7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

62 Af 8/2021- 165 - text pokračování 9 62 Af 8/2021 62 Af 8/2021-165 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., v právní věci žalobce: Gardenline s.r.o. sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, Litoměřice zastoupen Mgr. Martinem Horákem, advokátem sídlem Jandova 208/8, Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno za účasti: město Aš sídlem Kamenná 473/52, Aš zastoupeno JUDr. Janou Wenigovou, advokátkou sídlem Jateční 2121/6, Karlovy Vary o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26.11.2020, č.j. ÚOHS-32878/2020/322/MPe, sp.zn. ÚOHS-R0184/2020/VZ, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalovaný prvostupňovým rozhodnutím ze dne 31.8.2020, č.j. ÚOHS-27000/2020/511/LHl, sp. zn. ÚOHS-S0215/2020/VZ, zastavil správní řízení vedené na návrh žalobce ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (osoby zúčastněné na řízení) při zadání veřejné zakázky „KAPLAN/KA – Společná historie Aše a Selbu v časové ose, č. 239“ v části návrhu, v níž žalobce namítal, že „…v situaci následující po vyhodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru již zadavatel nemá volbu v tom, zda takto vybraného dodavatele vyloučí /či nikoli, ale ve smyslu § 48 odst. 8 je vyloučení vybraného dodavatele obligatorní…“ a že vybraný dodavatel měl být zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), již v předchozím stadiu zadávacího řízení, neboť předmětná část návrhu nebyla žalovanému doručena ve lhůtě podle § 251 odst. 2 ZZVZ (výroková část I.). Ve zbytku žalovaný prvostupňovým rozhodnutím návrh žalobce zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření (výroková část II.). 2. Předseda žalovaného pak nyní napadeným rozhodnutím výrokovou část I. prvostupňového rozhodnutí zrušil (výroková část I. napadeného rozhodnutí) a výrokovou část II. prvostupňového rozhodnutí změnil tak, že návrh žalobce na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (jako celek) zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření; žalobcem podaný rozklad byl současně zamítnut (výroková část II. napadeného rozhodnutí). II. Shrnutí procesního postoje žalobce 3. Proti napadenému rozhodnutí žalobce namítá, že referenční zakázky doložené vybraným dodavatelem nebyly realizovány řádně, a proto nejsou způsobilými referenčními plněními. Žalovaný pochybil tím, že v prvostupňovém rozhodnutí věcně nezkoumal, zda bylo plnění ve věci referenční zakázky „areál Lokomotiva“ poskytnuto řádně. Žalovaný tedy rezignoval na jeho povinnost rozhodnout o celém předmětu žalobcem podaného návrhu. Takový postup nelze podle žalobce obhájit odkazem na zásadu procesní ekonomie. Jestliže se pak předseda žalovaného věcně zabýval otázkou kvality poskytnutého plnění v referenční zakázce „areál Lokomotiva“, byť rozkladovou námitku směřující proti absenci věcného posouzení kvality plnění referenční zakázky v prvostupňovém rozhodnutí označil za nedůvodnou, šlo podle žalobce o procesně nepřípustný postup zasahující žalobcovo právo na dvojinstanční posouzení. Úvaha týkající se nepředložení stavebního deníku v napadeném rozhodnutí neodpovídá smyslu rozkladové námitky či obsahu předložených důkazů; to, že stavební deník referenční zakázky nebyl „dosud“ předložen, je objektivně zjištěnou skutečností a významným porušením smluvních podmínek. Podle žalobce tedy nelze nahlížet na zakázku „areál Lokomotiva“ jako na řádnou referenční zakázku. Osvědčení města Cheb je tudíž podle žalobce nepravdivé. 4. Ani referenční zakázka „LaRitma“ nebyla podle žalobce plněna v souladu se smlouvou. Stavba podle žalobce ke dni 31.7.2018 vykazovala hrubé nedostatky a vady, které bránily jejímu provozu, a to zejména v souvislosti s požární ochranou, pročež závěr žalovaného, že došlo k převzetí díla s vadami a nedodělky v souladu se smlouvou o dílo, neobstojí. Předseda žalovaného přehlíží, že žalobcem označené vady, za které nese odpovědnost vybraný dodavatel, znemožnily bezpečný provoz díla, a popírání existence prokazatelných vad je podle žalobce znakem protekcionismu zadavatele vůči vybranému dodavateli. Závěr žalovaného o tom, že žalobcem označené vady byly pouze bagatelního charakteru, nemá oporu ve správním spisu; tím neprocházejí podklady prokazující existenci požadavků hasičů, příslušné krajské hygienické stanice či provozovatele objektu. Nadto závěr žalovaného je částečně opřen o dodatečnou argumentaci zadavatele, která nebyla uvedena v rozhodnutí o námitkách, a žalovaný tak z těchto nových skutečností nemohl vycházet. Zakázka „LaRitma“ nemůže být užita jako referenční zakázka také proto, že stavbyvedoucí V. R. nebyl autorizovanou osobu ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Jestliže žalovaný a jeho předseda vycházeli pouze ze sdělení Městského úřadu v Aši, které odporuje údajům ve smlouvě o dílo a ve stavebním deníku, zcela tím rezignovali na své povinnosti. Vypořádání návrhových a rozkladových námitek je nedostatečné a pouze v obecné rovině, jak je patrné z vypořádání námitky o absenci kolaudačního rozhodnutí. Podle žalobce nelze otázku posouzení řádného plnění u referenčních staveb zcela ponechat na libovůli zadavatelů. Nadto se žalovaný odchýlil od své rozhodovací praxe; žalobce zmiňuje rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2018, č.j. ÚOHS-S0193/2018/VZ-21379/2018/522/KČe. 5. Žalobce dále namítá, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky profesní způsobilosti. Ačkoli je součástí plnění díla také zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a geodetické zaměření objektů, vybraný dodavatel nedisponuje potřebnými oprávněními. Ze zadávací dokumentace plyne, že osoba zúčastněná na řízení k prokázání profesní způsobilosti vyžadovala předložení všech podnikatelských oprávnění potřebných k provedení stavby a geodetického zaměření objektů. Výklad žalovaného, podle kterého byl výčet dokladů o oprávnění k podnikání v zadávací dokumentaci taxativní, je chybný. Slovo „zejména“ mělo podle žalobce v zadávací dokumentaci ve vztahu k vyžadovaným dokladům o oprávnění k podnikání uvozovat demonstrativní výčet dokladů. To podle žalobce vyplývá také z toho, že příklady dokladů byly uvedeny v závorce. Jestliže osoba zúčastněná na řízení vyžadovala všechny doklady o oprávnění k podnikání v rozsahu poptávaného plnění – tedy i ve vztahu ke zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby a geodetického zaměření – je zřejmé, že vybraný dodavatel nesplnil podmínky profesní způsobilosti. Předseda žalovaného se navíc se žalobcem uplatněnou argumentací v rozkladu nevypořádal. 6. Žalobce tedy navrhuje, aby zdejší soud napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 7. Žalovaný setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. Zdůrazňuje především, že se referenční zakázkou „areál Lokomotiva“ zabývat nemusel, neboť vybraný dodavatel splnil kvalifikační požadavky již referenčními zakázkami „LaRitma“ a „revitalizace Městského úřadu v Aši“, a že ve vztahu k profesní kvalifikaci zadavatel požadoval pouze předložení oprávnění k provádění staveb, jejich změn a odstraňování, což má odpovídat požadavku podle § 73 odst. 5 ZZVZ na vymezení konkrétních oprávnění k podnikání, která jsou vyžadována. 8. Žalovaný tedy navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout; na tomto procesním postoji také setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a zdejší soud bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Namítá-li žalobce nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, pak ji sice opírá o tvrzení, že se předseda žalovaného (či žalovaný v prvním stupni) nevypořádal se žalobcovými argumenty, eventuálně že způsob vypořádání je nesrozumitelný, současně však žalobce s nosnou argumentační linií obou postupně vydaných rozhodnutí žalovaného podrobně a věcně polemizuje a nesouhlasí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost musí být vykládána ve svém skutečném smyslu,