1 As 43/2014 — Nejvyšší správní soud

62 A 78/2024- 92 - text  6 62 A 78/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobců: a) Ing. P. K. b) G. K. oba bytem X zastoupeni Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou, advokátkou sídlem Hlinky 142a, Brno proti žalovanému: Městský úřad Kostelec na Hané sídlem Jakubské nám. 138, Kostelec na Hané za účasti: 1) L. K. bytem X 2) J. K. bytem X 3) M. Z. bytem X všichni zastoupeni Mgr. Ludvíkem Novotným LL.M., advokátem sídlem Václavské náměstí 76, Letohrad o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2024, č. j. KoNH 3748/2024, sp. zn. KnH-3224/2023/Su, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný napadeným rozhodnutím dle § 107 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), odložil oznámení žalobců dle § 96a stavebního zákona ve věci stavebního záměru „Stavební úpravy stodoly se změnou užívání“ na pozemcích st. p. X, XA, a parc. č. X v katastrálním území X. Oznámení záměru dle žalovaného zahrnuje mimo jiné také v minulosti provedené nelegální stavební úpravy, jejichž odstranění bylo žalobcům pravomocně nařízeno, a jež nelze prostřednictvím oznámení společného záměru „legalizovat“. II. Žaloba 2. Žalobci uvádí, že žalovaný má za to, že došlo k zahájení stavby bez opatření stavebního úřadu, ačkoli ničeho nebylo stavebně činěno, žalobcům jako současným vlastníkům ani Magistrátu města Olomouce nebo Prostějova není znám poslední povolený stav, v žádosti byl toho času existující stav řádně popsán a odstraňovací práce v něm byly zahrnuty teprve pro futuro. 3. Dle žalobců mělo být vydáno rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí s poučením o možnosti odvolání se, a to po případné výzvě k opravě (k této nedošlo) nebo doplnění žalovaným tvrzených vad žádosti. 4. Žalobci proto navrhují, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení 5. Žalovaný ve svém vyjádření setrvává na argumentaci uvedené v napadeném rozhodnutí. Musí vycházet z posledního zákonného stavu objektu st. p. X, byť byly nepovolené stavební úpravy provedené minulým vlastníkem. Minulý vlastník byl povinen odstranit změnu dokončené stavby stodoly, namísto toho ponechal část zdí, které následně bez opatření stavebního úřadu dozdil a zastřešil. To vyústilo v nařízení odstranění změny dokončené stavby stodoly spočívající v realizaci střechy a dozdění části jižní obvodové zdi. Žalovaný opakuje, že není možné se zabývat dokumentací, ve které je opětovně (duplicitně) řešeno odstranění částí stavby, které již bylo pravomocně nařízeno odstranit. 6. Osoby zúčastněné na řízení ve svém vyjádření uvádějí, že cílem snahy žalobců změnit stavbu na pozemku p.č.st. X na stavbu pro bydlení není to, aby v domě skutečně někdo bydlel, nýbrž umožnit, aby množství okolních nelegálních staveb mohlo být označeno za doplňkové stavby ke stavbě pro rodinné bydlení. Stavební úpravy, které jsou součástí stavebního záměru, byly žalobcům pravomocně nařízeny odstranit. Tuto povinnost žalobci dobrovolně nesplnili, proto byla dne 20. 9. 2024 zahájena exekuce. Dne 21. 11. 2024 byla provedena kontrolní prohlídka, na které bylo ověřeno, že žalobci k tomuto dni nezákonné stavební úpravy nelegální stavby již odstranili. Žalobci dle osob zúčastněných na řízení v žalobě nepravdivě tvrdí, že „nebylo ničeho stavebně činěno“, přitom již bylo pravomocně rozhodnuto o odstranění nelegálních stavebních úprav. Žalobci dále v žalobě napadají veskrze formální stránku napadeného usnesení, konkrétně údajnou nesprávnost poučení o odvolání, k meritu věci se však fakticky nevyjadřují. Osoby zúčastněné na řízení proto navrhují žalobu jako nedůvodnou zamítnout. IV. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)], osobami k tomu oprávněnými (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. 8. Žaloba není důvodná. 9. Napadeným rozhodnutím žalovaný odložil oznámení stavebního záměru žalobců dle § 107 odst. 3 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení zjistí-li stavební úřad, že ohlášená stavba byla zahájena bez souhlasu s provedením, ohlášení odloží a postupuje podle § 129 odst. 2 a 3. Usnesení o odložení se pouze poznamená do spisu. O odložení ohlášení stavební úřad stavebníka vyrozumí. 10. Podle § 96 odst. 6 stavebního zákona zjistí-li stavební úřad, že stavba, pro kterou postačí územní souhlas, byla zahájena bez tohoto souhlasu, oznámení záměru odloží a postupuje podle § 129 odst. 2 a 3. Usnesení o odložení se pouze poznamená do spisu. O odložení stavební úřad oznamovatele vyrozumí. 11. Zdejší soud si je vědom, že žalobci nepodali žádost o územní souhlas dle § 96 stavebního zákona ani ohlášení stavebního záměru dle § 105 a násl. stavebního zákona, nýbrž oznámení společného záměru dle § 96a stavebního zákona. Jak ve věci územního souhlasu, tak ve věci souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru se ovšem použijí obdobná ustanovení o odložení oznámení v případech, kdy byl stavební záměr již zahájen (citovaný § 96 odst. 6 a § 107 odst. 3 stavebního zákona). Daná ustanovení lze proto použít také v případě oznámení společného záměru dle § 96a stavebního zákona, které není ničím jiným než spojením obou jmenovaných institutů. 12. Podle § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, proti usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a proti usnesení, o němž to stanoví zákon, se nelze odvolat. Pokud tedy žalovaný rozhodl usnesením, které se pouze poznamená do spisu, je odvolání proti takovému rozhodnutí dle zákona vyloučeno a žalovaný nijak nepochybil, pokud žalobce v tomto směru poučil. 13. Zdejší soud nemá pochybnosti o tom, že usnesení o odložení oznámení dle stavebního zákona je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. přezkoumatelným ve správním soudnictví, neboť jím stavební úřad autoritativně určuje, že nejsou splněny podmínky pro vydání společného souhlasu ani vedení společného řízení. 14. V nynější věci žalobci dle § 96a stavebního zákona podali dne 26. 1. 2023 společné oznámení záměru „Adaptace hospodářské budovy a přístavba RD“ na pozemcích st. p. X a XA v katastrálním území X. Dne 8. 1. 2024 žalobci změnili předmět žádosti na „Stavební úpravy stodoly se změnou užívání“ a doložili novou projektovou dokumentaci. 15. Ve správním spise je založeno rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 19. 9. 2023, č. j. SMOL/263109/2023/OS/PS/Mie, kterým se žalobcům nařizuje odstranění změny dokončené stavby stodoly, která je součástí pozemku parc. č. st. X, v podobě stavebních úprav stodoly spočívajících v realizaci střechy a dozdění jižní stěny stavby v délce 9 m z cihel plných pálených od výšky 2,5 m do úrovně pultové střechy, tj. 3,8 m, přičemž řízení o odstranění stavby bylo zahájeno dne 31. 8. 2022. Magistrát města Olomouc konstatoval, že v sedmdesátých letech minulého století bylo povoleno zboření celé stavby stodoly. K tomu však nedošlo, zůstala část jižní stěny, která byla bez příslušného povolení následně dozděna a opatřena střechou. Odvolání žalobců proti rozhodnutí o odstranění stavby zamítl Krajský úřad Olomouckého kraje rozhodnutím ze dne 11. 3. 2024, č. j. KUOK 30835/2024, které téhož dne nabylo právní moci. 16. V nyní napadeném rozhodnutí stavební úřad vycházel z toho, že žalobcům bylo pravomocně nařízeno odstranit shora označenou změnu stavby do 90 dnů od právní moci rozhodnutí. Dle žalovaného stavbu nelze „zlegalizovat“ podáním oznámení společného záměru, které zahrnuje provedené nelegální stavební úpravy, které nebyly v minulosti řádně stavebním úřadem projednány a povoleny. Projektovou dokumentaci žalovaný shledal nepřezkoumatelnou, neboť není možné se zabývat dokumentací, ve které je opětovně řešeno odstranění částí stavby, které jsou již řešené v rámci vydaného pravomocného, vykonatelného rozhodnutí o odstranění stavby, a ve které jsou chybně zaznamenány jako stávající stav části stavby, které jsou vybudovány v rozporu se zákonem a mají být odstraněny dle předmětného rozhodnutí. 17. Při hodnocení zákonnosti napadeného rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) je zdejší soud veden východiskem, že institut společného oznámení je jedním ze zjednodušených postupů dle stavebního zákona určených pro nekonfliktní záměry, u kterých se nepředpokládá významný vliv z hlediska chráněných veřejných zájmů. Je koncipováno jako postup, který by měl proběhnout před započetím stavby. Jiný výklad, podle