8 As 46/2007 — Nejvyšší správní soud

45 A 53/2014- 31 - text - 14 - 45 A 53/2014 – 31 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobkyně: AGROSCIENCE s. r. o., se sídlem Chrášťany 175, okres Rakovník, zastoupena JUDr. Ladislavem Košťálem, advokátem se sídlem Na Riviéře 123, Zbečno, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2014, čj. 070949/2014/KUSK, sp. zn. SZ 059952/2014/KUSK REG/MK, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2014, čj. 070949/2014/KUSK, sp. zn. SZ 059952/2014/KUSK REG/MK, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9.800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Ladislava Košťála, advokáta. O d ů v o d n ě n í : Vymezení věci Žalobkyně napadla žalobou shora označené rozhodnutí žalovaného a domáhá se jeho zrušení. Žalovaný svým rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně (a dalších účastníků územního řízení) a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu v Rakovníku ze dne 15. 1. 2014, čj. MURA/2484/2014, sp. zn. Výst./24427/2012/Dr. Městský úřad v Rakovníku (dále jen „správní orgán I. stupně“) tímto rozhodnutím rozhodl o změně využití území na pozemcích ve zjednodušené evidenci p. č. 654/2 a 654/3 v katastrálním území Chrášťany u Rakovníka (původ parcel pozemkový katastr), a to na návrh jejich vlastníka společnosti ZAPA beton a. s. Žalovaný ve svém rozhodnutí k námitkám žalobkyně uvedl, že v dané věci bylo vydáno nesouhlasné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. (dále jen „ZOPK“), které bylo potvrzeno stanoviskem jeho nadřízeného orgánu ze dne 10. 9. 2013. Rozhodnutím nadřízeného orgánu ze dne 7. 10. 2013 bylo posléze nesouhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody zrušeno s tím, že dne 18. 6. 2010 nabylo účinnosti opatření obecné povahy obce Chrášťany (změna č. 2 územního plánu), jímž byla vymezena plocha pro dobývání nevýhradního ložiska štěrkopísků a vymezena trasa komunikace vedoucí do těžebního prostoru z pozemní komunikace č. I/6. Podle § 12 odst. 4 ZOPK se proto za těchto podmínek krajinný ráz neposuzuje. Podle žalovaného z tohoto rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že krajinný ráz podle § 12 ZOPK nebude dále posuzován. Všechny relevantní podmínky na ochranu krajinného rázu byly dány ve stanovisku EIA. Není tedy důvodná námitka žalobkyně, že si měl správní orgán I. stupně vyžádat nové závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny. Zachování minimálního zůstatkového průtoku vody v Novodvorském potoku ve výši 6 l/s je garantováno podmínkami stanoviska EIA, podle nichž musí být odběr vody z potoka technicky řešen tak, aby při poklesu průtoku vody pod 6 l/s byl odběr znemožněn. Současně musí být monitorován průtok vody před místem odběru a za místem odběru. Další podmínkou je zakázáno, aby se voda pro úpravnu suroviny odebírala přímo z koryta toku Novodvorského potoka, lze ji odebírat pouze z akumulační nádrže. Stanovisko EIA bylo sice vydáno již 18. 1. 2008, ovšem dne 23. 11. 2011 byla jeho platnost prodloužena do 18. 1. 2017, neboť nedošlo k podstatné změně poměrů. Závěry studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka pracují s nejistým vývojem klimatu v budoucnu, přičemž v zásadě nejsou v rozporu s dokumentací EIA, neboť obě shodně vychází z toho, že po část roku (min. 6 měsíců) nebude moci být voda z Novodvorského potoka do akumulační nádrže vůbec odebírána. V katastru nemovitostí nejsou k tíži pozemků, na nichž má být záměr uskutečněn, evidována žádná omezení vlastnického práva, která by žalobkyni zaručovala přístup k jejím pozemkům přes záměrem dotčené pozemky společnosti ZAPA beton a. s. Nesvědčí-li žalobkyni právo přístupu k pozemkům, nemůže být rozhodnutím ani dotčeno. K námitce, že dojde ke snížení výnosů zemědělských plodin na pozemcích žalobkyně, žalovaný nepřihlédl, neboť o využití pozemků pro účel těžby štěrkopísku bylo rozhodnuto již změnou č. 2 územního plánu obce Chrášťany, takže podle § 89 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „stavební zákon“), nelze takovou námitku zohlednit v územním řízení. Obsah žaloby a vyjádření k žalobě Žalobkyně v žalobě nejprve uvedla, že je vlastníkem pozemků ve zjednodušené evidenci (původ parcel pozemkový katastr) p. č. 660/11, 654/7, 638/1 a 640/2 v katastrálním území Chrášťany u Rakovníka. Pozemek p. č. 654/7 přímo sousedí s pozemkem p. č. 654/3, pozemek p. č. 660/11 je oddělen od pozemku p. č. 654/2 pouze úzkým pruhem pozemku p. č. 1401 ve vlastnictví obce Chrášťany. Pozemky p. č. 638/1 a 640/2 se sice nacházejí v relativně větší vzdálenosti od pozemků, na nichž má být realizována těžba štěrkopísku, ovšem těžba štěrkopísku v území o rozloze bezmála 30 ha je masivním zásahem do lokality, jímž může být dotčeno vlastnické právo žalobkyně i k těmto pozemkům. V důsledku těžby štěrkopísku budou pozemky žalobkyně zasaženy imisemi hluku a prachu a emisemi z těžby štěrkopísku a provozu technologické linky manipulačních ploch. Odběrem vody z Novodvorského potoka bude negativně dotčen režim povrchových a spodních vod v dané lokalitě, kde se nachází i pozemky žalobkyně, což povede ke snížení výnosů zemědělských plodin pěstovaných na pozemcích. Žalobkyně namítla, že způsob, jímž se žalovaný vypořádal s námitkou absence závazného stanoviska dotčeného orgánu na úseku ochrany přírody a krajiny, svědčí o nepřípustném právním formalismu. Postup Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, který nejprve potvrdil nesouhlasné závazné stanovisko dotčeného orgánu a poté ho zrušil, vzbuzuje důvodné pochybnosti. Žalovaný zcela abstrahuje od konkrétních skutečností týkajících se hydrologických poměrů v dané lokalitě a ryze formalisticky se spokojil s tím, že zrušením nesouhlasného závazného stanoviska orgánu ochrany přírody byla odklizena jediná překážka bránící vydání územního rozhodnutí. Žalobkyně dále zdůraznila, že dle ustálené judikatury je stanovisko EIA odborným podkladem pro vydání rozhodnutí a lze ho přezkoumat v rámci přezkumu takového rozhodnutí. Žalovaný nicméně přikládá stanovisku EIA účinky rozhodnutí a zcela bezdůvodně mu přiznává větší důkazní váhu než žalobkyní předloženým odborným podkladům – závěrečné zprávě Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a odbornému vyjádření RNDr. Radmila Drahoňovského. Žalovaný tak porušil povinnost náležitě zjistit všechny rozhodné skutečnosti a přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, která plyne z § 50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Žalobkyně dále namítla, že žalovaný není ve svých závěrech konzistentní. V rozhodnutí ze dne 11. 9. 2013, kterým rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, žalovaný uložil správnímu orgánu I. stupně prověřit žalobkyní uváděné skutečnosti týkající se hydrologických poměrů a vypořádat se s podanými námitkami. V následujícím rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou, žalovaný na prověření skutečností namítaných žalobkyní netrvá a uzavřel, že správní orgán I. stupně správně zahrnul do svého rozhodnutí podmínky stanoviska EIA nutné k rozhodnutí o změně využití území a že hodnoty uvedené v závěrečné zprávě odpovídají závěrům v dokumentaci EIA. Výhrady žalobkyně proti záměru společnosti ZAPA beton a. s., pokud jde o ovlivnění hydrologických poměrů v území, vychází z toho, že průměrný průtok v Novodvorském potoce je výrazně menší (jen 5-7 l/s) oproti průtoku, s nímž kalkuluje společnost ZAPA beton a. s. (19 l/s). Nároky provozu na úpravu štěrkopísku na množství odebrané vody neumožňují zachovat v Novodvorském potoce ani minimální průtok. Povodí Rakovnického potoka, do něhož náleží i Novodvorský potok, se vyznačuje dlouhodobě nejmenšími úhrny srážek v Čechách. Jakýkoliv odběr vody z Novodvorského potoka nutně povede k narušení hydrologického režimu a bude mít negativní dopad na životní prostředí. Samotný záměr těžby štěrkopísku mokrou cestou v jedné z nejsušších lokalit v Čechách je zcela neudržitelný. Na podporu těchto argumentů se žalobkyně dovolává výsledků hydrometrických měření z let 2009 – 2011 obsažených v závěrečné zprávě Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Hodnota průtoku 53,2 l/s naměřená dne 23. 9. 2009, kterou zdůrazňuje správní orgán I. stupně, byla ovlivněna manipulací rybníků. Není zřejmé, z čeho správní orgán I. stupně dovodil, že v podzimních a zimních měsících dosahovaly průtoky hodnot 7 l/s a že by ze závěrečné zprávy mělo vyplývat, že v tomto období bude průtok vody v Novodvorském potoce umožňovat naplnění nádr