6 As 256/2016 — Nejvyšší správní soud

45 A 15/2016- 88 - text 27 45 A 15/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce: S. S., narozen ..., bytem M. 1, S., zastoupen advokátkou JUDr. Věrou Škvorovou, Ph.D., se sídlem Francouzská 4, Praha, proti žalovaným: 1) Městský úřad Benešov, se sídlem Masarykovo náměstí 100, Benešov, 2) město Benešov, se sídlem Masarykovo náměstí 100, Benešov, žalovaní 1) a 2) zastoupeni advokátem Mgr. Karlem Volfem, se sídlem Jindřicha Plachty 28, Praha, 3) Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných takto: I. Zásah úředních osob žalovaného 1), zařazených do odboru obecního živnostenského úřadu, ze dne 2. 2. 2016 spočívající v jejich vstupu na pozemek žalobce p. č. x v katastrálním území B. u P. a do stavby kolny a skladu na tomto pozemku byl nezákonný. II. Ve zbývající části se žaloba proti žalovanému 1) zamítá. III. Zásah strážníků Městské policie Benešov ze dne 2. 2. 2016 spočívající v jejich vstupu na pozemek žalobce p. č. x v katastrálním území B. u P. a do stavby kolny a skladu na tomto pozemku byl nezákonný. IV. Zásah příslušníků Policie České republiky, obvodního oddělení Benešov, ze dne 2. 2. 2016 spočívající v jejich vstupu na pozemek žalobce p. č. x v katastrálním území B. u P. a do stavby kolny a skladu na tomto pozemku byl nezákonný. V. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků. VI. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 857 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Věry Škvorové, Ph.D., advokátky. VII. Žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 857 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Věry Škvorové, Ph.D., advokátky. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 2. 2016 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem ze strany žalovaných. Uvedl, že je ve společném jmění manželů vlastníkem pozemku p. č. x v katastrálním území B. u P. (dále jen „pozemek“ či „předmětný pozemek“), na nějž dne 2. 2. 2016 bez souhlasu a vědomí žalobce vstoupily úřední osoby žalovaných, Ing. I. T., Š. Z. a Bc. M. J. z odboru výstavby a územního plánování žalovaného 1), za přítomnosti dvou zaměstnanců živnostenského úřadu žalovaného 1), dva strážníci Městské policie Benešov, čtyři příslušníci Policie České republiky a dále žalobci neznámá osoba, o níž se domnívá, že by se mohlo jednat o statika. Tyto osoby rovněž bez souhlasu a vědomí žalobce vstoupily do budovy stojící na tomto pozemku. Dne 12. 2. 2016 byl žalobci doručen přípis žalovaného 1) ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. VÝST/77257/2014/ZV, čj. MUBN/7736/2016/VYST, jímž byl žalobce vyrozuměn, že ke vstupu na předmětný pozemek došlo z důvodu podezření na bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, jež mělo nastat v souvislosti s odstraňováním staveb na sousedním pozemku p. č. x ve vlastnictví společnosti Green Park Benešov, s. r. o. Toto podezření mělo vyplynout z kontrolní prohlídky provedené dne 28. 1. 2016 žalovaným 1) právě na sousedním pozemku p. č. x a z vyjádření statika Ing. M. F. Přítomnost Městské policie Benešov a Policie České republiky měla být pak žádána z důvodu, že žalobce měl v průběhu předcházejícího roku ve dvou případech zamezit vstupu úředních osob stavebního úřadu na předmětný pozemek. 2. Nezákonnost zásahu žalovaných spatřuje žalobce v tom, že pro vstup na pozemek a do budovy žalobce bez jeho souhlasu a vědomí nebyly splněny podmínky, neboť k němu nedošlo za situace bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat. Žalobce zaměstnankyni žalovaného 1) opakovaně upozorňoval již v polovině ledna 2016, že demolice na sousedním pozemku p. č. x probíhá v rozporu s vydaným demoličním povolením, a žádal zjednání nápravy, dne 21. 1. 2016 telefonicky kontaktoval Policii České republiky, přičemž ta situaci jako bezprostředně ohrožující nevyhodnotila. O kontrolní prohlídce dne 28. 1. 2016 žalobci není ničeho známo, má však za to, že odůvodňovala-li by zjištění z této kontroly popsaný zásah žalovaných, tedy hrozilo-li by bezprostřední ohrožení života a zdraví, měl žalovaný 1) konat již téhož dne či v nejbližších dvou následujících pracovních dnech (29. 1. a 1. 2.), případně i o víkendu (30. a 31. 1.). 3. Dále uvedl, že jednání úředních osob žalovaných nevykazovalo „znaky zásahu vyvolaného bezprostředním ohrožením života a zdraví osob či zvířat“, nýbrž znaky pouhé kontrolní činnosti [u zaměstnanců žalované 1)] a znaky „ničím nepodložené pouhé přítomnosti“ (u Městské policie Benešov a Policie České republiky). Žádná z přítomných osob nezačala vykonávat neodkladné úkony svědčící o existenci důvodů, pro něž tyto osoby na pozemek a do stavby vstoupily. Naopak tyto osoby nechaly pohybovat po předmětném pozemku a vstupovat do stavby třetí osoby, zatímco se věnovaly běžné prohlídce nemovitostí a „příslušníci policie na místě jen ‚postávali‘ bez jakékoliv aktivity“. 4. Konečně žalobce uvedl, že vstupu na jeho pozemek a do jeho stavby se dopustila mj. zaměstnankyně žalovaného 1) paní Š. Z., jež vydala i shora uvedený přípis ze dne 2. 2. 2016, ačkoliv vůči ní žalobce vznesl podáním ze dne 22. 1. 2016 námitku podjatosti, o níž nebylo ke dni zásahu rozhodnuto (rozhodnutí o námitce podjatosti bylo vydáno až dne 3. 2. 2016). Její účast na zásahu i vydání uvedeného přípisu přitom nelze považovat za neodkladný úkon ve smyslu § 14 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“). 5. Žalobce tak navrhl, aby soud určil, že zásah žalovaných provedený dne 2. 2. 2016 spočívající ve vstupu na pozemek žalobce p. č. x v katastrálním území B. u P. a do stavby na tomto pozemku byl nezákonný a že provedený zásah spočívající v přítomnosti oprávněné úřední osoby Š. Z. dne 2. 2. 2016 při vstupu na předmětný pozemek a do na něm umístěné stavby a vydání přípisu žalovaného 1) ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. VÝST/77257/2014/ZV, čj. MUBN/7736/2016/VYST, byl nezákonný. 6. Ve svém vyjádření dále doplnil, k nezákonnému zásahu spočívajícímu v jednání zaměstnanců odboru obecního živnostenského úřadu, že z vyřízení jeho stížnosti ze dne 5. 4. 2016, čj. MUBN/23885/2016/OVV, sp. zn. OVV/1099/2016/ZAC, vyplývá, že oprávnění ke vstupu těchto osob mělo být odůvodněno § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), kdy se mělo jednat o úkony předcházející kontrole ze strany živnostenského úřadu. Kontrola měla být zaměřena na zjištění, zda v budově č. p. x ve vlastnictví žalobce sídlí žalobce a dalších šest subjektů a zda se zde nachází nenahlášená provozovna – ubytovna. Z předloženého kamerového záznamu je však zřejmé, že ze strany přítomných zaměstnanců živnostenského odboru nebyla kontrola budovy č. p. x vůbec prováděna, tyto osoby toliko vstoupily na předmětný pozemek a do stavby na něm umístěné („kolna a sklad“). Tyto osoby tak nejednaly v souladu se zákonem, neboť fakticky žádnou kontrolu neprováděly a nezjišťovaly si tvrzené informace. 7. Žalovaný 1) ve svém vyjádření k žalobě obšírně popsal genezi stran stavebních prací prováděných na předmětném pozemku a sousedním pozemku p. č. x. Uvedl, že na základě podnětu žalobce provedl dne 19. 1. 2016 kontrolu na stavbě prováděné na pozemku p. č. x, když žalobce požadoval, aby žalovaný okamžitě zasáhl k dodržování podmínek vydaného stavebního povolení, přičemž žalovaný při kontrole zjistil, že bourací práce probíhají v souladu s vydaným rozhodnutím o odstranění stavby. Zastavení bouracích prací se dne 21. 1. 2016 domáhal i syn žalobce a na základě jeho podnětu nařídil žalovaný kontrolní prohlídku na den 28. 1. 2016. Při této kontrole bylo zjištěno, že stavba na pozemku p. č. x byla odstraněna v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o odstranění stavby. Přizvaný statik konstatoval, že nebylo možné provést zavětrování stavby žalobce stojící na předmětném pozemku, neboť zde bylo provedeno vyzdění obvodové zdi o tloušťce 8 – 10 cm v místě, kde mělo dojít ke ztužení, a současný stav této stěny i stavby na předmětném pozemku jako celku nelze považovat za stabilní a bezpečný pro užívání. V reakci na tato zjištění, kdy podle názoru žalovaného existovalo důvodné podezření, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, a vzhledem k předchozímu obstrukčnímu jednání žalobce, který neumožnil dne 9. 12. 2014 a 8. 9. 2015 vstup zaměstnancům žalovaného na předmětný pozemek, se žalovaný rozhodl, že v případě nesouhlasu žalobce se vstupem žalovaného na předmětný pozemek využije ustanovení § 172 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb. (dále jen „stavební zákon“), k zajištění vstupu na předmětný pozemek. Ze stejných důvodů požádal žalovaný o součinnost Obvodní oddělení P