5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

29 Af 36/2021- 53 - text  9 29 Af 36/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Martina Kopy a Petra Pospíšila ve věci žalobce: Statutární město Most, IČ: 00266094 sídlem Radniční 1/2, 434 96 Most zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Krutákem sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 3. 2021, č. j. ÚOHS-02544/2021/163/PMo, sp. zn. ÚOHS-R0184/2018/VZ takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce byl rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 10. 2018, č. j. ÚOHS-S0379/2018/VZ-31455/2018/512/ŠMr (dále také „prvostupňové rozhodnutí“), shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), kterého se měl dopustit tím, že žalovanému v rámci správního řízení o návrhu nezaslal ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „3D bludiště s vyhlídkovou věží a dětským hřištěm v Mostě“. Za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. Předseda žalovaného rozhodl o rozkladu rozhodnutím dne 11. 1. 2019, č. j. ÚOHS-R0184/2018/VZ-00930/2019/323/PMo (dále jen „původní rozhodnutí žalovaného“). 2. Proti původnímu rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „soud“). Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a rozsudkem ze dne 14. 12. 2020 č. j. 29 Af 23/2019-53 (dále jen „zrušující rozsudek“) původní rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný posléze vydal napadené rozhodnutí, které je předmětem tohoto řízení. 3. Žalobce se v nynějším řízení domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 3. 2021, č. j. ÚOHS-02544/2021/163/PMo, sp. zn. ÚOHS-R0184/2018/VZ (dále také „napadené rozhodnutí“), kterým bylo po vydání zrušujícího rozsudku potvrzeno prvostupňové rozhodnutí a zamítnut rozklad žalobce. Výrok II. předseda žalovaného změnil tak, že pokutu snížil z 50 000 Kč na 35 000 Kč. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobce napadá napadené rozhodnutí v rozsahu výroku č. II. pro nesprávnost a nepřezkoumatelnost a navrhuje, aby krajský soud napadené rozhodnutí předsedy žalovaného zrušil. 5. Žalovaný nerespektoval právní názor krajského soudu. Po vyhodnocení polehčujících okolností neuložil správní trest přiměřený závažnosti daného přestupku. Žalovaný musí zohlednit individuální okolnosti a postupovat dle § 37 písm. a), b), c) a g) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „o odpovědnosti za přestupky“). Žalovaný nebral v potaz předchozí „čistý rejstřík“ žalobce ve smyslu bezúhonné praxe při zadávání veřejných zakázek. Žalobce má odlišný názor na to, jak by měl správní orgán tuto situaci posoudit a stanovit přiměřenou výši pokuty. 6. Žalovaný nezohlednil, že roku 2017 nebylo zřejmé, jaké závazné účinky mají doručované zprávy. Až rozhodnutím pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015 (dále jen „Rozhodnutí NS“) byla stran doručování prostřednictvím datových schránek vytvořena ideová linie, s níž se žalobce a žalovaný mohli seznámit a zavádět ji do praxe. Měla být posuzována i míra nebezpečnosti skutku. Datové zprávy mají omezenou kapacitu 20 MB. Zadavatelé ale mají povinnost zasílat dokumentaci k veřejné zakázce o velikosti stovek MB. Žalovaný nezohlednil, že žalobce měl nejlepší zájem na efektivním a hospodárném jednání. Měl zohlednit období, kdy nebylo zřejmé, co ne/může být obsahem datových zpráv a zda mají obsahovat elektronický podpis. Žalobce měl zájem doručit dokumentaci, která nešla doručit standardně jedinou zprávou prostřednictvím datových schránek. Taková situace je vzdálená představě o efektivitě státní správy. Lze očekávat, že žalovaný takovou situaci zohlední. Jednání žalobce nebylo společensky škodlivé, protože pro rozhodnutí žalovaný nepotřeboval předmětné podklady, které byly zaslány prostřednictvím externího úložiště, a to proto, že žalobce sám zrušil zadávací řízení, což je obligatorní důvod dle zákona o zadávání veřejných zakázek pro zastavení správního řízení. 7. Žalovaný se při úvaze o výši pokuty odchýlil od obvyklé výše pokut udělovaných v obdobných případech. Tuto okolnost dostatečně nezdůvodnil. Žalovaný musí dbát, aby při rozhodování skutkově stejných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Žalovaný při porušení § 252 zákona o zadávání veřejných zakázek běžně považuje zaslání části dokumentace preferovanou formou, resp. zpřístupnění dokumentace jinou cestou, za polehčující okolnost (např. rozhodnutí žalovaného č. j. S0468/2018/VZ-33449/2018/532/KSt; č. j. ÚOHS-S0458/2018/VZ-32656/2018/512/JHé; č. j. ÚOHS-S0436/2018/VZ-31434/2018/542/VHu; č. j. ÚOHS-S0439/2018/VZ-31442/2018/523/JŠi nebo č. j. S0059/2018/VZ-04760/2018/523/HVo, a další rozhodnutí žalovaného. Porušení § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 se žalovaný dopustil i v případě vyměření pokuty ve výši 35 000 Kč. Takto vysoká pokuta se významně vzdaluje obvyklé výměře pokuty při posuzování stejného přestupku (např. rozhodnutí žalovaného č. j. ÚOHS-S0276/2018/VZ-20314/2018/523/HVo; č. j. ÚOHS-39/01-152/1546/01-Po; č. j. ÚOHS-S0259/2017/VZ-19708/2017/543/IKo a č. j. ÚOHS-40380/2020/500/ISo). Obdobné žalobce řešil již v předchozím řízení. Uvedl další skutkově podobné případy, které byly žalobcem posouzeny jinak (např. rozhodnutí č.j. S0479/2017/VZ-36096/2017/542/Eše). 8. Žalovaný nesprávně posoudil míru závažnosti spáchaného skutku, chybně vyhodnotil společenskou nebezpečnost skutku, při ukládání pokut nepostupoval přiměřeně, vybočil od své obvyklé rozhodovací praxe a své závěry v tomto kontextu ani řádně neodůvodnil. Žalobce nespáchal přestupek úmyslně, úmysl a jednání směřovali k naplnění a řádnému průběhu správního řízení, skutkem fakticky nebyl dotčen žádný právem chráněný zájem. Nedošlo k žádné újmě ani skutečnému a závažnému ohrožení právem chráněných zájmů. Žalobce si vzal z případu ponaučení, došlo tak k naplnění preventivní i represivní funkce správního trestání. III. Vyjádření žalovaného 9. Napadené rozhodnutí reflektuje závěry zrušujícího rozsudku, obsahuje nové vyhodnocení okolností majících vliv na stanovení výše pokuty, snížila se závažnost přestupku. Výše pokuty je na spodní hranici zákonné sazby. Pokud by žalovaný uložil pokutu v nižší výši, ohrozil by tím funkci správní odpovědnosti a účel správního trestání. Nedodání kompletní dokumentace o zadávacím řízení spadá do kategorie závažnějších přestupků. Nedodáním byl ztížen přezkum zadávacího řízení, a tedy i narušen veřejný zájem na efektivním a hospodárném projednání věci. Pokuta musí být stanovena rovněž přiměřeně k přestupku, kterého se žalobce dopustil. Žalovaný zohlednil ekonomickou situaci žalobce. 10. Data uložená na externím úložišti nebylo možné považovat za součást doručované zprávy, nebyla řádně doručena. Žalovaný se ztotožňuje s vypořádáním této námitky krajským soudem ve zrušujícím rozsudku. Rozhodnutí NS vychází z širší definice datové zprávy – nelze říci, že by bylo dokumentem, který onu širší definici zakotvil. Uvedené plyne z § 252 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (účinnost od 1. 10. 2016), vymezení datové zprávy bylo zakotveno v § 19 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 7. 2009). K pochybení žalobce došlo dne 20. 4. 2018, kdy se dostal do prodlení s plněním povinnosti dle § 252 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. I kdyby dané Rozhodnutí NS zakotvilo vymezení obsahu pojmu datová zpráva, stalo by se tak ke dni 5. 1. 2017, tedy více jak rok před spácháním nyní řešeného přestupku. Tento argument by byl taktéž irelevantní s ohledem na obsah a cíl podané žaloby. Datová zpráva musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem, není-li odeslána prostřednictvím datové schránky, jak plyne z § 252 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. 11. Žalovaný nemusí zohledňovat dosavadní bezúhonnost žalobce. Nelze souhlasit s tím, že měl žalovaný uložit pokutu v nižší výši, jelikož tak učinil v žalobcem uvedených rozhodnutích. Výše ukládaných pokut roste, s ohledem na rostoucí výši hodnot jednotlivých zakázek. Při ukládání správního trestu je nutno dodržet zásady správního trestání. Jednou ze stěžejních zásad je zásada individualizace sankce (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2006, č. j. 5 As 20/2005-66). Nelze shledat výši pokuty za rozpornou s rozhodo