10 Azs 263/2019 — Nejvyšší správní soud

72 A 15/2024- 35 - text  9 72 A 15/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci žalobce: O. Š., státní příslušnost: Ukrajina bytem X zastoupený advokátem Mgr. Ivanem Stránským sídlem Masarykovo náměstí 151/22, 790 01 Jeseník proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 za účasti: J. Š. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2024, č. j. X, ve věci zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Spornými otázkami v posuzované věci bylo, jestli žalobce závažným způsobem narušil veřejný pořádek tak, aby následkem bylo zamítnutí žádosti o povolení jeho trvalého pobytu a jestli žalovaný v souladu se zákonem a mezinárodními smlouvami posoudil přiměřenost zásahu do soukromého a rodinného života žalobce. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl žalobci žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 87k odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZPC“). 3. Žalobce splnil podmínku nepřetržitého pobytu dvou let jako rodinného příslušníka občana České republiky (dále jen „ČR“). U žalobce však byl důvod zamítnutí žádosti o trvalý pobyt podle § 87k odst. 1 písm. a) ZPC, protože zde bylo důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. I když odsouzení je nyní zahlazeno, žalobce byl 23. 6. 2021 rozsudkem Okresního soudu Jeseník sp. zn. 2 T 75/2021 odsouzen podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku za úmyslný trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky k podmíněnému trestu odnětí svobody čtyři měsíce se zkušební dobou do 2. 1. 2023 (žalobce se osvědčil k 7. 6. 2023) a dále k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel se zkušební dobou do 10. 4. 2023 (žalobce se osvědčil k 10. 4. 2024). 4. Zákon nedefinuje pojmy „veřejný pořádek“ a „závažné narušení veřejného pořádku“, stejně jako čl. 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (dále jen „pobytová směrnice“). Tyto pojmy však vysvětluje judikatura. Pojem „veřejný pořádek“ zahrnuje v obecné rovině základní normy, které se považují za nevyhnutelné pro fungování demokratického státu a společnosti. Vedle norem právních se jedná též o normy morální, sociální, politické, případně náboženské. Je třeba přihlédnout k celkovému smyslu právní úpravy a přihlížet k rozdílným okolnostem vzniku, původu a účelu; může jít o jednání, které nemusí vést k pravomocnému odsouzení; je třeba se zabývat závažností protiprávní činnosti a okolnostmi odsouzení – viz usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 3 As 4/2010-151. Použití přítomného času signalizuje, že primárním účelem užití pojmu „závažným způsobem narušuje veřejný pořádek“ je ochrana veřejného pořádku do budoucna. Je třeba přihlédnout ke všem okolnostem, které mohou mít vliv na závažnost jednání stěžovatele a posouzení hrozby budoucího porušení veřejného pořádku, jako je charakter a závažnost spáchané trestné činnosti, ale i další okolnosti jako místo spáchání trestného činu, doba, která uplynula od jeho spáchání, chování žadatele po vykonání trestu odnětí svobody, délka jeho pobytu v ČR i to, zda se po příchodu do ČR dopustil další protiprávní činnosti (rozsudek NSS č. j. 5 As 73/2011-149). Jde o závažné narušení veřejného pořádku a nemusí jít přitom pouze o jednání, které naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu (rozsudky NSS č. j. 7 As 112/2011-65 a č. j. 9 As 71/2010-112). 5. Pobytová směrnice v čl. 27 poukazuje na osobní chování dotyčného jednotlivce. Narušení veřejného pořádku musí představovat aktuální, skutečné a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. Jednání rodinného příslušníka občana EU, které naplňuje znaky trestného činu, může mít celou škálu podob a zejména může nabývat různé společenské nebezpečnosti. 6. I když dojde k zahlazení odsouzení, nebrání to žalovanému v tom, aby totéž jednání hodnotil pro účely řízení o žádosti o povolení trvalého pobytu jako závažné porušení veřejného pořádku. Významné není odsouzení, ale to, že se cizinec dopustil určitého jednání (rozsudek NSS č. j. 1 As 185/2012-34). 7. Žalovaný proto vycházel z rozsudku Okresního soudu v Jeseníku z 23. 6. 2021, sp. zn. 2 T 75/2021, podle kterého žalobce byl vinen, že 12. 6. 2021 kolem 22:50 hodiny po předchozím požití alkoholických nápojů při jízdě v Bělé pod Pradědem v části Adolfovice v okrese Jeseník ve směru z Jeseníku řídil osobní automobil tov. zn. Ford Focus registrační značky X u domu č. p. 154. Při silniční kontrole dechovou zkouškou bylo u žalobce zjištěno v 22:59 hodin 1,28 g/kg alkoholu a opakovanou zkouškou ve 23:05 hodin 1,20 g/kg alkoholu v dechu. Žalobce tedy vykonával činnost ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky; při této činnosti mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku; tím spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Rozsudek nabyl právní moci 2. 7. 2021. 8. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce závažným způsobem narušil veřejný pořádek, protože se dopustil úmyslného trestného činu, za který byl odsouzen příslušným okresním soudem. Žalovaný spatřoval závažné narušení veřejného pořádku a přetrvávající nebezpečí jeho narušení v budoucnu v charakteru spáchané trestné činnosti. Žalobce spáchal úmyslný přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Žalobce byl odsouzen 23. 6. 2021 a osvědčil se v případě podmíněného odsouzení ke dni 7. 6. 2023 a v případě stanoveného zákazu řízení motorových vozidel ke dni 10. 4. 2024. S ohledem na tato data osvědčení žalobce lze konstatovat, že neuplynula ještě dvouletá doba, která je zásadní pro posouzení žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 87h odst. 2 písm. a) ZPC. Jednou ze základních podmínek jsou dva roky nepřetržitého přechodného pobytu na území, a proto si citované jednání, kterým došlo k závažnému narušení veřejného pořádku, pro účely vydání povolení k trvalému pobytu zachovává svou aktuálnost. Závažnost narušení veřejného pořádku nemusí být posuzována výlučně podle intenzity porušení, nýbrž kvůli významu ohroženého společenského zájmu. Ohrožení pod vlivem návykové látky není bagatelní prohřešek, ale závažné narušení veřejného pořádku. Podle statistik Policie ČR bylo za rok 2019 zaznamenáno na území ČR celkem 4 627 dopravních nehod pod vlivem alkoholu, při kterých bylo usmrceno 53 osob, v roce 2020 celkem 4 486 dopravních nehod pod vlivem alkoholu, při kterých bylo usmrceno 50 osob, v roce 2021 celkem 4 452 dopravních nehod pod vlivem alkoholu, při kterých bylo usmrceno 41 osob, v roce 2022 celkem 4 754 dopravních nehod, při kterých bylo usmrceno 46 osob a v roce 2023 celkem 4766 dopravních nehod, při kterých bylo usmrceno 34 osob. 9. Povolení k trvalému pobytu na území ČR je nejvyšší formou pobytového oprávnění, které může cizinec na území ČR získat a je v řadě ohledů srovnatelné s postavením občana ČR. Má-li být cizinci umožněno toto pobytové oprávnění, je třeba hodnotit dosavadní jednání cizince ve vztahu k narušení veřejného pořádku přísněji, než by tomu bylo například při rozhodování o jeho správním vyhoštění z ČR. Žalobce v budoucnu může podat opakovanou žádost o povolení trvalého pobytu. Je legitimní požadovat, aby chování uchazeče o povolení k trvalému pobytu nevykazovalo po relativně dlouhou dobu žádné excesy, a to ani ojedinělé. 10. Ani zahlazení odsouzení podle rozsudku NSS č. j. 4 As 70/2012-54 nebrání žalovanému hodnotit totéž jednání pro účely řízení žádosti o povolení k trvalému pobytu jako závažné porušení veřejného pořádku. Zahlazení odsouzení nenastoluje fikci, že se čin nestal. Pouze se hledí na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Žalobce podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu ani ne jeden rok po uplynutí od data osvědčení se v případě podmíněného trestu a asi jeden měsíc od osvědčení se v případě stanoveného zákazu činnosti. 11. Žalovaný poměřil, zda nebezpečí, které žalobce pro veřejný pořádek ČR představuje, je dostatečně závažným důvodem, aby mu s ohledem na jeho soukromý a rodinný život neumožnil pobývat v ČR na základě povolení k trvalému pobytu. Žalovaný uvážil, že žalobce není povinen vycestovat z území ČR, a proto nelze hovořit o dopadu rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Žalobce má možnost v ČR pobývat i nadále, a to v rámci platného povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana ČR a nebude nijak omezován ve svém soukromém nebo rodinném životě. 12. Žalobce v žalobě namítal, že zde není důvodné ne