7 Afs 377/2018 — Nejvyšší správní soud

43 Af 29/2021- 71 - text 8 43 Af 29/2021 USNESENÍ Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jan Čížka a soudců JUDr. Bc. Kryštofa Horna a Mgr. Ing. Lenky Bursíkové a ve věci žalobkyně: GOLDEN FLEECE COMPANY s.r.o., IČO 27182924 sídlem Slavašovská 575/18, Beroun zastoupena prokuristou Mgr. M. Š. bytem X proti žalovanému: Celní úřad pro Středočeský kraj sídlem Washingtonova 11, Praha 1 o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2021, č. j. 191663-2/2021-610000-12, o zadostiučinění a zaplacení náhrady škody, takto: I. Žaloby se odmítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žalob a vymezení věci 1. Dne 22. 9. 2021 bylo soudu doručeno šest samostatných žalob podaných žalobkyní. Ke všem z nich žalobkyně připojila příkaz žalovaného ze dne 14. 7. 2021, č. j. 191663-2/2021-610000-12 (dále jen „příkaz“), kterým byla uznána vinnou z pokračujícího přestupku podle § 135p odst. 2 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), a byl jí uložen správní trest pokuty ve výši 20 000 Kč. Zároveň žalovaný rozhodl o propadnutí jednotkových balení cigaret vypočtených v uvedeném rozhodnutí. 2. Soud předesílá, že jediným společníkem (tedy „majitelem“) žalobkyně je její prokurista, který v projednávané věci žalobkyni rovněž zastupuje a kterému žalovaný samostatným rozhodnutím (odlišným od touto žalobou napadeného rozhodnutí) rovněž zabral některé tabákové výrobky. 3. V žalobě dříve vedené samostatně pod sp. zn. 43 Af 29/2021 žalobkyně uvedla, že v souvislosti s postupem žalovaného jí nebylo umožněno, aby svůj majetek (tj. tabákové výrobky) držela (skladovala), čímž došlo k nucenému omezení vlastnického práva v rozporu s ústavním pořádkem. Dle jejího názoru jí byly postupem žalovaného de facto bez náhrady vyvlastněny a následně zničeny legálně vyrobené a příslušnou spotřební daní zdaněné cigarety nespotřebované po konci tzv. doprodejní lhůty. Je tím založena nerovnost mezi koncovým spotřebitelem a podnikatelem, který je omezen doprodejní lhůtou. Obdobnou argumentaci, vždy vztaženou k jinému konkrétně označenému segmentu propadnutých tabákových výrobků (rozdílným balením cigaret), uplatnila žalobkyně i v ostatních žalobách. 4. V žalobě dříve vedené pod sp. zn. 43 Af 30/2021 uvedla, že v souvislosti s postupem žalovaného bylo zasaženo do jejího práva svobodně svůj majetek zničit, neboť měla v úmyslu tak učinit demonstrativně na protest proti zákonu o spotřebních daních před budovou Parlamentu ČR po říjnových volbách v roce 2021. 5. V žalobě dříve vedené pod sp. zn. 43 Af 14/2021 uvedla, že v souvislosti s postupem žalovaného jí nebylo umožněno, aby svůj majetek mohla darovat, resp. s ním nakládat. Některé tabákové výrobky byly totiž vlastnictvím obdarovaného prokuristy jakožto fyzické osoby a byly skladovány v jeho nemovitosti. 6. V žalobě dříve vedené pod sp. zn. 59 Af 13/2021 uvedla, že v souvislosti s postupem žalovaného jí nebylo umožněno její majetek užívat, resp. k užívání (kouření) přenechat jiným osobám, a to např. za účelem propagace značky či ochutnávky. 7. V žalobě dříve vedené pod sp. zn. 51 Af 30/2021 uvedla, že v souvislosti s postupem žalovaného jí nebylo umožněno, aby se svým majetkem mohla nakládat, jak uzná za vhodné - tedy jej prodávat, darovat či rozdávat (např. jako bonus věrným zákazníkům). 8. V žalobě dříve vedené pod sp. zn. 51 Af 31/2021 konečně žalobkyně (jakožto právnická osoba) požádala o soudní ochranu jejího práva dědit (sic!), neboť legálně vlastněný majetek by v případě úmrtí majitele prokuristy zdědili dědicové. 9. Ve všech výše uvedených aspektech žalobkyně spatřovala zásah do jejího ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. 10. Soud žaloby usnesením ze dne 6. 10. 2021, č. j. 43 Af 29/2021 - 22 (dále jen „usnesení ze dne 6. 10. 2021“) s ohledem na skutkovou souvislost spojil ke společnému projednání. Žalobkyně dne 20. 10. 2021 vyjádřila s tímto postupem nesouhlas, neboť v každé žalobě se jedná o jiný projev vlastnického práva k jinému majetku. Následně polemizovala s postupem soudu ve věci vedené pod sp. zn. 45 Af 11/2016 ve věci konkurzu jejího prokuristy a obecně kritizovala výkon soudnictví. Vyjádřila taktéž názor, že soud považuje za ústavně konformní, ničí-li se bez náhrady majetek vlastníka a platí-li se dvakrát spotřební daň. Soud k tomu konstatuje, že rozhodnutí o spojení věcí ke společnému projednání je rozhodnutím, kterým se toliko vede řízení a není proti němu opravný prostředek přípustný [srov. § 104 odst. 3 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Žalobkyně neuvedla žádný důvod, který by vedl k přehodnocení závěru o vhodnosti společného projednání věcí. 11. Podle § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě § 64 s. ř. s., posuzuje soud každý úkon podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen. Soud považoval žaloby s ohledem na původní formulaci posledního bodu žalobního petitu (ve všech žalobách shodného, viz dále bod 15 tohoto usnesení) minimálně z části za žaloby proti (neurčenému) rozhodnutí správního orgánu požadující jeho zrušení. Žalobkyně napadené rozhodnutí v podaných žalobách výslovné neoznačila. V petitech (avšak mimo jejich poslední bod) zmínila toliko neúplné číslo jednací 191663/2021-610000-12, přičemž kromě příkazu č. j. 191663-2/2021-610000-12 k žalobě dříve vedené pod sp. zn. 59 Af 14/2021 navíc přiložila rovněž rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2021, č. j. 191663-3/2021-610000-12 (dále jen „rozhodnutí ve věci prokuristy“), kterým byly některé tabákové výrobky zabrány přímo prokuristovi žalobkyně. 12. Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat mimo jiné označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, a návrh výroku soudu. 13. S ohledem na nejasnou formulaci náležitostí žaloby (zejména jejich petitů) a obsah přiložených listin nebylo z žalob bez dalšího možné dovodit, proti kterému rozhodnutí (či rozhodnutím) žalovaného žaloby směřují a v jakém rozsahu je žalobkyně napadá. Není úkolem soudu, aby náležitosti žaloby spekulativně domýšlel za žalobkyni. Soud proto usnesením ze dne 6. 10. 2021 vyzval žalobkyni k jednoznačnému vyjádření, jaké (jaká) rozhodnutí napadá, v jakém rozsahu a čeho se domáhá a poučil ji o tom, že nebudou-li vady žalob odstraněny a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud žaloby odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). 14. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 20. 10. 2021, které uvedla tak, že se týká „řízení o žalobách proti Rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2021 s č. j. 191663-2/2021-610000-12,“ (zvýrazněno soudem) tedy příkazu. Rozhodnutí ve věci prokuristy ani jiné rozhodnutí v podání neoznačila. Soud tedy má za to, že žalobkyně vyjasnila své žaloby toliko tak, že nenapadá jiná rozhodnutí, než je příkaz, aniž by bylo zřejmé, čeho se domáhá ohledně příkazu samotného. 15. Žalobkyně v uvedeném podání totiž uvedla, že „[v]zhledem k faktu, že žalované Rozhodnutí je dle aktuálně platného zákona o spotřebních daních správné a to včetně rozhodnutí o udělené pokutě a budoucích nákladech za uskladnění a zničení propadlého majetku - předbíhá navrhovaný petit v bodu 4 shledání protiústavnosti celého zákona o spotřebních daních. Z toho důvodu žalující přesune dodatkem původní bod 4 do návrhu na prohlášení protiústavnosti zákona o spotřebních daních a upravuje petit šesti sloučených žalob takto:“. Upraveným žalobním petitem se žalobkyně nově domáhá: a) zadostiučinění v podobě deklarace, že rozhodnutím o propadnutí cigaret vyjmenovaných v jednotlivých žalobách žalovaný omezil žalobkynino právo skladovat její legální majetek, nakládat s ním, užívat jej, ničit jej, darovat jej, dědit jej a neposkytnutím náhrady porušil její právo dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (vyhlášené pod č. 2/1993 Sb.; dále jen „Listina“), b) zadostiučinění v podobě deklarace, že rozhodnutím o zničení cigaret došlo k vyvlastnění majetku žalobkyně bez náhrady v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny, c) náhrady škody za každé jednotlivé porušení čl. 11 odst. 4 Listiny (omezení i vyvlastnění vlastnického práva) ve výši ceny cigaret a d) proklamace, že legální a Ústavou garantované vlastnické právo není možné zadat, zcizit, promlčet nebo zrušit na základě novely zákona o spotřebních daních z roku 2014 v platném znění a není tedy možné vlastnické právo žalobkyně považovat nebo prohlašovat za předmět použitý k protiprávnímu jednání (původně se v tomto bodě žalobkyně domáhala deklarace, že uložená pokuta a budoucí náklady za uskladnění a zničení legálního vlastnického práva odporují Listině a ústavním principům ochrany vlastnictví, pročež jsou všechny úkony žalovaného „zadávající, zcizující, promlčující nebo rušící vlastnické právo“ neplatné a ruší se). Občanskoprávní nároky obsažené v žalob