4 Ads 50/2009 — Nejvyšší správní soud

73 Ad 25/2011- 58 - text pokračování - 17 - 73Ad 25/2011 73Ad 25/2011-58 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce L. K., bytem P. 1035/5, Jeseník, zast. J. K., bytem tamtéž, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze, Na Poříčním právu 1/376, o přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 20. 9. 2011, č. j. KUOK 104191/2011, sp. zn. KÚOK/45458/2011/OSV-SP/7018, ve věci příspěvku na péči, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2011, č. j. KUOK 104191/2011, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladu řízení. O d ů v o d n ě n í : Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2011, č. j. KUOK 104191/2011, sp. zn. KÚOK/45458/2011/OSV-SP/7018, kterým bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Jeseník ze dne 5. 4. 2011, č. j. 11057/2011/JES, o snížení příspěvku na péči z 8.000 Kč na 800 Kč měsíčně od 1. 4. 2011 tak, že příspěvek se od 1. 10. 2011 odnímá. V žalobě brojil žalobce proti přeřazení z III. stupně závislosti (těžká závislost) do I. stupně (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách v řízení u správního orgánu I. stupně, a dále proti následnému odnětí příspěvku na péči napadeným rozhodnutím v rámci řízení odvolacího. Na základě podaného odvolání byl příspěvek žalobci zcela odejmut, protože PK MPSV v Ostravě v odvolacím řízení dospěla k závěru, že žalobce vůbec není závislý na pomoci jiné osoby. Žalobce již ve správním řízení poukazoval na porušení § 3 zákona č. 182/1991 Sb., avšak to bylo odmítnuto s tím, že vše proběhlo podle § 25 odst. 5 zákona č. 182/1991 Sb. Ten byl však zrušen. Žalobce dále namítal, že k žádnému posouzení zdravotního stavu nebyl přizván, ačkoli to žádal, dále že nebyly správně posouzeny podklady rozhodnutí, a to, že správní orgány nevysvětlily rozpory mezi výsledky sociálního šetření, tvrzeními žalobce a posudky LPS či PK MPSV, které v žalobě konkrétně vypsal pojmenováním úkonů, které nezvládá. Odůvodnění posudků postrádá vypořádání se s předloženými lékařskými nálezy. LPS snížila počet bodů na 13 a PK MPSV na 7 od zeleného stolu. Vůbec nebyl vzat v potaz posudek praktického lékaře a internisty MUDr. B. L. a odborného hematologa (léčí mnohočetný myelom žalobce), byť tyto posudky směřovaly ke zhodnocení žalobce ve věci přiznání mimořádných výhod. Posudky ze správního řízení se zabývají léčbou onkologického onemocnění žalobce, ale nezabývají se tělesným poškozením žalobce ve smyslu závislosti na pomoci jiné osoby. Například posudky argumentují tím, že žalobce dosahuje 70 – 80 % ve škále Karnofski, to je však proto, aby mohl být zařazen v náročných výzkumných programech. Dále posudky uvádějí, že žalobce tráví na lůžku 50 % času, pravdou je, že jde o 80 – 90 %. V posudcích není zmíněno i to, že druhá francouzská hůl při nejnutnějších návštěvách žalobce na poště by pouze zavazela, když při kolapsu žalobce jej musí někdo zachytit. Žalobce užívá opiáty, což klade nároky na pozornost doprovázející osoby, a jezdí nejméně jednou za dva týdny na chemoterapie do Olomouce, řídit sám schopen není, je závislý na pomoci jiné osoby, vzhledem k praktické ztrátě imunity musí jezdit osobním autem. To vše rovněž není v posudcích zmíněno. Svůj názor na závislost na pomoci jiné osoby vyjádřil žalobce v tabulce ve správním řízení, na to posudky nereagují. Poslední námitkou žalobce brojí proti tomu, aby mu byly doručovány písemnosti a on musel v bolestech docházet na poštu a úřady, když má zmocněnce. Kromě důkazů písemnostmi ve správním spise navrhl žalobce i lékařské zprávy ošetřujících lékařů, které doložil v příloze. Žalovaný (v době vydání napadeného rozhodnutí Krajský úřad Olomouckého kraje) ve svém vyjádření uvedl, že nálezy ošetřujících lékařů jsou součástí spisu lékařské posudkové služby a správní orgán není kompetentní je hodnotit, správním orgánům není znám ani obsah tohoto spisu. Žalovaný se řídil závěrem PK MPSV a podklady obsaženým ve spisu správního orgánu I. stupně. Správní orgány vychází z presumpce správnosti posouzení stupně závislosti orgány k tomu povolanými a nemohou z hlediska odborné kvalifikace posuzovat tuto problematiku. Podle § 16a zákona č. 582/1991 Sb. není povinností PK MPSV vyzvat žalobce k osobní účasti na jednání a je na jejím zvážení, zda tak učiní. Rovněž je v její kompetenci rozhodnout, jaké podklady si k posouzení závislosti žalobce vyžádá. Žalovaný považuje posouzení stupně závislosti za závazné stanovisko, od jehož obsahu se nemůže odchýlit a nemá diskreční pravomoc i s ohledem na § 25 zákona o sociálních službách, ve znění účinném od 1. 1. 2011 (i při vědomí rozsudku NSS č. j. 3 Ads 77/2009-59). Závaznost vyplývá dále i ze zákona o zaměstnanosti či zákona č. 582/1991 Sb. Žalovaný odkázal na rozsudek NSS č. j. 2 As 43/2008-68. Závaznost je třeba dovodit z § 7 odst. 2 zákona o sociálních službách (rozsah stanovený stupněm závislosti). Posouzení stupně závislosti je svěřeno do kompetence OSSZ, přičemž zákon o sociálních službách stanoví úřadům obce povinnost si vyžádat posouzení stupně závislosti od těchto orgánů. Stejnou povinnost má pak žalovaný v odvolacím řízení ve vztahu k PK MPSV. Zákonodárce v zájmu efektivity výkonu státní správy rozdělil vlastní rozhodování tak, aby stupeň závislosti posuzoval orgán, který je k tomu specializován. Proto je třeba, aby soud přezkoumal posudkové spisy. V práci posudkových orgánů neshledalo pochybení ani MPSV v přezkumném řízení. K námitce ohledně plné moci uvedl žalovaný, že nebylo jasné, zda plná moc trvá či nikoliv a že žalobce tímto postupem nebyl nijak zkrácen na svých právech. V replice žalobce uvedl, že při sociálním šetření 9. 12. 2010 byl hodnocen stupněm IV. – úplná závislost – 31 bodů, přitom zdravotní stav se během správního řízení zhoršil. Podle žalobce se jeho tělesným poškozením zabývá zpráva MUDr. M. ze dne 26. 1. 2011. Žalobce shledal jako absurdní, že je na uvážení PK MPSV, které dokumenty použije k hodnocení a zda pozve žalobce k jednání či nikoli. Takto může stát za účasti lékařů snadno regulovat své výdaje na účet vážně nemocných. Žalobce poukázal na onkologické onemocnění žalobce i jeho zmocněnkyně – manželky, souhlasil s projednáním věci bez jednání, neboť zdravotní stav neumožňuje žalobci jednání absolvovat a zmocněnec se musí o něj starat. Po dotazu žalobce na sdělení stavu řízení a příslušném poučení žalobce uvedl, že jeho momentální zdravotní stav vykazuje známky progrese onemocnění, kdy pro špatný zdravotní stav opakovaně žalobce nemohl podstoupit chemoterapie a požádal o zvážení o přednostní vyřízení věci, neboť po více než ročním odstupu by se věc mohla stát bezpředmětnou. Podáním ze dne 28. 3. 2012 žádá žalobce o přednostní vyřízení s odůvodněním, že se jeho zdravotní stav značně zhoršil a byl vyřazen z výzkumných programů. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 20. 9. 2011. Soud s ohledem na žádost žalobce ze dne 12. 2. 2012, druh souzené věci (příspěvek na péči), obsah spisu a konkrétní specifika souzené věci (zejména onkologické onemocnění žalobce a jeho manželky, odnětí příspěvku na péči a vyjádření žalované o závazném stanovisku, které je v rozporu s ustálenou judikaturou, a zhoršování zdravotního stavu, doloženého i lékařskými zprávami) vyřídil věc přednostně v souladu s § 56 odst. 1 s. ř. s. jako věc, u které jsou dány závažné důvody pro přednostní projednání a rozhodování. Mezi základní hodnoty, které chrání i právo, patří život a zdraví člověka. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce požádal o přiznání příspěvku na péči dne 18. 11. 2008. Podle záznamu o šetření byl navržen stupeň závislosti III – těžká, což potvrdil i lékař LPS OSSZ Jeseník a příspěvek byl žalobci přiznán 2. 3. 2009. Na základě podnětu LPS OSSZ Jeseník bylo zahájeno správní řízení a po šetření ze dne 9. 12. 2010 navržen stupeň závislosti IV (úplná). Avšak lékař OSSZ Jeseník dne 3. 1. 2011 dospěl k závěru, že jde o lehkou závislost ve stupni I. Proti tomuto posouzení vznesl v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí žalobce konkrétní námitky. Správní orgán I. stupně ve věci rozhodl 5. 4. 2011 tak, že příspěvek na péči žalobce snížil z 8.000 Kč na 800 Kč od 1. 4. 2011. V odůvodnění odkázal správní orgán I. stupně na posudek a vyjádření posudkového lékaře a lékařské zprávy, které byly v posudku použity, a dále vyjmenoval 13 úkonů péče o vlastní osobu a soběstačnosti, u kterých podle posudkového lékaře žalobce potřebuje pomoc. Další odůvodnění toto rozhodnutí neobsahuje. V napadeném rozhodnut