7 Azs 186/2022 — Nejvyšší správní soud

64 Az 2/2025- 23 - text  10 64 Az 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci žalobce: N. T. D. státní příslušnost Vietnam toho času pobytem ZZC Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, 739 51 Vyšní Lhoty proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 12. 2024, č. j. OAM-1579/VL-VL12-HA13-2024, ve věci udělení mezinárodní ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Napadené rozhodnutí, žalobní námitky 1. Žalobou ze dne 16. 1. 2025 došlou soudu dne 22. 1. 2025 domáhá se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zrušil rozhodnutí žalovaného č.j. OAM-1579/VL-VL12-HA13-24 ze dne 30. 12. 2024, kterým nebyla žalobci dle § 12, § 13, § 14, 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb. udělena mezinárodní ochrana. 2. Svou žalobu žalobce odůvodnil tím, že toto rozhodnutí napadá v celém rozsahu pro jeho nesprávnost, neboť se jím žalobce cítí být zkrácen na svých právech. Žalobce nesouhlasí se závěrem, že rozhodnutí žalovaného vychází z řádně a dostatečně zjištěného stavu věci a má oporu v podkladových materiálech. 3. Žalobce ve správním řízení uvedl okolnosti, které mu znemožňují návrat do země původu (délka jeho přechozího pobytu v České republice, špatná ekonomická situace ve Vietnamu a s tím nemožnost zajištění životních a bytových potřeb). Správní orgán však tato tvrzení hodnotil pouze z hlediska, zda se jedná o skutečnosti svědčící o tom, zda by žalobce mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu. Žalobce dále odkazoval na judikaturu NSS – rozhodnutí sp. zn. 1 Azs 596/2007-17 ze dne 18. 3. 2009, podle které se správní orgán měl povinnost rozhodnout o existenci překážky vycestování a přesvědčivě se v odůvodnění vypořádat s otázkou, zda v případě stěžovatele neexistují skutečnosti, které by zakládaly povinnost aplikovat § 91 zákona o azylu. 4. S odkazem na čl. 8 Úmluvy, rozhodnutí NSS ze dne 28. 11. 2008, č.j. 5 Azs 46/2008-71 a ze dne 29. 2. 2012, č.j. Azs 38/2011-47 dovozoval, že při stanovení rozsahu povinností státu je nutno zvážit konkrétní okolnosti a posoudit, zda se nejedná o případ, kdy by nepřiměřeným zásahem do rodinného a soukromého života byla již nutnost pouhého vycestování. Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že žalobce má možnost svůj pobyt v České republice legalizovat primárně prostřednictvím zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Žalobce poukázal na rozsudek NSS sp. zn. 5 Azs 7/2012 ze dne 25. 1. 2013, z něhož plyne, že je v daném případě na místě se zabývat i důvody, které vedly k zamítnutí žádosti o dlouhodobý pobyt. Ačkoli žalobce v průběhu správního řízení opakovaně uváděl důvody odkazující na jeho pobyt na Slovensku, žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí k této otázce nevyjádřil a tyto důvody nezhodnotil. Nemůže tak obstát závěr, že vycestování žalobce nepředstavuje nepřiměřený zásah do soukromého a rodinného života žalobce. 5. Žalobce dále namítal s odkazem na judikaturu správních soudů, že žalovaný dostál jen částečně své povinnosti zjistit řádně informace o zemi původu, kdy při svém rozhodnutí vycházel pouze z informace o zemi původu, a to Informace OAMP – Bezpečnostní a politická situace ve Vietnamu ze dne 4. 6. 2024, přičemž tyto informace splňují kritérium aktuálnosti, avšak nejedná se o zprávy z různých zdrojů, nebylo použito zpráv v maximální možné míře a zejména tyto zprávy o zemi původu OAMP není veřejně dohledatelná. Touto informací disponuje pouze samotný správní orgán, jsou zpracovávány na základě poznatků pracovníků OAMP vyslaných na zastupitelské úřady po krátké časové období. Při hodnocení důvodů pro udělení doplňkové ochrany vycházel žalovaný z totožných informací. K datu vydání napadeného rozhodnutí tak většina informací nebyla dohledatelná, transparentní, ověřená z různých zdrojů a relevantní. 6. Žalobce dále namítal, že žalovaný se vůbec nevyjádřil k situaci ve Vietnamu v případě návratu žadatelů, kteří se snažili získat azyl v zahraničí. Konkrétně správní orgán uvedl, že nenalezl žádné skutečnosti, na základě kterých by mohla žadateli v případě návratu do vlasti hrozit vážná újma uložením nebo vykonáním trestu smrti. Žalobce odkazoval na zprávu Freedom House, z níž vyplývá, že vietnamští občané, kteří jsou repatriováni poté, co se snažili získat azyl v zahraničí, mohou být šikanováni nebo uvězněni podle trestního zákoníku, dochází k odsouzení v trestům odnětí svobody v trvání dva až čtyři roky. Vietnam je řazen mezi autoritářské země, kde jsou systematicky odpírána politická a jiná práva, tyto skutečnosti nebyly správním orgánem nijak zohledněny. Žalobce odkázal na rozhodnutí NSS sp. zn. 6 Azs 50/2003-896 ze dne 24. 2. 2004 a sp. zn. 1 Azs 227/2017-33. Žalovaný tak nesprávně posoudil možnost udělení doplňkové ochrany dle § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., právě s ohledem na jím citované informace o věznění žadatelů o azyl ve Vietnamu a hrozící riziko této vážné újmy žalobce v případě návratu do Vietnamu. Stanovisko žalovaného 7. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, což vyjádřil podáním ze dne 24. 1. 2025, navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany jmenovaného je legalizace jeho pobytu na území ČR, neboť v ČR chce zůstat se svou rodinou, žít zde a pracovat. Také si potřebuje vyřídit své záležitosti související s jeho podnikáním a pobytem na Slovensku. 8. Správní orgán nesouhlasí s obsahem žalobních námitek, neboť nedokládají namítaná porušení zákonných ustanovení. Správní orgán uvádí, že vzal v úvahu všechny skutečnosti tvrzené žalobcem a přihlédl k nim a zároveň shromáždil dostupné adekvátní informace o situaci v zemi původu žalobce, přičemž v zájmu objektivního posouzení situace žalobce vycházel z dostatečně širokého informačního základu. Pro řízení před soudem odkázal na obsah spisového materiálu shromážděného ve věci a na vydané rozhodnutí. Zjištění ze správního spisu 9. Žalobce dne 21. 11. 2024 požádal v České republice o udělení mezinárodní ochrany. 10. Ze spisu je patrné, že žádosti předcházelo rozhodnutí Krajského ředitelství policie Středočeského kraje – odboru cizinecké policie č.j. KRPS-177654-38/ČJ -2023-010022 ze dne 12. 9. 2023, kterým bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žalobce a byla stanovena doba, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, v trvání jednoho roku. Bylo zjištěno, že žalobce nemá na území České republiky žádné platné oprávnění k pobytu, bylo zjištěno, že měl vydané povolení k pobytu na území Slovenské republiky do 3. 7. 2023, jeho manželka a děti měli tamtéž vydané povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny platné rovněž do 3. 7. 2023. Na straně 6 rozhodnutí se správní orgán dle § 119a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. vypořádal s otázkou, zda by vyhoštění žalobce nebyl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života a podle § 174a téhož zákona posuzoval přiměřenost dopadů rozhodnutí, se závěrem, že takové skutečnosti zjištěny nebyly. Vyšel z tvrzení žalobce, že pokud by bylo třeba, jeho manželka, se kterou žije žalobce na Slovensku, a děti by mohly cestovat společně s ním do Vietnamu, žádná překážka jim nebrání. Na území ČR má bratra, nejsou na sobě nijak závislí, mohl by přijet do Vietnamu, žádná překážka mu v tom nebrání. Ve Vietnamu se žalobce má kam vrátit, finanční prostředky na to má. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 10. 2023. Žalobci byla stanovena doba k vycestování do země státního občanství žalobce nebo do třetí země, kde je oprávněn pobývat nebo která ho přijme, do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, s tím, že dle § 120a zákona č. 326/1999 Sb., se na žalobce, státní příslušnosti Vietnam, nevztahují důvody znemožňující vycestování. Žalobce byl zařazen do seznamu nežádoucích osob na dobu od 11. 10. 2023 do 31. 12. 2999. Rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 29. 9. 2023. 11. Rozhodnutím Policie ČR Krajského ředitelství policie Pardubického kraje – odboru cizinecké policie č.j. KRPE-102451-27/ČJ -2024-170022 ze dne 14. 11. 2024, které nabylo právní moci téhož dne, byl žalobce zajištěn dle § 124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. za účelem vycestování. 12. Žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 11. 2024 žalobce tzv. zajistil dle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Dobu trvání zajištění žalovaný stanovil do 10. 3. 2025. 13. K žádosti o mezinárodní ochranu žalobce dne 28. 11. 2024 poskytl údaje, z nichž vyplývá, že je vietnamské státní příslušnosti, národnosti kinh, bez náboženského přesvědčení, nebyl členem žádné politické strany ani nebyl nijak politicky aktivní. Je ženatý, má 3 syny a jednu dceru, všichni st. příslušnosti Vietnam, dvě děti žijí v Česku (syn ročník 2010 a dcera ročník 2018), n