2 As 73/2017 — Nejvyšší správní soud

51 A 125/2020- 49 - text 12 51 A 125/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Karla Ulíka a Mgr. Josefa Straky ve věci žalobkyně: UNIKOM - STK, s.r.o. sídlem Hrnčířská 207, Kutná Hora zastoupená advokátkou Mgr. Terezou Rudolfovou sídlem Gen. Františka Moravce 232, 286 01 Čáslav proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/2, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2020, č. j. 121/2020-150-STK3/4 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Řízení o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly 1. Dne 13. 12. 2019 žalobkyně požádala Krajský úřad Středočeského kraje (dále „krajský úřad“) podle § 55 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. (dále „zákon o podmínkách provozu“) o udělení oprávnění k provozování stanice technické kontroly (dále „STK“). V žádosti uvedla, že STK bude mít jednu kontrolní linku se třemi či čtyřmi kontrolními stáními, bude umístěna na adrese Osecká 583, Kolín, a termín předpokládaného zahájení provozu je 24 měsíců od pravomocného udělení oprávnění. 2. Dne 17. 12. 2019 požádala krajský úřad o udělení oprávnění k provozu STK také společnost Ing. Petr Mezník s.r.o. (dále „společnost Petr Mezník“). V žádosti uvedla, že STK bude mít dvě kontrolní linky se čtyřmi kontrolními stáními, bude umístěna na pozemku parc. č. 245/1 v obci Zásmuky a předpoklad zahájení je v co nejkratším termínu, maximálně do jednoho roku od vydání povolení. 3. Krajský úřad dvěma usneseními ze dne 30. 12. 2019 obě řízení o žádostech přerušil s odkazem na § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. V odůvodnění obou usnesení uvedl, že k posouzení souladu záměru se stanoveným způsobem a rozsahem pokrytí okresu Kolín činností STK je nutné zpracovat výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek, výpočet kapacity kontrolních linek a počet skutečně provedených technických prohlídek. Potřebné podklady pro tento výpočet se získávají z centrálního registru vozidel a informačního systému technických prohlídek, které poskytuje žalovaný k 1. 1. a k 1. 7. z dat za předchozích 12 měsíců. Vzhledem k termínu podání žádostí krajský úřad konstatoval, že žádosti posoudí na základě podkladů zpracovaných ke dni 1. 1. 2020. Provedení výpočtu z podkladů k 1. 7. 2019 by bylo v rozporu s § 54 odst. 4 zákona o podmínkách provozu. 4. Dne 24. 2. 2020 krajský úřad zpracoval data aktualizovaná k 1. 1. 2020. Podle dokumentu krajského úřadu „Posouzení okresu Kolín - OA“ byla v daném období ve správním obvodu okres Kolín kapacitní potřeba technických prohlídek 39 050 za rok, kapacita kontrolních linek STK 47 458 za rok a počet skutečně provedených technických prohlídek 41 938. Krajský úřad uvedl, že oprávnění může udělit pouze, pokud je kapacitní potřeba technických prohlídek vyšší než 80 % stávající kapacity [§ 54 odst. 3 písm. a) zákona o podmínkách provozu] a pokud je počet skutečně provedených technických prohlídek v obvodu vyšší než 80 % kapacity stávajících kontrolních linek [§ 54 odst. 3 písm. b) zákona o podmínkách provozu]. Obě tyto podmínky byly splněny, tudíž lze udělit oprávnění k provozování nové STK, případně rozšířit stávající STK o další linky. 5. Usneseními z téhož dne pak žalovaný oznámil pokračování řízení a řízení o obou žádostech spojil podle § 140 odst. 1 správního řádu. Zdůvodnil to tím, že obě provozovny by se měly nacházet ve stejném obvodu, žádosti se týkají stejného předmětu řízení a věcně i místně spolu souvisejí. Dále uvedl, že při rozhodování bude z hlediska veřejného zájmu přihlížet k poloze plánované STK v okrese (vzdálenost pro občany, blízkost jiné STK, umístění na okraji či uprostřed okresu apod.), k dostupnosti a kvalitě silniční sítě (např. nevhodná účelová komunikace pro příjezd, možnosti zimní údržby, možnosti náhradní komunikace, dostupnost veřejné hromadné dopravy, dosah na dálniční síť, vzdálenost objektů pro bydlení apod.), k vlastnictví nemovitostí či pozemku budoucího areálu STK (zda je nemovitost ve vlastnictví žadatele, v nájmu, věcná břemena a další překážky). Závěrem upozornil, že kritériem veřejného zájmu není příslib vybudování nové STK v dřívějším termínu, časový předstih podání žádosti či podpora samosprávy. 6. Společnost Petr Mezník dne 5. 3. 2020 předložila krajskému úřadu smlouvu o smlouvě budoucí kupní, která ji měla opravňovat k nákupu pozemků, na kterých chtěla vybudovat STK. 7. Dne 6. 3. 2020 žalobkyně předložila krajskému úřadu dokument „Potřebnost nové STK v lokalitě Kolín, ulice Osecká, z hlediska veřejného zájmu“. V něm popsala svoji společnost a prezentovala výhody umístění STK na jím plánovaném místě v průmyslové zóně Kolín. 8. Dne 9. 3. 2020 provedl krajský úřad listinné dokazování, kterého se účastnil zástupce žalobkyně. O dokazování byl pořízen protokol. 9. Dne 18. 3. 2020 vydal krajský úřad prvostupňové rozhodnutí, kterým udělil oprávnění k provozování STK společnosti Petr Mezník a stanovil jí v tomto ohledu podmínky (výrok I) a žádost žalobkyně zamítl (výrok II). V odůvodnění konstatoval, že oba žadatelé splňují zákonné podmínky pro udělení oprávnění k provozování STK. Proto bylo nutné posoudit obě žádosti z hlediska veřejného zájmu (§ 2 odst. 4 správního řádu) a z hlediska potřebnosti STK v navrhované lokalitě. Znovu zdůraznil, že kritériem není dříve podaná žádost či nezávazný příslib žadatele ohledně časového zprovoznění STK. Krajský úřad nepřihlížel ani k argumentu bezproblémového provozování STK, protože oba žadatelé již STK provozují a v tomto ohledu nebyly zjištěny relevantní nedostatky. Rozměr uvažovaných areálů je v obou případech naprosto vyhovující (11 000 m2 v případě žalobkyně, 7 000 m2 v případě společnosti Petr Mezník). 10. Za rozhodující kritéria označil krajský úřad umístění provozovny, dostupnost pro zákazníky a dopravní zatížení v okolí. Žalobkyně uváděla jako výhodu blízkost města Kolína (cca 3 km do centra) s více než 30 000 obyvateli a blízkost průmyslové zóny (500 metrů) s 15 společnostmi a více než 4 000 zaměstnanci, kteří do průmyslové zóny denně dojíždějí. V tom ale naopak krajský úřad shledal nesoulad s veřejným zájmem, neboť výstavbou STK v lokalitě by došlo k dalšímu výraznému nárůstu pohybu vozidel, k zahuštění dopravy a k negativnímu ovlivnění životního prostředí. U kritéria „napojení na dálniční síť“ krajský úřad konstatoval, že nebylo možné určit jednoznačně výhodnější umístění budoucí STK, ale z hlediska dostupnosti napojení na obě dálnice současně označil za výhodnější pro motoristy obec Zásmuky. Z pohledu zajištění příjezdu k STK v zimním období označil za vhodnější umístění STK v obci Zásmuky, protože tamní komunikace I. třídy je v pořadí údržby hned za dálnicemi. Za hlavní důvod pro preferenci umístění STK v obci Zásmuky krajský úřad označil posouzení dojezdové vzdálenosti k nejbližším stanicím STK. Zásmuky se totiž nacházejí na hlavní komunikaci mezi Prahou a Kutnou Horou, v dojezdové vzdálenosti 11 km, 16 km, 17 km a 26 km k nejbližším stávajícím STK, v lokalitě nacházející se téměř uprostřed mezi stávajícími STK. Lokalita Sendražice je vzdálena k nejbližším STK 16 km, 17 km, 24 km, ale – a to označil krajský úřad za rozhodující faktor – úplně nejbližší STK je vzdálena necelých 1 400 metrů. 11. Přestože dle krajského úřadu současná zákonná úprava neomezuje ani neupravuje počet kontrolních linek, pro které je možné oprávnění udělit, rozšíření o dvě kontrolní linky nelze udělit s ohledem na § 54 odst. 3 písm. a) a b) zákona o podmínkách provozu. Při udělení jednoho oprávnění totiž klesne kapacitní potřeba i počet skutečně provedených prohlídek pod 80 %. 12. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. 13. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím ze dne 17. 9. 2020 (dále „napadené rozhodnutí“) odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Podle žalovaného krajský úřad přesvědčivě vysvětlil a pomocí relevantních kritérií odůvodnil, proč ve společném řízení žádosti společnosti Petr Mezník vyhověl a žádost žalobkyně zamítl. Souhlasil též s tím, že byly dány podmínky ke spojení řízení dle § 140 odst. 1 správního řádu, což bylo podle něj též logické a praktické. I podle žalovaného není dřívější podání žádosti důvodem k vyhovění. Tato skutečnost by mohla mít význam jen tam, kde by šlo o jediné rozdílové kritérium. Pokud je podáno více žádostí v téže době a všechny splňují zákonné podmínky, je na místě posuzovat dle kritérií veřejného zájmu, které ze žádostí bude vyhověno. Není podstatné, zda se tak děje v jednom spojeném řízení či více samostatných řízeních. Žalovaný v tomto odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze