání víza využila i nepravé dokumenty, což vše značně snižuje podle žalovaného její věrohodnost i ve vztahu k dalším tvrzením stran skutečných důvodů odchodu z vlasti, příchodu do ČR a žádosti o udělení mezinárodní ochrany. 12. Dále žalovaný zdůraznil, že žalobkyni byl v z