2 As 179/2016 — Nejvyšší správní soud

55 A 54/2021- 74 - text 7 55 A 54/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobce: V. K., bytem X, proti žalovanému: Magistrát města Kladna, sídlem náměstí Starosty Pavla 44, Kladno, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného. 2. Požaduje, aby soud přikázal žalovanému vydat rozhodnutí o jeho návrhu ze dne 8. 3. 2021, který označil jako „Návrh na odstranění vad ohrožující bezpečnost na veřejné komunikaci III třídy ul. Jana Vrby a Na kovárně“ (dále jen „Podání“). 3. Namítá, že pokud je podán návrh podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), je žalovaný povinen zahájit řízení. Jelikož má žalovaný dostupné podklady a komunikace je v jeho vlastnictví, nic mu nebránilo vydat rozhodnutí do 30 dnů. Rozhodnutí však nevydal. Žalobce proto podal dne 19. 4. 2021 žádost podle § 80 odst. 4 správního řádu, jíž se domáhal, aby Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „krajský úřad“) nařídil žalovanému vydat rozhodnutí. Ten však ani po urgencích nenařídil žalovanému vydat rozhodnutí. 4. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Dle žalovaného žalobce v Podání neuvedl žádné nové skutečnosti, na jejichž základě by měl povinnost zahájit správní řízení. Podání bylo proto vzato na vědomí a založeno. O tom žalobce vyrozuměl přípisem ze dne 6. 4. 2021. Správnost postupu žalovaného potvrdil krajský úřad. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je protiprávní nečinností stav, kdy správní orgán, který má podle zákona jednat ve stanovené lhůtě, nekonal. Žalovaný v zákonem stanovené lhůtě konal. Podání však považoval za nedůvodné a řízení nezahájil. Správní orgán zahájí řízení jen tehdy, pokud na základě vlastního uvážení dojde k závěru, že je to opodstatněné, tedy že jsou naplněny zákonné důvody pro zahájení řízení. Žalobce podává k žalovanému od roku 2012 různé podněty, které však nejsou vždy právně a skutkově relevantní. 5. Žalobce v replice uvádí, že žalovaný svým postupem porušuje § 2 odst. 1, § 4 odst. 1, § 6 odst. 1, § 9, § 15 odst. 1 a § 17 odst. 1 správního řádu. Žalovaný disponuje odborným personálem na úseku pozemních komunikací a ze zákona odpovídá za jejich stav a soulad s právními předpisy. Jakmile obdržel Podání, byl povinen založit spis, provést kontrolu daných silnic, zdokumentovat jejich technický stav, provést kontrolu rodinných domů na ně napojených, vyhotovit protokol a vydat rozhodnutí. Žalovaný nedoložil, že postupoval v souladu se správním řádem. 6. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje formální náležitosti na ni kladené. Žalobce před podáním žaloby bezvýsledně vyčerpal prostředek, který procesní předpis platný pro řízení před správním orgánem stanoví k ochraně proti nečinnosti (§ 79 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce postupoval podle § 80 odst. 3 správního řádu, neboť se přípisem ze dne 19. 4. 2021 domáhal u krajského úřadu jakožto nadřízeného správního orgánu žalovaného, aby učinil opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 4 správního řádu, která měla spočívat v nevydání rozhodnutí. Žalobce se na krajský úřad obrátil poté ještě podáními ze dne 11. 5. 2021, 7. 7. 2021, 19. 7. 2021 a 9. 8. 2021. Krajský úřad žádné opatření proti nečinnost neučinil, neboť dospěl k závěru, že žalovaný neměl povinnost o Podání žalobce rozhodnout, jelikož se jednalo o podnět podle § 42 správního řádu, a žalobce byl v zákonem stanovené lhůtě vyrozuměn o tom, že nebyly shledány důvody pro zahájení řízení z moci úřední. 7. S ohledem na tvrzení žalobce, že žalovaný měl o Podání věcně rozhodnout, soud přistoupil k věcnému projednání žaloby, neboť nebylo možné pouze na základě obsahu žaloby a vyjádření žalovaného učinit závěr, že se zjevně bez jakýchkoli pochyb nemůže jednat o nečinnost ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. Soud o žalobě rozhodl bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem žalobce souhlasil a žalovaný na výzvu soudu nesdělil svůj nesouhlas, tudíž se má za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 9. Podle § 42 správního řádu správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Sdělení správní orgán nezasílá, postupuje-li vůči tomu, kdo podal podnět, podle § 46 odst. 1 nebo § 47 odst. 1. 10. Podle § 44 odst. 1 správního řádu řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. 11. Podle § 46 odst. 1 správního řádu řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a není-li správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. 12. Žalobce v Podání uvedl, že žalovaný porušuje zákony, vyhlášky a závazné normy, neboť na místních komunikacích v ulicích Jana Vrby a Na kovárně jsou vady ohrožující bezpečnost chodců, staveb a řidičů motorových vozidel. Dále uvedl, že místní komunikace jsou stavbou, tudíž se na ně vztahují zásady uvedené v § 132 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále jen „stavební zákon“). Stavební zákon ani prováděcí předpisy stejně jako předchozí právní úprava nepřipouští do těchto ulic umístění podnikatelských subjektů. Vlastník komunikace je povinen ve veřejném zájmu dbát o bezpečnost chodců, seniorů a zdravotně postižených osob. Ulice Jana Vrby v úseku od ulice Železničářů po ulici Na kovárně na hranici pozemků p. č. XA, XB a XC a ulice Na kovárně na hranici pozemků p. č. XC a XD nejsou jako tělesa průjezdního úseku komunikace ohraničeny šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníku, jak stanoví § 11 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Celá čtvrť Výhybka má všude řádně realizované chodníky, jen u rodinného domu č. p. XE město chodník bez zdůvodnění odstranilo. Jeho odstraněním byl odstraněn i sjezd k rodinnému domu č. p. XE, čímž dochází k ohrožení bezpečnosti chodců i motorových vozidel. Chodci vycházející z domu nejsou chráněni před projíždějícími vozidly. Dochází též k tomu, že vozidla zablokují vchod a žalobce nemůže vyjít z domu. K tomu žalobce poukazuje na § 10 odst. 1 až 5 zákona o pozemních komunikací a namítá porušení § 12 odst. 1 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Uvedl, že v době přidělení čísla popisného domu č. p. XE v ulici Jana Vrby zde byl chodník a sjezd a nájezd splňoval podmínky právních předpisů. Dále uvedl, že svislé dopravní značení ve čtvrti Výhybka odporuje § 22 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o obecných požadavcích“). Jelikož na dodatkových značkách je uvedeno „mimo zásobování“, je povolen vjezd kamionům, ačkoli územní plán v zástavbě rodinných domů, kde jsou komunikace široké jen 10 m, zakazuje provozovat objekty s nároky na dopravní infrastrukturu. Na komunikace lze vzhledem k jejich šíři připojit pouze rodinné domy. Žalobce požadoval, aby žalovaný ve veřejném zájmu (bezpečnosti občanů) uvedl výše uvedené ulice do souladu s právními předpisy. Konkrétně požadoval obnovení chodníku v ulici Jana Vrby a Na kovárně, dodržení § 22 odst. 1 vyhlášky o obecných požadavcích, odstranění stávajícího dopravního značení a provedení nového dopravního značení, které by na místních komunikacích o šířce 10 m ve čtvrti Výhybka (ulici Jana Vrby a Na kovárně) dopravní značkou B4 zakázalo vjezd nákladních automobilů s tím, že nikde nebude povolen vjezd zásobování, dopravní značkou B20a omezilo rychlo