6 Ads 134/2012 — Nejvyšší správní soud

29 Af 34/2021- 151 - text  21 29 Af 34/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Martina Kopy, v právní věci žalobce: TOURIST CENTRUM s. r. o., IČO 47972840 sídlem Švédská 414/10, 779 00 Olomouc zastoupený advokátkou JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, DEA, DESS sídlem Na Bělidle 64/3, 150 00 Praha 5 - Smíchov proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0120/2020/HS, č. j. ÚOHS-07512/2021/164/AŠi takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou ze dne 10. 5. 2021 domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Předseda“) ze dne 9. 3. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0120/2020/HS, č. j. ÚOHS-07512/2021/164/AŠi (dále také „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad podaný žalobcem a společnostmi UNNI Trading, s.r.o. (dále jen „UNNI Trading“) a MIFIN s.r.o. (dále jen „MIFIN“; tyto dvě společnosti společně se žalobcem jako „Rozkladatelé“) a potvrzeno rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „žalovaný“) ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0466/2017/KD, č. j. ÚOHS-14254/2020/853/PBe (dále také „rozhodnutí žalovaného“), podle kterého se měli Rozkladatelé společně s později do řízení přibranou společností H. P. – WORLD, s. r. o. (dále jen „H. P. – WORLD“; Rozkladatelé společně se společností H. P. – WORLD dále též jako „Soutěžitelé“), dopustit spáchání přestupku dle ustanovení § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen „ZOHS“), kdy přinejmenším v období od 4. 7. 2012 do 6. 12. 2017 si měli vzájemně rozesílat a přeposílat denní směnné kurzy valut a koordinovat tímto způsobem stanovování denních nákupních a prodejních cen valut v jimi provozovaných směnárnách. Tímto jednáním měli Soutěžitelé uzavřít zakázanou dohodu a narušit tak hospodářskou soutěž při provozování směnárenské činnosti ve směnárnách na území města Olomouce, a tedy porušit zákaz stanovený v § 3 odst. 1 ZOHS. Dále pak byla předmětným rozhodnutím Soutěžitelům uložena povinnost zdržet se protisoutěžního jednání a zaplatit pokutu, a to v případě žalobce ve výši 1 278 000 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Ve včas podané žalobě žalobce namítá nezákonnost správních rozhodnutí spočívající v nesprávném posouzení. Rozkladatelé jsou jediným soutěžitelem. Žalovaný jejich vztah chybně vyhodnotil a závěr o samostatných soutěžitelích a protisoutěžním vztahu mezi žalobcem a H. P. – WORLD učinil bez dostatečného skutkového zjištění. Nedostatečně byla zohledněna fakta, nebyla posouzena v celistvosti. Předseda pouze přebral právní názor žalovaného, aniž by dostatečně prokázal existenci zakázané dohody a protisoutěžního jednání. Byť Předseda doplnil dokazování, opomenul do svého rozhodnutí promítnout všechny relevantní skutečnosti, rozhodnutí neopřel o průkazné důkazy. Tento postup zakládá rozpor s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Procesní práva žalobce byla potřena. K postavení Rozkladatelů a jejich vzájemných vazeb 3. V rámci relevantního trhu představují Rozkladatelé jediného soutěžitele (single undertaking) a jedinou hospodářskou jednotku (single economic unit) v souladu s unijní aplikační praxí. Působení jako jediný soutěžitel je v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 5 As 61/2005. Existence zakázané dohody je vyloučena. Žalobce měl vedoucí postavení, ovládal společnosti UNNI Trading a MIFIN, to dokládá rozesílání kurzovních lístků spolu s pokyny žalobcem. Nabytí kontroly je typickým a legitimním případem spojování soutěžitelů. Žalobce cituje § 12 odst. 2 a 4 ZOHS a odkazuje na § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“). Žalobce byl oprávněn udělovat pokyny. Jednání Rozkladatelů bylo legální koordinací obchodní (cenové) strategie v rámci ovládání jediného soutěžitele. Mezi Rozkladateli existovaly vztahy kontroly a ovládání intenzity zakládající důvodný předpoklad pro existenci jedné hospodářské jednotky. Vazby mezi Rozkladateli jsou rodinného a ekonomického charakteru. O ovládání svědčí rovněž smluvní vztahy mezi Rozkladateli. K povaze a intenzitě vazeb mezi žalobcem a společností UNNI Trading 4. Závěr o samotných soutěžitelích Předseda opřel o tvrzení nezávislého vystupování společnosti UNNI Trading na relevantním trhu vnímání Rozkladatelů navzájem jako konkurenti. Domněnka o konkurenčnosti je mylná, nepodložená důkazy. Předmětem e-mailové komunikace nemohlo být jednání konkurentů na trhu. Argument Předsedy je účelově vykonstruovaný, omezil se pouze na e-mail. Ten se netýkal relevantního trhu, nýbrž města Bohumín. Předseda nepřikládal váhu důvodné argumentaci Rozkladatelů stran vzájemného vztahu smluvní povahy. 5. Tři směnárny UNNI Trading byly ke dni 1. 1. 2018 převedeny na žalobce na základě Smlouvy o komisi a vzájemné spolupráci ze dne 5. 6. 2007 (dále jen „Komisionářská smlouva“) a dále Dohodou o ukončení Smlouvy o komisi a vzájemné spolupráci ze dne 15. 12. 2017 (dále jen „Dohoda o ukončení Komisionářské smlouvy“). Komisionářská smlouva je relevantní z hlediska nastolení vztahu ovladatelnosti – byl dán koordinovaný postup. V Komisionářské smlouvě lze spatřovat závislost UNNI Trading na žalobci. Právní závěr žalovaného o existenci zakázané dohody nemůže obstát. Uzavřením Komisionářské smlouvy vznikl vztah charakteru principal-agent odpovídající vztahu mezi společností a jejím obchodním zástupcem nebo vztahu mezi zmocnitelem a jeho zmocněncem, tak jak je vymezuje Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve svém rozsudku ze dne 15. 9. 2005 ve věci DaimlerChrysler AG T-325/01. Dle Komisionářské smlouvy se UNNI Trading zavazuje, že se při provozu, vybavení a obchodního vedení směnáren bude řídit pokyny. Žalobce k obchodnímu vedení odkazuje na rozsudek ze dne 18. 3. 2005, č. j. 4 Afs 24/2003-81. K provozování směnárenské činnosti přistoupila UNNI Trading až v souvislosti se závazkem žalobce jednostranného poskytování nezbytných nehmotných prvků, předání know-how, zkušeností se směnárenskou činností a dále vedení obchodní strategie. Na podkladě Komisionářské smlouvy byla založena silná ekonomická vazba. Žalobce se zavázal poskytnout UNNI Trading veškeré finanční prostředky pro provádění činnosti komisionáře. O splnění závazku vypovídá Smlouva o půjčce uzavřená dne 5. 6. 2007 mezi žalobcem a UNNI Trading (dále jen „Smlouva o půjčce“) znějící na poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 000 000 Kč. Doložení smluvního propojení mezi žalobcem a UNNI Trading konstatuje i Předseda. 6. Žalovaný zakládá své stanovisko o neexistenci jediné hospodářské jednotky na vystupování UNNI Trading svým jménem, nezávisle, na vlastní účet a odpovědnost a na základě povolení od České národní banky (dále též „ČNB“) k provozování směnárenské činnosti. To je v kontextu unijní judikatury absurdní a formalistické. Žalovaný opomíjí vypořádání se s materiální povahou postavení Rozkladatelů, jejichž vzájemné vazby jsou vyjma smluv dány i v rovině faktické. Jediná hospodářská jednotka je na unijní úrovni vymezena základními definičními znaky – dle rozhodnutí Tribunálu ve věci T-l 1/89, Shell (dále jen „Rozsudek Shell“): jednotná organizace osobních, hmotných a nehmotných prvků, které jsou svou povahou materiální a jejichž naplnění Rozkladatelé splňují. K povaze a intenzitě vazeb mezi žalobcem a společností MIFIN 7. Žalobce se společností MIFIN naplňují základní definiční znaky konceptu jedné hospodářské jednotky definované Rozsudkem Shell. Mezi společnostmi existují rodinné vazby – společníky a jednateli obou společností jsou příslušníci rodiny O. Jednatel a jediný společník společnosti MIFIN (M. O.), je synem Ing. P. O. a J. O. a bratrem Ing. M. O. (jednatelé a společníci žalobce). Žalobce a MIFIN jsou rodinným závodem ve smyslu ustanovení § 700 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Mezi žalobcem a MIFIN byla ekonomická vazba na základě Smlouvy o tichém společenství a vzájemné spolupráci ze dne 10. 3. 1999 (dále též „Smlouva o tichém společenství“). V rámci Smlouvy o tichém společenství Ing. P. O. a J. O. vložili do společnosti MIFIN vklad o výši 1 000 000 Kč, ten desetinásobně převyšuje základní kapitál a žalobce činí největším věřitelem. Podpisem Smlouvy o tichém společenství byl žalobce v privilegovaném postavení vůči MIFIN. Vklad žalobce byl klíčový pro počáteční fázi podnikání MIFIN. Je nelogické, aby vlastníci jedné společnosti podporovali vznik jiné se stejným předmětem podnikání, a tím si vytvořili dalšího konkurenta. Případná výpověď Smlouvy o tichém společenství by pro MIFIN mohla být likvidační. Žalobce nehmotné prvky