2 Afs 186/2006 — Nejvyšší správní soud

62 Af 41/2022- 26 - text pokračování 6 62 Af 41/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: HALEX PLUS s.r.o. sídlem J. Valčíka 1259, Otrokovice zastoupen Mgr. Tomem Káňou, advokátem sídlem nám. Míru 6, Frenštát pod Radhoštěm proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.8.2022, č.j. 40544-2/2022-900000-311, sp. zn. 47681-4/2018-640000-12, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 11.8.2022, č.j. 40544-2/2022-900000-311, sp. zn. 47681-4/2018-640000-12, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí (předběžné opatření) Celního úřadu pro Zlínský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 18.7.2022, č.j. 54484-6/2022-640000-12, kterým celní úřad nařídil žalobci ve smyslu § 61 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), aby zpřístupnil schránky na finanční prostředky (tzv. kasičky) v celkem devíti technických zařízeních, která byla celním úřadem zajištěna při kontrolách dne 28.3.2018, 28.6.2018, 11.7.2018, 14.8.2018 a 5.8.2019 v provozovně žalobce „SPORT BAR EDEN“, na adrese Olbrachtova 1796, Otrokovice, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení předběžného opatření v místě jejich uskladnění na adrese tř. Maršála Malinovského, Uherské Hradiště. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a nezákonné. Žalovaný neodůvodnil, jaký poměr účastníků má být zatímně upraven a z jakého důvodu, či jaká existuje obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Z napadeného rozhodnutí není zřejmé, z jakých důvodů bylo potvrzeno rozhodnutí celního úřadu. Podle žalobce nebyly naplněny předpoklady pro vydání předběžného opatření ve smyslu § 61 odst. 1 správního řádu. 3. Žalobce dále namítá, že celní úřad postupoval v rozporu se smyslem a účelem předběžného opatření, a poukazuje na to, že technická zařízení jsou v jeho dispozici od roku 2018 a 2019; podle žalobce tak nevyvstala žádná potřeba neodkladného postupu, jaký zvolil celní úřad. Naopak celní úřad podle žalobce hledal záminku, jak se co nejrychleji dostat k rozhodnutí a jeho výkonu, namísto toho, aby prováděl řádné dokazování; ze strany správních orgánů tak podle žalobce jde o zneužití práva. 4. Žalobce dále namítá, že celní úřad neměl za prokázané, že žalobce je vlastníkem zajištěných technických zařízení nebo osobou oprávněnou s nimi disponovat. V řízení tak podle žalobce mělo být postupováno dokazováním ve smyslu § 54 správního řádu. 5. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené a jemu předcházejí prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení; na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 6. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a odkazuje na napadené rozhodnutí, které považuje za zákonné a řádně odůvodněné. 7. Žalovaný uvádí, že pro správní orgány bylo nezbytné zjistit, zda se ve schránkách technických zařízení nachází finanční hotovost ještě předtím, než bude meritorně rozhodnuto o přestupku žalobce a současně o osudu zadržených věcí. Žalovaný odkazuje na § 32 odst. 2 písm. e) správního řádu, podle něhož správní orgán ustanoví opatrovníka osobám, které mu nejsou známy. K tomu došlo i ve správním řízení, kdy bylo usnesením ze dne 8.4.2021, č.j. 11826-15/2021-640000-12, opatrovníkem ustanoveno město Otrokovice, přestože celní úřad učinil vše proto, aby vlastníka technických zařízení zjistil, stejně tak jako neúspěšně předvolával žalobce za účelem provedení důkazu ohledáním technických zařízení. 8. Žalovaný zdůrazňuje, že žalobce byl v okamžiku vydání rozhodnutí celního úřadu osobou, u níž bylo možné dostatečným způsobem prokázat kvalifikovaný vztah k technickým zařízením zajištěným v jeho provozovně; otázka vlastnictví předmětných zařízení byla při vydání předběžného opatření nerozhodná. Žalovaný v tomto ohledu podpůrně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 7.2.2022, č.j. 55 Af 11/2020-30, jehož závěry jsou aplikovatelné i na nyní posuzovanou věc. 9. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Rovněž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Posouzení věci 10. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). 11. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Zdejší soud na úvod předesílá, že v případě rozhodnutí o předběžném opatření nejde vždy bez dalšího o rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s.ř.s. (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27.10.2009, č.j. 2 Afs 186/2006-54, č. 1982/2010 Sb. NSS), na něž dopadá tzv. kompetenční výluka. Tak tomu je i v nyní posuzované věci. Přestože bylo předběžné opatření vydáno v přestupkovém řízení zahájeném vůči žalobci, tak výsledkem tohoto řízení in merito nebude rozhodnutí o povinnosti žalobce zpřístupnit schránky technických zařízení (shodně rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 7.2.2022, č.j. 55 Af 11/2020-30), proto je napadené rozhodnutí žalovaného soudně přezkoumatelné. 13. Žalobce byl na 14.7.2022 v přestupkovém řízení předvolán k provedení důkazu ohledáním celkem 11 technických zařízení. V předvolání byl žalobce poučen o tom, že ohledání bude spočívat především ve zpřístupnění schránek technických zařízení a že pokud této výzvě nevyhoví, bude mu zpřístupnění schránek nařízeno předběžným opatřením. Dne 14.7.2022 provedl celní úřad ohledání technických zařízení. V rámci provedeného ohledání byly zpřístupněny kasičky dvou technických zařízení prostřednictvím klíčů, které byly společně s těmito technickými zařízeními zadrženy. Zbylá zařízení se v rámci ohledání zpřístupnit nepodařilo (protokol č.j. 54484-5/2022-640000-12). Žalobce se k ohledání nedostavil a k předvolání celnímu úřadu sdělil, že v době ohledání bude mimo území České republiky a že nemůže zpřístupnit schránky technických zařízení, neboť nevlastní ani nevlastnil klíče od těchto zařízení; jako majitele a provozovatele označil společnost DP&K-CZQ s.r.o. (omluva a vyjádření k předvolání žalobce ze dne 13.7.2022, č.j. 54484-4/2022-640000-12). Celní úřad poté přistoupil k vydání předběžného opatření, které zdůvodnil tím, že v přestupkovém řízení musí být postaveno najisto, zda se v kasičkách nachází finanční prostředky, případně v jaké výši. 14. Podle § 61 odst. 1 správního řádu správní orgán může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce. 15. Podle § 61 odst. 2 správního řádu o požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje. 16. Pokud jde o námitku nepřezkoumatelnosti, tak z napadeného rozhodnutí (ve spojení s rozhodnutím prvostupňovým) plyne, že důvodem pro vydání předběžného opatření byla nutnost zjistit stav peněžních prostředků, které se mohou nacházet uvnitř kasiček zadržených technických zařízení. Tato potřeba vyvstala v řízení o přestupku; podnětem k zahájení řízení byl výsledek kontrol, z nichž vyplynulo podezření, že žalobce provozoval v rozporu s § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, hazardní hry bez povolení ve smyslu § 3 odst. 2 písm. e) tohoto zákona. 17. Pokud žalobce v podané žalobě zpochybňoval faktickou možnost dostát povinnosti uložené prvostupňovým rozhodnutím (předběžným opatřením), tak na tuto argumentaci reagoval již žalovaný v napadeném rozhodnutí. 18. K námitce, že žalobce nemá k technickým zařízením vlastnické ani nájemní právo, ani nedisponuje klíči k těmto schránkám, žalovaný poukázal na to, že právní úprava obsažená v § 61 správního řádu neváže uložení povinno