2 Ao 2/2007 — Nejvyšší správní soud

55 A 59/2020- 83 - text 15 55 A 59/2020 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci navrhovatelů: a) RSDr. J. L., b) K. L., oba bytem X, společně zastoupeni advokátem JUDr. Pavlem Bergerem, sídlem Bělocerkevská 1037/38, Praha, proti odpůrkyni: obec Otmíče, sídlem Otmíče 16, zastoupená advokátem JUDr. Jiřím Vodičkou, sídlem Drtinova 557/10, Praha, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního plánu O., vydaného usnesením Zastupitelstva obce O. č. 9/2019 ze dne 28. 5. 2019, takto: I. Návrh se zamítá. II. Každý z navrhovatelů je povinen zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč k rukám JUDr. Jiřího Vodičky, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Navrhovatelé se návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají zrušení opatření obecné povahy – územního plánu O. vydaného usnesením Zastupitelstva obce O. č. 9/2019 ze dne 28. 5. 2019 (dále jen „územní plán“) v části, kterou byla na pozemku p. č. X v katastrálním území O. vymezena zemědělská plocha NZe. 2. Navrhovatelé uvádí, že jsou vlastníky pozemku p. č. X v katastrálním území O. (dále jen „pozemek navrhovatelů“), který byl v územním plánu vymezen jako zemědělská plocha s nejnižším stupněm bonity. Navrhovatelé dlouhodobě usilují o to, aby byl jejich pozemek zařazen mezi zastavitelné plochy. Dne 27. 2. 2017 byli osloveni odpůrkyní, aby podali návrh na změnu tehdy platného územního plánu s příslibem, že jejich návrh bude projednán v procesu pořizování nového územního plánu. Ačkoli návrh podali, pozemek byl zařazen do plochy vinice. Proto podali dne 20. 11. 2017 připomínky a dne 14. 5. a 8. 11. 2018 námitky. Námitkám nebylo vyhověno s odkazem na stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) ze dne 7. 7. 2014, sp. zn. SZ096257/2014/KUSK, a ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. SZ135203/2014/KUSK REG/BT, s tím, že je nutné předcházet zahlcování krajiny „nežádoucími novodobými shluky rodinných domů“. Navrhovatelé podali podnět krajskému úřadu k provedení přezkumného řízení. Ten však důvody pro jeho zahájení neshledal. 3. Navrhovatelé předně namítají, že postup odpůrkyně, Městského úřadu H. jako pořizovatele územního plánu (dále jen „pořizovatel“) a krajského úřadu je nezákonný, neboť v případě sousedních obcí L. (pozemek p. č. X v k. ú. L.), H. (pozemek p. č. st. X v k. ú. H.) a L. (pozemek p. č. st. X v k. ú. L.) pořizovatel a krajský úřad povolili výstavbu rodinných domů, ačkoli jde o pozemky ve značné vzdálenosti od zastavěného území obcí. V případě obce L. byla krajským úřadem v roce 2010, tedy v době, kdy navrhovatelé poprvé usilovali o změnu územního plánu obce O. z roku 2002, povolena výstavba zhruba 40 rodinných domů mimo zastavěné území obce ve volné krajině v přibližné vzdálenosti 450 metrů od centra obce (na pozemcích následně označených jako p. č. X–X v k. ú. L.), přestože šlo o pozemky s vyšším stupněm ochrany zemědělského půdního fondu. Pozemek navrhovatelů se nachází cca 350 metrů od centra obce, plánovali zde výstavbu 4 až 6 rodinných domů a je zařazen do nejnižšího stupně ochrany zemědělského půdního fondu. Navrhovatelé poukazují na § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a komentářovou literaturu k tomuto ustanovení. Domnívají se, že správní orgány nepostupovaly v souladu se zásadou materiální ekvity a zasáhly do osobních a vlastnických práv navrhovatelů, jestliže na území ve své působnosti v jiných případech povolily výstavbu rodinných domů a navrhovatelům právo na výstavbu odepřely bez relevantních důvodů pouze s obecným odkazem na Politiku územního rozvoje. 4. Dále navrhovatelé namítají, že územní plán nebyl vydán zákonem stanoveným postupem, neboť veřejná vyhláška č. 1/2019 ze dne 28. 5. 2019 ani opatření obecné povahy nebyly ke dni 31. 5. 2019 vyvěšeny na úřední desce obce a nebyly dohledatelné na webových stránkách www.X.cz. Nebylo tak možné zjistit, kterým dnem počaly běžet lhůty pro podání podnětu k provedení přezkumného řízení a návrhu ke správnímu soudu. 5. Odpůrkyně považuje návrh za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí. Odpůrkyně trvá na tom, že zastavěním pozemku navrhovatelů rodinnými domy by došlo k zahlcování krajiny nežádoucími novodobými shluky rodinných domů a rozpínání obce do krajiny, neboť jde o místo vzdálené od okraje zastavěného území. Vyvolalo by též dopravní zátěž a značné náklady na infrastrukturu, zejména přístupovou komunikaci, neboť nyní zde vede jen nezpevněná polní cesta. V této části obce je pouze vinice a malý viniční domek. Zástavbou by došlo k znehodnocení krajinného rázu O. hory, jež je jeho důležitou dominantou. Pozemek navrhovatelů je stabilně veden jako orná půda a zemědělsky využívané jsou i okolní pozemky. Navrhovatelé kupovali pozemek s úmyslem zřízení vinice, nikoli výstavby. Navrhovatelé nemají právní nárok na schválení změny územního plánu. Zařazení pozemku navrhovatelů mezi zastavitelné plochy bylo odmítnuto i s ohledem na stanoviska krajského úřadu ze dne 7. 7. 2014, sp. zn. SZ096257/2014/KUSK, a ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. SZ135203/2014/KUSK REG/BT, která lze vztáhnout na daný případ, a která byla potvrzena vyjádřením Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 30. 4. 2015, č. j. MMR-14091/2015-81, a dopisem ze dne 11. 6. 2015, č. j. MMR-18686/2015-81-1. K argumentaci zástavbou v okolních obcích odpůrkyně uvádí, že každý případ je odlišný a je nutné jej posuzovat individuálně. Dle odpůrkyně nejde o podobné případy. Pokud jde o zástavbu v obci L., jedná se o zastavitelné území mezi zastavěnou částí a zdravotním ústavem. Možnost zastavění pozemku navrhovatelů byla individuálně posouzena. Odpůrkyně zdůrazňuje, že jde o rozhodování v rámci samosprávy a je právem zastupitelstva rozhodovat o územním plánu. Odmítá, že by napadené opatření obecné povahy a veřejná vyhláška nebyly vyvěšeny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle odpůrkyně jsou vyvěšeny na internetových stránkách obce od 31. 5. 2019 dosud a vyhláška byla vyvěšena i na úřední desce. 6. Navrhovatelé v replice odmítají tvrzení odpůrkyně, že stabilně trvá na tom, že by v případě zastavění pozemku navrhovatelů rodinnými domy došlo k zahlcování krajiny nežádoucími novodobými shluky rodinných domů. K tomu poukazují na zápis ze zasedání zastupitelstva ze dne 24. 6. 2010, kdy zastupitelstvo vyjádřilo souhlas s navrhovanou změnou územního plánu týkající se zařazení pozemku navrhovatelů do zastavitelných ploch. Následně byla dne 12. 9. 2010 mezi odpůrkyní a navrhovateli uzavřena smlouva o úhradě nákladů za změnu územního plánu. Následnými ingerencemi rodiny H. došlo ke změně postoje odpůrce v tom smyslu, že záměr navrhovatelů je nevhodný pro danou lokalitu. Navrhovatelé potvrzují, že pozemek koupili za účelem založení vinice ve spolupráci s vlastníkem sousedního pozemku Ing. J. H.. Od tohoto úmyslu však ustoupili, když jim po vynaložených investicích předložil nájemní smlouvu, podle které měl jejich podíl na výnosu činit pouze 1 % a 99 % mělo být příjmem Občanského sdružení vinice pod O. horou. Následně vynaložili značné úsilí, aby pozemek zhodnotili zařazením do zastavitelných ploch a umožnili výstavbu rodinných domů vnoučatům. Navrhovatelé netvrdí, že mají právní nárok na schválení změny územního plánu dle svého návrhu. Namítají však, že odpůrkyní původně schválený záměr byl zmařen z důvodu osobních antipatií úředních osob, a rozhodnutí pořizovatele a krajského úřadu považují za nezákonná. Poukazují na to, že v působnosti pořizovatele a krajského úřadu byla povolena výstavba rodinných domů mimo zastavitelné území ve značné vzdálenosti od sídelního útvaru či výstavba velkých průmyslových hal na orné půdě 2. a 3. třídy bonity. Tvrzení odpůrkyně a nadřízených správních orgánů o nemožnosti zařazení pozemku do zastavitelných ploch proto považují za účelové a nezákonné s ohledem na neodůvodněně odlišný postup vůči navrhovatelům. 7. Při jednání konaném dne 28. 8. 2020 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Podmínky řízení 8. Soud ověřil, že návrh na zrušení územního plánu byl podán včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), osobami k tomu oprávněnými (§ 101a odst. 1 s. ř. s.) a obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti (§ 37 odst. 2 a 3 a § 101b odst. 2 s. ř. s.). 9. Navrhovatelé svoji legitimaci k podání návrhu dovozují z vlastnictví pozemku p. č. X v katastrálním území O., které soud ověřil z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. X). Mezi účastníky není sporu o tom, že jde o pozemek, který je napadeným územním plánem regulován, přičemž navrhovatelé předložili myslitelné tvrzení o dotčení svého vlastnického práva, které spatřují v tom, že jejich pozemek byl územním plánem zařazen bez relevantních důvodů do nezastavitelné zemědělské plochy a niko