4 Ads 57/2009 — Nejvyšší správní soud

72 Ad 43/2025- 37 - text  15 72 Ad 43/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Martinou Rýznarovou ve věci žalobkyně: A. P. bytem X zastoupená obecným zmocněncem M. K. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2025, č. j. X, ve věci příspěvku na péči takto: II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Spor byl o to, kolik žalobkyně zvládá základních životních potřeb (dále jen „ZŽP“) a jestli má nárok na příspěvek na péči. 2. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Olomouci (dále jen „úřad práce“) z 6. 1. 2025, č. j. X, kterým úřad práce zamítl žádost žalobkyně o příspěvek na péči. 3. Žalobkyně v žalobě namítala, že nezvládá (mimo dvě ZŽP uznané jako nezvládané, a to tělesná hygiena a péče o domácnost) i další ZŽP, a to stravování, mobilita, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby, orientace, komunikace, péče o zdraví a osobní aktivity. 4. Žalobkyni je 85 let a prodělala centrální mozkovou příhodu a má řadu nemocí, zejména vysoký krevní tlak III. stupně, poruchu metabolismu lipidů, autoimunitní zánět štítné žlázy, zvětšenou štítnou žlázu, chronickou ledvinnou nedostatečnost, dysplazii tlustého střeva, polyp žaludku, divertikl jícnu, hemeroidy, varixy dolních končetin, sideropenickou anémii, chronický vertebrogenní syndrom páteře se závratěmi a parestéziemi, řídnutí kostí, syndrom karpálních tunelů, nedoslýchavost pravého ucha, stav po operaci katarakty (šedého zákalu) a amoci (odchlípení) sítnice pravého oka. Stav žalobkyně po centrální mozkové příhodě je popsaný v propouštěcí zprávě Nemocnice Šumperk ze 14. 9. 2024, ve zprávě kardiologa z 19. 9. 2024 a ve zprávě endokrinoložky. Podrobnější námitky soud uvádí u jednotlivých sporných ZŽP. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě připomněl, že vycházel i z propouštěcí zprávy Nemocnice Šumperk ze 14. 9. 2024, jak uvedl v napadeném rozhodnutí. Zvládání ZŽP pomaleji nebo obtížněji neznamená jejich nezvládání v přijatelném standardu. Za nezvládanou ZŽP lze považovat jen tu, jejíž zvládání je narušeno zcela nebo těžce. Žalobkyně má podle zdravotnické dokumentace dostatečné kognitivní schopnosti k rozpoznání potřeb (jídla, druhu stravy, časových milníků atd.), opak nebyl prokázaný. Žalobkyně má dostatečně funkční horní končetiny (k provádění sebeobsluhy při stravování, oblékání a obouvání a tělesné hygieně) a má dostatečné funkce dolních končetin. V lékařských nálezech není popisována významnější porucha statiky a dynamiky páteře ani paretická symptomatologie na končetinách. Žalobkyně je schopna chůze s oporou, chůze je pomalejší a limitována pro větší vzdálenosti. Podle zprávy praktického lékaře z října 2024 žalobkyně doma chodí s hůlkou, venku se dvěma, nebo nově s chodítkem, chůze je nejistá, pomalá, je nutná podpora. 6. Propouštěcí zpráva z Nemocnice Šumperk prokazuje aktuální stav po prodělání cévní mozkové příhody a akutní hospitalizaci. Nárok na příspěvek na péči se posuzuje ve vztahu k dlouhodobě nepříznivému zdravotnému stavu včetně zohlednění léčby, rehabilitace a adaptace. Proto žalovaný hodnotil stav žalobkyně i podle jiných lékařských zpráv. Podle zprávy neurologa z října 2024 je žalobkyně orientovaná a schopna chůze. Podle propouštěcí zprávy z Lázní Velké Losiny žalobkyně byla orientovaná, reagovala adekvátně, mluvila normálně, dolní končetiny byly bez otoků. Neurologicky došlo ke zlepšení stability, chůze byla možná s oporou, stoj na patách a na špičkách nebyl možný. Stání na jedné končetině bylo nestabilní. Žalobkyně se cítila jistější při chůzi, hlava se jí už tolik netočila a lépe se jí chodilo. Žalobkyně zvládla lázeňský pobyt samostatně. Odkázanost na péči druhé osoby je obvykle kontraindikací lázeňské léčby. Podle kardiologického nálezu z března 2025 byla žalobkyně kardiologicky stabilní, měla normální poslechový nález na srdci a plicích, břicho bylo klidné a dolní končetiny byly bez otoků. Žalobkyně ani po výzvě neprokázala nezvládání sporných ZŽP. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) nedetekovala nezvládání ani jedné z aktivit sporných ZŽP. 7. Žalobkyně v replice z 22. 12. 2025 trvala na tom, že se o sebe není schopna postarat a má vážné zdravotní potíže, které jsou popsány v žalobě, v záznamu o sociálním šetření a v lékařských zprávách. Žalobkyně má vysoký věk, pracovala dlouhodobě jako kuchařka, vykonávala namáhavé práce s dlouhodobým stáním, zvedala těžká břemena, má problémy s karpálními tunely na obou rukách, křečové žíly, dnu palce pravé dolní končetiny, artrózu a další zdravotní potíže. Některé dny žalobkyně není schopna vstát z postele, nedokáže ani dojít včas na WC a trpí inkontinencí. Sama se hygienicky neošetří a nevymění si plenkové kalhotky. Tento stav se zhoršuje. Žalobkyni neviděl žádný posudkový lékař. Pobyt v lázních měl jen krátkodobý, a ne zcela efektivní přínos. Není pravda, že žalobkyně je schopna si vyřídit běžné věci. 8. Zmocněnec (vnuk) žalobkyně v podání z 24. 2. 2026 dodal, že žalobkyně nezvládá některé úkony i vzhledem k věku a začínající demenci a na úřadech si nedokáže nic vyřídit. 9. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ke dni vydání rozsudku (dále „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). 10. Úřad práce v rozhodnutí z 6. 1. 2025 shledal posudek Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) jako úplný a dospěl k závěru, že žalobkyně nezvládá ZŽP tělesná hygiena a péče o domácnost, a proto jí příspěvek na péči nenáleží. Argumentaci ke sporným ZŽP soud uvádí níže. 11. Žalovaný v rozhodnutí o odvolání podrobně vysvětlil podmínky nároku na příspěvek na péči, popsal zdravotní stav žalobkyně, správní řízení a posudek posudkové komise shledal jako úplný a přesvědčivý. Argumentaci ke sporným ZŽP soud uvádí v další části odůvodnění rozsudku. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 13. Spor byl o to, jestli správní orgány zjistily skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu, a ve smyslu s § 50 a násl. správního řádu. 14. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby [§ 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon o sociálních službách“)], přičemž stupně závislosti jsou rozděleny podle počtu ZŽP, jež daná osoba není schopna zvládat (§ 8 odst. 2 zákona o sociálních službách). Základních životních potřeb, které jsou pro účely zjištění stupně závislosti osoby na pomoci jiné fyzické osoby posuzovány, je celkem deset: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost – ta se neposuzuje u dětí [§ 9 odst. 1 písm. a) až j) zákona o sociálních službách]. 15. Obsah těchto ZŽP je konkretizován výčtem aktivit v příloze č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „vyhláška“). 16. Podle § 2a vyhlášky pro závěr, že posuzovaná osoba je při zajištění některé ze ZŽP závislá na pomoci jiné fyzické osoby, postačuje, pokud posuzovaná osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat danou ZŽP vymezena v příloze č. 1 vyhlášky. 17. Správní orgány ani soud nemají medicínské znalosti a kompetence k tomu, aby hodnotily zdravotní stav a stupeň závislosti žadatele o příspěvek na péči jiné osoby. Proto je ve věcech příspěvku na péči klíčový důkaz posudek Institutu posuzování zdravotního stavu a v odvolacím řízení posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto posudky mají splňovat podmínky úplnosti a přesvědčivosti, vnitřní bezrozpornosti a jednoznačnosti; mají reagovat na námitky žalobce, zohlednit sociální šetření a mají se vyjádřit ke zvládání jednotlivých aktivit sporných ZŽP stanovených vyhláškou. 18. Zvládání ZŽP zkoumá posudková komise v přijatelném standardu (tedy pouze v určitém základním rozsahu). Posudková komise nezkoumá, jestli je posuzovaná osoba schopna tyto své potřeby obstarávat ve stejné míře, jako v případě absence zdravotního postižení [rozsudek Nejvyššího správního soudu (dá