2 As 34/2008 — Nejvyšší správní soud

47 A 13/2015- 50 - text Pokračování 6 47 A 13/2015 Číslo jednací: 47 A 13/2015 - 50 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudkyň Mgr. Jitky Zavřelové a Olgy Stránské ve věci žalobce: X X, bytem X, X, zastoupen Mgr. Barborou Kubinovou, advokátkou se sídlem Milešovská 6, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2015, č. j. MSP-827/2014-OT-OSV/3, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, a to k rukám jeho zástupkyně Mgr. Barbory Kubinové, advokátky. Odůvodnění: Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 18. 5. 2015, která byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2015, č. j. Nad 171/2015 - 32, přikázána Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), a to ve výroku I., jímž žalovaný dle § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „InfZ“) potvrdil postup Krajského soudu v Brně (dále také jen „povinný“ nebo „povinný subjekt“) a zamítl stížnost žalobce. V žalobě uvedl, že dne 17. 9. 2014 podal žádost o poskytnutí informací, a to ad a) o sdělení vysoké školy, na níž získali právnické vzdělání soudci Krajského soudu v Brně jmenovaní v žádosti žalobce; ad b) o sdělení seznamu řízení zahájených u Krajského soudu v Brně v letech 2012 a 2013, rozdělených podle jednotlivých senátů (u každého senátu seřazené v pořadí vzestupně podle data zahájení řízení či data nápadu věci senátu, s uvedením spisové značky, data zahájení řízení či data nápadu senátu, označení účastníků a uvedením, zda řízení bylo u senátu ukončeno a pokud ano, s uvedením data ukončení věci). Dále požadoval sdělení, která z těchto řízení byla vyřízena v přednostním režimu. Tyto informace požadoval v elektronické podobě na fyzickém nosiči nebo umožněním dálkového přístupu. Povinný přípisem ze dne 26. 9. 2014 žalobci poskytl informaci ad a) ohledně vzdělání soudců. Současně žalobce vyzval k upřesnění rozsahu požadovaných informací. V podání ze dne 6. 10. 2014, které bylo povinnému doručeno dne 13. 10. 2014, žalobce vyhověl výzvě a upřesnil, v jakém rozsahu informace požaduje. Vysvětlil rovněž, že přednostním režimem míní postup dle § 56 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Oznámením ze dne 27. 10. 2014 povinný subjekt sdělil žalobci, že jde o mimořádně rozsáhlé vyhledávání a zpracování údajů a z toho důvodu za poskytnutí informací požaduje úhradu ve výši 34.210,- Kč. Dne 24. 11. 2014 byla povinnému doručena stížnost žalobce ze dne 19. 11. 2014 na postup při vyřizování žádosti dle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ, jíž se domáhal vyřízení žádosti ohledně informací ad b). Uvedl, že lhůta pro poskytnutí informací uplynula, čímž mu vznikl nárok na jejich poskytnutí bez ohledu na pozdější požadavek žalovaného na úhradu nákladů. Podáním z téhož dne žalobce z opatrnosti podal rovněž stížnost proti požadavku úhrady za poskytnutí informací. Žalobce předně namítá, že mu vznikl nárok na poskytnutí požadovaných informací, aniž by byl povinen hradit náklady. K tomu uvedl, že povinný subjekt má dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ povinnost poskytnout informace ve lhůtě 15 dní ode dne přijetí žádosti nebo jejího doplnění. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2012, č. j. 2 Ans 13/2012 - 14, namítl, že po uplynutí uvedené lhůty je povinný subjekt povinen informace poskytnout bez ohledu na požadavek na úhradu nákladů. Podle názoru žalobce oznámení povinného subjektu o úhradě dle § 17 odst. 3 InfZ nemělo v dané věci za následek, že přestala běžet lhůta k poskytnutí informací, neboť toto oznámení mu bylo oznámeno až po uplynutí lhůty dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ. Za oznámení žadateli o úhradě lze podle žalobce považovat okamžik, kdy má žadatel objektivně možnost se s ním seznámit. Argumentuje, že z ustanovení § 17 odst. 3, 4 InfZ lze pouze dovodit, že výše nákladů musí být ve lhůtě dle ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) InfZ oznámena, nikoli, jaký je okamžik oznámení. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2007, č. j. 2 As 88/2006 - 56, má za to, že uvedenou mezeru v právu lze překlenout aplikací pravidel pro běh lhůt a doručování dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Běh lhůty dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ se pak řídí pravidly stanovenými v § 601 až § 608 občanského zákoníku. V dané věci bylo doplnění žádosti povinnému subjektu doručeno dne 13. 10. 2014, poslední den lhůty pro poskytnutí informace tak připadl na 28. 10. 2014. K oznámení o výši úhrady však došlo až dne 30. 10. 2014, kdy byla do poštovní schránky žalobce vhozena výzva k vyzvednutí zásilky s oznámením. S ohledem na uvedené tak podle žalobce nemá požadavek na úhradu nákladů žádný vliv na povinnost poskytnout informace. Rozhodnutí žalovaného ve výroku I. proto považuje za nezákonné. V tomto směru vyjadřuje nesouhlas se závěrem žalovaného, že písemnost s oznámením výše úhrady byla odeslána dne 27. 10. 2014, neboť z poštovní obálky vyplývá datum odeslání až dne 29. 10. 2014. Žalobce přitom nesouhlasí s odkazem žalovaného na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2008, č. j. 4 As 55/2007 - 84, podle něhož je lhůta pro poskytnutí informace dodržena, pokud je písemnost předána v této lhůtě k doručení. Citované rozhodnutí podle žalobce na danou věc nedopadá, neboť se týká institutu fikce negativního rozhodnutí, který v právní úpravě již neexistuje. Nejvyšší správní soud nevzal v úvahu možnost aplikace občanského zákoníku a jeho závěr není ani podložen žádnou logickou úvahou. Aplikací uvedeného závěru na danou věc by navíc došlo k tomu, že by žalobce nemohl vědět, kdy mu končí lhůta k úhradě nákladů dle § 17 odst. 5 InfZ. Žalovaný ve vyjádření k žalobě s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým se mění InfZ, uvedl, že cílem ustanovení § 17 odst. 3, 4 InfZ je zajistit, aby se žadatel dozvěděl o výši požadované úhrady před vydáním informace. Podle názoru žalovaného představuje oznámení o výši úhrady sdělení, na něž se vztahují obecná pravidla pro doručování. Cituje odbornou literaturu s tím, že závěry uvedené v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2008, č. j. 4 As 55/2007 - 84, se vztahují na všechny úkony povinného subjektu. Odmítá názor žalobce ohledně aplikace občanského zákoníku. Šlo by o použití již třetího právního předpisu, který s řešenou problematikou nesouvisí, což nekoresponduje s povahou, jakou má institut svobodného přístupu k informacím. K argumentaci žalobce, že by nevěděl, kdy mu končí lhůta k úhradě nákladů, uvádí, že tato lhůta se odvíjí od doručení výzvy k úhradě nákladů. Oproti tomu lhůta pro odeslání této výzvy je splněna, předal-li povinný subjekt výzvu v poslední den lhůty k poštovní přepravě. Na podporu tohoto závěru uvádí, že pokud by byl povinen výzvu podle ustanovení § 17 odst. 3 InfZ ve lhůtě podle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ doručit, znamenalo by to zkrácení lhůty, kterou mu zákon k vyřízení žádosti poskytuje. K námitce žalobce, že výzva byla odeslána dne 29. 10. 2014 s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 33/97, uvádí, že dne 28. 10. 2014 byl svátek, a proto poslední den lhůty v souladu s obecně platnými principy počítání lhůt připadl na 29. 10. 2014. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podáním ze dne 17. 9. 2014 požádal povinného o poskytnutí informací, a to ad a) o sdělení, na kterých vysokých školách získali vzdělání v oblasti práva soudci jmenovaní v této žádosti; ad b) o poskytnutí seznamu řízení zahájených u povinného v letech 2012 a 2013, a to s rozlišením podle jednotlivých senátů vzestupně dle data zahájení řízení či data nápadu senátu. Ke každému řízení požadoval uvedení spisové značky, data zahájení řízení či data nápadu senátu, označení účastníků řízení, a skutečnosti, zda řízení již bylo ukončeno s uvedením data. Dále požádal o sdělení, která z těchto řízení byla vyřizována v přednostním režimu. Povinný přípisem ze dne 26. 9. 2014 sdělil žalobci požadované informace ad a). Současně k tomuto přípisu připojil výzvu z téhož dne, kterou žalobce ve smyslu § 14 odst. 5 písm. b) InfZ vyzval, aby ohledně žádosti ad b) upřesnil, ke kterému úseku soudnictví se žádost vztahuje a co má na mysli přednostním režimem. Podáním ze dne 6. 10. 2014, doručeným povinnému dne 13. 10. 2014, žalobce upřesnil svou žádost v tom smyslu, že se týká všech úseků soudnictví u povinného. Pro případ, že by zpracování informací bylo pro povinného nepřiměřenou žádostí, požadoval žalobce informace pouze k senátu 29 A za podmínky, že mu zároveň bude sdělena statistika průměrné doby