2 Afs 122/2008 — Nejvyšší správní soud

54 Af 25/2019- 72 - text 27 54 Af 25/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Josefa Straky a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: KOMAXO, s. r. o. sídlem Jateční 854, 280 02 Kolín zastoupený advokátem JUDr. et Mgr. Tomášem Sequensem se sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2019, č. j. 20107/19/5300-21443-712603, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2019, č. j. 20107/19/5300-21443-712603, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. et Mgr. Tomáše Sequense na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 342 Kč. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 20. 12. 2012, č. j. 19354/12-1300-106516 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil dodatečný platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 22. 5. 2017, č. j. 290596/17/2111-50523-20436 (dále také „dodatečný platební výměr“), jímž byla žalobci doměřena daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 286 491 Kč za zdaňovací období březen 2016. 2. Podle orgánů finanční správy žalobce neprokázal oprávněnost nároku na odpočet DPH, který uplatňoval na základě předložených daňových dokladů, jež mu měla vystavit společnost FORSLATI s. r. o. (dále jen „FORSLATI“) za dodávky energetické biomasy ve formě fytopelet typu O1 (dále souhrnně jen „biomasa“, nebo též „pelety“). Žalovaný ani správce daně nezpochybňovali, že mezi žalobcem a jím deklarovaným dodavatelem FORSLATI skutečně probíhala obchodní spolupráce, prokazatelně se tak ovšem dělo jen do konce roku 2015, nicméně předmětem šetření byly daňové doklady vztahující se ke zdaňovacímu období březen 2016, kdy již byla obchodní spolupráce mezi jmenovanými subjekty ukončena. Tuto skutečnost orgány finanční správy dovodily především na základě zjištění, že žalobce měl s FORSLATI kupní smlouvu o koupi biomasy ze dne 3. 4. 2015 (dále jen „kupní smlouva ze dne 3. 4. 2015“) uzavřenou na dodávky biomasy uzavřenou pouze do konce roku 2015, přičemž žalobcův zaměstnanec M. S. ve své svědecké výpovědi potvrdil, že po ukončení platnosti této smlouvy již spolupráce dále nepokračovala, což v další svědecké výpovědi potvrdil i tehdejší jednatel FORSLATI M. F., který navíc vyloučil, že by podpisy na daňových dokladech předkládaných žalobcem byly jeho. Orgány finanční správy přihlédly též ke skutečnosti, že dle údajů z obchodního rejstříku M. F. ve zkoumaném období již nebyl jednatelem FORSLATI, tudíž předmětné daňové doklady ani nebyl oprávněn podepisovat, zatímco v rejstříku zapsaný jednatel D. R. byl cizí státní příslušník bez evidovaného pobytu, který byl nekontaktní a pro orgány veřejné moci nedosažitelný. Orgány finanční správy dále vzaly v potaz, že dle žalobcem předloženého prohlášení FORSLATI ze dne 2. 3. 2016 označeného jako „Prohlášení výrobce nebo dodavatele paliva biomasy“ (dále jen „Prohlášení o původu biomasy“) měla být biomasa pěstována v České republice, avšak vozidla s SPZ uvedená na žalobcem předložených vážních listech byla dle informací od Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD“) registrována v Polsku, přičemž v období leden a únor 2016 se pohybovala mezi deklarovaným místem přijetí a Polskem a část vozidel nebyla v mýtném systému vůbec evidována. V kontextu těchto skutečností orgány finanční správy shledaly, že existují důvodné pochybnosti o žalobcově tvrzení, že avizované plnění skutečně přijal od jím deklarovaného dodavatele, tj. společnosti FORSLATI, a proto bylo na žalobci, aby tyto pochybnosti vyvrátil a prokázal oprávněnost jím uplatněného nároku na odpočet. Žalobce tak ovšem neučinil a neunesl důkazní břemeno. Žalovaný a správce daně tudíž dospěli k závěru, že nárok žalobce na odpočet byl uplatněn v rozporu s § 72 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 113/2016 Sb. (dále jen „zákon o DPH“), což vyústilo v doměření DPH. II. Podstatný obsah žaloby 3. Žalobce v úvodu žaloby obsáhle vylíčil náplň své podnikatelské činnosti a způsob spolupráce se společností FORSLATI. Popsal, že sám biomasu nevyrábí, ale nakupuje ji od různých výrobců a zpracovatelů, kteří se v průběhu času obměňují, dodanou biomasu následně zpracovává a dodává ji společnosti CARTHAMUS, a. s. (dále jen „CARTHAMUS“), která je jeho generálním odběratelem. Velmi podrobně vylíčil celý dodavatelský i následný zpracovatelský proces, v rámci něhož jsou dodané pelety po dodání zváženy, poté jsou pořízeny dva vážní listy, jeden určený pro dodavatele a druhý pro odběratele. Dodavatelem zajištění řidiči současně přivážejí dva dodací listy, které se nalepují na vážní listy a žalobce je opatřuje svým razítkem a podpisem. Žalobce ovšem neplatí za hmotnost dodané biomasy, ale za energii obsaženou v palivu (tj. za počet GJ), kterou určuje laboratorně na základě kontrolních vzorků z dodávky. Jakmile má žalobce k dispozici příslušné laboratorní údaje, sdělí je dodavateli (zpravidla e-mailem) a ten teprve poté vystaví řádný daňový doklad (fakturu) vztahující se k dané dodávce a odešle jej žalobci. Teprve na základě těchto faktur je vyplácena kupní cena. K samotné spolupráci se společností FORSLATI žalobce uvedl, že ji oslovil kvůli poptávce po peletách typu O1, které poptával kvůli jejich kvalitě a jimiž se chtěl předzásobit na zimní období, přičemž tento druh pelet společnost FORSLATI tehdy nabízela. Spolupráce s FORSLATI byla navázána počátkem roku 2015, žalobce si zmiňovanou společnost prověřil z veřejných zdrojů (obchodní rejstřík, Administrativní registr ekonomických subjektů, dále jen „ARES“), přičemž zjistil, že tehdy nebyla evidována jako nespolehlivý plátce DPH. Připustil, že FORSLATI sice neměla vlastní internetové stránky, ty však neměl ani on sám. Komunikace mezi žalobcem a FORSLATI tedy probíhala prostřednictvím emailové komunikace (na emailovou adresu forslati@gmail.cz) a osobních setkání, což žalobce považuje za zcela standardní a ničím nevybočující. V lednu a únoru 2015 proběhly první zkušební dodávky, v souvislosti s nimiž došlo k řádnému vystavení dodacích i vážných listů, FORSLATI vystavila řádnou fakturu a žalobce jí zaslal platbu na účet zveřejněný na ARES, přičemž v tomto zkušebním režimu proběhly tři dodávky. Teprve poté došlo k navázání dlouhodobějšího obchodního vztahu a uzavření kupní smlouvy ze dne 3. 4. 2015, kterou za žalobce uzavíral jeho zaměstnanec M. S. a za FORSLATI tehdejší jednatel M. F. Od května 2015 probíhaly standardním způsobem řádné dávky odpovídající způsobu realizace předchozích zkušebních dodávek. Během roku 2015 probíhaly dodávky i platby zcela bezproblémově a nebylo nic, co by naznačovalo problematické jednání ze strany FORSLATI. Žalobce je proto přesvědčen, že při navazování obchodní spolupráce s FORSLATI vyvinul dostatečnou obezřetnost, jakou lze od odpovědného podnikatele požadovat. Kupní smlouva ze dne 3. 4. 2015 sice byla uzavřena jen na dobu určitou do 31. 12. 2015, nicméně koncem roku 2015 se žalobce prostřednictvím svého zaměstnance M. S. dohodl s FORSLATI na dalších dodávkách biomasy, pro tyto dodávky však bylo současně dohodnuto vystavení zálohových faktur, které si vyžádala FORSLATI z důvodu údajného požadavku na dřívější platbu ze strany jejích dodavatelů, na což žalobce přistoupil, neboť dosavadní spolupráce s FORSLATI byla standardní. Žalobce dále vylíčil problémy s vystavováním faktur na přelomu let 2015 a 2016, kdy některé byly ze strany dodavatele vystaveny s duplicitním číslem a byl problém s jejich evidováním v žalobcově systému. Spolupráce s FORSLATI byla ukončena na jaře 2016, v květnu téhož roku byly odesílány poslední platby. Tou dobou již měla FORSLATI odlišného jednatele, údaj o původním jednateli M. F. byl z obchodního rejstříku vymazán dne 4. 3. 2016. K prokázání skutečností týkajících se obsahu žalobcovy podnikatelské činnosti i obsahu jeho obchodní spolupráce s FORSLATI žalobce navrhl řadu důkazů od výpisů z veřejných registrů až po výslechy svých jednotlivých zaměstnanců. Je přesvědčen, že uvedené skutečnosti potvrzují, že jednoznačně došlo k úhradě kupní ceny za dodávky biomasy smluvené ještě koncem roku 2015, proto v souladu s § 72 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona o DPH vznikl nárok na odpočet DPH a orgány finanční správy pochybily, jestliže tento nárok nepřiznaly. 4. Žalobce namítá, že žalovaný a správce daně aplikovali § 72 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona o DPH v rozporu s judikaturou, poukazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 11. 2017, č. j. 2 Afs 72/2017-43, z něhož lze dovodit, že nárok plátce na odpočet DPH je podmíněn splněním tří podmínek: Za prvé přijetím zdanitelného plnění pro uskutečnění ekonomické činnosti plátce, za druhé př