5 Afs 60/2017 — Nejvyšší správní soud

51 Af 12/2019- 108 - text 76 51 Af 12/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: KOPOS-OIL, s. r. o., sídlem Havlíčkova 432, 280 94 Kolín IV zastoupena advokátem JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M. sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 4. 2019, č. j. 15238/19/5300-22444-706385 a č. j. 15244/19/5300-22444-706385, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2019, č. j. 15238/19/5300-22444-706385, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 4. 2019, č. j. 15244/19/5300-22444-706385, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 294 162 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Ondřeje Trubače, Ph.D., LL.M., advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se dvěma samostatnými žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanými dne 21. 6. 2019, domáhá zrušení dvou v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného (dále též „napadená rozhodnutí“). 2. Žalovaný rozhodnutím č. j. 15238/19/5300-22444-706385 zamítl odvolání žalobkyně proti následujícím rozhodnutím Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“): - dodatečný platební výměr ze dne 23. 3. 2018, č. j. 1258810/18/2111-50523-204536, jímž byla žalobkyni za zdaňovací období květen 2013 doměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 4 546 492 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 909 298 Kč a - dodatečný platební výměr ze dne 23. 3. 2018, č. j. 1267064/18/2111-50523-204536, jímž byla žalobkyni za zdaňovací období červen 2013 doměřena DPH ve výši 4 263 321 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 852 664 Kč. 3. Rozhodnutím č. j. 15244/19/5300-22444-706385 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti následujícím rozhodnutím správce daně: - dodatečný platební výměr ze dne 23. 3. 2018, č. j. 1267258/18/2111-50523-204536, jímž byla žalobkyni za zdaňovací období červenec 2013 doměřena DPH ve výši 4 450 220 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 890 044 Kč, - dodatečný platební výměr ze dne 23. 3. 2018, č. j. 1267302/18/2111-50523-204536, jímž byla žalobkyni za zdaňovací období srpen 2013 doměřena DPH ve výši 8 335 038 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 1 667 007 Kč, - dodatečný platební výměr ze dne 23. 3. 2018, č. j. 1267407/18/2111-50523-204536, jímž byla žalobkyni za zdaňovací období září 2013 doměřena DPH ve výši 12 807 199 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 2 561 439 Kč a - dodatečný platební výměr ze dne 23. 3. 2018, č. j. 1267464/18/2111-50523-204536, jímž byla žalobkyni za zdaňovací období říjen 2013 doměřena DPH ve výši 20 101 678 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále ve výši 4 020 335 Kč. 4. Usnesením ze dne 10. 7. 2019 soud spojil řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 54 Af 21/2019 a 51 Af 12/2019 ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. 51 Af 12/2019. Obsah žaloby týkající se zdaňovacích období květen a červen 2013 5. Žalobkyně úvodem poukazuje na to, že v oblasti výroby a zpracování paliv a maziv podniká od roku 1998 a od roku 2004 provozuje daňový sklad. Hlavními odběrateli motorové nafty byly velkoobchodní společnosti obchodující s pohonnými hmotami a čerpací stanice v rámci ČR. Žalobkyně i její společník a člen statutárního orgánu jsou trestně bezúhonní a nikdy se nepodíleli na žádném jednání, jehož cílem by bylo zkrácení daně. Až do nabytí právní moci napadeného rozhodnutí (tj. déle než 20 let) nikdy neměla závazky po lhůtě splatnosti a vždy řádně plnila své daňové povinnosti. Je řádně fungujícím podnikatelským subjektem, je pravidelně auditována a každoročně na daních odvádí státu více než 1 mld. Kč. Nelze ji proto považovat za „prázdnou schránku“, která by byla založena za účelem vylákání daňové výhody (jako tzv. profit taker ve smyslu judikatury vztahující se k daňovým podvodům). Žalobkyně je přesvědčena, že finanční orgány aplikovaly judikaturu týkající se daňových podvodů nesprávně pouze s cílem sanovat případné daňové ztráty státu u žalobkyně jakožto řádně fungujícího podnikatelského subjektu s dobrou bonitou umožňující výběr daně. 6. Nárok na odpočet v květnu 2013 žalobkyně uplatňuje na základě následujícího obchodního případu: společnost BP EUROPA SE (dále jen „BP“) dodala společnosti ENERGOTRADE a. s. (dále jen „Energotrade“) 1 322 539 litrů motorové nafty, tuto dodávku vyúčtovala fakturou ze dne 28. 5. 2013 na částku 799 329,35 EUR bez DPH (podle kurzovního lístku ČNB byl kurz EUR/CZK k uvedenému dni 25,89, v přepočtu na koruny byla tedy fakturována částka ve výši 20 694 636,87 Kč). Energotrade následně tuto motorovou naftu dodala žalobkyni a vyúčtovala dodávku fakturou ze dne 27. 5. 2013 na částku 21 649 963,43 Kč bez DPH; DPH z této částky byla ve výši 4 546 492 Kč. 7. Nárok na odpočet v červnu 2013 žalobkyně uplatňuje na základě následujícího obchodního případu: společnost SLOVNAFT, a. s., (dále jen „Slovnaft“) dodala společnosti CORTINA PROJECTS Limited (dále jen „Cortina“) 1 244 729 litrů motorové nafty, tuto dodávku vyúčtovala fakturou ze dne 27. 6. 2013 na částku 763 641,25 EUR bez DPH (podle kurzovního lístku ČNB byl kurz EUR/CZK k uvedenému dni 25,89, v přepočtu na koruny byla tedy fakturována částka ve výši 19 770 671,96 Kč). Cortina následně tuto motorovou naftu dodala společnosti Energotrade a vyúčtovala dodávku fakturou ze dne 28. 6. 2013 na částku 776 674,50 EUR bez DPH (podle kurzovního lístku ČNB byl kurz EUR/CZK k uvedenému dni 25,95, v přepočtu na koruny byla tedy fakturována částka ve výši 20 154 703,28 Kč). Energotrade následně tuto motorovou naftu dodala žalobkyni a dodávku vyúčtovala fakturou ze dne 28. 6. 2013 na částku 20 301 529,99 Kč bez DPH; DPH z této částky byla ve výši 4 263 321 Kč. 8. Z výše uvedeného je zřejmé, že podnikatelské subjekty zapojené do obchodních transakcí jednaly tržně standardně a racionálně, neboť kupní cena za motorovou naftu se vždy zvyšovala a všechny podnikatelské subjekty tak tvořily zdanitelný příjem. 9. Žalovaný posoudil věc odlišně od finančního úřadu. Formální i hmotněprávní podmínky nároku na odpočet považoval za splněné, překvapivě však dovodil, že žalobkyně uplatnila nárok na odpočet podvodně. Po celou dobu několik let trvajícího daňového řízení bylo toto řízení zaměřeno na prokázání uskutečnění zdanitelného plnění, teprve ve výzvě žalovaného k vyjádření se k seznámení se skutečnostmi zjištěnými v odvolacím řízení se žalobkyně dozvěděla o tvrzené existenci daňového podvodu. Následně měla pouze 15denní lhůtu k tomu, aby se vyjádřila k takto zásadní změně skutkového zjištění a právního posouzení. Fakticky tak nemohla adekvátně reagovat. V tak krátké lhůtě nemohla zanalyzovat tvrzení žalovaného a kvalifikovaně se k nim vyjádřit. Nebylo ani v její moci od základů změnit procesní úlohu a namísto prokazování přijetí zdanitelného plnění nově prokazovat přijetí přiměřených opatření. Žalobkyni tak nebylo umožněno plné uplatnění jejích procesních práv. 10. K věci samé žalobkyně zdůrazňuje, že její spolupráce se společností Energotrade začala v roce 2012 a až do května 2013 byla zcela bezproblémová a standardní. Začátkem května žalobkyně obdržela od Energotrade informaci o změně systému dodávek nafty z důvodu havárie v rafinérii Schwedt, nově měla provádět zálohové platby přímo na účet společnosti BP. Žalobkyně přesto uhradila zálohu ve výši 26 000 000 Kč za měsíc květen 2013 na účet Energotrade. Následně byla informována, že účet Energotrade byl zajištěn z důvodu údajné protiprávní činnosti představitelů této společnosti, která však nijak nesouvisela se žalobkyní. Žalobkyně nutně potřebovala splnit své závazky vůči odběratelům, provedla proto další zálohovou platbu (ve výši 800 000 EUR) na tutéž dodávku přímo na účet společnosti BP. Další dodávku musela objednat u Energotrade ještě v červnu 2013, protože nové dodavatele se jí podařilo najít až na konci června 2013, kdy se jí podařilo dojednat smlouvu přímo se společností BP. Počátkem července proto žalobkyně spolupráci s Energotrade ukončila. Po celou dobu spolupráce s Energotrade neměla žalobkyně žádné indicie o zapojení do daňového podvodu, který žalovaný (podle jejího názoru nesprávně) dovozuje. 11. Žalobkyně namítá, že žalovaný neprokázal existenci chybějící daně ani podvodu na DPH. Koncept podvodu definovaný v judikatuře aplikoval v posuzované věci uměle a nesprávně. Jádrem citované judikatury jsou komplikace spojené s existencí tzv. missing tradera (společnosti, která nevykonává reálnou ekonomickou činnost, nepodává