8 Aps 6/2007 — Nejvyšší správní soud

59 Ad 1/2023- 115 - text 14 59 Ad 1/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Marcely Uhříčkové a Mgr. Karla Ulíka ve věci žalobkyně: PhDr. L. W. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Danielem Weinholdem, Ph.D. sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované takto: I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud určil nezákonnost požadavku žalované na předložení potvrzení banky, která vede běžný účet žalobkyně, znějícího: „Na základě žádosti majitele účtu a s jeho souhlasem potvrzujeme, že shora uvedené údaje týkající se identifikace jeho účtu jsou, ke dni vydání tohoto potvrzení, správné. Dále potvrzuje, že podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být zúčtovány a České správě sociálního zabezpečení vráceny splátky důchodu, na které nárok, z důvodu úmrtí jeho majitele, zanikl“, a aby žalované zakázal požadovat po žalobkyni předložení tohoto potvrzení banky, a kterou se in eventum domáhala vydání soudního rozhodnutí deklarujícího nezákonnost požadavku žalované na předložení potvrzení banky uvedeného znění, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně byla ustanovena zvláštní příjemkyní dávky důchodového pojištění – sirotčího důchodu náležejícího nezletilé N. K., narozené X (dále jen „nezletilá“), která byla svěřena do žalobkyniny pěstounské péče. 2. Dne 7. 1. 2023 žalobkyně požádala žalovanou o zařízení výplaty sirotčího důchodu poukazem na bankovní účet. Žádost podala na příslušném tiskopise, v němž do pasáže A se základní identifikací majitele účtu vyplnila své údaje a do pasáže D s údaji o poživateli důchodu vyplnila údaje o nezletilé. Do pasáže B nazvané „účet – potvrzení banky (spořitelního a úvěrního družstva)“ žalobkyně doplnila číslo účtu a kód banky, avšak pod textem: „Na základě žádosti majitele účtu a s jeho souhlasem potvrzujeme, že shora uvedené údaje týkající se identifikace jeho účtu jsou, ke dni vydání tohoto potvrzení, správné. Dále potvrzuje, že podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být zúčtovány a České správě sociálního zabezpečení vráceny splátky důchodu, na které nárok, z důvodu úmrtí jeho majitele, zanikl“ nebylo v její žádosti připojeno žádné potvrzení banky. Společně s takto vyplněným tiskopisem žalobkyně zaslala žalované dopis, v němž konstatovala, že podmínění výplaty důchodu potvrzením banky nemá oporu v zákoně. Potvrzení požadované prostřednictvím druhé věty citovaného textu je nezákonné a v případě, kdy nejde o starobní důchod žalobkyně, navíc nesmyslné. Dodala, že žádné potvrzení banky nebude předkládat a že požaduje, aby byla výplata důchodu prováděna na její účet uvedený v žádosti. 3. V reakci na to žalovaná žalobkyni dne 12. 1. 2023 vrátila žádost o výplatu sirotčího důchodu s vysvětlením, že žádosti nelze vyhovět, jelikož nebyla opatřena razítkem finančního ústavu a podpisem finančního poradce. Dodala, že nebude-li jí žádost ve lhůtě 14 dnů vrácena, bude žalovaná považovat žádost za bezpředmětnou a důchod vyplatí v hotovosti na poštu v místě žalobkynina bydliště. V dopise ze dne 17. 1. 2023 žalobkyně zopakovala své dřívější výhrady a konstatovala, že žádné potvrzení banky nebude předkládat a že žádá o výplatu na bankovní účet uvedený v žádosti. 4. Dne 13. 2. 2023 žalobkyně podala k Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) žádost o opatření proti nečinnosti žalované podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kterou spatřovala v tom, že jí převodem na bankovní účet (ale ani jiným způsobem) dosud nebyl vyplacen sirotčí důchod. 5. Prostřednictvím sdělení ze dne 21. 2. 2023 ministerstvo žalobkyni sdělilo, že neshledalo důvod k přijetí opatření proti nečinnosti. Protože § 64 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 19. 3. 2023 (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) nestanoví náležitosti tiskopisu žádosti, je dle ministerstva zcela na plátci důchodu, v jaké podobě tiskopis připraví. Žalovaná přitom požadovala potvrzení banky o tom, že účet skutečně patří žadateli. Požadavek ohledně nastavení účtu (dle druhé věty shora citovaného potvrzení) ministerstvo označilo pro případ žalobkyně za irelevantní, to však podle něj nic neměnilo na potřebě hodnověrného prokázání vlastnictví účtu. Obsah žaloby 6. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 15. 2. 2023, domáhá, aby soud jednak určil, že požadavek žalované na předložení potvrzení banky výše citovaného znění je nezákonný, a jednak zakázal žalované takové potvrzení banky požadovat. 7. Žalobkyně má za to, že její žádost o výplatu důchodu na bankovní účet byla podána v souladu s § 64 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, pročež bylo povinností žalované výplatu tímto způsobem provádět. Případné vrácení splátek důchodu bankou je upraveno pouze v § 64 odst. 4 téhož zákona, který se však na žalobkyni nevztahuje, jelikož v jejím případě nejde o účet oprávněné ani o účet jejího manžela. Naposledy zmiňované zákonné ustanovení (ani žádné jiné) nestanoví povinnost banky vystavit jakékoli potvrzení ani povinnost žalobkyně potvrzení banky obstarat a rovněž neumožňuje žalované odmítnout výplatu důchodu na účet z důvodu nepředložení potvrzení banky. Ustanovení § 64 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění sice stanoví, že žádosti o poukazování důchodů na účet se podávají plátci důchodu na jím předepsaném tiskopise, zákon však žalované neumožňuje, aby dle své libovůle vytvářela právní povinnosti, které zákon neukládá, nebo důvody pro odepření práv, které zákon neuznává. Z čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2023, č. j. 2 Afs 395/2020-55, žalobkyně dovozuje, že pokud právní předpis nestanoví požadavek na potvrzení tiskopisu žalované bankou, tak po žalobkyni splnění takového požadavku nelze požadovat. Nadto požadavek na potvrzení, podle něhož „podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být zúčtovány a České správě sociálního zabezpečení vráceny splátky důchodu, na které nárok, z důvodu úmrtí jeho majitele, zanikl,“ je nezákonný a v případě žalobkyně i nesmyslný, tedy nemůže být splněn ani bankou potvrzen. Protože žalobkyně splnila všechny zákonné požadavky, požaduje, aby byla výplata prováděna na její účet uvedený v žádosti. Stanovisko žalované 8. Žalovaná předně rekapituluje skutkový stav věci, přičemž mj. uvádí, že sirotčí důchod byl původně vyplácen k rukám otce nezletilé, a to do 9. 2. 2023. Rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 28. 12. 2022, č. j. MUCE 276668/2022 OSP, jímž byla žalobkyně ustanovena zvláštní příjemkyní důchodu, nabylo právní moci dne 25. 1. 2023. Poté, co proběhla komunikace mezi žalovanou a žalobkyní ohledně výplaty důchodu a co žalobkyně podala žádost o přijetí opatření proti nečinnosti, se žalovaná dne 23. 2. 2023 dozvěděla, že nezletilá dne 21. 2. 2023 nastoupila na základě předběžného opatření nařízeného Okresním soudem v Kolíně do dětského domova, kde je od té doby v plném přímém zaopatření, tedy se jí poskytuje ubytování, strava, ošacení i školní pomůcky. Dne 17. 3. 2023 žalovaná učinila dotazy, zda nedošlo ke změně v poměrech nezletilé a vyčkává na odpovědi. 9. Dále žalovaná uvádí konkrétní důvody, pro které dlouhodobě požaduje, aby součástí žádosti bylo potvrzení banky o tom, že účet, který je u ní veden, skutečně patří oprávněné osobě. Vyjadřuje také přesvědčení, že nález sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ani rozsudek č. j. 2 Afs 395/2020-55 na tento případ nedopadají. Nález se týkal nesplněných podmínek stanovených ústavním pořádkem pro ukládání povinností daňovému subjektu a předmětem rozsudku bylo posouzení struktury (tj. způsobu uspořádání obsahu) podání učiněného v elektronické podobě vůči správci daně. Žalovaná zdůrazňuje, že nemá jinou možnost, jak osvědčit vlastnictví účtu. Pokud zákonodárce stanovil plátcům důchodu povinnost využívat tiskopisy, jejichž obsah sám neupravil, ponechal tím na plátcích důchodu, aby obsah sami vymezili. Takto připravený tiskopis je pak třeba beze zbytku využívat. Žalobkyně odmítla tiskopis opatřit potvrzením banky a sama svým postupem znemožnila žalované, aby požadavku žalobkyně vyhověla. Žalovaná ve věci nebyla nečinná, neboť ještě před nabytím právní moci rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 28. 12. 2022 kontaktovala žalobkyni a následně ji upozorňovala na nedostatky žádosti. 10. V podání ze dne 26. 4. 2023 žalovaná v rámci rekapitulace dosavadního skutkového stavu věci poukazuje mj. na to, že do dne 9. 2. 2023 byl sirotčí důchod nez