4 Afs 287/2021 — Nejvyšší správní soud

31 Af 20/2024- 69 - text  10 31 Af 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobce: IMOPRA s.r.o., IČO: 26277697 sídlem U Dvora 217, 687 51 Nivnice zastoupen JUDr. Janou Kantorovou, advokátkou sídlem Husova 401, 739 61 Třinec proti žalovanému: Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č. j. 24236/2024-900000-314, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce si u společnosti VLIES s.r.o. objednal filtraci 1 000 l znečištěného minerálního oleje, jejž opakovaně využívá do obráběcích strojů. Během místního šetření Celního úřadu pro Zlínský kraj (správce daně) v provozovně společnosti VLIES s.r.o. provedeného dne 18. 4. 2023 z důvodu prověření přijímání a užívání minerálních olejů odebral celní úřad ze znečištěného minerálního oleje žalobce vzorek č. 640302-23-04-002 za účelem zjištění sazebního zařazení. Protože podle celního úřadu nebylo prokázáno, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné či oprávněně nabyté bez daně, jež byly skladovány bez dokladu uvedeného v § 5 a § 6 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, bylo množství 1 000 l minerálního oleje rozhodnutím celního úřadu zajištěno. 2. Celní úřad platebním výměrem ze dne 15. 9. 2023, č. j. 83437/2023-640000-32.1, vyměřil žalobci dle § 45 odst. 1 písm. d) a § 48 zákona o spotřebních daních spotřební daň z minerálních olejů za období duben kalendářního roku 2023 ve výši 660 Kč na dosud zjištěné množství 1 000 l minerálního oleje. Proti tomuto platebnímu výměru podal žalobce dne 13. 10. 2023 odvolání s návrhem, aby odvolací orgán platební výměr zrušil a řízení zastavil. Žalovaný odvolání napadeným rozhodnutím zamítl a platební výměr správce daně potvrdil. II. Žaloba 3. Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu, v níž se domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí v celém rozsahu. Žalobce je přesvědčen, že provádění filtrace minerálních olejů nespadá pod žádné ustanovení zákona o spotřebních daních, podle něhož by mělo dojít k vyměření a zaplacení spotřební daně. Žalobce nakupuje minerální řezné oleje, které používá v obráběcích strojích; jedná se tedy o používání tohoto oleje pro účely, na něž se vztahuje osvobození od daně. Žalobce dále uvádí, že mezi žalobcem a společností VLIES s.r.o. bylo výslovně sjednáno, že minerální olej je této společnosti předáván pouze za účelem filtrace a žalobce k němu nepozbývá vlastnického či jakéhokoli jiného dispozičního práva, proto absence povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně není relevantní. 4. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného o zařazení minerálního řezného oleje určeného k filtraci do kategorie odpadní oleje, které žalovaný navíc ani náležitě neodůvodnil. Žalobce namítá, že žalovaný při posouzení, zda se jedná o odpadní minerální olej, vycházel výlučně ze stanoviska Celně technické laboratoře k sazebnímu zařazení č. j. 55726/2023-640000-22.1 (dále jen „stanovisko CTL“), které však vychází z rozboru pouze některých parametrů odebraného vzorku minerálního oleje. Žalobce uvádí, že žádný právní předpis neurčuje limitní referenční parametry, při jejichž překročení se dle zákona o spotřebních daních stává minerální olej olejem odpadním. Žalobce také namítá, že závěr žalovaného o tom, že zkoumaný vzorek obsahoval příměs vody, a tudíž se tento minerální olej automaticky zařazuje pod oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, bez určení překročení jakékoli limitní veličiny, nelze připustit, neboť i nové oleje obsahují určité množství vody. Je to právě daňový subjekt, který na základě stavu minerálního oleje posuzuje, kdy je již minerální olej pro primární účel nepoužitelný, a rozhoduje o jeho zařazení do kategorie odpadní oleje. 5. Žalobce dále uvádí, že zajištěný minerální olej se v době předání k filtraci nestal nezpůsobilým pro použití, pro něž byl původně určen, a žalobce s předmětným olejem nenakládal jako s odpadním olejem ve smyslu zákona o spotřebních daních. Žalobce minerální řezné oleje po provedení filtrace opakovaně používá ke stejnému účelu jako nově zakoupený olej. Filtrací se rozumí pouze zbavení minerálního oleje nečistot, které jsou při třískovém obrábění běžné. Do oleje nejsou přidávána jakákoli aditiva či jiné prvky, proto při procesu filtrace v žádném případě nedochází k výrobě nového výrobku ve smyslu zákona o spotřebních daních a nedochází tak ke změně kódu KN a zařazení do kategorie odpadní oleje. Cílem filtrace bylo pouze prodloužení životnosti olejů i obráběcích zařízení. Žalobce argumentuje také tím, že filtrace oleje nemusí nutně probíhat u externí specializované firmy, ale může si ji provádět sám subjekt; navíc již všechny stroje jsou od výrobce vybaveny integrovaným filtračním systémem. Na podporu svých tvrzení žalobce předkládá dva znalecké posudky. 6. Žalobce proto navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že společnost VLIES s.r.o., která odpadní olej od žalobce přijala a nakládala s ním, nebyla držitelem povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně dle § 13 odst. 1 zákona o spotřebních daních, které by umožnilo osvobození odpadních olejů od spotřební daně dle § 49 odst. 1 zákona o spotřebních daních. Tímto žalobce porušil svou zákonnou povinnost předat vybrané výrobky osvobozené od daně výhradně osobám, které jsou držiteli příslušného povolení, což vyústilo ve ztrátu osvobození odpadních olejů od spotřební daně a ve vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit. 8. K posouzení minerálního oleje vypuštěného z obráběcích strojů jako odpadního žalovaný v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný namítá, že znečištěný minerální olej nalezený u společnosti VLIES s.r.o. vyhodnotil jako olej odpadní nejen na základě složení oleje dle stanoviska CTL, ale také na základě prohlášení žalobce a společnosti VLIES s.r.o. ohledně nakládání s minerálním olejem, předložených listin a stanoviska k sazebnímu zařazení. Všechny tyto důkazy společně vedly žalovaného k závěru, že se jedná o odpadní olej, který je z důvodu obsahu nečistot a vody nezpůsobilý ke svému původnímu použití. 9. K námitce žalobce, že u zajištěného oleje nedošlo ke ztrátě jeho primárního účelu, žalovaný uvádí, že pokud by předmětný minerální olej neztratil své požadované vlastnosti a byl by i nadále způsobilý k primárnímu způsobu použití, bylo by nelogické a hospodářsky neodůvodnitelné, aby jej žalobce vypustil z obráběcích strojů a předal jej k vyčištění. Okamžikem vypuštění emulze řezného oleje s vodou a mechanickými částicemi byl ve smyslu zákona o spotřebních daních vyroben odpadní olej, který byl následně předán společnosti VLIES s.r.o. k úpravě pomocí filtrace. Podle žalovaného je za výrobu nutné považovat každý proces, při kterém dochází ke vzniku minerálního oleje, který je uvedený pod jiným kódem nomenklatury než minerální olej, ze kterého vznikl, přičemž není rozhodné, zda k přeměně dochází mechanickou separací či jiným procesem. Důležitou okolností je, že činností dojde k tak zásadní změně vlastností vstupního výrobku, že se z něj z pohledu celního sazebníku stane jiný výrobek. 10. Žalovaný proto navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. IV. Posouzení věci 11. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). Za splnění podmínek § 51 s. ř. s. rozhodl soud bez jednání. Při rozhodování vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování. 12. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. IV./A) Nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí 13. Žalobce předně namítal, že žalovaný zařazení minerálního oleje mezi oleje odpadní v napadeném rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. 14. Podle zdejšího soudu jsou v napadeném rozhodnutí dostatečně zřetelně uvedeny důvody, na jejichž základě žalovaný dospěl k závěru o zařazení vypuštěného minerálního oleje mezi oleje odpadní. Žalovaný tento závěr staví na laboratorním zkoumání (stanovisko CTL, protokol o zkoušce, analýza laboratoře ALS Czech Republic, s.r.o.; str. 8, 9), způsobu nakládání s minerálním olejem, tj. používání řezného oleje v obráběcích strojích a s tím související znečištění oleje (str. 9, 12, 13), prohlášení žalobce a společnosti VLIES s.r.o. ohledně nakládání s minerálním olejem (str. 9). Žalovaný se rovněž vypořádal s námitkou žalobce, že minerální oleje,