2 Azs 71/2006 — Nejvyšší správní soud

33 Az 26/2022- 48 - text pokračování 13 33 Az 26/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobce: A.M.A. A. ev. č. X t. č. pobytem X zastoupen Mgr. Jiří Tašl, advokát sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2022, č. j. OAM-479/ZA-ZA11-P05-2021, takto: I. Žaloba s e z a m í t á. II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2022, č. j. OAM-479/ZA-ZA11-P05-2021 (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana ve smyslu ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí 2. V napadeném rozhodnutí žalovaný shrnul obsah údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 14. 7. 2021 a pohovoru, který se uskutečnil téhož dne za přítomnosti tlumočníka v jazyce anglickém. Žalobce zejména uvedl, že je od narození osobou bez státní příslušnosti (Palestinská autonomní území, dále jen Palestina), narodil se ve městě Sharjah, ve Spojených arabských emirátech (dále jen SAE) a je palestinské národnosti. Ke svému náboženskému přesvědčení uvedl, že je agnostik. Ohledně politického přesvědčení sdělil, že se neangažuje. Posledním místem bydliště ve vlasti výše jmenovaného bylo město X, žil tam až do odjezdu, ale nepamatuje si detaily. Dodal, že nikdy nežil na území Palestiny. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu žalobce uvedl, že toto je poslední možnost, jak zde zůstat legálně, jinak by tady byl neoprávněně. Pokračoval, že v jeho potvrzení je uvedeno, z jakých důvodů se nemůže vrátit. Vysvětlil, že se nemůže vrátit ani do Palestiny. Zmínil, že jeho sponzoring v SAE skončil, v ČR by chtěl pokračovat ve studiu a příští rok opět nastoupit. 3. V úvodu pohovoru žalobce sdělil, že v prvním týdnu října 2020 byl vyloučen ze studia a studijní vízum mu přestalo platit dne 30. 8. nebo 31. 8. 2020, přičemž týden předtím požádal o partnerské vízum. Popřel, že by měl během vyřizování nebo vycestování nějaké potíže. K možnému návratu do SAE sdělil, že potřebuje vízum. Naposledy dostal turistické vízum jen na 2 týdny, ale za účelem vyřízení dokladů tam potřebuje jet na delší dobu. K vyřízení pobytového oprávnění by potřeboval alespoň 2 měsíce. Zmínil, že v SAE nemá žádného sponzora. V ČR studoval 5 let a chybí mu poslední rok, cítí se zde jako doma, zatímco v SAE se doma nikdy necítil. Dodal, že s rodinou moc nevychází, takže by tam vlastně nikoho neměl. Podle jeho tvrzení v SAE žijí jeho rodiče, prarodiče a bratr, přičemž strýc a bratr se stěhují do Austrálie. O otci neví, matka v SAE zůstává a prarodiče jsou staří. 4. Žalobce dále popsal, jaké problémy měl v SAE, kde lidi jako je on označují slovem „zalamat“ (osoby z Palestiny a Libanonu). Ve 14 letech byl jako oběť kybernetické šikany vyšetřován na policii, která ho měla zbít kvůli podezření z obchodu s fotkami dětí (pedofilie). Uprchlíci z Palestiny nejsou občany, jsou druhořadí. Dále jim v roce 2005 zakázali obnovit občanství, měli dům se zahradou, který museli prodat, což je dle jeho slov rasistické. V SAE by mu určitě nedali dost dlouhé vízum k vyřízení dokladů. Navíc nebyl moc dobrý student, a ne všechny kredity by mu započítali. Podle jeho tvrzení je hlavní důvod, proč sem přišel, levnější a kvalitnější studium než v SAE. 5. Ke svým vazbám na Českou republiku žalobce uvedl, že v Brně žije již 5 let, cítí se tady doma, má kamarády, zná řadu lidí, učí se česky, zná to tady a líbí se mu v ČR. Do SAE se odmítá vrátit, protože není z té země a nikdy z ní nebyl. Právní zástupce žalobce uvedl, sponzorství v SAE spočívá v tom, že pokud někdo chce delší než krátkodobý pobyt, tak jedinou možností je tedy turistické vízum, a pokud chce dlouhodobý pobyt, potřebuje sponzora v případě, že nemá občanství. 6. Na podporu svých tvrzení žalobce doložil žalovanému dne 14. 7. 2021 v jazyce českém „Potvrzení Velvyslanectví státu Palestina v Praze“. Dále žalovaný vycházel z opatřených zpráv o zemi původu, a to jak státu posledního trvalého bydliště, tak i Palestiny a jejích obyvatel. Právní zástupce žalobce ve svém vyjádření rovněž navrhl jako podklad pro vydání rozhodnutí podklady otce žalobce, pana X, pro udělení tureckého víza, dokumenty ke zrušení pobytového oprávnění v SAE otci žalobce a vízový štítek v cestovním pase otce žalobce X. Žádný z uvedených důkazů, ač byly v dokumentu avizovány jako přílohy, však správnímu orgánu společně s vyjádřením právního zástupce ani nikdy později doručeny nebyly. Žalovaný vysvětlil, že vzhledem k povaze uvedených důkazů, kdy tyto se netýkají osoby žalobce ale jeho otce, si od právního zástupce žalobce nevyžádal ani doplnění těchto důkazů, neboť posuzuje případ každého žalobce o mezinárodní ochranu striktně individuálně a tyto důkazy by tudíž ani nemohly mít jakýkoliv vliv na samotné posouzení žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce. 7. Žalovaný stran splnění podmínek pro přiznání mezinárodní ochrany ve formě azylu uvedl následující. Žalobce v SAE žádným způsobem neuplatňoval svá politická práva či svobody, a nemohl tedy být z tohoto důvodu ani jakkoliv postižen natož pronásledován. Ostatně v průběhu řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodni ochrany nezmínil ani žádné konkrétní problémy politického charakteru se státními orgány SAE nebo tamními bezpečnostními složkami, které by jej vedly k odjezdu ze státu jeho posledního trvalého bydliště a podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v ČR. Sám žalobce pak za důvod odchodu ze SAE označil výhradně studium v ČR. Žalobce tedy jednoznačně nebyl pronásledován pro uplatňování politických práv a svobod ve smyslu ustanovení § 12 písm. a) zákona o azylu. 8. Z pohledu důvodů uvedených v ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu považoval žalovaný žádost o udělení mezinárodní ochrany za čistě účelovou. Žalobce již během poskytnutí údajů k žádosti výslovně uvedl, že žádost o mezinárodní ochranu je poslední možností, jak v ČR zůstat legálně, jinak by zde byl neoprávněně. V průběhu pohovoru pak prohlásil, že by si zde chtěl zlegalizovat pobyt, dokončit studium a pracovat v ČR nebo v Evropě. K tomuto žalovaný uvádí, že mezinárodní ochrana není jedním ze způsobů legalizace pobytu na území ČR, ať už za účelem studia nebo výkonu zaměstnání, a nelze ji k těmto účelům zneužívat. Žalovaný podrobněji rozebral, že žalobce ze SAE vycestoval již v říjnu 2016 výhradně za účelem studia v ČR. Jak bylo zjištěno z výpisu CIS k osobě žalobce, ten na území ČR pobýval od příjezdu do ČR zejména na základě dlouhodobého pobytu za účelem studia, jehož platnost si na území ČR opakovaně prodlužoval. Dlouhodobý pobyt za účelem studia výše jmenovanému zanikl ke dni 7. 10. 2020. Dotyčnému byl následně vystaven výjezdní příkaz k odjezdu z území ČR, s platností od 7. 10. 2020 do 29. 10. 2020, avšak jmenovaný tento výjezdní příkaz nerespektoval a místo toho podal dne 12. 10. 2020 žádost o přechodný pobyt, opět dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v platném znění. Řízení o žádosti o přechodný pobyt bylo rozhodnutím MV ČR pravomocně zastaveno dne 8. 6. 2021. Dne 6. 7. 2021 pak jmenovaný požádal o uděleni mezinárodní ochrany. Žalobce tedy využil možnosti požádat o udělení mezinárodní ochrany až po udělení výjezdního příkazu a vyčerpání všech možností získání legálního pobytu. Správní orgán přitom podotýká, že žalobce nemá objektivně žádné překážky k vyřízení si své pobytové situace v ČR a tento postup odmítá pouze ze svého vlastního subjektivního rozhodnutí, kdy objektivně mu v tom nic nebrání, a snaží se legalizovat si pobyt v ČR podáním žádosti o mezinárodní ochranu. 9. Žalovaný se nejprve zabýval tvrzením, že je žalobce palestinského původu, a zajistil si tedy informace stran situace osob palestinského původu žijících v SAE. Žalovaný v úvodu k situaci osob palestinského původu žijících v SAE vycházel z Informace MZV ČR, č. j. 100925-6/2022-LPTP ze dne 7. 2. 2022 - Situace Palestinců žijících ve Spojených arabských emirátech. Z této zprávy mj. vyplývá, že Palestinci mají v Abú Dhabí plnohodnotné diplomatické zastoupení - zastupitelský úřad v čele s velvyslancem, a dále Konzulát v Dubaji a sídlo Palestinské obchodní komory. Na Zastupitelský úřad Palestiny se mohou s běžnými konzulárními a jinými žádostmi obracet Palestinci žijící v SAE, ale pouze ti, kteří mají palestinské národní pasy vydané Palestinskou samosprávou. Na palestinskou ambasádu v Emirátech (Abu Dhabí) nebo na palestinský Konzulát v Dubaji se mohou s běžnými konzulárními nebo vízovými záležitostmi obracet pouze držitelé palestinských národních pasů vydaných Pales