7 Afs 68/2007 — Nejvyšší správní soud

30 A 84/2012- 81 - text 21 pokračování 30A 84/2012 30A 84/2012-81 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce : Penny Market s.r.o., se sídlem Počernická 257, Radonice, zast. Mgr. Janem Maršálem, advokátem advokátní kanceláře AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o., se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalované: Česká zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. června 2012, č.j. BH949-5/27/9/2012-SŘ, t a k t o: I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. června 2012, č.j. BH949-5/27/9/2012-SŘ, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14. 615,- k rukám Mgr. Jana Maršála, advokáta advokátní kanceláře AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o., se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. pokračování 30A 84/2012 -2- Odůvodnění : I. Předmět řízení Žalobce podal včas žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne ze dne 8. června 2012, č.j. BH949-5/27/9/2012-SŘ, kterým změnila rozhodnutí inspektorátu v Hradci Králové ze dne 3. 2. 2012, č.j. DA610-21/309/6/2011-SŘ, a to ve výroku o vině a ve výroku o uložené sankci. Změna spočívala v přesnější specifikaci skutkové podstaty správního deliktu, který měl žalobce spáchat, výše pokuty změně nepodléhala. Zbývající výroky prvoinstančního rozhodnutí žalovaná potvrdila. Protiprávního jednání se žalobce měl dopustit tím, že dne 20. 7. 2011 v jedné ze svých provozoven uvedl do oběhu 7 kusů potravin označených jako „ ROYAL KITCHEN Med lesní á 500 g s DMT 30.03.17, šarže L.30-03.14“ (dále také jen „Výrobek“), které obsahovaly dle Protokolu analýzy č. 1108020176B ze dne 26. 9. 2011 cizí enzym beta/gama-amyláz v množství 21,8 jednotek/kg, když tento enzym se v medu nevyskytuje, čímž tyto potraviny nevyhověly specifikaci čistého medu, když podle § 7 písm. a) vyhlášky č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“) se medem rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech, a dle § 10 odst. 1 uvedené vyhlášky do medu nesmí být přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky včetně přídatných látek. Dále bylo zjištěno, že ve dnech 4. 4. 2011, 5. 4. 2011 a 6. 4. 2011 bylo žalobcem odebráno a následně v rámci jeho obchodní sítě do oběhu uváděno dalších 16 409 kusů uvedené potraviny. Žalovaná tak dospěla k závěru, že označení dané potraviny názvem „med“ bylo nepravdivé a uvádělo spotřebitele v omyl, čímž došlo k porušení zákazu stanoveného v čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění (dále jen „Nařízení“), podle něhož nesmí označování potravin uvádět spotřebitele v omyl, a k naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“). Za toto jednání byla žalobci uložena pokuta 100.000,- Kč. II. Obsah žaloby Žalobce strukturalizoval své žalobní námitky do několika skupin : pokračování 30A 84/2012 -3- A. Správní orgán nesprávně interpretoval právní předpisy definující potraviny (med) a stanovící jejich jakostní parametry. Žalobce uvedl, že definice pojmu „med“ je obsažena v § 7 písm. a) Vyhlášky a obdobně v čl. II. odst. 1 Směrnice Rady č. 200/110/ES ve spojení s přílohou č. 1 odst. 1 této směrnice. V obou předpisech jsou dále stanoveny jakostní parametry medu a to v § 10 Vyhlášky ve spojení s přílohou č. 3 a v příloze II. uvedené směrnice. Pokud žalovaná dospěla k závěru, že do medu byly přidány cizorodé látky, pak se jedná o porušení jakostního parametru (§ 10 odst. 1 Vyhlášky), stejně jako kdyby med nesplňoval jiné jakostní parametry stanovené tímto ustanovením nebo přílohou č. III. a takový med by nebylo možné nabízet k prodeji spotřebitelům. Je tedy dle žalobce nezbytně nutné rozlišovat mezi aplikací § 7 a aplikací § 10 Vyhlášky, což žalovaná neučinila a aplikovala tak na zjištěné skutečnosti nesprávné právní normy. Žalovaná v souvislosti s tím používá dle žalobce matoucí pojmy jako je „čistota“ medu. Med, který z různých důvodů nesplňuje jakostní parametry pro med stanovené, však stále zůstává medem. Tak je tomu i v přezkoumávané věci, kdy se veškerá skutková zjištění týkají splnění jakostních parametrů, tedy zda zjištěná hodnota beta/gama-amyláz má přírodní původ nebo byla do medu přidána. Sama žalovaná uvádí, že by se tak mohlo stát přidáním beta/gama-amyláz nebo invertovaného cukrového sirupu získaného pomocí těchto enzymů, čímž nepřímo dovozuje, že mělo dojít k porušení toliko § 10 odst. Vyhlášky, nikoliv také § 7 písm. a) Vyhlášky. V takovém případě ale nelze učinit závěr o nesprávném označení potravin nebo uvedení spotřebitele v omyl. Nesprávným je tak závěr žalované, že byl Výrobek nesprávně označen jako med. Nemohlo tak dojít k porušení čl. 16 Nařízení, ani ke spáchání správního deliktu dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách. Správně měla žalovaná dle § 10 odst. 1 Vyhlášky vyzvat žalobce k vyřazení Výrobku z oběhu. Výrok I. napadeného rozhodnutí je z toho důvodu podle žalobce vnitřně rozporný a nesrozumitelný, z čehož dovodil nepřezkoumatelnost a nicotnost celého rozhodnutí. B. Správní orgán se v rozhodnutí odvolání dopustil nepřípustného formálního pochybení. To mělo spočívat v tom, že změnil a rozšířil znaky skutkové podstaty, čímž porušil zásadu dvojinstančnosti správního řízení a odepřel žalobci možnost obrany jeho práv prostřednictvím využití řádných opravných prostředků. Dle žalobce z výrokové části prvoinstančního rozhodnutí nebylo patrné, v jakém konkrétním jednání žalobce je spatřováno neplnění skutkové podstaty správního deliktu. Z žádné části výroku tohoto rozhodnutí nevyplývalo, jakým způsobem mělo ono nepravdivé označení uvádět spotřebitele v omyl. Tuto vadu považoval žalobce za zásadní, způsobující nepřezkoumatelnost prvoinstančního rozhodnutí. Taková vada představovala důvod pro zrušení rozhodnutí a nemohla být zhojena změnou výroku, jak učinila žalovaná. Tato změna navíc trpí shora vytknutými vadami. Žalobce připomněl, že definiční znaky medu a jakostní požadavky na něj představují rozdílná kritéria a je proto pojmově vyloučeno, aby u potraviny došlo k porušení § 7 písm. a) a zároveň § 10 odst. 1 Vyhlášky. pokračování 30A 84/2012 -4- Součástí této námitky učinil žalobce také tvrzení, že předmětné správní řízení o správním deliktu nebylo řádně zahájeno, neboť oznámení o zahájení správního řízení ze dne 2. 12. 2011, č.j. DA610-10/309/6/2011-SŘ, nesplňovalo požadavky stanovené v poslední větě § 46 odst. 1 správního řádu. Toto oznámení totiž rovněž nevymezilo dostatečně určitě a konkrétně jednání, kterým měl žalobce naplnit skutkovou podstatu správního deliktu. Jakékoliv chování žalobce v průběhu správního řízení nemohlo vadnost těchto procesních pochybení prvostupňového správního orgánu zhojit. Jakékoliv rozhodnutí, které je výsledkem takového nesprávně zahájeno řízení je pak dle mínění žalobce nicotné, což se v přezkoumávané věci týká jak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, tak rozhodnutí žalované. C. Správní orgán pochybil při použití nestandardizované metody při zjišťování jakostních parametrů medu a následně i při vlastním hodnocení výsledku laboratorní zkoušky. C1. Žalobce namítal, že skutková zjištění ve věci byla učiněna prostřednictvím nezákonně použité analytické metody v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, o úředních kontrolách (dále také jen „Nařízení č. 882/2004“). Dle čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení musí být analýzy používané v rámci úředních kontrol v souladu s příslušnými pravidly Evropské unie, a pokud taková pravidla neexistují, s mezinárodně uznávan