7 As 66/2010 — Nejvyšší správní soud

52 A 16/2022- 61 - text  10 52 A 16/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce: M. T., narozený X bytem X zastoupený Mgr. Ing. Radkem Sekerou, LL.M., advokátem se sídlem Humburky 59, 504 01 Nový Bydžov proti žalovanému: Městský úřad Přelouč sídlem Československé armády 1665, 535 33 Přelouč za účasti: Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Kolín, IČ 16590066 sídlem U Křižovatky 11, 280 02 Kolín IV v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2022, č. j. MUPC/337/2022/OŽP/NF, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 1. 2022, č. j. MUPC/337/2022/OŽP/NF, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 9 800 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím, uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku, rozhodl žalovaný podle § 15 odst. 2 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), z moci úřední o zrušení ustanovení žalobce rybářskou stráží pro rybářské revíry č. 451 029 Labe 26, č. 251 008 001 Štít, č. 411 056 Labe 24A, č. 411 161 Labe 24A – Pískovna a ramena, a to z důvodu závažného porušení zákona rybářskou stráží, kterého se žalobce dopustil tím, že dne 28. 10. 2020 v 0:25 hodin na rybářském revíru č. 411 056 Labe 24A (pískovna Velký Samberk) v rozporu s § 13 odst. 3 písm. c) zákona o rybářství prováděl lov mimo denní dobu lovu ryb. II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. V žalobě se nejprve zabýval otázkou samotné přípustnosti žaloby a statutem člena rybářské stráže jako úřední osoby. Meritorně pak uplatnil několik žalobních bodů: namítal porušení zásady zákonnosti (subjektivní hodnocení, nepoučení žalobce o opravných prostředcích, zaslání rozhodnutí subjektu, který nebyl účastníkem řízení), porušení zásady materiální pravdy (žalovaný si nevyžádal celý spis Městského úřadu Kolín, tedy nesprávně zjistil skutkový stav, nevyslechl svědky), porušení zásady rychlosti a hospodárnosti, porušení zásady rovnosti a nestrannosti (žalovaný vycházel pouze z názoru Českého rybářského svazu, z. s., Středočeského územního svazu (dále „ČRS SÚS“), nezabýval se například vyjádřením předsedy Českého rybářského svazu, z. s., místní organizace Kolín, nezohlednil bezúhonnost žalobce, nerespektoval rozhodnutí Ministerstva zemědělství), porušení zásady spolupráce a součinnosti (žalovaný nezohlednil stanoviska uživatelů revírů a Rybářského klubu České republiky, z. s.), porušení zásady ústnosti (žalovaný nenařídil ve věci ústní jednání), porušení zásady ne bis in idem (žalovaný rozhodoval o téže věci přes existenci pravomocných rozhodnutí jiných správních orgánů, kdy si vytvořil vlastní úsudek a přes prokázanou bezúhonnost žalobce jej prohlásil za nezpůsobilého k výkonu funkce člena rybářské stráže). 3. Žalobce dále poukázal na účelovost jednání ČRS SÚS. Tvrdil, že jako člen Českého rybářského svazu, z. s. a rybářské stráže dlouhodobě poukazuje na nestandardní postupy představitelů ČRS SÚS zejména co do otázky provozování „soukromého rybolovu“ na pískovně Písková Lhota. Žalobce dále poukazoval na údajné nekalé praktiky některých členů rybářské stráže ve prospěch ČRS SÚS. Mezi žalobcem a ČRS SÚS neexistuje žádná vazba, ať již z titulu členství, výkonu rybářské stráže, oprávnění k revírům. Celé řízení označil žalobce za uměle vykonstruované s cílem profesně jej degradovat. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 4. Žalovaný se – vzhledem k totožnosti žalobních námitek s námitkami uplatněnými ve správním řízení v odvolání proti napadenému rozhodnutí – plně odkázal na vlastní vyjádření k podanému odvolání, učiněné v rámci správního řízení, kde se – přes nepřípustnost odvolání – věcně vyjadřoval k uplatněným odvolacím námitkám. Žalovaný zde vyjádřil přesvědčení, že procesní práva žalobce v řízení o zrušení oprávnění člena rybářské stráže byla zachována. Podklady shromážděné pro vydání rozhodnutí považoval žalovaný za dostačující ke zjištění skutkového stavu věci. Žalovaný nevycházel ze subjektivního pohledu ČRS SÚS, ale z jím doložených podkladů vydaných orgány veřejné moci. Žalovaný pro potřeby rozhodnutí ve věci zrušení ustanovení rybářskou stráží považoval za prvořadé zjistit a prokázat, zda žalobce jakožto rybářská stráž závažným nebo opakovaným způsobem porušil zákon. To žalovaný učinil. Skutkový stav věci byl pro potřeby rozhodnutí v dané věci dostatečně zjištěn, nebylo třeba ani nařizovat ústní jednání. Důvodná není ani námitka porušení zásady ne bis in idem, neboť žalovaný nerozhodoval znovu ve věci spáchání přestupku žalobcem. IV. Shrnutí vyjádření osob zúčastněných na řízení 5. Osoba zúčastněná na řízení se k věci písemně vyjádřila. Předně, v reakci na výzvu soudu, učiněnou podle § 34 odst. 2 s. ř. s., osoba zúčastněná na řízení vznesla návrh na vstup vedlejšího účastníka řízení na stranu žalobce ve smyslu § 93 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“); tento návrh doložila souhlasem žalobce. Krajský soud o návrhu uvážil následovně. Podle § 93 o. s. ř. se jako vedlejší účastník může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Účinná procesní úprava správního soudnictví však obsahuje vlastní ustanovení, jejichž účelem je zajistit, aby osoby, které jsou na svých právech a povinnostech přímo dotčeny vydáním nebo zrušením napadeného rozhodnutí, měly v soudním řízení možnost svá práva hájit. Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13. 11. 2006, č. j. 8 As 33/2005 - 52, konstatoval, že „přezkum správních rozhodnutí správními soudy představuje samostatný typ řízení, oddělený od systému civilního soudnictví, a řídící se vlastním procesním předpisem, kterým je soudní řád správní. Použití občanského soudního řádu na základě § 64 s. ř. s. je třeba považovat za výjimečné a uplatňující se pouze v případech, na které ustanovení soudního řádu správního vůbec nedopadají.“ Ustanovení § 34 s. ř. s. v souvislosti s osobami zúčastněnými na řízení obsahuje vlastní právní úpravu, byť ona vlastní úprava sleduje obdobný účel, který dříve plnilo i pro oblast správního soudnictví ustanovení § 93 o. s. ř. Není proto v případě, kdy se subjekt dovolává zájmu na výsledku řízení namístě přiznávat mu právní postavení vedlejšího účastníka v režimu občanského soudního řádu, protože soudní řád správní pro tyto případy obsahuje vlastní právní úpravu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. 8 Afs 54/2009-89). Krajský soud proto přiznal Českému rybářskému svazu, z. s., místní organizaci Kolín, procesní postavení osoby zúčastněné na řízení a návrh na vstup vedlejšího účastníka považoval za bezpředmětný, o čemž osobu zúčastněnou na řízení vyrozuměl. 6. K věci samé osoba zúčastněná uvedla, že žalobce je aktivním členem Českého rybářského svazu (dále jen „ČRS“), který v rámci dobrovolnosti přispívá k ochraně oprávněných zájmů osoby zúčastněné zejména tím, že se podílí na činnosti spolku přípravou schůzí, školení, organizací rybářských závodů. S žalobcem není vedeno žádné kárné řízení vyjma toho, které souvisí s podanou žalobou. Osoba zúčastněná považuje žalobce za odborníka v oboru rybářství. Ve vztahu ke kárnému řízení osoba zúčastněná uvedla, že se žalobce doznal, litoval skutku a svojí pílí ve prospěch ČRS jej odčinil. Osoba zúčastněná dále uvedla, že je třeba odlišovat osobu v režimu výkonu rybářského práva a osobu vykonávající činnosti rybářské stráže. V případě skutku, jenž byl předmětem kárného řízení, žalobce lovil ryby v režimu výkonu rybářského práva, nikoli v režimu činnosti rybářské stráže. Jeho kárné provinění patří k frekventovaným deliktům ze strany rybářské veřejnosti, jde o důsledek zastaralé právní úpravy zákona o rybářství. V. Posouzení věci krajským soudem 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, jaký tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 8. Žaloba je důvodná. 9. Krajský soud si ve smyslu § 74 odst. 1 s. ř. s. vyžádal správní spis od žalovaného. Vyzval dále osobu zúčastněnou na řízení k předložení spisové dokumen