5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

54 Af 20/2021- 42 - text 4 54 Af 20/2021-42 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Věry Pazderové, LL.M., M.A., a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobkyně: Vineto s.r.o., IČO: 28515382 sídlem Limuzy 37, Tismice zastoupena daňovým poradcem JUDr. Ing. Martinem Kopeckým sídlem Ježkova 639, Zeleneč proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno-město, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2021, č. j. 37055/21/5000-10611-712244, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2021, č. j. 37055/21/5000-10611-712244, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 26. 5. 2021, č. j. 3038426/21/2100-11480-050472, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám daňového poradce JUDr. Ing. Martina Kopeckého. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 5. 2021, č. j. 3038426/21/2100-11480-050472 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Správní orgán I. stupně prvostupňovým rozhodnutím uznal žalobkyni vinnou z těchto přestupků: a) podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném do 31. 1. 2020 (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), kterých se dopustila tím, že nezaslala datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně ve dvou případech: - v provozovně č. 11 „Vinotéka Dobré Časy“ na adrese Husova 98, 250 82 Úvaly (dále jen „provozovna Úvaly“), v období roku 2018 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 3 042 140 Kč a v období roku 2019 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 2 491 770 Kč, přičemž součástí tržeb nezaevidovaných v roce 2019 jsou i tržby za kontrolní nákup 1 ve výši 77 Kč uskutečněný dne 30. 9. 2019 v čase 11:58 hod a kontrolní nákup 2 ve výši 58 Kč uskutečněný dne 30. 9. 2019 v čase 12:00 hod; - v provozovně č. 21 „Vinotéka Dobré Časy“ na adrese Masarykova 98, Čelákovice, v období roku 2018 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 3 189 708 Kč a v období roku 2019 nejpozději při uskutečnění evidované tržby nezaslala datovou zprávou správci daně údaje o tržbách v celkové výši 2 338 035 Kč, čímž porušila § 18 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb; b) podle § 29 odst. 1 písm. b) zákona o evidenci tržeb, kterého se dopustila tím, že porušila povinnost vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, když v provozovně Úvaly minimálně dne 30. 9. 2019 v době místního šetření od 11:50 hod do 14:30 hod vystavila účtenku č. 42351 ze dne 30. 9. 2019 na částku 77 Kč s časem 11:58:24 hod, účtenku č. 42352 ze dne 30. 9. 2019 na částku 58 Kč časem 12:00:16 hod a účtenku č. 42361 ze dne 30. 9. 2019 na částku -58,00 Kč s časem 12:59:13 hod bez fiskálního identifikačního kódu, označení provozovny a pokladního zařízení, bezpečnostního kódu poplatníka a údaje, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu, čímž porušila § 18 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 20 odst. 1 písm. a), c), d), h) a i) zákona o evidenci tržeb. Správní orgán I. stupně zároveň prvostupňovým rozhodnutím podle § 43 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb. upustil od uložení trestu a uložil žalobkyni zaplatit paušální náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobkyně ve svých podáních uvádí, že předmětem sporu je otázka, zda měla povinnost tržby z kontrolních nákupů evidovat podle zákona o evidenci tržeb a vydat k nim účtenky, a tedy zda tím, že tržby neevidovala a účtenky nevydala, spáchala přestupek podle zákona o evidenci tržeb. Má za to, že její hlavní činnost lze podřadit pod výrobu vína z hroznů, která byla z elektronické evidence tržeb dočasně vyloučena, kdežto podle žalovaného spadá její hlavní činnost mezi ty, na něž se povinnost evidovat tržby vztahovala. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje její zamítnutí. Odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a shrnuje jeho klíčové závěry, na nichž trvá. Posouzení žaloby soudem 4. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Poté přistoupil k věcnému projednání žaloby. Soud o věci rozhodl bez jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky podle § 76 odst. 1 s. ř. s. 5. Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.; dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Z nálezů Ústavního soudu ze dne 4. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 15/19, č. 54/2020 Sb., a ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 4/20, č. 325/2020 Sb., vyplývá, že pojem trestnosti, užitý v citovaném ustanovení Listiny, je třeba vykládat tak, že zahrnuje i podmínky zániku trestnosti (trestní odpovědnosti), mezi něž se řadí též zánik odpovědnosti za přestupek. Podle Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je k příznivější právní úpravě, třebaže vstoupila v účinnost až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí, soud povinen přihlédnout, a to i bez námitky žalobce (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013-46, č. 3528/2017 Sb. NSS). Podle právní věty k citovanému usnesení rozšířeného senátu NSS, „[r]ozhoduje-li krajský soud ve správním soudnictví o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo rozhodnuto o vině a trestu za správní delikt v situaci, kdy zákon, kterého bylo použito, byl po právní moci správního rozhodnutí změněn nebo zrušen, je povinen přihlédnout k zásadě vyjádřené ve větě druhé čl. 40 odst. 6 [Listiny], podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější.“ (důraz přidán zdejším soudem). 6. V projednávané věci je rozhodné, že dnem 1. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 458/2022 Sb., kterým byl zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, bez náhrady zrušen. Nová právní úprava je pro žalobkyni příznivější, a proto musí být na věc aplikována. Došlo totiž k zániku trestnosti jednání, kterého se měla žalobkyně podle prvostupňového a napadeného rozhodnutí dopustit a právní základ pro trestání není naplněn. 7. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na tomto místě však považuje za nezbytné uvést, že závěr o důvodnosti žaloby se neopírá o žalobní body, neboť těmi se s ohledem na pro projednávanou věc podstatné zrušení použité právní úpravy vůbec nezabýval. Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení 8. Z výše uvedených důvodů soud napadené rozhodnutí zrušil [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s., srov. rozsudek NSS ze dne 15. 12. 2005, č. j. 3 As 57/2004-39], a to bez ohledu na to, že touto napadené rozhodnutí bylo stiženo vadou až následně v průběhu řízení o žalobě v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 458/2022 Sb. Zjištěná vada řízení se stejnou měrou vztahuje rovněž na prvostupňové rozhodnutí, neboť s ohledem na zánik jeho právního podkladu jsou naplněny důvody i pro zrušení tohoto rozhodnutí podle § 78 odst. 3 s. ř. s. Soud současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). 9. Žalobkyní uplatněnými námitkami se soud s ohledem na nastalou situaci již nezabýval. Zjištěný zánik odpovědnosti žalobkyně má za následek, že po vrácení věci soudem již nemůže být v řízení o přestupku žalobkyně pokračováno (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 6. 2014, č. j. 9 As 125/201343). Správní orgán I. stupně bude povinen řízení toliko zastavit. V dalším řízení jsou správní orgány vázány právním názorem, který vyslovil soud v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný v řízení úspěšný nebyl, a náhrada nákladů řízení mu proto nepřísluší. Žalobkyně měla naopak se žalobou úspěch, a náleží jí proto náhrada důvodně vynaložených nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč a nákladech souvisejících se zastoupením žalobkyně advokátem. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení a žaloba), u nichž sazba odměny činí 3 100 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odmě